SVARFORUM.cz - forum o svářečkách a svařování


Chcete-li přispívat do fóra, musíte se zaregistrovat !


Navštivte také:     SVAR BAZAR      SVAR INZERT      SVAR INFO
Reklama na SVARFORUM

Nejste přihlášen(a)

SVARBAZAR - internetový bazar svářeček      SVARINZERT - akční nabídky svářecí techniky      SVARINFO - magazín o praktickém svařování


#1 24-09-2008 15:30:16

Tipi
Člen
Registrovaný: 17-09-2008
Příspěvky: 109

Vodní zátěž JK-WELD

Po prečítaní tohto článku ma znepokojujú 2 veci. Tá prvá (a závažnejšia!) je, že podľa mojich skromných vedomostí sa pri podobnom zariadení voda rozkladá na kyslík a vodík. A táto zmes je extrémne výbušná!!!   Neviem ako sa to rieši, ale myslím, že by bolo dobré v článku na túto skutočnosť aspoň upozorniť! Tiež vdychovanie týchto plynov nie je zrovna najzdravšie...

  Ďalej mám pocit, že pri jednosmernom prúde sa to bude chovať ako elektrolýza. Čo síce nie je nebezpečné, ale za určitý čas sa môže stať, že jedna skupina elektród sa prakticky rozpustí (resp. prilepí na tú druhú.) Že za aký čas a že z ktorej elektródy bude ubúdať (+ či -) už neviem povedať. Na to nie som dosť veľký macher z fyziky resp. chémie. Možno niekto zainteresovaný by nám to mohol objasniť. A možno tieto moje „keci“ aj vyvráti smile

Offline

 

#2 24-09-2008 16:52:00

Frank
Člen
Místo: USA
Registrovaný: 24-11-2007
Příspěvky: 1709
Web

Re: Vodní zátěž JK-WELD

Tipi napsal(a):

Po prečítaní tohto článku ma znepokojujú 2 veci. Tá prvá (a závažnejšia!) je, že podľa mojich skromných vedomostí sa pri podobnom zariadení voda rozkladá na kyslík a vodík. A táto zmes je extrémne výbušná!!!   Neviem ako sa to rieši, ale myslím, že by bolo dobré v článku na túto skutočnosť aspoň upozorniť! Tiež vdychovanie týchto plynov nie je zrovna najzdravšie...

  Ďalej mám pocit, že pri jednosmernom prúde sa to bude chovať ako elektrolýza. Čo síce nie je nebezpečné, ale za určitý čas sa môže stať, že jedna skupina elektród sa prakticky rozpustí (resp. prilepí na tú druhú.) Že za aký čas a že z ktorej elektródy bude ubúdať (+ či -) už neviem povedať. Na to nie som dosť veľký macher z fyziky resp. chémie. Možno niekto zainteresovaný by nám to mohol objasniť. A možno tieto moje „keci“ aj vyvráti smile

Máte pravdu, že průchodem DC proudu vzniká elektrolytický jev a voda se rozkládá na O2 a H2, které tvoří výbušnou směs. Teoreticky. Prakticky je to závislé na použitém roztoku. Např. zvolíte-li roztok NaCl (kuch. sůl) bude vznikat dokonce i prudce jedovatý chlór. Pokud bude prostor odvětrán a plyny se nenashromáždí ve výbušné koncentraci, nebezpečí výbuchu nehrozí. Elektochemické jevy, jako že se bude jedna elektroda rozpouštět (ubývat), lze vyřešit použitím uhlíkových elektrod.
Při průchodu střídavého proudu jsou tyto jevy eliminovány a prakticky vzniká pouze teplo. Ale to je vyjádřeno velice zkráceně. Popsat tento princip detailně, je mimo rámec tohoto příspěvku.

Offline

 

#3 24-09-2008 18:41:46

Tipi
Člen
Registrovaný: 17-09-2008
Příspěvky: 109

Re: Vodní zátěž JK-WELD

Hej ten chlór (asi chlór) som mal možnosť vyskúšať aj ja. Snažil som sa vyrobiť vodík, vlastne som aj vyrobil. Do uzavretej flaše som dal 2 uhlíkové elektródy, tenkú rúrku, naplnil do 3/4 vodou + soľ, uzavrel a pusti prúd. Akurát som "zabudol" na jednu "maličkosť" - neuvedomil som si, že z jednej elektródy uniká vodík, ale z druhej kyslík. A snažil som sa zapáliť unikajúci plyn z rúrky. Nasledovala fakt nepríjemné explózia, ktorá úplne zlikvidovala moje "zariadenie". Iba zázrakom sa mi nič vážne nestalo. Akurát mám jedno oko sklenené big_smile... ale nie len srandujem - naozaj sa mi, okrem zopár škrabancov, nič nestalo. Tak som svoj pokus chcel zopakovať. Ale napadla ma ešte väčšia hovadina než to zapíliť – čuchol som si k tomu... A v tom neuveriteľná bolesť v celých pľúcach, nejakú chvíľu som sa absolútne nevedel ani nadýchnuť ani vydýchnuť – hrozný pocit... ... a tá bolesť...  Pľúca ma pri každom nádychu boleli a pichali ešte 1-2 týždne potom. Som bol presvedčený, že som si spôsobil trvalé poškodenie pľúc. Ale (asi) sa to „zahojilo“ – RTG pľúc nič neukázalo. Dodnes neviem čo to celé vlastne spôsobilo – či chlór, kyslík, alebo ten vodík.  Každopádne tieto 2 skúsenosti mi stačili na to aby som spanikáril keď vidím elektródy ponorené do vody cez ktorú prechádza prúd. Keď si predstavím aký výkon malo moje zariadenie (nie viac ako 20W) a aký výkon môže mať toto a o koľko viac plynu sa vyprodukuje, tak viem povedať len jedno: DAJTE SI BACHA! Vetrať, vetrať a vetrať. Žiadny otvorený oheň ani iskra a NEČUCHAŤ!!! Možno to preháňam, ale verte mi – viem o čom hovorím!


Ešte jedna poznámka. Pokiaľ dobre viem, tak pri striedavom prúde sa síce neuplatňuje elektrolýza, ale voda sa tak-či-tak rozkladá na kyslík a vodík!

Offline

 

#4 24-09-2008 19:41:50

Frank
Člen
Místo: USA
Registrovaný: 24-11-2007
Příspěvky: 1709
Web

Re: Vodní zátěž JK-WELD

Ten dusivý zápach byl určitě chlór a buďte rád, že Vám to nepoleptalo plíce!
Destilovaná voda obsahuje tak málo iontů, že je prakticky nevodivá. Chceme-li rozložit vodu, musíme do vody přidat kyselinu sírovou nebo NaOH. Nejčastěji se ale používá Glauberova sůl, síran sodný. Po překonání problémů s vodivostí nastupují problémy s elektrodami. Většinou zjistíte, že se plyn vyvíjí jen na jedné z nich. To platí u neinertních elektrod (železné, měděné), které reagují se vznikajícím kyslíkem a přecházejí do roztoku. Na uhlíkových elektrodách v roztoku NaCl bude místo kyslíku vznikat chlór, který se nejprve bude rozpouštět ve vodě, teprve později ho uvidíte i v podobě bublinek. To vše platí pro stejnosměrný proud. U AC proudu vznikají elektrolytické jevy, avšak střídáním polarity rovněž nastává reversibilní proces. Takže prakticky elektrolýza nenastává. Ale to je silně off topic. Prostudujte si fyziku a zejména Faradayovy zákony elektrolýzy.

Offline

 

#5 24-09-2008 20:30:31

jirkati
Moderator
Místo: Liberec
Registrovaný: 07-12-2007
Příspěvky: 3520

Re: Vodní zátěž JK-WELD

Někdo z amatérských nebo profichemiků by nám tu určitě vysvětlil, že použití hydrogenuhličitanu sodného (sody bikarbony) výrazně zvyšuje bezpečnost uspořádání zátěže. I když se v chemické reakci při průchodu el. proudu roztokem vyskytuje kromě slabé kyseliny a hydroxidu i volný vodík, tak část volného kyslíku je vázána i ve vznikajícím CO2. Takže s třaskavostí vznikajících plynů to není tak žhavé. Ale samozřejmě, větrat se musí.

Offline

 

#6 25-09-2008 09:04:39

Tipi
Člen
Registrovaný: 17-09-2008
Příspěvky: 109

Re: Vodní zátěž JK-WELD

Ja si nebudem študovať fyziku - teda určite nie kvôli tomuto. Toho času som sa stým dosť veľa zaoberal (dokonca som sa snažil o galvanické pokovovanie) pravdaže od vtedy uplynulo takmer 15 rokov, tak som už na veľa veľa vecí zabudol – prakticky si pamätám len tie nepríjemnosti smile... Svoj príspevok som nepísal preto aby som sa vyťahoval svojimi (ne)vedomosťami fyziky, ale preto aby som ľudí upozornil na možné riziká...

Offline

 

#7 25-09-2008 11:13:06

pilka
Člen
Registrovaný: 25-09-2008
Příspěvky: 1

Re: Vodní zátěž JK-WELD

Pro inspiraci kutilům:

Před x lety jsem viděl v elektrozkušebně svářeček MEZu Brumov vodní zátěž.
Kovová nádoba s elektrodami ve tvaru přepážek naplněná vodou. Nad nádobou umístěná hřídel-rotor s elektrodami ve tvaru půlměsíce/půlkotouče/. Rotor se natáčel malým elektromotorem se šnekovou převodovkou-samosvornost, ovládaný na dálku dvěma tlačítky. Připomíná to ladící vzduchový kondenzátor,
jak ve starých rádiích. Paráda.

A když jsem byl ještě děcko, tak u kolotoče jsem viděl něco podobného- krabice s lamelami a vodou a do ní se nořily lamely umístěné na sklopném víku. Na víku bylo izolované držadlo. Proměnný odporník sloužící pro rozběh motoru.

A nakonec si neodpustím opět pochvalu tomuto webu! Jste výborný!

Offline

 

#8 27-09-2008 11:39:18

Tomáš S
Člen
Místo: Brno
Registrovaný: 28-05-2007
Příspěvky: 79

Re: Vodní zátěž JK-WELD

Jako profichemik :-))) se pokusím některé věci uvést na pravou míru.
Množství vyvíjených plynů je dáno chemickým složením vody, tedy H2O. Rozkladem vznikají dva objemové díly vodíku a jeden objemový díl kyslíku. Použité soli ( NaHCO3 ), kyseliny nebo zásady slouží jen pro zvýšení vodivosti roztoku a nemají vliv na množství plynu, nejvýš na jeho složení, použijeme-li třeba halogenidy (NaCl).
To že kyslíku vznikne méně než teoreticky je tím, že se na elektrodách vylučuje ve vysoce reaktivním atomárním stavu a reaguje s nimi za vzniku oxidů.
Jak jsem si spočítal, tak množství vyvíjeného vodíku (ten je výbušný a potenciálně nebezpečný) je docela malé a pokud je nádoba s elektrolytem otevřená a dílna větraná, nehrozí jeho možné nahromadění a nebezpečí výbuchu.
Jestliže bychom přece jen chtěli dosáhnout výbušné koncentrace vodíku, tak pro malou místnost objemu asi 33m3 a dosažení dolní meze výbušnosti vodíku ve směsi se vzduchem 4 %, by vodní zátěž musela jet nepřetržitě asi 32 hodin při průchodu proudu 100 A.

Offline

 

#9 27-09-2008 19:37:59

Frank
Člen
Místo: USA
Registrovaný: 24-11-2007
Příspěvky: 1709
Web

Re: Vodní zátěž JK-WELD

Tomáš S napsal(a):

Použité soli ( NaHCO3 ), kyseliny nebo zásady slouží jen pro zvýšení vodivosti roztoku a nemají vliv na množství plynu, nejvýš na jeho složení, použijeme-li třeba halogenidy (NaCl).
To že kyslíku vznikne méně než teoreticky je tím, že se na elektrodách vylučuje ve vysoce reaktivním atomárním stavu a reaguje s nimi za vzniku oxidů.

Během elektrolýzy ionty vody, abych to tak nazval srozumitelně, soupeří s ionty kovů a nekovů z rozpuštěné soli o získání nebo odevzdání elektronů. Souboj se řídí těmito pravidly:


Na katodě:
1) Čím více je kov reaktivní, tím déle se bude snažit setrvat v podobě iontu. Ionty H+ přijímají elektrony a vzniká vodík.
2) Méně reaktivní kovy přijmou elektrony a ionty H+ zůstanou v roztoku.


Na anodě:
1) Jsou-li v roztoku přítomny ionty halogenů, zbavují se elektronů daleko ochotněji něž ionty OH-. Na anodě se tudíž nevylučuje kyslík, ale halogen.
2) Jestliže v roztoku nejsou přítomny ionty halogenů, zbavují se ionty OH- elektronů a vzniká kyslík.

Offline

 

Zápatí

REKLAMA na SvarFóru

O SvarFóru + Pravidla

Powered by PunBB

SVARFORUM diskusní fórum o svářečkách, svářečích a svařování kovů i plastů.
Ze skupiny SVARWEB - portál vašeho svařování.   2005 Notice: Use of undefined constant Y - assumed 'Y' in /DISK2/WWW/svarforum.cz/www/forum/footer.php on line 137  -  2019


Doporučujeme:  Dětské montérky a maskáče  ♦  Svářečky MIGO a ELDYS