SVARFORUM.cz - forum o svářečkách a svařování

Já bych Ti na hobby použití doporučil spíš Iskravar 170L, má už připojení na euro hořák a podle mýho je lepší než Einhell, vinutí je z mědi, elekromagnetický odpojování plynu, větrák. Já ji mám a jsem spokojenej. Ne snad, že by Ti Einhell neposloužil, ale poměr cena/výkon se mi zdá u Iskravaru lepší.

Reálně tak do 4-5mm, ale když se vybrousí V drážka a dá se víc vrstev tak i silnější. Já chtěl taky původně MIG 193L, ale teď si myslím, že 170L mi na to moje "domácí sváření" stačí. Vařím s tím shnilé auto,nějaké ty jackly, upadlá držadla od všeho možnýho a kdeco co přinesou sousedi. Jo jenom v tom setu co nabízejí je ventil bez manometrů, doporučuju připlatit si něco za verzi s s nima.

Koupil jsem si Mig 193 Iskravar a můžu doporučit  třífázová mašina za rozumné peníze, celokovový podavač, slušné rozdělení proudu 7st, svařuje perfektně.Nevím jestli mají zastoupení jinde než v Jablonci ale nechal jsem si jí poslat a měl jsem ji druhý den, super služba a jednání.Doporučuji.

Tak som predsa zakupil Iskravar 170L a som velmi spokojný uplne postacuje mojej práci.Jednanie s pedajcom super, doprava bez problemou do 2 dni.Celkom dobra volba cena a kvalita.

svarovani napsal(a):

Zdravím všechny

Mám EINHELL SGA 190/3 pro moje práce stačí ale nejdou mě sní dělat svislé sváry pořád to kape na zem,i když už jsem svařoval spoustu hodin a mám nějakou praxi za sebou z učnáku ze
svařečáku a pod.(kde jsem zatím používal FRONIUS a ALFA-IN) tak mě to stou svařečkou nejde
dělat i když jsem zkoušel snad všechno měnit proud, rychl.podávání i průtok plynu (mám co2. 18%-ar.82%)

muže mi nekdo poradit co dělám za chybu? a nebo tou chybou je svářečka
děkuji

To nebude vinou svářečky ani svářeče. Provádět MIGem sváry v poloze na stoupačku jde velice obtížně.  Zkuste to shora dolů, ale neočekávejte kvalitu. Pro kvalitní sváry v polohách jsou vhodné jiné metody než MIG. (TIG MMA)  S tím se nutno smířit.

svarovani napsal(a):

uz jsem dělal spoustu svislích svarů a šlo měto dobře zvlašt s FRONIUSKOU to šlo nejlíp tím jsem se učil na svařečáku a byly to solidní svary, tak že by to nemusela být chyba touto metodou (MAG).

No, já netvrdím, že je to nemožné. Dokonce připouštím, že při provádění svařování tou, či onou svářečkou mohou být určité odlišnosti. Tvrdím, že svislá poloha odspodu nahoru je metodou MIG (MAG)  obtížná a pokud bych měl možnost, volil bych TIG nebo MMA. V praxi při seriové výrobě a použití MIG (MAG) metody se používá různých polohovadel, aby prováděný svár byl v poloze vodorovné. Tolik moje zkušenosti.

jirkati napsal(a):

Všichni úředně zkoušení svářeči v naší firmě, a je jich přes 300, vykonávají úřední zkoušky jako koutové sváry na plechu skupiny 1.3 o tloušťce 1,5 mm v poloze PF a 8 mm v poloze PF. Bez úspěšně vykonané zkoušky by nemohli svou práci vykonávat. Takže se tenké plechy svařovat v polohách dají. A nezáleží na typu svařovacích zdrojů ve třech svářečských školách, ve kterých svářeče školíme. A ve firmě používáme také několik typů svářeček. Prostě svařování je svým způsobem také uměním. A buď to umění zvládneme, nebo budeme celý život tak nějak lepit.

Původně se zde sice jednalo o problém dvou svářeček, kde dotyčný svařoval bez zjevných problémů a tou druhou mu to nešlo. Já zpozoroval podobný problém, zejména u laciných strojů pro amatérské použití. Nechtěl jsem zde zmiňovat profesionální svařování, to je pochopitelně o něčem jiném, ale je bezpochyby zajímavé co píšete. Tak to tedy smekám. A to těch 300 svářečů opravdu potřebuje tu úřední zkoušku na MIG z hlediska důležitosti svařování, nebo je to byrokratické nařízení, že to tak musí být. Ať je tomu jak chce, ale zde ve firmě kde pracuji nepřikládáme MIG a MAG svařování až takovou důležitost z hlediska kvality svařování a už vůbec ne v polohách, kromě vodorovné. Zřejmě to vyplývá z charakteru výroby. My zde svařujeme materiály od 10mm tloušťky více. Často i 100mm tlusté. Jedná se převážně o tělesa vysokotlakých ventilů pro armatury do kterých se navařují sedla s tvrdokovem na povrchu. Pokud se jedná o běžné komerční ventily, používáme MAG, svařuje se v polohovadlech, čili není potřeba žádné speciální zkoušky pro polohu PF.
Co se týče kvality MAG svařování, je vždy nižší, než TIG. To už jen z principu toho procesu, neboť je použit reaktivní plyn, ať už CO2, nebo O2 ve směsi s netečným a vždy dochází k určitému propalu legujících prvků v materálu i ostatním nežádoucím reakcím, jež mírně pozmění kvalitu svarového kovu.
Tento fakt nemusí vadit v drtivé většině použití, kdy naopak výhodou je vysoká rychlost svařování.
Některé materiály jsou však choulostivé na změnu chem. složení s tudíž je tam MAG metoda nepoužitelná.
Někteří zákazníci svařování metodou MAG a MIG vůbec nepřipouští. Jsou to zejména jakostní svary na vysokotlakých součástech ventilů pro nukleární elektrárny a zejména pro nukleární ponorky NAVY. Rovněž pro NASA program a kryogenické ventily na tekutý kyslík a vodík. Tam je striktně povoleno pouze svařování TIGem.
Takže zde ve firmě máme pouze několik svářečů vyškolených a úředně zkoušených pro MAG a to jen v poloze vodorovné. Zato v TIGu musí všichni absolvovat úřední zkoušku na potrubí jak vodorovném, tak 45° na všech materálech, co svařujeme, neboť navařujeme na ventilech často tzv. By-Pass potrubí, kde provozní tlaky jsou řádově stovky atmosfér.