SVARFORUM.cz - forum o svářečkách a svařování

Zetor341 napsal(a):

.... a zda můžu svářet někde na veřejnosti ........

To je jako jestli můžeš krást na veřejnosti. Můžeš, když tě nikdo neuvidí
Teď vážně, nejde o to kde, ale co, respektive pro koho. Když si budeš pro sebe svařovat bránu a kolem budou chodit sousedi, je to OK. Pokud tě nekdo nepráskne, že to děláš na kšeft, ale pak bys měl problém s finančákem, a ne kvůli samotnému svařování.
O smyslu kurzů tady psalo víc lidí, nejlíp asi jirkati. Najdi si to.

Ach jo, proč každý nový příchozí kašle na tisíce zdejších informací na každé možné téma z oboru svařování. No, proč ne. Vždycky se najde ochotný trouba, který mu to vyhledá, případně znovu vysvětlí.
Tak po tisícíprvé:
V ČR (ale i SR) stále ještě existují dva zcela nekompatibilní systémy svařovacích předpisů.

1, Svařování s doklady podle ČSN 050705. Tento reziduální systém má dvě možné varianty podle původního určení.
a, Zaškolení, které původně používaly firmy pro pracovníky vykonávající zcela jednoduché svářečské činnosti. Dokument o zaškolení v takovém případě platí jen pro firmu a ve firmě. Po převratu se svařování díky větší dostupnosti svářeček stalo pro mnoho lidí koníčkem. Proto se začala tahle nejjednodušší kvalifikace pořizovat i na doma. Je to z toho důvodu, že svařování patří mezi procesy se zvýšeným nebezpečím požáru a pojišťovny, ale i hasiči, požadují v případě průšvihu dokument o tom, že se uživatel nechal vyškolit z bezpečnostních předpisů pro tu kterou svařovací metodu. Nejjednodušší a také nejlevnější je tedy získání potřebného osvědčení je Z A Š K O L E N Í podle ČSN 050705. Je vydán úřední dokument, který je pak pojišťovnou i hasiči uznaný za dostačující.
b, Základní kurz svařování je dalším reziduem, které přináší řadu problémů. Mnoho absolventů takového kurzu si totiž myslí, že mají svářečské oprávnění a mohou začít svařovat. Jenže to není pravda. Ony se totiž masivně změnily výrobní a provozní předpisy a svářeč se Základním kurzem může svařovat jen ve velmi omezeném rozsahu. Tedy například jen netlakovou topenařinu, jen minimum statických konstrukcí a pod. Nesmí svařovat nic, co má jakoukoliv bezpečnostní funkci, např. zábradlí kolem hřiště, schody atd.

Svářečské oprávnění podle ČSN 050705 platí jen v ČR a po ověření i na Slovensku.
Firmy certifikované v oboru svařování svářeče se Základním kurzem (nebo jen Zaškolením) nevyužijí, protože podle norem nemohou.

2, Svařování s Oprávněním, resp. s Certifikátem podle ČSN EN ISO 9606.xx. Tento svařovací systém je celoevropsky uznávaný (navíc platí i v Austrálii, Mexiku, v Indii i jinde) a tam všude jsou uznávány Certifikáty vydané v ČR. Oprávnění podle daných norem je ale poměrně úzce definované na materiály a jejich rozměry, takže jen vyjímečně stačí jedna zkouška.

Jen pro informaci uvádím přehled poskytovaných zkoušek v jedné z desítek Svářečských škol http://www.evig.cz/prehled-zkousek/

Editoval jirkati (06-02-2021 18:18:34)

Vždyť jo, na domácí "žvýkání" ti stačí Zaškolení a systém prodlužování platnosti jen přezkoušením z bezpečnostních předpisů jednou za dva roky.
Pojištění na blbost bohužel potřebu jakéhokoliv Oprávnění (svářečské, řidičák, VZV, a mnoho dalších) nenahrazuje. A mám tu blbou zkušenost, že "pojištění na blbost" má tak velké množství výluk, že je jeho existence velmi diskutabilní.

Přezkoušení z bezpečnostích předpisů trvá asi 3hodiny a stojí zhruba 500Kč.

ZDENÁL napsal(a):

Je  dobré si uvědomit, že dva tisíce dnešních korun má obecně hodnotu cca 150 kč před rokem 89. Porovnáme-li průměrné mzdy.

nepodceňoval  bych  se tak. Porovnáme li českou  a československou  průměrnou  mzdu.
Ale když  si  porovnáme dnešní  českou  průměrnou mzdu  a tehdejší západoněmeckou  průměrnou  mzdu, je 2000 Kč už  takových  60 - 80 tehdejších  marek. A 60 - 80 tehdejších  západoněmeckých  marek je v přepočtu  kurzu nějak 1000 - 1400 tehdejších  Kčs. A v přepočtu  na tehdejší průměrné československé  zboží 60 - 80 marek  zhruba odpovídá tehdejšímu  nákupu za 500 - 800 korun československých. Což byl  tehdy zhruba půlměsíční  až  měsíční  nákup potravin  pro  jednu  velkou  rodinu. Takže 2000 dnešních  Kč zas tak  málo  není.

Nějak nechápu proč porovnávat tehdejší západoněmeckou mzdu s dnešní českou. Já vím, že v roce 1987 jsem nastoupil po vysoké jako projektant s platem 1450 kč hrubého a dnes mám cca 35 000 hrubého. Průmyslové zboží stálo totéž co dnes, máslo deset korun.

Básník tím chtěl říci, že mu tento přepočet velmi pomáhá, když je mu líto za celkem rozumnou a užitečnou věc pustit pár tisíc. To se netýká pouze zaškolení svařeče, ale i mnoha dalších věcí.

Těch 500 korun je za přezkoušení z bezpečnostních předpisů po dvou letech od kurzu.

jirkati napsal(a):

mám tu blbou zkušenost, že "pojištění na blbost" má tak velké množství výluk, že je jeho existence velmi diskutabilní.

potvrzuju, teprve když dojde ke škodě a ty výluky si pojištěnec důkladně nastuduje tak zjistí že pojistka je vlastně uplně na nic.
Normální člověk - neprávník - si ty výluky sice může přečíst před podpisem smlouvy ale nemá šanci je napasovat na případný budoucí průšvih.
Smlouva bez výluk je za takovou raketu že je lepší si částku měsíčně odkládat na spořící účet a případnou škodu zaplatit ze svého.
Všechny pojistné smlouvy jsou postavené tak že pojišťovna nikdy plnit nemusí, pojišťovny ale platí protože by brzy nikdo nic nepojišťoval.
Tak občas pustí chlup.
Vono je nejlepší se do obtížných věcí nepouštět.
Když mám praxi, zkušenosti a zdravý rozum a dojde ke škodě - není to moje vina = nikdo po mě nic chtít nemůže.

No, 500 kč je trochu  něco jiného  než 2000 kč.
Co  se týká pojištění,  ono  bývá  obvykle dobré  si  ty pojistné podmínky přečíst  předtím  než  se podepisuje smlouva.  Ne potom,  když se uplatňuje nějaká  pojistná  událost. Většina výluk  je jednoznačných,  existují  ale některé  výluky,  které  se dají  vykládat  nejednoznačně a tudíž příslušné  plnění  může pojišťovna snadno  odmítnout nebo  zkrátit.
Že při  podpojištění  pojišťovna pokrátí  škodu,  je jaksi logické.  Kdyby tomu  tak  nebylo,  tak  by se objevilo  plno  vykuků, kteří  by se nechávali  pojišťovat jen  na polovinu,  čtvrtinu  nebo  ještě menší  cenu  baráku a kalkulovali  by s tím, že větší  škoda na baráku než  ta polovina,  čtvrtina atd ceny baráku nikdy nebude, takže ve výsledku  by získali stejné  pojištění  za výrazně menší  platby pojistného. A kromě toho  je u nás ze zákona zakázáno uzavírat takové  materiálové pojištění,  jehož  výsledkem by mohlo  být to,  že by pojištěnec získal větší  částku  než  by byla výše škody neboli  by měl  z  té  škodní  události  zisk.

zahajskej napsal(a):

Asi nebylo pochopeno. Pokud si pojistím, resp.podpojistím na dvě mega, očekávám plnění do dvou mega, nikoliv jedno mega, jak si určí pojišťovna, protože barák má cenu čtyři mega. To, že je škoda vyšší, je pak už můj problém, zbytek si musím řešit sám.

To je tvoje logické uvažování. Logické uvažování pojišťovny je, že barák má cenu 4 mega, a tys ho pojistil jen na dvě. Ergo jen na polovinu jeho hodnoty. Takže při hrazení škody dostaneš jen polovinu "skutečné" škody. Skutečné je v uvozovkách, protože se k ní dá dostat různými způsoby
S tvojí logikou bys musel pojištovat způsobem "obývák je za 500, pojištuji na 500. Kuchyň je za 300, pojištuji na 300. Sklep je za 400, pojištuji na 200 ....."
Což ti takhle ale nikdo nepojistí, a nebo ti to spočítá, že to bude za víc, než kdybys pojistil celek na 4 mega.

Editoval pafik1605 (10-02-2021 11:59:06)

Dobrý den chtěl bych se zeptat ze když zkouším vařit nerez trubku Tigem tak se mě stane že keramika sklouzne během svařování děkuju za odp.