SVARFORUM.cz - forum o svářečkách a svařování

Nesvářeč napsal(a):

Svářím elektrodou,Cočkem, plynem, ale Tig jsem neměl v ruce. Mám v rámci pomoci rodině svářet , nebo alespoň bodovat plechové díly Cu 0,2 - 0,5 mm "na tupo"před další úpravou .Nemá někdo odzkoušeno jak nejslabší Cu plech se dá sbodovat i s tím že svár bude podložen?  Půjde to Tigem ? Co by bylo lepší zapalování "s náškrabem" nebo to bezdotykové -HF nebo jak se to nazývá?
Předpokládám ,že by se díl daleko méně zkroutil než letování stříbrem nebo mosazí.

Tak jde to i tím TIGem, ale to už chce mít značnou praxi, zejména při tl. 0,2. Použití TIGu není nejlepší řešení v případě mědi. Pájení plamenem a Ag pájka je vhodnější. Kroutit se to bude, s tím je nutno počítat i při TIGu. Měď  je velmi dobrý vodič tepla a ohřev okolního materiálu bude rozsáhlý v každém případě.

S použitím Ag pájky s obsahem Cd naprosto souhlasím. Jsou bezkonkurenční, zejména co se týče zatékavosti.

Tak tohle je teda technologie .Asi by plně vyhovovala. Ale je mimo dosah a asi i cenu. V mém případu se jedná max o několik desítek kusů a návratnost pouze v tom ,že kryt je na pohledovém místě a bodování by značně umožňovalo daleko lepší vzhled který tam údajně dost podstatný. Šlo by hořák standartního tigu nějak upevnit nad bodované místo,provést impulz a poposunout přípravek nad další místo atd. Předpoklad asi to bezdotykové zapalování. Nebo by bylo lepší dotykové zapalování z ruky pro přesnější umístění bodu? Popř. nějaký připravek pro umístění bodu ale zapálení náškrabem ručně?

Cold welding. Mám rodnou sestru svářečky co je použita na videu z odkazu od Franka. Když to bude dobře spasované, tak touto metodou na tupo bez problémů od cca 0,4mm. Při menší tloušťce by se to muselo vyzkoušet, nemám na čem. U hodně tenkých plechů nerez (0,2mm)natupo chybí "materiál", aby se to dobře slilo. Nemám vyzkoušeno na mědi. Každý materiál se chová jinak.

Ale nerez 0,2mm přesazené bez problémů. Možná by to šlo i natupo, ale musel by se k tomu přidat tenký přídavný drát. Ten ale nemám. mám dráty nejmenší 0,8mm.  Na hodně tenké plechy, kdy se musí držet přesně nasměrovaný hořák v malé vzdálenosti, je problém pro vetchozrakého starce. Mám proto na nose brýle 2,5 a do kukly vloženou optiku také 2,5 dioptr. Dobré místní světlo, protože pak se do toho čumí z hodně malé vzdálenosti a kukla stíní. Svítím malou montážní LED svítilnou.
V létě mě na SK přinesl soused nerez cedník s ulomeným heftem. Ten cedník vypadal dost robustně, ale v místech kam se to mělo přivařit to byl jen takový papír max 0,3mm. Musel jsem to zesílit plechem 1mm, který jsem na okrajích zbrousil na cca 0,3mm. Musí to být dobře přitažené, bez spáry. Obvařil jsem to zesílení kolem dokola a pak na to teprve ten heft z 5mm drátu. Když jsem to dal ženě aby to dala do věcí, které připravujeme až pojedem na SK, tak mě přinesla další 4 cedníky. Měla je zašité, myslela, že se to nedá opravit a bylo líto je vyhodit.
Trochu OT, není to měď, ale te to tenké.

varok napsal(a):

Vypadá to zajímavě, ale jak to funguje s HF zapalováním? Nebo to nemá klasické HFko? A ty jednotlivé pulsy se pouštějí samy nebo to svářeč nějak ovládá?

Má to HF. Dotykem by to asi stálo za starou Bellu! Na tom videu je vidět, že to ovládá svářeč tlačítkem přímo na hořáku.

Editoval Frank (09-03-2021 16:55:38)

Už se to dá koupit: https://de.aliexpress.com/i/4000562217126.html
Dá se vybrat v různé konfiguraci příslušenství i z hořákem pro stříbro a zlato. Cena na Ali, necelých 15k, pak co udělá clo..., ale vypadá to zajímavě.

Editoval Mosin (09-03-2021 17:54:38)

Frank..... jaký je tam rozdíl od TIG mašiny? Já pořád žiji v tom ,že je to TIG bodováni.

Tak spot je mám pocit i na tigu.Moc to nepoužívám  ja cvrnkám tlačítkem.

Ve firemní svařovací laboratoři v Německu (v AUTOMOTIVE) jsme dělali různé experimenty, protože automobiloví konstruktéři měli různé představy a požadavky.
Jedním z úspěšných bylo robotizované svařování + pájení ocelí s Al výkovky metodou MIG. Pouhé dva roky potom už to byla rutinní výroba tzv. centrálních trubek pro jednu světovou značku. Na straně Al je to svařování, na straně oceli je to pájení.
Dalším experimentem z tohoto hnízda bylo robotizované svařování metodou TIG. Jak ocelí, tak Al slitin a nakonec i kombinace ocel + Al slitiny. Samostatně ocel i Al fungovaly dost dobře, min. na 90% dobrých svárů. Ale ty kombinace se prostě nevedly, což dvorní dodavatelé svářeček přičítali hlavně zkoušeným nedokonalým přídavným materiálům. Současný stav neznám, alespoň jsem nikde nepotkal informaci o rutinním zvládnutí takové kombinace metodou TIG.
Při rutinním zavedení svářeček CMT v jedné AUTOMOTIVE firmě se ukázala i jedna "nectnost" tohoto procesu - požadavek na skutečně dokonalé očištění míst budoucích svárů. Běžné, rutinní, očištění dílů jako pro robotizované svařování MAG nestačilo a bylo nutné doplnit odmaštění ve zvláštní lázni. Pak se svařence musely rychle pasivovat, protože docela rychle chytaly "lišku".

pat napsal(a):

Frank..... jaký je tam rozdíl od TIG mašiny? Já pořád žiji v tom ,že je to TIG bodováni.

Já přesně neznám funkci, ale myslím, že normální TIG to není. Ten impulz musí dosáhnout vysoký proud po dobu několika milisekund a to lze asi jedině výbojem nějaké kapacity kondenzátoru. To běžný TIG nedokáže. Tím vznikne okamžité množství tepla nutné k roztavení kovu a vzápětí rychlému zchladnutí. Takže materiál zůstává relativně studený a deformace minimální.
A právě v tom je také ten princip svaření dvou kovů, které není možné běžným TIGem úspěšně dosáhnout, neboť trvalým teplem oblouku vzniká horká tavná lázeň, kde vznikají mezi některými kovy velmi křehké sloučeniny, tzv intermetalické, které způsobí naprostou degradaci pevnosti.

Nenašel jsem rychle co jem o tom již psal. Tady neumím hledat. Proto k tomu něco málo zopakuji.
Mám Andelli TIG-250GPLC. Je to jako TIG invertor, ale hlavně pro CW a také umí čistit elektrochemicky.
V režimu cW  nastavený na pevno předfuk 0,1sec a dofuk je nastavitelný do 3sec.  Proto, pokud opakuji pulsy po sobě v čase kratším než 3sec, běží plyn pořád. Jinak se po 3sec. zastaví.
Trvání pulsu je nastavitelné 1-200ms. Při velkém výkonu dodávaného tepla vzniká vysoký gradient teplotního pole, který umožňuje místní natavení povrchu svařovaného materiálu, aniž by se zvýšení teploty rozšířilo dál do hloubky. Nakonec i to je princip svařování pulsem. Proto je efektivní hodnota svařovacího proudu a tím množství vneseného tepla při pulsním svařovaní menší než kontinuálním proudem. Protže je menší teplem ovlivněná oblast, je možné používat menší hubice a s tím související menší průtok plynu i č.4.
Na hodně tenké plechy je velmi krátký oblouk, proto je nutné spouštět pedálem.
Nemá smysl se pokoušet svářet touto metodou potrubí. Na to to není určeno.
Jsou svářeky, které dávají pulsy i 800A a mají trvání pulsu i menší než 1ms. Ale za jiné peníze.