SVARFORUM.cz - forum o svářečkách a svařováníChcete-li přispívat do fóra, musíte se zaregistrovat ! Navštivte také: SVAR INFO |
Nejste přihlášen(a)
Stránky: 1
Ahoj,
mám další dotaz ohledně kreslení svařenců. Šéf mi tvrdí, že normou daná identifikační (čárkovaná) čára, která má jasně určit, na které straně se svar nachází, je sice normou daná, ale on má prý z více firem zkušenosti, že ji tam konstruktéři nepíšou a je prý pro všechny (včetně svářeče) jasné, že svar je vždy ze strany, ze které je šipka (a tu identifikační čárkovanou čáru tedy vynechává a nebere to jako chybu, když tam není). Jak to vidíte vy? Jsem začínající konstruktér, co čerstvě vyšel školu a proto na to nemám jasný názor a nevím, zda se na toto tvrzení úplně spolehnout.
Díky
Offline
Na kreslení svárů a pdkazů existuje norma ČSN EN 22553.
Hezké zpracování na https://www.vut.cz/www_base/zav_prace_s … e_id=14585
Offline
Já jsem zažil, že během různé doby a v různých, řekněme skupinách se drobné zvyklosti v kreslení výkresů mění.
Číst výkresy jsem se učil, když jsem přišel ze školy do praxe a tam byl způsob toho kreslení zřejmě dán způsobem, jakým ho učila místní průmyslovka, tehdy ještě kreslení na prknech, asi podle nějakých socialsitických norem. Později se stejným způsobem kreslilo v Autocadu. Když jsem se potom dostal k výkresům náhradních dílů pro mladoboleslavskou Škodovku, tam tehdy kreslili v Catii, tak to byl potom vzhledově i v detailech dost odlišný způsob a musel jsem se ty výkresy číst znova. A když jsem nedávno v automotive se dostal k výrobním výkresům nějakých dílů z Francie, i když snad nějak překreslených, tak to byl zas trochu odlišný způsob kreslení. A zase bych se je musel učit číst, kdyby s nimi pracoval víc.
Vidím to tedy tak, že konstruktér by měl znát platné normy kreslení výkresů. Ale aby zapadl, aby si udržel práci a aby ti lidi, pro které ty výkresy jsou, třeba na dílnách jim porozuměli okamžitě, měl by se konstruktér naučit kreslit tak, jak je tam zvykem. Možná v některých drobnostech blíž k platným normám, ale každopádně tak, aby ty výkresy byly podobné jako jejich běžné ostatní výkresy.
Editoval Radim (17-06-2022 11:06:37)
Offline
Konstruktér by měl ctít normy. Pracovníci by měli ty výkresy umět číst. Normy se v jednotlivých zemích liší. Proto se stává, že výrobce požaduje dokumentaci v normě, ve které pracuje. Konstruktér nemůže zpracovávat dokumentaci dle zvyklostí v nějaké firmě. Jinak to může být (i když by nemělo) u interních zakázek např. na nějaké přípravky a p.
Online
V poslední firmě před odchodem do důchodu jsem si užil se svářečskou (a nejen s ní) dokumentací řadu situací. Firma vyrábí jednak díly pro Automotive (nejen české), pro dráhy (nejen české), něco málo pro letecký průmysl a jinak co majitel firmy na různých veletrzích sežene. Udělat z některé dokumentace svářečské výkresy byl často horor, někdy jsem strávil dlouhý čas diskuzemi s konstruktéry (většinou zahraničními) na téma co vlastně svou dokumentací sledují. Velmi často jsem v tzv. nabídkách objevil schované špeky nejen v odkazech na různé zahraniční normy, ale i úmyslné chyby, které měly "prověřit" potenciálního dodavatele. Tím byly přímo pověstné francouzské dráhy a Ford z USA. Taky jsem zažil, že přišla poptávka z české firmy s odstraněným rohovým razítkem a s "českými" popisky a podivnými chybami. Jenže jsem měl stejnou dokumentaci pár týdnů předtím na stole se stejnými chybami, ovšem ve švédštině.
Docela lituji mladého či nezkušeného konstruktéra, nebo technologa když dostane takový špek na stůl a nepozná to. To pak mohou firmě vzniknout až dramatické škody.
Offline
Tak dříve mladý konstruktér na junior pozici třeba kreslil, třeba jenom jednodušší komponenty, a starší konstruktér to potom zkontroloval , opravil a třeba i za mladého podepsal. Nebo tam byly dvě kolonky, jedna nakreslil: a druhá schválil: nadřízený o stupínek výš. Odpovědnost pak měl ten, kdo to schválil. Systém, tak fungoval i pro schopné lidi, ti na junior pozici byli třeba rok nebo dva a pak postoupili výš i na méně schopné lidi, ti na junior pozici byli třeba celou kariéru.
Obávám se, že dnes tento systém kvůli úsporám na mzdách už není. Je jen jeden konstruktér a co nakreslí, za to odpovídá. A už jeho přímý nadřízený není konstruktér, je to nějaký manažer, obchodník nebo tak nějak. Potom mají problém absolventi ze školy, než se to naučí, protože málokde je to nechají firmy naučit a potom ti méně schopní, co když se to během pár let nenaučí a nevyšvihnou, mají problém vůbec být zaměstnáni.
A pak mají problém firmy, protože ti, co se to naučili, už jaksi dělají jinde v jiných firmách a absolventi nebo ti, co se to nezvládli naučit, by to nezvládali a dělali chyby, proto je neberou. A ve firmách pak bečí, že nemají lidi a že je nemůžou sehnat...
Offline
No škodu v tom , ža na pracovním místě není neumětel bych neviděl .
Jinak Jiří díky za ten odkaz studijní práce , je v ní koncentrace spousty pododdílů sváření , včetně zdrojů .
Nikdy mi na mysl nepřišlo zkoumat značení OK
Offline
Nejedná se o to, že na pracovním místě je či není neumětel, ale o to, že firmy dnes hážou veškeré získávání znalostí a zkušeností na školy. A jelikož jsou u nás školy financované státem, tak na stát. Nebo na soukromou iniciativu toho člověka, pokud je možné se těm věcem učit soukromě doma.
Pak logicky firmy musí ječet, že nemají lidi, protože prorazit ten systém a stát se praxí zkušený a znalý odborník se povede jen některých, takže je jich málo. A mají práci se slušnou mzdou a benefity někde u konkurence a těžko tak budou přecházet. A ti, kterým se v systému přes personalisty a manažery nepovede prorazit, se po pár letech marného zkoušení přeorientují na obor, kde je lehší práce a víc peněz. Třeba pojišťováci nebo obchodníci. A starší, co ještě neodvykli manuálně pracovat a zdravotní stav jim to umožńuje, se třeba stávají dělníci.
Offline
Asi tady problémy s mizerným školstvím nevyřešíme. Každý, kdo prošel aspoň s odřenýma ušima Střední školou se mocí mermo snaží dostat na nějakou Vysokou školu a je mu celkem jedno, jaká to bude, hlavně, že nebude muset pracovat rukama. Obrovské množství různých podivných středních a vysokých škol tomu aktivně nahrává. Výsledkem jsou absolventi s minimálními znalostmi a vědomostmi ve stovkách často nesmyslných oborů. Bohužel to dopadá i na obory technické. Když jsem ještě učil svařovací technology a inženýry tak bylo naprosto přesně vidět, kdo má o ten obor zájem a kdo tam byl firmou vyslán jen proto, aby firma měla certifikovaného pracovníka na pokrytí některé výroby papírem.
Offline
Tak za a školy jsou snad od toho aby něco naučily a za b , když bude firma hodně chctít , tak si tu sílu opravdu vychová sama . To , že to nedělá znamená , že buďto stále někoho nachází , či ho opravdu nepotřebuje . A ten , kdo se pohybuje v cizokrajné dokumentaci tak vidí , že se opravdu zpracovává různě . A to ale není problém pro toho , kdo stávající problematice rozumí . Ten se přeorientuje velmi rychle . Tak nějak bych odhadl , že v profesionální kariéře tazatele nebude používání této čáry rozhodující . On sám by se měl zeptat také vyučujícího , který tvoří přístup k technické dokumentaci dotčené školy a žák musí absorbovat učební látku a když bude pro sebe chtět umět více , jen dobře , ale rozhodně se nemůže přít s vyučujícím .
Jelikož jsem šéfoval laborce v době zavádění harmonizovaných norem , tak jsem krásně v reálu viděl , jak se normy tvoří k obrazu silných zemí .
No a když se něco nelíbilo Německu , tak to si pojistilo trh tak , že lze prodávat jen takové stavební materiály , které projdou německou zkušebnou . A ta si to pojistila tak , že do harmonizovaných norem přidala další odstavce a čísla a bylo vymalováno .
Offline
Já jsem pracoval v zahraniční firmě v konstrukci přes 10 let a tam se na svary dbalo. Nejelo se vůbec podle ČSN ale každý podstatný svar měl svůj samostatný detail se zakótovanými rozměry, nábrusy, otevřením a typem svaru. Fungovalo to dobře a bylo to přehledné. Za mně ať jsou výkresy klidně bez dodržení norem na 100%, ale tak aby byly pro toho kdo s nimi pracuje jasně čitelné
Offline
Stránky: 1