SVARFORUM.cz - forum o svářečkách a svařováníChcete-li přispívat do fóra, musíte se zaregistrovat ! Navštivte také: SVAR INFO |
Nejste přihlášen(a)
Vážení přátelé,
obracím se na vás s prosbou:
Vlastníte někdo z vás návod k použití a svařování pro přístroj/svářečku JS 90 a byl by ochoten jej poskytnout, poslat na mail??? Uvítal bych pomoc i třeba odkaz,ke návod získat. Děkuji
Offline
Nemohl bys napsat co presne potrebujes? Pokud ti jde o navod pro sberatelske ucely, nebo mas nejaky problem se svareckou. Tady na foru byla parkrat probirana, bezne byly dotazy prepojeni z 220 na 380 V a naopak, dnes teda uz 230/400 V. Napr. zde https://www.svarforum.cz/forum/viewtopic.php?id=5028 Najdes tam i schema zapojeni v odkazu. Vic u teto svarecky v zasade nepotrebujes. Navod jinak nemam, co jsem se ted dival na Svarinfo do sekce ke stazeni tak tam nic neni ani pro podobnou RTB.
Offline
Me udivuje, ze se tato svarecka porad prodava. Netusim, zda to jsou ulozenky nekde ze skladu a nekdo se k nim dostal, nebo jestli se skutecne stale vyrabi, ale v prodeji je. https://www.rulik.cz/samostatne-zdroje/ … abijeckou/
Jako ta cena 8000 Kc dejme tomu odpovida mnozstvi zeleza a medi, ale proste v dnesni dobe 30 kilovy st zdroj s nic moc ucinnosti a zatizitelnosti, omezena odbockova regulace v zakladu jen pro rutilove elektrody, ja nevim. Na 230 V s bidou utahne 2.5 mm. Kdo svaruje jako profik nebude kupovat trafo za 8000, mozna z nostalgie nebo nejaky blazen, co se chysta na valku. S tim st proudem a rutilkama se ale svaruje dobre, to jako jo. V tom pripade si ji ale spis koupim na bazaru, tam je porad slusna nabidka.
Zrovna me ale zaujala jina svarecka na bazaru za 800 Kc. Regulace rozptylovym trafem, ale je zajimave resena. Uz jsem ji kdysi jednou zahledl.
Editoval Jakobo (24-04-2023 16:37:30)
Offline
Jestli to není něco podobného jako lidi, co dnes stavějí audio zesilovače z elektronek nebo lidi,. co dnes kupují klasické gramofonové desky a gramofony.
Offline
Všechno má něco. Ale k těm gramodeskám dodám jen tolik. Kdo neví proč se stále používá klasický (ale kvalitní, ne čínská atrapa!) gramofon, tak nechť si sežene stejnou nahrávku vážné hudby na kvalitní LP desce a na CD. Zejména na klavírních pasážích uvidí, jak CD nestíhá.
Online
Vašku, tos nemyslel vážne, že?
Offline
No len lepsi hifi ci higned gramofon bude cenou zacinat minimalne niekde na 3000eur a vysie . Inak vsetko sa uz robi v cine . Napriklad mam dom prve DJ gramce analogove Technics 1210MK2 co som kupoval v 94 roku ked som zacinal. A posledny technics GR tusim co sa vyrobil v Japonsku je asi 6ci viac rokov . Terajsie modely MK7 uz su napriklad robene na taivane a su shit ked som to porovnaval a diskutoval s ludmi co mame starsie a aj novsie Ale aj CD ma svoju dynamiku hoci nie kazde .Ale tiez to chce poriadny prehravac . Kazdopadne cd sa zivotnostou pri castom pouzivani nevyrovani vinylu co mam overene z praxe ked sme odbocili ku hudbe
Offline
Chlapci, nechajte toho. Nielen že je to OT, ale nechcime, aby si skutoční zvukoví odborníci robili z toho fóra prču.
Offline
Senior ja som uviedol priklad s tym gramofonom lebo seria MK2 a napriklad aj MK5 su masiny ktore su stare ale patria k spicke ku gramofonom . Ze zvukar neaky odbornik z studia si moze hovorit co chce ale tato znacka sa povazuje+ pouziva na celom svete za spicku co sa tyka gramofonov okrem tej novej shit Mk7 generacie z taivanu
Offline
Joe66 napsal(a):
Senior ja som uviedol priklad s tym gramofonom lebo seria MK2 a napriklad aj MK5 su masiny ktore su stare ale patria k spicke ku gramofonom . Ze zvukar neaky odbornik z studia si moze hovorit co chce ale tato znacka sa povazuje+ pouziva na celom svete za spicku co sa tyka gramofonov okrem tej novej shit Mk7 generacie z taivanu
To chápem, ale súčasne vydávať kvalitu analogoveho záznamu nad digitálny, ako píše VašekP v #6 mi príde scestné. Možno to v nominálnom príspevku "Zejména na klavírních pasážích uvidí, jak CD nestíhá" Vašek myslel, že je tam časový posun, neviem, ale to je spôsobené tý, že digitálny prenos sa nedeje v realnom čase. Podobné nezmysly sa šírili v začiatkoch napaľovania CDR, keď niektorí fajnšmekri s tzv. netopierimí ušami tvrdili, že na kvalitných štúdiových aparatúrach rozpoznajú originál CD od napaľovaného. Nakoniec sa takéto slepé testy uskutočnili a výsledok bol negat. Treba si pozrieť spôsoby tvorby a prenosu digitálnych informácii.
BTW, prečo kozmická sonda na Mars Mariner 4 v r. 1964 posielala fotky z Marsu v digitálnej podobe?
Offline
senior napsal(a):
Vašku, tos nemyslel vážne, že?
Myslel a stojím si za tím! Vzorkovací kmitočet CD je 44,1kHz, myslíš si, že je to dost pro použití s audio záznamem, který by měl mít rozsah minimálně do 20kHz? Neohraná deska přehrávaná na kvalitním gramofonu (míněno zejména kvalitní přenoskou) dává lepší výsledky než CD, jenže na popu, RR a podobné produkci to nepoznáš. Proto píši o klavírním koncertu, tam jsou ty schody, co s tím udělá digitalizace slyšet - tedy slyší je ti, co mají v pořádku uši. Pokud je ovšem kvalita CD měřena pouze z hlediska, že to nešumí, tak to nemá chybu.
Editoval VašekP (25-04-2023 08:37:32)
Online
A jsme u toho. Tady se porovnává špičkový gramofon s CD přehrávačem za pár korun, gramofonová deska s kterou si někdo pohrál s CD nahrávkou kde šlo jen o to aby byla rychle a levně udělaná.
Navíc nevím, zda je srovnání gramofonu se svářečkou nejlepší případ. U hudby jde o pocity, o zážitek a u sváření o výsledek. A s gramofonem se dá vytvořit zážitek líp než s digitální aparaturou a není to jen o hudbě.
Digitálně uchovávaná hudba může být kvalitnější a věrnější orignálu, jen to něco stojí.
Editoval Charon (25-04-2023 08:49:49)
Offline
Problem je spis v kvantizaci nez frekvenci vzorkovani, ne? Lidske ucho ma velky dynamicky rozsah pres nekolik radu. Ani nevim, jestli je kvantizace na audio CD linearni nebo logaritmicka...lepsi by asi byla ta log zavislost.
Offline
Tak u svařování taky může jít o pocity a zážitek. Jinak by leckdo nekupoval svářečku, ale zašel si o pomoc k sousedovi.
A ruku na srdce, kdo má doma svářečku na to, aby jednou za rok, dva roky navařil upadlý pant nebo prasklý stojan a za 5 - 6 let mu ten invertor třeba chcípne, může to dělat jako práci, u které počítá, jestli se mu to vyplatí nebo ne?
Offline
VašekP napsal(a):
senior napsal(a):
Vašku, tos nemyslel vážne, že?
Myslel a stojím si za tím! Vzorkovací kmitočet CD je 44,1kHz, myslíš si, že je to dost pro použití s audio záznamem, který by měl mít rozsah minimálně do 20kHz? Neohraná deska přehrávaná na kvalitním gramofonu (míněno zejména kvalitní přenoskou) dává lepší výsledky než CD, jenže na popu, RR a podobné produkci to nepoznáš. Proto píši o klavírním koncertu, tam jsou ty schody, co s tím udělá digitalizace slyšet - tedy slyší je ti, co mají v pořádku uši. Pokud je ovšem kvalita CD měřena pouze z hlediska, že to nešumí, tak to nemá chybu.
Vašku, chápem, že pre netopierov je záznam na CD možno nedostatočný. Existujú už normy pre vzork. frekvenciu 96 kHz aj pre 192 kHz, samozrejme už na DVD. Zaujímalo by ma, č si presvedčený, že pri mechanickom zázname je možné zachytiť 20 kHz? Priamo na koncerte vo vynikajúcom akustickom priestore áno, ale mechanické zariadenie, ktoré musí do matrice rýpať podľa mňa nemôže zaznamenať to čo ušný bubienok dôkladne vyčistený od ušného mazu. Možno sa mýlim, ale aj pre fajnšmakrov by mal byť Hi-Fi digi záznam lepší. Ak sa mýlim, tak sa všetkým ospravedlňujem, ale si myslím, že fyzikálne zákony mi dávajú za pravdu.
Offline
Hezky se to zvrhlo .
VašekP má recht, senior netuší, o čem mluví. Ten vzorkovací kmitočet 44 kHz (nějakej kotelník o tom uložil do šanonu větu - pro davidma ) dává teoretickou možnost přenést kmitočet 22 kHz. Analogovej záznam může jít samozřejmě výš. Problém je, že čím je člověk starší, tím hůř slyší vysoké kmitočty. Takže šedesátník končí někde u 12 kHz. Takže my staroušci už ten rozdíl mezi záznamem na gramodesku a CD těžko uslyšíme.
Mimochodem, proto se v minulosti objevily formáty SACD a DVD-Audio, kde byl vzorkovací kmitočet dvojnásobný (tuším 96 kHz SACD), ale ani jeden se neujal. Dva formáty se praly mezi sebou, oba prohrály .
Offline
Radime, beru zpět pro domácí použití, tam jde u sváření často o zážitek, o dobrý pocit. Spoustu věcí doma svařuji a šlo by to udělat rychleji a levněji bez svaření. Ale původně jsem si koupil svářečku abych nemusel s každou prkotinou běžet za někým jiným. Svařování je pro mě natolik jednoduchá a levná činnost, že stojí za to mít v baráku svářečku, podobně jako je vrtačka. Při současných cenách i při použití jednou za rok se svářečka na ušetřeným čase a platbách řemeslníkovi zaplatí.
Offline
Charon: Přesně tak. Souhlas.
Offline
Já v tom vidím na jedné straně pocit svobody. Jdu a udělám kdy se mě to hodí, nemusím nikoho shánět a prosit. Na druhou stranu pořád něco dělám. Pocit uspokojení z vykonané práce (když jsem s výsledkem spokojený) také není zanedbatelný.
Offline
Famater napsal(a):
Já v tom vidím na jedné straně pocit svobody. Jdu a udělám kdy se mě to hodí, nemusím nikoho shánět a prosit. Na druhou stranu pořád něco dělám. Pocit uspokojení z vykonané práce (když jsem s výsledkem spokojený) také není zanedbatelný.
Přesně. Dodal bych ještě hezký pocit z dobrého výrobku či tak nějak.
edit: Myslím svářečky, ne toho, co jsem svařil ...
Editoval pafik1605 (25-04-2023 13:36:36)
Offline