SVARFORUM.cz - forum o svářečkách a svařováníChcete-li přispívat do fóra, musíte se zaregistrovat ! Navštivte také: SVAR INFO |
Nejste přihlášen(a)
Pokud tam nebude kyslík nemá co bouchnout!Za valky se vhanely vyfukove plyny do nadrží takže při průstřelu nevznikla zapalna/ vybušná směs!
Offline
U nadrze "plne" paliva to smysl resit ma, ale u prazdne a dva dny vetrane? I kdyby tam nakrasne nejaka vybusna smes zustala, tak pokud na nadrzi neni vicko, tak to blafne, odfoukne a konec. Nebo neco prehlizim? (neresim ochranu svaru, ale ciste jen nebezpecnost "vybuchu")
Offline
Asi prehliadas.... https://www.youtube.com/watch?v=9DP5l9yYt-g
nadrz nevies rozumne vycistit a ked ju zahrejes tak sa mozu uvolnit aj tie "zazrate" zbytky a vznika zmes s kyslikom obsiahnutom vo vzduhu a palivo ktore ma nizku teplotu vznietenia vysledok mas na videu
pokial prezijes tak si to zapamatas
Offline
velmi poučné video,
i nádrž od nafty s otevřeným víčkem bouchne tak že se roztrhne!! Plynů vzniklých explozí je tolik že nestíhají plnícím otvorem najednou odfouknout.
Bouchaj i diferenciály, převodovky a podobný skříně s olejem. (Řezání autogenem)
Natož sud od acetonu. Ocel je porezní!! Je nasáklá hořlavinou a ta se uvolní teprve vneseným teplem!
Offline
@ihlan: a neni v tom videu podstatne "he replaced the lid bung caps", cili "vratil zpatky vicka"? (cas 0:41)
Plus u 200L sudu je pomer velikosti diry k objemu o dost horsi nez u 10L nadrze (a navic, aceton je o dost horsi svinstvo).
Ale samozrejme ja svaret nic podobneho neplanuju a praktikum verim, ze to bouchnout muze.
Editoval E-Ryc (15-05-2021 07:00:38)
Offline
Přesně tak, závisí na poměru velikosti díry a objemu.
10 litrů nádrž s hrdlem běžného rozměru, je podle mého odhadu spíš bezpečné. Že pokud bude hrdlo volné, jen to v případě zapálení "foukne" a neroztrhne se.
Když je nádrž vyfoukaná a třeba ty dva dny otevřená, jako bezpečnostní opatření bych tam třeba nechal i nadále foukat vzduch z kompresoru a zvenku třeba opalovací pistolí ohřál tak polovinu nádrže, kde se bude svařovat, postupně na teplotu k 100 st C. Tím by se měla většina těkavých sraženin a nečistot z benzínu odpařit a tím vzduchem vyfoukat ven. A bezpečnost při svařování tak výrazně zvýšit.
Offline
Osobní zkušenost s 3 litrovou nádrží od benzínu tak bouchla pokaždé i když byla vymytá několik dní větraná, při vlastním sváření plná vody a stejně se tam něco našlo co v tý prasklině chytlo a zmáchala mně pořádně. Pokud mám takovýhle malý věci vařit tak si je klidně nejprve zapálím hořícím klackem a teprve potom to jdu zavařít to většinou už nefoukla
Offline
Možná pára jak to bylo plné vody.
Offline
Joe66, to buchla aj mne a nebol som rad.
Offline
Nadrz plna vody a tak otocena ,ze dane miesto kde sa zvara je navrchu a este raz plna vody tak ako to moze buchnut ? Par nadrzi som s kamaratom tiez takto opravoval a nic a ani neviem ako to moze vo ,,vode,, buchnut ? Ine je keby bolo vody len do neakeho objemu a zvysok vzduch to chapem ale skoro plna vody ?
Offline
Ja neviem, jeblo to, vystrelilo mi vicko do ksichtu a este aj trosku zdeformovalo plech. Na nadrzi s povodnym lakom nasere...
Offline
S těmi nádržemi je to trochu složitější, než si většinou představujeme. A nejhorší je, že čím má vnitřek nádrže lepší ochrannou vrstvu, tím je to pro svařování horší, neboť všechny kovy jsou ve skutečnosti nasákavé. Problém totiž spočívá v tom, že ačkoli naprostá většina hořlavin jen hoří plamenem, tak stejná naprostá většina hořlavin tvoří v malém množství se vzduchem, resp. s kyslíkem, třaskavou směs. Proto je mnohem lepší, než plnění vodou, použít některý netečný plyn, který vytlačí kyslík (vzduch) a naprosto bezpečně zabrání vytvoření třaskavé směsi. Řeči, že je to drahé jsou mimo mísu, protože vlastní zdraví, ani těch jen přihlížejících, se penězmi nedá napravit. Pokud chce někdo svařovat např. benzínovou nádrž metodou TIG, je nejrozumnější použít k naplnění nádrže argon. Je to ve skutečnosti jen pár desítek litrů, které navíc dobře ochrání kořenovou stranu před "chlupatinou".
Správný postup je ve skutečnosti docela jednoduchý. CO2, nebo Ar, pustím do výpustného kohoutku a u víčka čuchám, až přestanu cítit benzín. Pak víčko zavřu a ještě chvíli čuchám u díry až skutečně necítím benzín. Podle času a nastaveného průtoku plynu kontroluju, že jsem aspoň 5 x protlačil objem nádrže.
Superšetřilové naplní nádrž kousek pod díru vodou a profouknou CO2 nebo Ar jen ten malý objem pod dírou.
Na poslední cca milimetr sváru vypnout foukání plynu, aby tam nebyl přetlak tvořící póry z přechlazení.
Z daného oboru mám zážitek před mnoha léty, kdy na jedné benzínce začala téct podzemní nádrž. Dnes už nevím, jestli to byla nafta nebo benzín, ale technologie opravy zavařením elektrodou byla poměrně jednoduchá. Celou nádrž dlouho vyplachovali CO2. Potom šel dovnitř svářeč ve skafandru s obousměrným přívodem vzduchu a elektrodou převařil svár na tekoucím hrdle zevnitř.
Editoval jirkati (16-05-2021 20:16:34)
Offline
Vo firme zaoberajúcou sa ťažbou a úpravou uhľovodíkov sme sa samozrejme s touto problematikou museli stretávať často. Boli okrem potrubí zvarované aj rôzne nádrže aj o objeme niekoľko desiatok tisíc litrov. Sám osobne som na takéto práce vypracovával technologické postupy a tiež vydával povolenia na samotné prevedenie prác s otvoreným ohňom v nebezpečnom prostredí (zóne). Na vytvorenie bezpečného prostredia sa najčastejšie používalo naplnenie nádrže dusíkom. Pri úprave veľkých nádrži, kde by bolo zabezpečenie veľkého množstva N2 zložité sa niekedy použil CO2. Pri odvzdušňovaní sa prítomnosť O2 kontrolovala vhodným prístrojom. Potrubia sa zas zvárali s minimálny pretlakom média, teda horľavého plynu.
Online
jirkati napsal(a):
...Správný postup je ve skutečnosti docela jednoduchý. CO2, nebo Ar, pustím do výpustného kohoutku a u víčka čuchám, až přestanu cítit benzín. Pak víčko zavřu a ještě chvíli čuchám u díry až skutečně necítím benzín. Podle času a nastaveného průtoku plynu kontroluju, že jsem aspoň 5 x protlačil objem nádrže...
Hezký a logický postup, zřejmě i ověřený praxí. Chudák ale čichač, kterého (u různých otvorů nádrže) po pár desítkách rozborů koncentrace směsi plynu zradí vlastní nos...
Prostě asi "vypláchnout" i naplnit inertním plynem a udržovat mírný přetlak?
Offline
jirkati napsal(a):
Potom šel dovnitř svářeč ve skafandru s obousměrným přívodem vzduchu a elektrodou převařil svár na tekoucím hrdle zevnitř.
to musel být svářeč s hodně vysokým IQ
Offline
bourač napsal(a):
jirkati napsal(a):
Potom šel dovnitř svářeč ve skafandru s obousměrným přívodem vzduchu a elektrodou převařil svár na tekoucím hrdle zevnitř.
to musel být svářeč s hodně vysokým IQ
Existujú aj dýchacie prístroje ktoré pomocou hydroxidu pohlcujú CO2 a user nič nevydychuje. O2 sa dopĺňa z fľaše.
Online
Bourači ono je to něco podobného, jako práce na rozvodech VN pod napětím.
Ty přístroje s uzavřeným okruhem co píše Senior byly také ty staré v oblých plechových krabicích na zádech.
Offline
jean napsal(a):
Ja neviem, jeblo to, vystrelilo mi vicko do ksichtu a este aj trosku zdeformovalo plech. Na nadrzi s povodnym lakom nasere...
JJ, není nad to nádrž, kde je potencionálně výbušná směs, uzavřít víčkem, aby, když to přece jen chytne, tam vznikl co nejvyšší tlak a udělalo to co největší škodu.
Offline
Radim, mladícka nerozvážnosť, návod som našiel na jawamanii . Nakoniec je z toho pekná nádrž na veteráne, s povodným lakom. Deformáciu zakryl dobový tuning - plstený krúžok. A aj tak som to zavaril naprd, tá voda mi to kurvila, nakoniec to zatesnila epoxidová farba, odvtedy aspoň nemám problém s benzínom.
Offline
njn, různě si lidé vydělávají na chléb náš vezdejší, já mám masky a ženu do nich vzduch ventilátorem.
Ventilátor stojí někde na louce a 3/4 zahradní hadicí valí vzduch pro dva lidi - s přebytkem.
Masky máme nasazené volně a co nevydejcháme utíká okolo.
Mám i origo hasičský dýchací přístroje ale ocelová tlaková lahev je těžká a do cca 1/2 hodiny prázdná.
Hasiči jedou na zásah banda 10 lidí, tak se prostřídaj. Nemakaj nonstop celou směnu jak chudáci paliči.
Editoval bourač (17-05-2021 21:50:37)
Offline
klasika - nadoba s neznamym obsahom a flexa.....
Podle informací Novinek k výbuchu došlo, když rekvizitáři připravovali předměty pro filmové natáčení – řezali víko od barelu –, ve kterém byl zřejmě zbytek lepidla. Pak zřejmě přeskočila od řezání jiskra a následovala exploze.
https://www.novinky.cz/krimi/clanek/rek … l-40365273
https://www.topky.sk/cl/11/2143825/Nevi … hu-o-nohy-
Offline
Už jsem to tu možná jednou psal. U nás takhle bouchnul sud 200l. Tomu klukovi to utrhlo vršek hlavy a mozek se našel na jeřábové dráze. Dali mu nový sud ze skladu ať odřežýe víko. Jenže si ho někdo tajně vypůjčil a měl v něm benzin vyšmelený od rusáků. Pak ho vrátil do skladu. Hrábnul do něj flexou.
Offline
Taky jsem se na tu zprávu díval. Jeden chlap přišel o nohy, dva silně popálení a asi ještě potlučení.
Sud je 200 litrů objem, díra po zátce velmi malá, pokud všech 200 litrů uvnitř je výbušná směs, je to doslova puma.
Podle narychlo hozených výpočtů mně vychází, že například u acetonu v nejpříhodnějším poměru pro výbuch je v 200 litrovém sudu něco nad 200 gramů třaskavé směsi aceton plus kyslík. Dobře promíchané ve vzduchu a uzavřené v tom sudu to musí mít slušnou brizanci. Co vím, v obranném ručním granátu je 50 gramů TNT...
Offline
Hmmm, vrtol som sttomcekom 10mm drieru, zobralcpriamociarlu a malymi otackami odrezal dno, sud som otocil a druhe sno odpalil plazmou. Sudy od oleja.
Offline