SVARFORUM.cz - forum o svářečkách a svařování

Zdenek11 napsal(a):

Nedokonale zalisovaný spoj, zejména u větších proudů, je po nějakém čase zdrojem záludných poruch. Vím to i z vlastní zkušenosti. Kabel se nesmí z oka dát vytáhnout ani hodně velkou silou. Pro vlastní klid je pak už lepší spoj procínovat. Možná, pokud kleště nestačí oko dostatečně hluboko promáčknout, by šlo před lisováním obalit oko tenkým měděným nebo mosazným plíškem, třeba 0,5 mm nebo pod. Sám jsem to nezkoušel, možná by to šlo, možná je to blbost.

Lepší je odizolovat delší část, kus drátků oštípat a zbytek ohnout zpátky. Kabel nabyde a bude to držet.

varok napsal(a):

.... Pájení tak velkých oček moc nemám rád. Cín a tavidlo mi zatečou do kabelu a po čase se to ulomí. Raději mám lisované nebo krimpované spoje.

Musíš umět pájet varoku. Třeba tak, že tavidla dáš jen trochu, kabel pověsíš očkem dolů, a ke konci kabelu s okem přiložíš pájku a cín necháš vzlínat nahoru. A včas přestaneš. Ale dobře nalisovat je samozřejmě lepší

Editoval pafik1605 (28-10-2020 11:04:26)

pafik1605: No pájet myslím umím slušně, ale spíše DPS a menší věci. na drobné věci mám mikropáječku ERS 50, na větší věci pistolovou páječku 125VA. Menší očka třeba do 6mm2 taky občas pájím, ale jak jsem psal, né na nějaké výkonové věci.

Radim: Mám možnost dokonce i malého lisu v práci. Ale proč to dělat jednoduše a mít kleště hned po ruce, když to jde dělat složitě, že?

TYTO KLEŠTĚ POUŽÍVÁME V PRÁCI A JSME S NIMI VELICE SPOKOJENI. POKUD NĚCO NEDRŽÍ JAK MÁ, TAK TO PŘELISUJEME TÍM ZPŮSOBEM, ŽE JEDNU ČELIST OTOČÍME O STUPEN MÉNĚ A TU DRUHOU NECHÁME TAK JAK JE.

Dobrý den pane Varoku  pokud nepotřebujete každý den osazovat na kabely desítky kabelových ok , tak se netrapte s lisováním pomocí mizerných
kleští  a na kabely použijte oka pájecí.  Já jsem na silné kabely pájel kabelová oka mnohokrát  a funguje to zcela bez problému. Já osobně dobře zapájený spoj považuji za mnohem lepší než zalisovaný. Pájení trvá samozřejmě mnohem déle než lisování, tak že v hromadné výrobě, kde stroj stáhne izolaci a v dalším kroku se nalisuje oko  to samozřejmě přináší značnou časovou i finanční úsporu . Pokud ale potřebujete přidělat občas nějaké to oko tak při dobrém zapájení to tu svářečku určitě přežije. 
Já to dělám tak,  že nejdříve pocínuji oholený kabel, potom pocínuji kabelové oko, kabel vložím do oka a oko zmáčknu na kabelu co nejtěsněji  a potom zapájím a nakonec pájené oko očistím lihem.  Pro zvýšení mechanické odolnosti v místě přechodu mezi pájeným spojem pohyblivým měděným kabelem s izolací na oko i kabel natáhnu teplem smrštitelnou bužírku s lepidlem a ohřeju horkovzdušnou pistolí. S takovým okem budete určitě spokojen a rozhodně vám neupadne.  Samozřejmě předpokládám , že oko i měděný kabel budete mít  kovově čisté a budete mít páječku o dostatečném výkonu, já používám plynovou s měděným hrotem o výkonu až 2600W.
Zdravím a ať se daří

Dobrý den   Nedovedu si představit že by se rychlost provedení pájeného spoje dokázala byť jen přiblížit rychlosti lisování v průmyslové výrobě rozdíl odhaduji nejméně na 20 násobek času.  Podílel jsem se třeba na výrobě regulátorů otáček turbin do vodních strojů do elektráren a všechna oka  se na export pájela a všechny pájené spoje se potom impregnovaly elektroizolačním lakem pro tropy. Všechno má samozřejmě svoji životnost , já mám za desítky let zkušenost dobrou. Zdravím Štěpán

Štěpán: Dobrý večer, no já mám podobnou zkušenost jako OK1IN a už mi pár takových ok upadlo. Třeba dělám někde chybu, nevím. Oko jsem si předehřál, konec odizolovaného kabelu předem pocínoval. Potom jsem ten pocínovaný konec kabelu zasunul do očka a z druhé strany zalil cínem a kalafunou, tedy pokud bylo potřeba. na to jsem dal smršťovací bužírku, ale obyčejnou bez lepidla. No a po nějaké době se kabel těsně u oka ulomil. Prostě ten cín a kalafuna kabel těsně za tím okem asi nějak naruší a je potom křehký. Asi. Sice to nebyly zrovna kabely ke svářečkám, ale třeba v autě od baterie. U svářecích kabelů se mi stalo jen co jsem psal, že jsem nechtíc potáhnul za kabel od svářečky. Tam bylo lisované oko těmi výše uvedenými kleštěmi v držáku elektrod a samozřejmě vypadlo. Daleko od baráku a garáže. No naštěstí jsem měl náhradní oka, tak jsem to nějak opravil u jednoho cizího pána v garáži, který mi dovolil ve svěráku oko zmáčknout. Ale to byla jen taková nouzovka. Proto se už raději takovým spojům vyhýbám.

Pájku s tavidlem jsem dal dával při pájení navíc. No nakonec jsem to nevyčistil, možná je to ta chyba.

OK1IN napsal(a):

Pájený spoj je u pohyblivého přívodu vždy problematický a nikdy se nedělá...

Presne tak to je.
A tim vice to mimochodem plati pro konektorove spoje vystavene i lehkym vibracim. Pritomnost harmonickych vibraci defakto pajeni samostatne pletene licny k jakemukoliv terminalu mekkou pajkou vyucuje. Alespon v bezne technicke praxi. Da se omezene pouzivat jen u lehkych random vibraci - ale mezni limity, pro alespon slusnou zivotnost, jsou velice nizko (urovne nekde pod 0.01 G RMS do 2kHz).

Editoval Dawe (29-10-2020 22:08:54)

Kazdy spoj ma svoje plusy aj minusy a ja tiez niekedy zakrimpujem a niekedy zaletujem podla situacie . A tak ako sa dokaze pri otrasoch ,vybraciach  letovany spoj ulomit a preto sa v letectve len krimpuju konektory co som videl tak tak sa dokaze aj  zalisovany spoj vyhriat po rokoch alebo ,,nasat,, vlchkost a zvnutra zoxidovat -par takto zalisovanych ok na pohlad v perfektnom stave som rozrezal lebo vsetko vyzeralo dobre ale kabel s okom bol nefunkcny pri premerani  Ze nic nie je najlepsie

Dobrý den   Já rozhodně nejsem žádný zapřisáhlý odpůrce lisovaných koncovek na kabely, dnes se to běžně používá a funguje to ale když čtu příspěvky
typu že pájení jakéhokoli konektoru k licně  je špatné až nemožné a vlivem vibrace hned určitě upadne... nebo že v leteckém průmyslu se jen krimpluje.........tak bych chtěl říct, že při výrobě regulátorů turbin  do elektráren , na různé snímače a elektro - hydraulické převodníky jsme používali letecké konektory . Byly kovové se závity a převlečnými matkami kabel se přitahoval pomocí odlitku příložky přes vložený filc a kolíky konektoru byly pozlacené nebo i jen postříbřené a samozřejmě pájecí.   V leteckém průmyslu se ted nepohybuji , tak že opravdu  nevím co se ted používá ale dříve to bylo normální a samozřejmě, že to muselo fungovat. Určitě ty konektory někdo znáte .  Zdravím Štěpán

Štěpán> ale tady se prece bavime o separatnim pajenem terminalu, jehoz licna se typicka sklada s ostatnimi do svazku a ty se v dane aplikaci upevnuji vyvazanim, chranickou, ohebnou ochrannou trubkou, pripadne se vkladaji terminaly i do jednoducheho konektoroveho tela fixujiciho celo terminalu (kdyz bychom takove konektory porovnavali ve srovnatelne aplikaci s temi aero konektory). Cili jsme meli na mysli (pevne doufam) ocka, vidlice, koliky, hacky, fastony, ale treba i radu jednoduchych automotive konektoru jako je MLK, MCON, Tyco RD atd. A ty jsou skutecne z dobreho duvodu vsechny v aplikacich s vibracemi pouze crimpovane, protoze existuje moznost relativniho pohybu licny oproti jejimu terminalu.

Ty aero grade nebo podobne pristrojove konektory (zvane tez integrovane) o kterych mluvis ty, jsou neco jineho Ty jsou prece schvalne designovane na to, aby se pajene casti licny nehybaly vzhledem k terminalum. Je to tak udelane prave proto, aby se zamezilo vlivu vibraci, ktere by ten pajeny spoj rychle zlikvidovaly. Kabel s licnami se fixuje na vstupu konektoru, licny jsou vedeny v dutine, pripadne i v sealingu. Relativni pohyb v tomto pripade nenastava a pajeny spoj se da omezene pouzit. Ale i presto jsou tyhle konektory validovane jen pro relativne nizke urovne vibraci vzhledem k moznostem krimpovanych terminalu o kterych se psalo. Jestli te to zajima hloubeji, tak Sumitomo a myslim Tyco(TE)  maji limity ruznych typu konektoru dobre  popsane v tech detailnich stostrankovych datasheetech s komentari.
Jestli tedy myslime tytez konektory.

Editoval Dawe (29-10-2020 22:03:57)