SVARFORUM.cz - forum o svářečkách a svařování

Řekl bych, že do pulzních zdrojů, pokud tam je nějaká nutná potřeba vyhlazovat impulzní proud kmitočtu PWM, nevyhoví prakticky žádný elektrolyt.
Je třeba kombinovat elektrolyt pro vyhlazování nízkých kmitočtů a impulzní svitkový kondenzátor pro vyhlazení kmitočtů PWM.

jouda74 napsal(a):

Chlapi kdo bastlite, muzu se zeptat na jednu vec k tem kondenzatorum?

Delam neco podobneho (homemade menic k solaru, ale to je nezajimave), teorii znam, spocitat to umim, jen neumim najit kondenzatory ;-) Bud jsou obchody, kde nic pouzitelneho nemaj (GME, kondik,cz, byvaly GES etc.),
a pak Farnell apod, kde maji zjevne vsechno, akorat se v tom neda vubec rozumne vyhledavat, a prochazet katalogove listy kondik po kondiku je na dlouhe zimni vecery....

Nemohli byste mi dat link na par konkretnich elektrolytu, ktere se do pulsnich zdroju s velkymi proudy hodi? Ciste jako startovni point, kde zacit cist katalogove listy, vhodnou radu etc. pripadne obchod, kde se da nejak rozumnejs vyhledavat i podle jinych parametru nez C a Umax...

Ty delas stridac pro hladkou sinusoidu nebo jen stabilizator napeti na stringu a za nej NF "stridac" s modifikovanou sinusoidou, aby ti nehorely kontakty termostatu? Treba nepotrebujes nic super sofistikovanyho krome par lepsich elytu v paralelnim zapojeni.

Editoval davidma (15-07-2024 19:33:32)

2 bobobo . Tak Tvému příspěvku neruzumím.
Kdo je smrček a kdo je jednožvást ?.Jinak Zdeny0 jsem já

Editoval Zdeny0 (16-07-2024 00:15:55)

jouda74 napsal(a):

Takze jako za nasich mladych let? Tehdy si pamatuju, ze se (tehdy do nepulsnich) daval automaticky elyt/(tantal pokud byl), paralelne s 100-220nF keramikou, v tomhle pripade pocitam nekolik elektrolytu paralelne.

Tak záleží asi, jaký vysokofrekvenční či impulzní  proud tam poteče. Keramické M1, M22 budou odhaduji maximálně tak na nižší stovky miliampér.  Pro vyšší proud bude třeba impulzní svitkové kondenzátory, nejspíš polyúpropylénové.
Víc asi k tomu neporadím, protože víc neznám.
Bohužel výrobci se známých důvodů zapojení svých fotovoltaických střídačů a další fotovoltaické elektroniky nezveřejňují  a bastlířů, co se dostali k vyřazené FV elekronice, rozebrali ji, zkreslili a zveřejnili popisy, zatím moc není. Aspoň já jsem na žádného nenarazil.
A přitom se zdá, že, aspoň ti důkladnější, počítají s tím, že ta elektronika bude dlouhodobě běžet za vysokých teplot, do 40 - 60 st C. Ať už tím, že bude běhat hodiny na maximálním výkonu až vyšších jednotek kilowatt s pár stovkami watt ztrátového výkonu uvniř krabice elektroniky nebo že může být umístěna třeba v podkroví, kde v létě budou ty teploty od slunce.  Takže samotné elektrolytické kondy, pokud nebudou s pevným elektrolytem, budou dlouhodobě problematické.

Plechová střecha, na půdě  v létě za jasného dne běžně 50 - 55 st C. V zimě mráz o 5 - 10 st C mírnější než venku. Tudíž v zimě  mráz i -10 až -20.

Radim napsal(a):

jouda74 napsal(a):

Takze jako za nasich mladych let? Tehdy si pamatuju, ze se (tehdy do nepulsnich) daval automaticky elyt/(tantal pokud byl), paralelne s 100-220nF keramikou, v tomhle pripade pocitam nekolik elektrolytu paralelne.

Tak záleží asi, jaký vysokofrekvenční či impulzní  proud tam poteče. Keramické M1, M22 budou odhaduji maximálně tak na nižší stovky miliampér.  Pro vyšší proud bude třeba impulzní svitkové kondenzátory, nejspíš polyúpropylénové.
Víc asi k tomu neporadím, protože víc neznám.

No jeste hur, velmi rychly vypocet radu, kdyz panel da ~18V/10A, tak pri 100kHz kdyz je potreba tam udrzet kolisani o 1V na vstupu, tak je potreba minimalne 100uF, coz neni na svitkac malo. A kdyz jsem koukal na tantaly, tak maj do 100mOhm a maximalni proud <1A, takze i ty to bude chtit 10 paralelne. (svitkace jsem jeste neprohledaval, dost se bojim ze pro tyhle kapacity to bude horsi).

Coz odpovida ale na otazku, proc v "cine" (jak menicich, tak svareckach) kdyz tam naprasej levne elektrolyty to tak rychle odchazi A proc jsou jak pisete profi menice drahe. No pobastlim (prvne s normalnim elytem, kdyz to bude fungovat, koupej se drahe kondiky a uvidim.

diky

Edit: vim, ze je to zjednoduseny a to kolisani je mensi diky te spulce...

Editoval jouda74 (16-07-2024 13:56:08)

Zdeny0: Čína za pár korun jsou myšleny ty nejlevnější mašiny na trhu, třeba MMA invertorky za 2000,-Kč a COčka za plácnu 5000,- Kč. Slušné MAG mašinky začínají někde u 15000 a MMA invertory u 5-6000,- Kč.

Ono by to možná chtělo stavebnici střídače. Člověk by si to při stavbě osahal  a potom by většinu poruch dokázal opravit.  Otázka je ale, jak by se s tím vyrovnali třeba revizní technici, kteří ve finále na to musí dát razítko a ručit za správnost instalace.