SVARFORUM.cz - forum o svářečkách a svařování

pt.kbely:
Postřeh o stažení jednotlivých vodičů ,,sichrákem“ je správný (opravdu se to stínění jen hodně podobá a mohlo by to zmást). Za poznatek o relátkách moc děkuji (dám si na ně pozor- budu je šetřit - vzal jsem si  jen čtyři náhradní – naštěstí je umístěno v patici, tak se bude dobře měnit)

pt.kbely:
V mém případě bude pískání nejspíš způsobovat nějaká konstrukční chyba při improvizaci náhrad součástek, které jsem měl momentálně při ruce. Na výstupním proudu (měřeno stejnosměrnou proudovou klešťovou sondou a osciloskopem) se totiž dá naměřit kolísání proudu +/-5 až 10A o frekvenci přibližně 11 kHz při plném zatížení. To pískání je nepatrně slyšet i bez zatížení a naopak někdy ztichne v určité poloze potenciometru při regulaci proudu. Pěkně to i občas ,,řvalo,, když jsem pouštěl proud do železného svinutého 20m dlouhého drátu (cívky) na místo zatěžovacího odporu 2kW.
Spíš by mě zajímalo z jakého důvodu se u kupovaných invertorů používají na výstupní tlumivce od pohledu izolované ,,železné,, plechy místo feritu nebo železo-prachového jádra?. Viděl jsem osobně už tři takové invertory stejné konstrukce. Plechy se prý dají ve speciálních aplikacích použít řádově jen do jednotek kHz.

Železotrachové jádro má vyšší dovolené sycení než ferit a navíc nemá úplně definovaný bod nasycení (žádný prudký lom) a poměrem magnetického materiálu a pojiva se dělá různě velká skrytá mezera.  Pokud je méně železa, jsou omezeny i vířivé proudy a lze je použít na vyšší frekvence.
Pokud se použije otevřené jádro z I plechů, je indukčnost vyšší než u vzduchové cívky a díky velké vzduchové mezeře se jádro nepřesytí.
Na výstupu železoprach nebo trafoplech až tak nevadí, protože cívkou už teče stejnosměrný proud, střídavá složka je téměř zanedbatelná, u trafa je to jiné, tam je dominantní střídavá složka, a díky vířivým proudům by byly obrovské ztráty.
Kdysi se dělaly středovlnné svářečky, tam ještě byly trafa z C jader s tenčími plechy (0,3mm), frekvence okolo 800Hz. Už si nepamatuji, jestli se jednalo o permalloy -slitina niklu a železa nebo o křemíkové plechy.

pajiknovotný: jen takové postřehy, máš docela malý převod na trafu 1:3, pak máš zbytečně relativně krátké impulzy, možná kvůli tomu Ti píská invertor, mě zdroj pískal taky při minimálním zatížení a tedy krátkých impulzech do trafa. Pak jdou  přez trandy při stejném výkonu díky krátkým impulzům velké špičkové proudy. Já mám poměr 1:4. Na oscilu jsem viděl ty impulzy na gejtech, on to byl spíše jehlan než obdélník, amplituda nešla odečíst, snad to bude ok,  aspoň těch 12V minimálně. Zkus jen tak na zkoušku odebrat 1 závit ze sekundáru, jestli se to pískání nezlepší.

Editoval Voitano (01-09-2014 23:50:12)

Voitano:
Že mě to nenapadlo, takovej jednoduchej logickej postřeh. Krátké pulzy tam opravdu budou. Je to vidět na jednom videu kde žhavým pokusně svářecí drát (jako zátěž). Žhavil jsem ale právě i asi 15-20 metrů železného drátu na kterém bylo při 100A asi 20V a impulzy byly taky neúměrně krátké (kupodivu to ještě neodešlo - no zatím jsem vyvařil dohromady cca jen 25 kusů elektrod bazických i rutilek o průměru 2,5 při proudu kolem 90A a netrápil to niky moc dlouho do zkratu). Díky.

pod 12V by si nemal isť aj ked on sa uz pri nizsich U javy ako saturovaný, idealne 15, max 20 inač preraziš izolačnu vrstvičku medzi G-S

ako nechcem byt blbý ale pri takychto otazkach neviem či je dobre odpovedať zrejme niesu skusenosti...ake by tam malo byt U? tak za prve merakom to nezmeraš, za druhe napetie sa pohybuje od nuly po Umax teda 325V, trafo sa počita s cca 300V na primare

JanoL, že jsi ještě nic takového nestavěl, to je ok, vždycky to je jednou poprvé. Problém je, že se ptáš na takové teoretické věci, jako potřebné napětí na gate IGBT (to znamená, že jsi asi moc nestudoval katalogový list nějakého igbt) a jaké napětí se může objevit na primáru trafa (tohle bys odvodil na základě teoretické znalosti zapojení ) . Nevím, jaké konstrukce jsi dokázal postavit a oživit, ale tady se pracuje s napětím 300V a každá chyba se trestá explozí nebo požárem (v tom lepším případě).  Zkus postavit nejprve nějaký jednočinný , pak třeba dvojčinný zdroj napětí 24V/5V nebo něco podobného. Doporučím Ti stránky www.danyk.cz , tam najdeš spoustu teoretických a praktických rad.

Editoval Voitano (02-09-2014 21:38:17)

Jsou tam rozdělení topologií spínaných zdrojů, principiální ochrany mosfetů (na konci hlavní stránky), v popisech jednotlivých zapojení pak praktické rady a nebo upozornění. VŠ skripta to nejsou, ale myslím že to pro začátek stačí. Pro zajímavost je zde http://schmidt-walter.eit.h-da.de/smps_e/smps_e.html  možnost nějaké simulace a výpočtů při návrhu.

Editoval Voitano (03-09-2014 07:51:03)

Pajiknovotny: udělám trochu rozbor , podle tabulek odhaduju, že jsi použil jádro T50( vnější 50mm, vnitřní 30mm) výška 20mm. Jádro má ve dvojčinném zapojení při 50kHz přenést asi 1200W, ale pro jednočinné zdroje tabulka není uvedena, tak to odhadnu na 800-900W tj. celkem =2,4 - 3,6kW Jádra mají oproti jiným při malém objemu , schopnost přenést velký výkon. Ale u akumulační tlumivky máš jen 3 jádra a tam je asi stěžení objem, aby jsi naakumuloval energii. A tu je možná zrada, objemem to přibližně odpovídá jádru třeba u mě použitého EC52. A u těhle jader je v tabulkách pro akumulační měnič uvedeno 300W, takže celkem asi 900W. Jestli to není málo, beru to, že 50 procent času dodává do zátěže energii trafo v propustném směru a dalších 50 procent energie jde z akumulační z tlumivky. Takže můžou tu být 2 problémy, správná velikost mezery pro 100A a více v tlumivce a její objem.  Horší je, jak zjistit, kde je chyba( jak poznám, že se mi přesycuje tlumivka - jedině měřit proud v tlumivce). Možné je, že to jen způsobí větší zvlnění napětí na výstupu. Ale zas takový expert nejsem, třeba někde dělám chybu.

Editoval Voitano (03-09-2014 14:50:58)

Voitano:
Máš dobrej odhad (takovej selskej rozum ohledně kolik energie se může vejít do tlumivky mi bohužel chybí). Doposud jsem vystačil s Ohmovým zákonem a trochou té praxe. Vhodnou výstupní tlumivku už jsem si objednal z torza jednočinného invertoru Alfin 150 e. (večer si jí musím vyzvednout v hospodě). Řídím se často příslovím: Bastli s tím co máš a když to nefunguje, tak až pak s tím co ti dají. Děkuji mnohokrát za užitečné rady. Přidal jsem obrázek, jak bych si představoval že by to v ideálním případě mělo fungovat a co naměřit na osciloskopu(měřeno jen při 32V na vstupu a zkratu na výstupu https://plus.google.com/photos/10485068 … pq_twuu4eA)

Zdravím chalani, dnes sme s kamarátom oživili zvárcí invertor zo stránky utaes.wz.cz ale asi po chvíľke zvárania nám vyrazilo istič a odhorelo kúsok cestičky na doske s igbt a prerazili sa igbt tranzistory čo to mohlo spôsobiť ?