SVARFORUM.cz - forum o svářečkách a svařování

1b: Abych to doplnil. Mě to prostě jakoby při dotyku drátu s materiálem nezapálí oblouk. Nebo jsem to špatně opět pochopil, technologie svařování COčkem je jiná?

Dobrý den,
já jsem Vaše sváření neviděl, já pouze usuzuji z toho co píšete.
Popis tavení drátu jsem tu předčasem publikoval.
Zkusím to ještě jednou z jiné strany.
Vy, když zmáčknete tlačítko hořáku a chytnete oblouk a vedete dlouhý svár nemáte problémy a svár si chválíte.
Popište mi jak dobře, nebo jak špatně chytá oblouk při prvním nasazení než rozjedete sváření delšího sváru.
Popište.
Teď něco k popisu hoření drátu:
je to omyl! myslet si, že se dotknete drátem materiálu a on ihned uhoří.
Nejříve narazí na materiál a pokud nestojí nic v cestě /špína, mastnota, rez, barva ap./ potom teprve chytí "ZKRAT", který uhoří. Jenže, a to je to podstatné, kladky táhly drát do hořáku už při zmáčknutí tlačítka a zatím co drát zápasí s obloukem zda hořet či nikoli, kladky stále nutí drát do hořáku. Vezměte v úvahu mechanický odpor bowdenu. Ten stále drát zdržuje to samé průvlak a uvažte, jaké je tam tření a ještě narazí na svařenec. Slitina drátu dodává materálu vlastnost pružiny. Mechanické poměry dovolí více či méně, aby se drát navlnil v hořáku a ve chvíli chycení oblouku , tedy kdy začne zkrat hořet je ta pružina tak napružená, že mezeru, která vznikne prudkým odhořením drátu zaplní výstřelem drátu směrem ke svřenci a tam opět narazí a proces se opakuje až do ustálení a potom sváříte pěkně dál delší svár.
Při bodování se tento jev nemá možnost ustálit. Je to krátký okamžik na jednom místě
bez pohybu hořáku směrem kupředu. Při kontinuelním sváření napomůže pohyb hořáku vpřed, ustálení toho počátečního jevu, a proto jej tak ani moc nevnímáte.
Další mýtus je 3f zdroj. Nemá vliv kolik fází využívá Váš zdroj, např. UTA 200 využívá pouze 2fáze a nikdo ze svářečů na ni nedal dopustit. Nikoho nenapadlo, že by mu fáze chyběla. V tom to není.
Spočívá to tajemství ve schopnosti podavače kvalitně podávat, proto některá zařízení mají i 4kladky, některé zdroje mají i dva motory.
A za druhé a to je VÁŠ případ, hořák mají tyto zařízení ze zlata. Vaše galuska stojí předražených pár korun a tam se, u fy FRONIUS, nedostane pod 5000,--.
Proto Vám tady stále vysvětluji, profi je profi a tento profi hořák se namontuje a bude se Vám lépe žít.
S pozdravem Zdeště

Vlastním podobný stroj jako Varlok a tyto potíže jsem měl taky, i když jsem stroj osadil eurokonektorem , elektroventilem a profi hořákem.Podstatné zlepšení nastalo až tehdy, když jsem do svářečky zabudoval vyhlazovací kondenzátory.Je to trochu složitější než se na první pohled zdá po přečtení příspěvků které tady na foru o této problematice pojednávají.Nejdříve musíte paraelně k usměrnovači zapojit  20A usměrnovač pro napájení řídící elektroniky a posuvu, potom sehnat kondenzátor 10 000 mf. na 100V. Kondenzátor na 63V se po delším svařování odporoučel do .... .Vybíjecí odpor nestačil a drát má tendenci  se zapalovat do špičky a navíc také po čase shořel. Zapojil jsem proto k němu ještě žárovku 220V 10W.Vyhlazovací  kondík má podstatný vliv na zvednutí napětí naprázdno a to zase zlepšuje zapalovací vlastnosti stroje. Vše co zde psal Zdeště je také stoprocetní pravda a musím uznat že zněj hovoří dlouholeté praktické zkušenosti.Hlavním problémem našich strojů je však fakt, že jejich výkonový trafa jsou navržena a dimenzována tak,aby jakeš takeš svařovala ve směsných plynech. Čisté CO2 je zatěžuje poněkud více a svářečka se už neudrží v optimální obasti svařovací křivky.

Připojuji se k ZDENÁLovi. Největší přínos jsem také viděl po doplnění velké kapacity za usměrňovač. V mém případě jsem použil 2x 10 000uF/160V. Ostatní úpravy (předfuk, dofuk...) byly spíše o komfortu. Teprve až přidání kapacity však bylo o skutečném a evidentním posunu k lepšímu svař. procesu. Stabilnější a klidnější oblouk. Lepší zapalování a celkově začátek procesu se zlepšil. Jediné co zůstalo, tak rozstřik... to je asi tím čistým CO2. To mě na té metodě nejvíc štve. Propálilo mi to už spoustu montérek, ponožek i bot. Zvláště při práci nad hlavou a v různých oblíbených kutilských polohách skrz ruku atp. V tomhle je tedy zlatý TIG. Na ten jsem si rychle zvykl a když teď vařím masivnější věci COčkem, tak na ten klid a pohodu oblouku u TIGu jen vzpomínám...:-)

Editoval prezident (05-10-2010 22:44:54)

kondenzátory koupíte na aukru za pár stokorun a napětí naprázdno stoupne o 1.41 násobek původního tedy z např. původních 45V na 65V. To má tedy určitě vliv i na zapalování! Tedy právě na bodování!!!

Editoval prezident (06-10-2010 13:32:15)

Dobrý den,
jsem potěšen, že se blížíme k cennému cíli.
Je pravdou, že se držím zásady: co vyrobil výrobce to respektuji a nesnažím se majitele přesvědčit, ať provede drahé či nepotřebné změny. Vždy jde o peníze, kterých není nikdy dost.
Na druhé straně, když vím, že změna bude lepší potom do toho jdu.
Vrátím se ke kondenzátorům zařazeným na výstupu zdroje.
Kondenzátor skutečně nic nepokazí. On, zvýší napětí a navýší energii na  výstupu zdroje. Určitě lépe zapálí oblouk a tím zdánlivě odpomůže od problémů, které jsme tu řešily s podáváním drátu. Tedy oblouk na počátku určitě lépe zapálí i přes různé potíže na svařenci.
Při sváření se, ale moc neuplatní.
K vypínání trafa.
ZDENÁL má 100% pravdu. Koupit za pár korun malou jednotku je to nejlepší řešení. Pak už nějaký ten konektor a jednu sobotu a jste o kousek dál. 

S pozdravem Zdeště

Bimax je okleštěný telmig, takže tam půjde, ale bude potřeba trochu to přepojit pro spínání primáru pomocí relé a možná i pro spínač, viz schéma.

Jak už jsem psal, oproti svářečkám Einhel a podobným, je to dobrá svářečka. Jednou mi ukazovali svářečku Sharks, uvažoval jsem o ní. Levná, malá ale jak jsem ji viděl v akci a rozebranou, rychle od nich pryč. Vychvalovali ji do nebes, ale svařování bylo utrpení. Pořád jim to prskalo, svár byl docela neúhledný a takový jakoby studený, neprohřátý. Pak mi ukázali vnitřek a když jsem viděl trafo a zbytek, no fuj. Když se podíváte na trafo Einhelu 170, Bimaxe a podobných svářeček, tak to v tom Sharks bylo ještě o polovinu menší. Jak to může potom svařovat?
A když jsem viděl u kamaráda svářečku Einhel BT GV 150, skoro to samé. Vyšší řady 170, 190 nevím, ty jsem ještě v akci neviděl. Ale určitě to taky nebude žádný zázrak.
Než jsem koupil Bimaxe, moc se mi líbila taková malá svářečka v jednom obchodě. Je to MonoMig, ale byla za 11200,- kč a bez láhve, redukčáku apod. To bych se dostal na nějakých 15 000,- kč a tolik jsem v té době neměl.
Navíc jsem ji nikde předtím neviděl, ani na internetu jsem žádné informace o této svářečce nenašel.

Editoval varok (08-10-2010 18:03:13)

Jo ventil na 230V se zapojí, jakříkáš, je to nejjednodušší.

Ještě k tomu bimaxu/telmigu, řídící deska s relé je do telmigu, je tam vše již nadrátované, do bimaxe by šla taky, ale musí se přivést na desku napájení 230v a rozpojovat primár pomocí toho relé, jestli máš schémata obou strojů, tak to půjde vysledovat. Spínač u bimaxe bude rozpojovat napájení desky ze svař. napětí, u telmiga taky, ale tam bude bráno z trafíčka na desce.

Jestli tam bylo 6 , tak bych se přiklonil Wattů . Proto 2W trafo neutáhlo . 6W cca 0,25A /24V .

Ono u těle věcí vcelku stačí představit si například žárovku odpovídajícího výkonu/příkonu (zde 6x24=144W) , jak zhruba topí, jak by se asi dané množství tepla odvádělo z inkriminovaného předmětu (cívky ventilu), a hned je jasno. Jasně že to je překlep.

Nojo... ale při troše selského rozumu to pochopí i laik. Ventil nekoná žádnou práci kromě držení pružiny, tedy se prakticky veškerá energie do něj dodaná se promění na teplo (něco se vyzáří jako elmg vlnění, ale to s klidem zanedbáme). Motor je na tom paradoxně podobně - ve stavu kdy ho úplně zastavím odebírá největší proud a vše jde opět díky ohmickému odporu vinutí na teplo (a motor shoří). Ono nakonec i ten pohyb (nebo třeba "to co leze z televize") stejně nakonec skončí jako teplo, takže jde jen o to kdy a kde se na to teplo promění. Já jsem naopak toho názoru, že při rozumném zjednodušení problematiky se dá laikovi (který ovšem musí mít zájem) vysvětlit poměrně dost věcí - když s tím nemají problém 4-6 leté děti, nevidím důvod proč by nepochopil i dospělý. Na tu 100W žárovku se dá právě sáhnout celkem snadno, tedy i získat představu kolik tepla vytvoří, a že kdyby stejný množství tepla vytvořila cívečka 5x5x5cm že asi bude svítit skoro jak ta žárovka .

PS: Omlouvám se za OT.. teď jsem si teprve uvědomil kde jsme.

Editoval Pruduch (11-10-2010 14:03:16)

Dobrý den, mě se to taky nezdá. Vždyť si ALL protiřečí. V jiném tématu píše, že deska s elektronikou pro Omicron 165 má mít trafo min. 80W. Tato deska má i ovládat v originálu elektroventil plynu. Když zatím spočítáte, že motorek posuvu bere dejme tomu 3A, to je při 24V nějakých 72W. Kdyby elektroventil plynu bral 6A, což je hodně přes 120W tak to nedává smysl, nebo ano? Viděl jsem ventil třeba od Froniusu a Kemmpi. Ten z Froniusu jsem opravoval v bývalé firmě a ta cívečka je hodně malinká, co by tam prosím vás bralo 6A? Podle mě bere kolem 2A maximálně, ale spíše měně.