SVARFORUM.cz - forum o svářečkách a svařování

Zdravím,

jak je zde zmíněno... Jediná správná metoda jak toto svařit je TIG AC.

1. Díl nutno demontovat z motoru, řádně alespoň acetonem vymáchat a umýt, potom osušit a např. PB hořákem ohřát., nebo strčit to do el. trouby na 15 min na teplotu 200 st.C Tíme se vypaří vlhkost a shoří mastnoty.
2. Potom místo  cca 1cm na každou stranu povrchově zlehka flex kotoučkem přebrousit, pro odstranění mikrovrstvy oxidaxe ( koroze ), která způsobuje výrazně zhoršené či nemožné slévání přidávaného materiálu se základním.
3. Pokud je trhlina v mat cca 4 mm, pak je nutno vybrousit "V" (kotouč v rozbrušovačce 1mm, nebo frézička na bovdenu vrtačky -> malé otáčky a chladit lihem proti zalepení) pokud to jde z každé strany ke středu materiálu, jinak jen z té strany ze které je to možné a tzn hlubší a otevřené.
Důležité je mít po ruce "NEREZový kartáč" pro průběžné očištění svaru pokud se tvoří černé okuje.
4. Pak už jen mírně předehřát hořákem celý díl a zkraje pěkně zalít TIGEM cca na 130A při této tloušťce mat.
    Pozor !!! nelepit housenku na povrch.... musí pěkně a plynule spojit oba "břehy" a do malé prohlubně pak přidávat pomalu a postupně  drát. ALMg4,5Mn pr. např 2 - 2,4 mm.

To samé pak opakovat z druhé strany a tímto způsobem se spojí obě strany v jednolitý svar bez bublin.
Bubliny se tvoří z nečistot, které při prudkém zvýšení teploty expandují a tlačí se ven. Proto je nutné tzv. vypálit vlhkost a mastnoty.


Nutno mít TIG AC svařečku s balancerem pro lepší nastavení čištění a hloubky průvaru svaru a nejlépe Argon 0.9 , ale jde to i obyč Argonem.

To vše platí pro materiály kde není hořčík tam je to komplikovanější či dokonce nemožné. Ale většina běžně vyráběných motorů je z dobře svařitelné slitiny hliníku.

Ostatní metody myslím selžou. MIG je rychlo-svářečka vhodná pro stehování a ta Vám nikdy pěkně neprohřeje základní materiál aby se dobře sléval s přidávaným drátem... je to spíš povrchové slepení... což se dá přirovnat navrhovaným pryskyřicím a pod, které stejně časem působením mastnoty a teplot odpadnou a to je všechno zbytečná práce...

I pájky na hliník jsou... ale pro tento způsob opravy nevhodné...
Pokud budeš postupovat pomalu... nemusíš se obávat zkroucení materiálu. raději začni na nižším proudu... ale dávej pozor... při delším svařováním se i zvyšuje okolní teplota dílu... proto pracuj s přestávkami.


S pozdravem a úspěchem


Zdeny

TIGom AC to pojde urcite ale nie na 55A to je trosku malo ak je to veko trosku baculatejsie.

Vseobecne tieto motorove veci a hlavne z motoriek sa zvaraju viac ako slusne.

MiraGSX napsal(a):

Zdravím Zdeny, díky že sis udělal čas a popsal tu kompletní návod . Víko jsem zkoušel vařit už minulý týden, jelikož jsem nerozjel TIG AC dělal jsem to na TIG DC (bohužel jsem omezen jen do 55A a to se 4kou elektrodou)  elektroda na +. Na hliníkovém plíšku se mi materiál natavoval i sléval vpořádku. Víko jsem nejdříve obrousil, nechal na vařiči cca 10min (i po očistění benzínem z toho stoupaly celkem slušný oblaka olejových par) a následně víko zkoušel vařit. Nejdříve mimo trhlinku na předešlém návaru, materiál se celem natavoval a tvořila se lázeň. Pak jsem to přejel kartáčem a zkoušel v okolí trhliny. Vůbec to nešlo jen to prskalo a hořelo (jakoby ta trhlinka byla nacucaná olejem).
Trhlinku jsem frézkou kompletně vybrousil a chci to teď zkusit MIGem. Koupil jsem si drát AlMg5 tak uvidím. Případně to zkusím někomu s TIGem AC vnutit .

AHoj...

přečetl jsem si tvůj postup... bohužel ale stejnosměrným proudem ti to prostě jít nemůže...

hliník potřebuje AC a to proto, že v jedné půlvlně proudu se hliník ohřává to tekoucího stavu, ale také zárověň teplotou vytváří na svém povrchu mikroskopickou krustičku, kterou právě opačný směr proudu rozbije působením částic argonu a v tomto okamžiku může dojít ke spojení přidaného materiálu se základním a pod. tento cyklus se opakuje tak rychle, jak je nastavena frekvence proudu. Běžně pro tenčí materiály a užší svary používám vyšší frekvenci a pro lepší výkon a širší závar potom frekvenci snižuji. cca 90 - 110Hz
Balance proudu ( vzájemný výkonostní poměr plusové / záporné vlny proudu) není tolik rozhodující pokud jde pouze o jednorázové svaření.

pokud si třeba někdy zapomenu přepnout DC na AC tak to dělá přesně to co popisuješ - materiál jakoby schoří před očima...

Szabitch napsal(a):

K těm čistícím účinkům argonu - nejednou jsem si všimnul, že někdo říká že argon svými ionty rozbíjí oxidační vrstvu, mohl by se k tomu vyjádřit třeba Jirkati nebo Frank? ten argon je tam přeci čistě z inertních důvodů a oxidační vrstva se odpaří působením + proudu?!

Samozřejmě, hlavní čistící účinek je působením el. proudu.

jen tak mimo misu koukal jsem na youtube na chlapka co svarel stejnosmernym tigem hlinik a namisto pridavneho dratu pouzil elektrodu na hlinik kvuli prave zminovanemu oxidu ... no nekamenujte  me to jen tak pro zajimavost :-D