SVARFORUM.cz - forum o svářečkách a svařování

vyrobca napsal(a):

vsetky mozne vzorky antikory o ktorych viem aku maju kvalitu

nebo požádat někoho s mobilním spektrometrem (kovošroty) Záměna materiálu je možná, stejně tak laické broušení černé ocelu někde okolo - okuje, (realizovali jste tam nějaké topení ne? Několik fotek  a místní odborny trust to vyluští

Ta madla ale klidně mohla být dělána správně.
Problém totiž není v tom, že to rezaví, ale v tom, že v prostředí chlóru se na povrchu nerezi nemusí ve správné kvalitě tvořit ochranný povlak, který té korozi brání. To je pak kombinovaný chemickofyzikální problém, protože ten povlak musí být zároveň chemicky stálý a zároveň musí být složen z  takových látek, tady zřejmě oxidů kovů nerezi, které mají větší objem než původní kov a dokáží tak na kovu vytvořit povlak bez pórů. Či jinak každý vzniklý pór nebo škrábanec okamžitě utěsnit. Přitom ale ten objem nesmí být moc větší nebo ty látky nesmí být křehké a praskat samy o sobě nebo pod mírným mechanickým podnětem.
To jsou dohromady poměrně dost náročné požadavky a správná funkce toho povlaku může záviset na množství rúzných podmínek v prostředí, kde ty madla jsou. Jiná teplota o 10 - 20 st C, jiná koncentrace chlóru nebo chloridů, jiné PH, , jiný stupeň oxidativnosti či redukčnosti prostředí, ale třeba i běžné příměsi přidávané vedle chloridů do toho bazénu nebo třeba nějaká složka hodně používaného krému, který lidi vnášejí do vody..... To všechno může znamenat, že se na ty madla musí použít jiná nerez ocel než je jinde v bazénu nebo v jiných bazénech s jiným složením vody.....
Kromě toho "kovově čistá"   nerez ocel, která je přímo ponořena ve vodě bazénu ještě nemusí znamenat, že ta ocel tam nerezne. Možná jenom jsou korozní zplodiny rozptylovány ve vodě a oceli tak pomalu ubývá. Možná za 5 - 10 let  v bazénu by byl potom viditelný znatelný úbytek takové oceli.
Jediná výjimka je důlková koroze, tam je ta koroze jednoznačně vidět a je z hlediska životnosti taky fatální.

Možná by stálo za to zvážit do takového prostředí, když vadí ta barva rzi, prostě vzít "nějakou obyčejnou levnou nerez" nebo dokonce černý materiál a výrobek opatřit masívním povlakem, takových 150 mikronů , kvalitní práškovou barvou. Dneska už je základní prášková barva , na kterou se může nanášet vrchní prášková barva. Do prostředí bazénu asi nejlépe klasická epoxidová a prášková barva proto, protože díky vysoké vypalovací teplotě je nejkompaktnější, nemá prakticky žádné póry ani v trvale mokrém prostředí nemá nějakou významnou nasákavost a zároveň by měla  v takovém prostředí trvale držet příznivé mechanické parametry, tvrdost a houženatost.

Este ma tak napadlo.. Co tak nainstalovat na tie nerezove diely pokial su v kontakte so slanou vodnou hladinou zinkovu tehlicku ktora bude korodovat miesto nerezu. Znie to sice sialene, ale vsetky lode ktore sa plavia po oceanoch su tymto chranene aby sa nerozpadli od korozie.

http://jendacv.rajce.idnes.cz/nerez/
fotky zde

No nevím, zkoukla jsem to a připadá mě to že došlo k záměně materiálu, zkusil jste to magnetem? Tohle vypadá jako poniklovaný Fe, asi budete muset použít šedý komaxit nebo novou. Pokud to nemagnetuje je to silně kontaminováno fe, třeba tam po namontování fe brousili. Na tohle jste volili typ materiálu podle mne dobře .

U nás ve firmě prodáváme specielní nátěr na nerezové díly, barva vypadající jako nerez. Mezi řemeslníky pracující s nerezem je docela populární.Maskují s ním svary , které z nějakého důvodu nešli očistit od náběhových barev.Jmenuje se to INOX 200 a vyrobce je firma  CRC.Možná by stálo za úvahu po očištění , uzemnění , a dalších opatřeních ty kryty ještě stříknout touto barvou.

Já bych navrhnul domluvit s nějakým zodpovědným, tyhle zábrany odmontovat, odrezit a v kvalitní práškovací lince s dobrými předúpravami  nalakovat práškovou barvou. A byl by pokoj. Buďto co nejvíce stejnou jako je bilý odstím těch topných těles, co kryje. Nebo , protože je technicky dost obtížné trefit přesný odstín, tak naopak nějakou úplně odlišnou barvou, v tom prostředí bazénu asi světlou, třeba světle modrou nebo zelenou. Co by tam do toho prostředí nejlépe pasovalo. Těch pár detailů jako šrouby atd, co by nalakovat nešly, zatřít rozpouštědlovou barvou a hotovo.

Mimochodem, topná tělesa jsou klasická litinová či plechová z obyčejného černého plechu a nalakovaná nebo jsou taky dělána z nerezi a nalakována? Že tam jsou bílá, podle všeho nereznou.

honchom napsal(a):

http://jendacv.rajce.idnes.cz/nerez/
fotky zde

Nejprve zjistěte, zda je to opravdu 316L materiál. Spectrometr se dá snad i vypůjčit. Podle těch fotek to vypadá jako typická důlková koroze v počátcích. Tak nějak jsem si to po mých zkušenostech představoval. Potřeboval bych vidět detailní foto po jemném obroušení toho rezavého povrchu. Jsou tam znatelné důlky do hloubky? Vypadá to prostě na silnou koncentraci chloridů v místě kontaminace, patrně mnohem víc než je přípustný limit (5000ppm) pro 316L a možná umocněné teplotou v blízkosti topení. Je třeba zjistit koncentaci chloridů, pH a z toho vycházet při volbě materiálu. Viz tato studie:

http://www.swcc.gov.sa/files%5Cassets%5 … RODUCT.pdf

316L je dobře odolná vůči korozi ve slané vodě v neutrálním pH. Jakmile se z nějakého důvodu objeví záporné ionty Cl,  je atakována ochranná vrstva CrO3 a v těchto místech koroze postupuje do hloubky.

Už jsem zde výše některé materiály pro zvýšenou koncentraci chloridů doporučoval. Zde je orientační doporučení jak eliminovat působebí chlóru a vhodné materiály pro takové prostředí:
http://orf.od.nih.gov/NR/rdonlyres/9EC8 … ed_508.pdf

http://www.eurojournals.com/ejsr_22_4_05.pdf

Tohle záměna materiálu nebude- tak, kde se ta ocel moc neutírala, tak tam to rezatý nejni. Tím pádem to bude spíše chyba uklízecí čety- jak píše bourač...........

Ale u těch zábran před topnými tělesy, kde se voda s rozpuštěnými solemi dostane jen občas  jsou úplně jiné parametry , co se týká vlhkosti , koncentrace solí i teploty než u nějakých madel pro vstup do bazénu.

Podle mě a vlastně honchom už to zmínil, se jedná  o elektrochemicku (galvanickou) korozi.
Topení (Fe) tvoří spolu s nerezovou stěnou (Ni + ...) elektrický článek (všichni známe Fe-Ni galvanické. články), přičemž elektrolytem v tomto případě je vzdušná vlhkost nasycená soli.
Zřejmě dochází k anodové reakci, tedy rozpouštění méně ušlechtilého kovu.
Můj postup opravy by byl následující: Kryty  otryskat  balotinou, případně jinak „zpěknit“ a vodivě spojit s topením, aby bylo dosaženo jednotného elektrického potenciálu.
(ale taky to může být nesmysl, nechci se tady s nikým hádat, jestli mám pravdu či nikoliv, je to jen můj názor na základě kusých informací)

Zdravím. Abych uzavřel své téma: nechal jsem udělat rozbor v materiálové laboratoři (dále jen MTL) a jedná se opravdu o AISI 316L. Pán, se kterým jsem to v MTL diskutoval, tvrdil, že tato ocel do chloridového prostředí není vhodná. (???). Dodavatel, jiní realizátoři slaných bazénů a známý, který s AK obchodoval, se tomuto názoru podivují. Dále v MTL doporučovali duplex, ale s dovětkem, že nikdo neví, jak se to bude chovat, protože prý i duplex reznul pod stropem aquaparku v Mostě, kde je pouze sladká voda. Po poslední prohlídce a mnoha načtených stránkách ohledně nerezových materiálů, bych se přiklonil k této Vámi zmiňované příčině: koncentrace chloridů soli u topení vlivem teploty asi překračuje povolenou mez (tuším, že člen Frank zmiňoval jako limit pro AISI 5000 čehosi - pardon) a pak to rezne. Usuzuji na to dle míst, kde byl za krytem umístěný výdech ventilace a patrně docházelo cirkulací vzduchu ke snižování koncentrace chloridů, nebyly kryty zrezlé vůbec. Do odebraného vzorku té bazénové vody jsem na měsíc umístil AISI 316L, nechal vodu odpařit a rez žádná, pouze zůstala na oceli sůl. Nechal jsem si i kousek AISI 316L schovaný v té bazénové hale mimo topení a přístup vody a s tím se nestalo vůbec nic. Prostě zde byla asi koncentrace v normálu. Takže čert aby se v tom vyznal. A pointa: Už nechci nerez dlouho vidět, poučení mě stálo 50 tis za AISI 316L a bylo to k ničemu. Řekl jsem investorovi, že už do to nedám ani korunu, jeho šetření na projektu nás už stálo dost peněz. Výsledná dohoda zní tak, že se zrezlé želeyo hodí do šrotu a za utržený peníz si koupí plastové plaňky a těmi to zakryje. Díky za rady a názory, kdyby chtěl někdo vidět protokol MTL, napište. Díky.

honchom napsal(a):

Zdravím. Abych uzavřel své téma: nechal jsem udělat rozbor v materiálové laboratoři (dále jen MTL) a jedná se opravdu o AISI 316L. Pán, se kterým jsem to v MTL diskutoval, tvrdil, že tato ocel do chloridového prostředí není vhodná. (???). Dodavatel, jiní realizátoři slaných bazénů a známý, který s AK obchodoval, se tomuto názoru podivují. Dále v MTL doporučovali duplex, ale s dovětkem, že nikdo neví, jak se to bude chovat, protože prý i duplex reznul pod stropem aquaparku v Mostě, kde je pouze sladká voda. Po poslední prohlídce a mnoha načtených stránkách ohledně nerezových materiálů, bych se přiklonil k této Vámi zmiňované příčině: koncentrace chloridů soli u topení vlivem teploty asi překračuje povolenou mez (tuším, že člen Frank zmiňoval jako limit pro AISI 5000 čehosi - pardon) a pak to rezne. Usuzuji na to dle míst, kde byl za krytem umístěný výdech ventilace a patrně docházelo cirkulací vzduchu ke snižování koncentrace chloridů, nebyly kryty zrezlé vůbec. Do odebraného vzorku té bazénové vody jsem na měsíc umístil AISI 316L, nechal vodu odpařit a rez žádná, pouze zůstala na oceli sůl. Nechal jsem si i kousek AISI 316L schovaný v té bazénové hale mimo topení a přístup vody a s tím se nestalo vůbec nic. Prostě zde byla asi koncentrace v normálu. Takže čert aby se v tom vyznal. A pointa: Už nechci nerez dlouho vidět, poučení mě stálo 50 tis za AISI 316L a bylo to k ničemu. Řekl jsem investorovi, že už do to nedám ani korunu, jeho šetření na projektu nás už stálo dost peněz. Výsledná dohoda zní tak, že se zrezlé želeyo hodí do šrotu a za utržený peníz si koupí plastové plaňky a těmi to zakryje. Díky za rady a názory, kdyby chtěl někdo vidět protokol MTL, napište. Díky.

Já jsem se dodatečně informoval a zjistil jsem, že ono to bude krapet složitější. Docela se přikláním k názoru Bourače. Totiž, tvrdit, že 316L není odolná slané (mořské) vodě není zcela pravda. Pokud je povrch neustále oplachován, koroze nenastane. Koroze nastává tehdy, když sůl se nějakým způsobem rozkládá na plynný Cl a vzniknou záporné ionty. To může nastat ve speciálních podmínkách a sám jsem viděl zkorodované součásti z velmi odolné slitiny vůči chloridům - Monel. Koroze nikdy nebyla v ponořené, nebo omývané části předmětu. Vždy to bylo venku z vody a ještě za velmi dlouhou dobu působení. Asi tady v tom případě bude jiná příčina a tou jsou používané chemikálie z kterých se uvolňuje plynný chlór. Nejagresívnější látka je právě chrornan sodný, který se používá k desinfekci. Ono se prostě navrhne materiál do slaného prostředí, ale už se nepočítá s tím, že se používají agresívní sanitární prostředky, které jsou mnohonásobně škodlivější pro nerez oceli než sama slaná voda. Ionty chlornanu(ClO-) jsou korozivní pro korozivzdorné oceli. Vzniká nebezpečná důlková, nebo štěrbinová koroze a to zejména za mírně zvýšené teploty.
To by vysvětlovalo i fakt, že reznul i ten duplex, ačkoliv vůbec nepřišel do styku se slanou vodou. Ale i v bazénech se sladkou vodou se používá chlornan pro desinfekci a z něho se ten chlór uvolňuje a jako plyn + vlkost, může způsobit vznik těch agresívních záporných iontů Cl.
Obrázek jak to funguje: