SVARFORUM.cz - forum o svářečkách a svařování

Protože některé invertory už mívají to pfc, které to dorovnává. Ale otázka byla na mašinu KIT225, což je podle mě klasická odbočková mašina a o té jsem taky psal.

Nic, prostě starý zakomplexovaný chlap. Nic víc.

Tak se omlouvám, ten systém Bals jsem neznal.

varok napsal(a):

Nic, prostě starý zakomplexovaný chlap. Nic víc.

Takže jsi vlastně jeho oblíbenec

Ale Zdenále , nyní ještě o Červené karkulce .... Vždy bod 1!! Fyzikální zákony platí vždy , i kdyby se ti to stokrát nehodilo TEČKA .

Já jsem nepsal že svářečka vůbec nesvařovala, ale bylo to poznat na výkonu. U svářeček MMA se hodně špatně zapaloval oblouk, oblouk byl při svařování nestabilní a kolísal. U svářeček MAG něco podobného, svářečka svařovala, jako by byl nastavený mnohem menší proud.

Ať si tady nějaký elektroinženýr bobobo píše co chce, ale v těch knížkách co má nastudované může být napsané co chce. Praxe je jiná a napsalo to tady více lidí.

Kdybych kvůli té hlouposti neztratil dvě hodiny času hledáním která fáze vypadla, jestli je prodlužka v pořádku, zda není spáleno některé vinutí motoru atd. a pak stačilo rozmotat kabel a pila jela jako vždy, tak bych to sem nikdy nepsal. Pokud něco napíšu, tak je to tak a žádná teorie mě nezajímá. Nikdy sem nepíšu nic, co bych sám neměl vyzkoušeno a ověřeno.

Hloupost nejspíše zůstala . A vliv namotaného prodlužováku je podobná a trvalá .

K tomu co změřil Aleš, možná, že někoho překvapí velký rozdíl indukčnosti
***jeden vodič L = 61 µH
dva vodiče, proud stejným směrem L = 240 µH***
Ale je to tím, že v druhém případě je to indukčnost dvojnásobného počtu závitů, jedná se o kvadratickou funkci L= k*N²
Takže konstanta k (indukčnost 1 závitu) k= 240/50/50= 0.096 (počítáno z většího počtu závitů, abych minimalizoval vliv přívodů)
A vypočtená indukčnost pro 25 závitů L=0.096*25*25=60 µH
Rozdíl 1µH mezi výpočtem a takovým to měření je normální, protože nějakou indukčnost mají i přívody.
***dva vodiče, proud opačným směrem L = 6 µH*** podle udaného průměru a počtu závitů se jedná o necelých 10m kabelu, při měření vznikne 1 závit, sice nekruhový a v porovnání s délkou vodiče má malou plochu, ale indukčnost nemůže být nulová. Poroste s délkou vodiče a s tloušťkou izolace. Je tamještě více vlivů, např. pokud budou mít dva 2 vodiče stejnou délku, jeden bude kulatý a druhý bude plochý, tak ten druhý bude mít indukčnost nižší a to tím víc, čím bude větší poměr stran.
Ta prodlužka, co jsem měřil já, měla stojánek z ocelové trubky a ta procházela středem cívky.

S tou cirkulárkou to může být tak, že při startu motoru se může zvýšit teplota vodičů i o více jak 30°C, zatímco u rozvinuté prodlužky teplota potom klesá, na bubnu dál poroste. Ono se to nezdá, ale ten kotouč pily je pořádný setrvačník, takže celá sestava může mít docela slušný moment setrvačnosti a rozběh může trvat několik sekund, je to docela těžký start a zátěž desítky A.

Jestli má měděný kabel kabel při 20°C 1,2ohm, pak mě při 70°C vychází něco jiného:  R=1,2*(1+0,004*(70-20))=1,44ohm

Toto by měl být server o předávání znalostí a zkušeností, ne o teoretizování a dedukcích. Vím, dělal jsem, řeknu. Nevím, nekomentuji. A už vůbec nikoho nenapadám.
Tak co takhle přestat teoretizovat a počítat a začít něco dělat.
Vemte svářečku, připojte ji rovnou do zásuvky a udělejte svar.
Pak ji připojte na rozvinutý prodlužovák alespoň 25 m a zase udělejte svar. A sáhněte na kabel, jestli se neohřál.
A nakonec ten prodlužovák smotejte na 30 cm průměr (jako velká cívka drátu) a zase udělejte svar. A zase i sáhněte na kabel, jestli se neohřál.
A dejte sem poznatky.
a) uvidí se, kdo měl pravdu
b) docela dobrý test, jak je která svářečka citlivá na úbytek napětí a indukci na přívodu.
Nebude to tu konečně zase jednou zajímavější?

Editoval JardaK (06-03-2018 18:32:12)

Svár přilepený jen k jednomu dílu: Nejsem profi svářeč, ale pár balíků jsem vyvařil a řekl bych že i obstojně (vizuálně housenka i průvar). Svářečka klasická triodina, zaparkovaná v kupě borčusu, silné kabely je kleštím, asi 15 m dlouhé. Popsaný efekt se mi sem tam taky podařilo vytvořit. Housenka pěkná, pravidelná, ale chycená jen k jednomu materiálu. Elektroda hořela nestandardně, bylo to vidět při svařování že to nebude to pravé ořechové. Díly moc nečištěny, jen vlastní řez flexou po dělení (tak jako vždycky).
Efekt nastával ale je prvních cca 5- 7 cm, pak oblouk skočil rovnoměrně a svár byl už jak měl.

Vykládal jsem si to, jako by oblouk nechtěl hořet na materiálu, který je "studenější". Jak se po prvních centimetrech materiály ohřály, už to vařilo suprově. Nebo že by vlastní triodina se teprve probouzela a vařila jen na jedno oko?

Ládes napsal(a):

Tohle se mi stávalo při špatném ukostření,velkých mezerách kam zatekla nevodivá bazická struska nebo při nestehnutých dílech(svár byl vždy na ukostřeném dílu a ten přivařovaný se nechytal až v určité vzdálenosti když už byla oblast sváru prohřátá se to chytlo).

No tak to je přece logické, že oblouk nebude hořet na neukostřeném dílu!!!!!!!!! To není svářečkou. Ukostřené musejí být oba svařované díly. A při usměrněných proudech je také nutné počítat s foukáním oblouku. Když fouká jedním směrem, tak samozřejmě bude svár pouze na straně foukání. Ale tohle jsou naprosté samozřejmosti, se kterými by měl každý, než se do svařování pustí být seznámen. Potom by nemuselo docházet k takovýmto rozsáhlým spekulacím a dohadům. Jole.