SVARFORUM.cz - forum o svářečkách a svařování


Chcete-li přispívat do fóra, musíte se zaregistrovat !


Navštivte také:      SVAR INFO
Reklama na SVARFORUM

Nejste přihlášen(a)

SVARINFO - magazín o praktickém svařování


#1 01-06-2022 16:02:44

Balu
Člen
Registrovaný: 19-06-2020
Příspěvky: 5

Kyslíko vodíkový plamen?

Asi bych měl správně napsat HHO nebo plamen na Brawnův plyn,
Dostal se mi do ruky elektrolyzér, který dokáže ve spalném teplu vodíku vyprodukovat výkon do 2,2kW. Leze z toho směs kyslíku a vodíku ve stejném poměju v jakém jsou ve vodě tedy 1:2,1 H/O.
Z výkonu je jasné, že to není na svářené lodí, ale na věci které dělám, by to většinou stačilo. Plamen používám spíš na pájení, stříbro, mosaz, fosforové pájky, ohřívání a svářím tím většinou jen malé věcí.
Používám PB+O2 nebo Acetylen+O2, s vodíkem nemám žádné zkušenosti a už vůbec ne s Brownovým plynem, tedy hořákem u kterého nelze měnit plamen, tedy poměr paliva a kyslíku.
Máte někdo zkušenosti s vodíkovým plamenem, co s tím, jde co nejde atd.
Mám sice elektrolyzér, ale nemám k němu zdroj a nevím zda má smysl zdroj shánět.
Děkuji

Offline

 

#2 01-06-2022 17:12:59

Charon
Člen
Místo: Praha
Registrovaný: 17-08-2014
Příspěvky: 1072

Re: Kyslíko vodíkový plamen?

Samotný HHO na pájení údajně není vhodný, doporučují ho míchat s PB. Pak by to mělo být výkonem něco mezi PB a Acetylen+O2.

Editoval Charon (01-06-2022 17:13:22)

Offline

 

#3 02-06-2022 10:29:31

Radim
Člen
Místo: Severní Morava
Registrovaný: 17-12-2008
Příspěvky: 3833

Re: Kyslíko vodíkový plamen?

Tak  už  za socíku  byl v časopise "Urob  si  sáím" návod na výrobu  kyslíkovodíkové  svářečky,  kde jako  zdroj  plynu  byl  elektrolyzér. Ale asi  to  mělo  své  mouchy,  protože se moc článků  o  takovém úspěšném  svařování  či  pájení  neobjevilo.  Tam  by mělo  ptom  teoreticky výkon  té  svářečky záviset  jen  čistě na velikosti  a schopnosti  elektorlýzy toho  elektrolyzéru.
Je ale fakt,  že elektrolýza vody, jaká  je možná  v takovém  přenosném  elektrolyzéru,  je i  kvůli  bezpečnosti,  protože se musí  spolehlivě oddělit vznikající  vodík  a kyslík, energeticky málo  účinná.
Jestli  u  jednofázového  invertoru  může 16A jistič zajistit trvale výkon  asi  3700 watt,  z  toho  si  invertor bere ztrátový  výkon 100- 200 watt  a zbytek,  cca 3500 watt  jde do  místa svaru, tak  podobně velký  elektorlyzér si  může brát ztrátový  výkon  1- 2 kW i  víc a na svařování  tak  může jít pouze zbývající výkon cca   1700 - 2700 watt.

Ten  elektrolyzér byl  tehdy sériový  elektrolyzér na usměrněné  síťové  napětí 230 V a nějaké  ampéry,  10- 15 A?  protože jiné  řešení  by bylo tehdy příliš drahé  a nedostupné.  Kladné  a záporné  elektrody byly v sériích  v potřebném  počtu,  aby to  na to  usměrněné  sí´tové  napětí  a ampéry vyšlo. Elektrody měly být z  nedostatku  jiného  materiálu záporné  z  běžného  ocelového  černého  plechu,  kladné z  masívně poniklovaného běžného  černého  plechu.  Takže dnes bude takový  elektorlyzér nejspíš beznadějně zrezlý.  Systém  oddělení  kyslíku  a vodíku  od sebe si  už  nepamatuji. Musí  být spolehlivý,  aby nevznikala směs a nebouchalo  to. Voda dávaná  do  elektolyzéru  se uravovala pro  zvýšení  elektrické  vodivosti přídavkem  tuším  hydroxidu  sodného. 
Dneska by to  nejspíš ani  nevyhovovalo  bezpečnostním  předpisům.

Offline

 

#4 02-06-2022 10:38:10

E-Ryc
Člen
Místo: Praha / Horazdovicko
Registrovaný: 08-09-2020
Příspěvky: 599

Re: Kyslíko vodíkový plamen?

Pokud se dobre pamatuju, tak oddeleni kysliku a vodiku se v tom USS navodu neresilo, jedna hadice byla na smes a druha na propan-butan. A pozdeji krome "stolni" verze vysla i vetsi "krabicoidni". Ale taky me tenkrat pomerne prekvapovalo, ze to znovu nezreaguje hned v tom elektrolyzeru. Asi to portrebuje nejaky startovaci impulz. Kazdopadne bych si to do dilny asi nenasadil, zvlast ne tu vetsi verzi.

Navody jsou dokonce tady ke stazeni wink https://www.svarbazar.cz/phprs/view.php … 2007101301

Offline

 

#5 02-06-2022 13:13:08

Charon
Člen
Místo: Praha
Registrovaný: 17-08-2014
Příspěvky: 1072

Re: Kyslíko vodíkový plamen?

Oddělení vodíku a kyslíku není potřeba za předpokladu, že plamen nemůže prošlehnout zpět. Řeší se to umístěním zhášecího prvku do přívodního vedení. Nejjednodušší je nechat vodíkovo kyslíkovou směs probublávat vodou, pro svařovací aparát je praktičtější hnát směs přes porytý kámen, v domácích podmínkách například brusný kámen. V něm dojde k ochlazení případného plamene a tím k zhasnutí hoření.
Mam otázkou na někoho, kdo s HHO + PB má praktickou zkušenost (na youtube s tím dělají pomalu zázraky, ale youtube snese ještě víc než papír), zda je nárůst výkonu dostatečný na případné tvrdé pájení nebo rychlý ohřev třeba zarezlé matky? Pro svařování v době TIG a MAG to už moc nevidím a výkon bude někde na hraně.

Offline

 

#6 02-06-2022 15:21:47

pt.kbely
Člen
Registrovaný: 26-12-2011
Příspěvky: 883

Re: Kyslíko vodíkový plamen?

Na Youtube jsem to neviděl, tak nevím, co tam s tím dělají. Kdysi, když to vyšlo v USS, jsem se nechal inspirovat. Zvětšil jsem výkon. Usměrnil jsem 3 fáze (původně to bylo jednofázový), abych dodržel stejné napětí na jeden článek, tak elektrolyzér by byl moc dlouhý, proto jsem to rozdělil na dvě části a k dalšímu zvýšení výkonu jsem přidal ještě jednu dvojici paralelně.
Výkon byl závislý na teplotě, proto jsem tam měl i vyhřívací odpor, ale nikdy jsem ho nepoužil. Zhruba od +5 °C to výkonově stačilo na topenářské 5/4“ roury, měl jsem 2 druhy svářecích drátů, s jedním to vůbec nešlo, svár by jako přepálený, druhý už vypadal lépe, ale oproti autogenu byl křehký (vodíková křehkost). Pájení mosazí nebo ohřev matek ok, ale muselo se to omýt od hydroxidu, jinak bez problému.
Redukční plamen původně propan-butan, časem jsem ho nahradil toluenem. Řešil jsem to jako vodní předlohu – ocelovou trubku, v horní části na celý průměr roury těsnění s pružinou jako pojistný ventil. Pak následovaly paralelně 2 brusné kameny, hadice, v upravené rukojeti hořáku 1 hodně prodyšný brusný kámen. Mezi předlohou a elektrolyzérem musí být zpětný ventil. Měl jsem k tomu dost respekt. Pochopitelně jsem zkoušel nafouknout igeliťák a zapálit, dost odstrašující. Používal jsem to krátce, přes pojistku v hořáku mi to dál nikdy nezašlehlo.
I přes předlohu byl plyn dost vlhký a obsahoval i hydroxid, tak jak to bylo dělaný v USS, byl problém utěsnit tak velké množství článků. Zrušil jsem to a pořídil velký autogen a byl jsem spokojený.Takže celkově kyslík- vodík nedoporučuji, je to jediná svářečka ze všech co jsem postavil, se kterou jsem nebyl spokojen.

Offline

 

#7 02-06-2022 16:57:14

Charon
Člen
Místo: Praha
Registrovaný: 17-08-2014
Příspěvky: 1072

Re: Kyslíko vodíkový plamen?

Díky, není nad osobní zkušenost. To o tom hydroxidu se youtubeři moc nezmiňují, ale bude poškozovat všechno, na co se dostane. Pokud by byl hydroxid i u vyvíječů HHO pro vylepšení směsi do auta (skoro perpetumobile) tak chudák motor.
Ještě prosím, jak dopadnul použitý toluen, nevodnatěl-degradoval? Předpokládám, že jste toluen probublával pro získání par toluenu na místo PB.

Offline

 

#8 02-06-2022 17:28:49

Radim
Člen
Místo: Severní Morava
Registrovaný: 17-12-2008
Příspěvky: 3833

Re: Kyslíko vodíkový plamen?

Tak možná by se to  mohlo  hodit jako stacionálrní  elekrolyzér napájený  například  fotovoltaikou ze střechy pro třeba takové  technologie,  kde se musí  tím  hořákem  topit pořád.  Třeba pro  nějakou  výrobnu  šperků  nebo  výrobnu nějakých  skleněných  výrobků. Ten  přídavný plyn  by třeba nemusel  být PB,  ale obyčejný  zemní  plyn,  akorát by se ho spotřebovalo mnohem  méně než  kdyby se topilo  čistě jen  plynem. Vadil  by ale ten  hydroxid unášený  plynem.  Za prvé  by mohl  časem  vyžrat  předlohu,  která  brání  zpětnému  prošlehnutí,  což  by mohl  být problém.   Za druhé pokud by se ten  hydroxid dostal až  do  plamene,  vytvářel  by potom  ve vzduchu oxid,  hydroxid nebo  uhličitan sodný  či  draselný. Vzduch  by byl částečně korodující  a současně by byl  pro  člověka dráždivý  a nutil  ho  ke kašli.

Offline

 

#9 02-06-2022 18:31:28

pt.kbely
Člen
Registrovaný: 26-12-2011
Příspěvky: 883

Re: Kyslíko vodíkový plamen?

Je to něco podobného jako vyvíječ acetylénu, taky z toho leze vlhký plyn, doma to nikdo nesušil, co vím, ale pro uložení v lahvích se suší a je tedy kvalitnější -čistší. Vzduch u moře taky obsahuje sůl. U tohoto je to hydroxid draselný, pochopitelně se vlhkost s hydroxidem částečně zachytávala v toluenu a  současně páry nahradily lahev s PB (předloha byla mnohem menší než Láhev 2kg PB). Pokud bych měl předlohu větší, mohl být plyn lépe vyčištěný -vypraný, ale nezkoušel jsem.
Výkon- množství plynu je dané plochou a počtem článků, koncentrací elektrolytu a proudem, takže závisí na vzdálenosti elektrod a  vodivosti elektrolytu a ta je značně  závislá na jeho teplotě. Elektrody byly z nerezu, čtverec, izolační kroužky byly z novodurový chráničky tloušťka stěny cca 1cm, protože to netěsnilo, namazal jsem kroužky lukoprenem, to co vyčnívalo z trubky sloužilo ke chlazení, na vršku svářečky byla velká plastová cívka od drátu, na ní se namotával kabel a hadice, uvnitř byl ventilátor chlazení, takže se to nepřehřívalo, ale čidlo přehřátí tam bylo.
Zpětný ventil mezi předlohou a elektrolyzéry je potřeba, protože plyn po sváření chladne a zmenšuje objem, tak aby se nenasál toluen do elektrolyzérů.
Pochopitelně svářečka musela při sváření venku, kdyby selhalo tlakové čidlo a utekl plyn, nebo při případném zášlehu se zmáčkly pružiny a vystříkl elektrolyt, ale to se mi nestalo.
Lepší je se na to vybodnout a používat autogen.

Offline

 

#10 03-06-2022 08:22:09

Radim
Člen
Místo: Severní Morava
Registrovaný: 17-12-2008
Příspěvky: 3833

Re: Kyslíko vodíkový plamen?

Množství  plynu  je dané  čistě jen proudem,  který  se podaří elektrolyzérem  procpat a počtem  elektrod,  přes které  v sérii  ten  proud prochází. Vlastní  rozkladné  napětí  vody je jen  pár stovek  milivoltů,  takže když  je dostatečně nízký  ohmický  odpor sloupce vody,  přes který  proud prochází,  je možné  při  daném  napětí nacpat  do  série víc elektrod a tím  zvýšit množství  vyvíjeného  plynu  neboli  účinnost.
Pak  množství  proudu  může být dané  ještě čistotou elektrolytu, protože nečistoty elektrolytu  se mohou  vylučovat  na elektrodách a zvyšovat  tak  vylučovací  napětí  nebo  část  elektrody i  izolovat.
Elektrolyt  je tam  jen  pomocná  záležitost,  jenom  zvyšuje vodivost  vody a tím snižuje napětí  a  tepelné  ztráty na odporu  sloupce vody. A tak umožňuje,  aby elektrolyzérem za dostupného  napětí procházel  potřebný  proud.
Velikost  elektrod pak  ovlivňuje elektrolyzér tak,  že při příliš malé  ploše a vysokém  proudu je na elektrodě množství  bublin  plynu,  které snižují průřez  sloupce vody a zase tím  zvyšují  ohmický  odpor vody a tím snižují proud a zvyšují tepelné ztráty.

Účinnost  elektrolyzéru  by pak  šlo  zvýšit použitím  vyhlazeného stejnosměrného  napětí místo tepavého  usměrněného napětí.  Získaného  třeba z  nějakého  obvodu  PCF.

Editoval Radim (03-06-2022 08:32:19)

Offline

 

#11 03-06-2022 08:33:58

Charon
Člen
Místo: Praha
Registrovaný: 17-08-2014
Příspěvky: 1072

Re: Kyslíko vodíkový plamen?

Je vidět, že jste si s její konstrukcí dal práci a snažil se z toho udělat použitelný stroj.
Máte skutečně cenné informace k HHO. Ale asi tudy cesta nevede. Snad jen kdyby někdo potřeboval čistý vodík (zařízení by bylo složitější) a měl dost elektřiny. Jenže co s vodíkem, zatím je k ničemu.

Editoval Charon (03-06-2022 08:38:27)

Offline

 

#12 03-06-2022 08:47:45

E-Ryc
Člen
Místo: Praha / Horazdovicko
Registrovaný: 08-09-2020
Příspěvky: 599

Re: Kyslíko vodíkový plamen?

Radim napsal(a):

Tak možná by se to  mohlo  hodit jako stacionálrní  elekrolyzér napájený  například  fotovoltaikou ze střechy pro třeba takové  technologie,  kde se musí  tím  hořákem  topit pořád.  Třeba pro  nějakou  výrobnu  šperků  nebo  výrobnu nějakých  skleněných  výrobků.

OT: to uz asi bude lepsi topit tou elektrinou primo, ne? Elektrolyza vody na vodik neni uplne efektivni proces, co se pamatuju.

Offline

 

#13 03-06-2022 10:25:24

Famater
Člen
Místo: Hradec Králové
Registrovaný: 24-01-2012
Příspěvky: 4304

Re: Kyslíko vodíkový plamen?

V té době, kdy se to objevilo, jak píše p.t. mě to také zaujalo. Protože jsem měl přístup k autogenu, tak jsem se na to vykašlal. Několik mých známých to sice udělalo, ale pak to stejně nepoužívalo.


TP1500, KITin 170LA, JLT250 ACDC,vodní chlazení vl. výroby, hořák SR18, Binzel SR26 s pot., Plasma CUT55, autogen PB-kyslík
Křemíková 3fáz 200A vl. konstrukce

Offline

 

#14 03-06-2022 10:46:39

japa
Člen
Registrovaný: 29-07-2012
Příspěvky: 182

Re: Kyslíko vodíkový plamen?

Na kyslíkovodíkovou svářečku mám hezké vzpomínky z dětství, otec ji zkraje osmdesátých letech vyrobil přesně podle návodu v USS. Tenkrát jsme si doma „hráli“ s auty,  svařovat plamenem bylo tím pádem potřeba, vlastnit oficiálně autogen v  té době nebylo možné, takže to byla vlastně jediná možná cesta. Svářečka z USS měla ale dost konstrukčních slabin, hlavně elektrolyzéry, elektrody oddělené novodurovými kroužky po zahřátí se deformovaly a netěsnily.

Takže vyrobil novou, konstrukčně vylepšenou. Elektrolyzér byl pouze jeden, asi metr dlouhý, průměr elektrod 200 mm (pracovní část 160 mm) z ocelového plechu tl. 0,6 mm tř. 11, distanční kroužky šířky 4 mm byly ocelové a těsněné profilovou gumou tvaru U nasunutou na kroužek zevnitř. Napájení bylo SS napětím 230 V s napěťovou regulací řízené tyristorem.  Čištění plynu bylo přes svislý textilní (PETEX) filtr s odkalovací jímkou, cestou k hořáku byly celkem tři pojistky proti zpětnému šlehnutí – takové ty jakoby suché předlohy, tedy váleček ze spékaného materiálu (porobronz), který zchladil plamen a ten se nedostal dále do svářečky, to fungovalo naprosto dokonale.
Plamen se redukoval  acetylénem z malého vyvíječe (ten byl také doma vyroben, vlastní konstrukce s automatickým dávkováním vody v závislosti na tlaku). Dlouhodobě šlo svařovat hořákem 0,5 - 1, což pro auta, kdy se svařovaly většinou plechy tl. 1 mm na tupo bylo ideální. Jako přídavný materiál jsme používali poměděněný drát 1,2 z MAGu. Jinak plamen byl ostře ohraničený ve srovnání s autogenem, ostřejší, tím pádem i TOO u svaru byla menší, následně i menší deformace. Krátkodobě, v řádu několika minut (do zahřátí) bylo možno svařovat plechy tl. 4 mm hořákem 2 – 4.
Tato „souprava“ nám bezproblémově fungovala několik let, vlastně do revoluce, pak se naše zájmy od aut směrovaly jinam.

Jinak také jsem za mlada kyslíko-vodíkem foukal sáčky a dálkově je elektricky pomocí odporového drátu, zpravidla na Silvestra  odpaloval, no a takový 30 l nafoukaný a  odpálený sáček, to byl vskutku zážitek, který si pamatuji (a nejen já) dodnes. smile

Offline

 

#15 03-06-2022 11:42:20

Radim
Člen
Místo: Severní Morava
Registrovaný: 17-12-2008
Příspěvky: 3833

Re: Kyslíko vodíkový plamen?

E-Ryc napsal(a):

Radim napsal(a):

Tak možná by se to  mohlo  hodit jako stacionálrní  elekrolyzér napájený  například  fotovoltaikou ze střechy pro třeba takové  technologie,  kde se musí  tím  hořákem  topit pořád.  Třeba pro  nějakou  výrobnu  šperků  nebo  výrobnu nějakých  skleněných  výrobků.

OT: to uz asi bude lepsi topit tou elektrinou primo, ne? Elektrolyza vody na vodik neni uplne efektivni proces, co se pamatuju.

Je fakt,  že ten  elektrolyzér by klidně mohl  mít ztrátový  tepelný  výkon  k  1 kilowattu,  takže by skutečně slušně topil.
Ale já  jsem  měl  na mysli  jeho  využití  tam,  kde je potřeba soustavně plamen. Třeba tam,  kde ze skleněných  polotovarů  vyrábějí  vánoční  ozdoby nebo  třeba sériově větší  množství  podobných  šperků. Takže šperkař  šperk vymyslí,  připraví  si polotovary a potom  dny sedí  u  hořáku  a dělá  kus za kusem.  Dnes se tam  obvykle používá  hořák  na zemní  plyn.  Ovšem jak  je dnes zemní  plyn  drahý  a pokud by se tam  plyn  jinak  na nic jiného  nepoužíval, tak  by možná  levněji  než  spálený  zemní  plyn  plus platba za plnovou  přípojku vyšel  ten  kyslíkovodíkový  plamen  napájený  elektřinou  a k  němu  třeba PB z bomby. A ještě pokud by elektřina pro  elektrolyzér byla získávána z  fotovoltaiky...
Ostatně nás dost  možná  k  tomu  zelení  nakonec přinutí. Třeba taková  sklárna pro  kusovou  produkci  s malou  pecí  na sklo bude mít v blízké  budoucnosti hlavní  směnu  přes poledne a kolem plno  fotovoltaických  panelů,  takže když  bude svítiti slunce,  sklářská  pícka pojede na vodík  z elektrolyzéru plus bude ještě menší  nadbytek  elektřiny. Jak  se zatáhne nebo  přes noc, začne se přitápět až  topi  v udržovacím  režimu  třeba plynem. Nebo  u  hodně malých  pícek,  kde se bude sklo  dělat  třeba v kelímku,  se vždy odpoledne ke konci  směny sklo  vypotřebuje na produkty a pícka klidně nechá  vychladnout. A ráno , až  se slunce rozpálí,  se rozpálí  i  pícka.

Potom  pokud by se takový  elektrolyzér stavěl  dnes,  mohlo by se použitím  dnešních  dostupných  materiálů  dosáhnout výrazně lepších  vlastností.
Tak  například použitím  dnešních  těsnicích  materiálů by šlo  dosáhnout  vyšší  provozní  teploty elektorlyzéru,  třeba k  80 - 90 st  C. Tím  by se dosáhlo,  při  menší koncentraci  louhu,  vyšší  vodivosti  vody,  mohly by se tak  přidat  další  elektrody a snížit elektrické  a tepelné  ztráty.  Plyn,  jak  by byl  teplejší,  obsahoval  by víc vodní  páry a když  by se ochladil,  ta vodní  pára by zkapalnila a vzala by s sebou většinu  strženého  louhu,  takže získaný  plyn  by mohl  být čistší.

Offline

 

#16 03-06-2022 12:34:33

E-Ryc
Člen
Místo: Praha / Horazdovicko
Registrovaný: 08-09-2020
Příspěvky: 599

Re: Kyslíko vodíkový plamen?

Horak na stole asi jo, cela pec by se predpokladam neprestavovala na vodikovy horak, ale rovnou na elektricke spiraly (kdyz uz by se teda mela honit ze slunce), i navzdor vyssim vstupnim nakladum.
Efektivita pro predstavu - prvni odkaz  googlu rika, ze "Na výrobu 1 kg vodíku elektrolýzou je zapotřebí 9 l vody a 60 kWh elektrické energie." Takze na vyrobu takoveho mnozstvi vodiku, na ktery vodikove auto ujede 200km, je treba zhruba tolik elektriny, na ktere elektricke auto ujede 300km (a to se jeste nebavime o stlaceni toho vodiku, pokud ho chceme uchovavat). Takze pocitam, ze v realnem (a nedotovanem) nasazeni bude snaha se konverzi elektrina->plyn vyhnout, pokud to jen pujde.

Jeste k tematu svarecek, celkem by me zajimalo, jestli puvodni autor problemy s tesnosti nemel (treba proto, ze to pouzival jen velmi opatrne) nebo to proste mel na haku.

Editoval E-Ryc (03-06-2022 12:35:31)

Offline

 

#17 03-06-2022 13:22:57

ihlan
Člen
Místo: Obec Ihĺany
Registrovaný: 11-05-2012
Příspěvky: 3376
Web

Re: Kyslíko vodíkový plamen?

Balu hod nejake obrazky toho tvojho horaku a plamena co robis sperky.... celkom ma to zaujima...
striebro med mosadz a pripadne zlato co na to wink
uploadnes ich cez tento link OBRAZKY

inak ked tu uz spominate vyvijace tak pozrite co sa robi v CZ

Onehdy som velmi tuzil po niecom takomto https://www.youtube.com/watch?v=x07QDamYuec

Ja som si vyrabal malicky plamienok ala HHO + dotovany kyslikom/vzduch a islo to asi cez 2m hadicku
sice 2x backflash poistky aj tak to drblo - v tej hadicke to spatne slahlo po prvu poistku a potom
som dva dni pozeral na telke tie titulky (AD) tak na to pozor wink a odvtedy mam ktomu vodiku velky respekt...

E-ryc: tak sproty som ja nebol aby prebublavac bol skleneny to ta moze zabit ja som ich mal plastove
tie mi vydrzali ale slahlo to dlha hadicka (asi 4mm priemer a dlha 2m to je dost vela vodiku - praaask) wink

Editoval ihlan (03-06-2022 17:07:58)


Link : Stavba kompresora www.bit.ly/2fywe1u  Lacne hobby CO2 zvaracky www.bit.ly/2EO3SQk Kukly www.bit.ly/2eSAlrB
Hladam zvaracku do XXX http://bit.ly/2wDObaP Pasove Pily www.bit.ly/2iOcpXj TIG www.bit.ly/2KdU02O
som pichlavy od narodenia a co je horsie picham z kazdej strany rovnako wink

Offline

 

#18 03-06-2022 13:32:29

E-Ryc
Člen
Místo: Praha / Horazdovicko
Registrovaný: 08-09-2020
Příspěvky: 599

Re: Kyslíko vodíkový plamen?

OT (kdyz uz je ten patek): Jsi mi pripomnel, jak jsme na chemii vyrabeli acetylen (banka s karbidem a vodou, dve promyvacky) a chemikarka at to zkusime zapalit. Tak jsme to zkusili, moc to chytnout nechtelo, ale pak to proslehlo  zpatky do te promyvacky a oba zabrousene uzavery (celkem masivni kus skla s trubickami skrz) se rozpleskly o strop. Chemikarka sice lomila rukama, ze je jeden za 500, ale nic nam nemohla, protoze to bylo na jeji pokyn. Kazdopadne jsem to bral jako pouceni drzet se od horlavych plynu pokud mozno dal.

Editoval E-Ryc (03-06-2022 13:32:57)

Offline

 

#19 03-06-2022 13:54:23

japa
Člen
Registrovaný: 29-07-2012
Příspěvky: 182

Re: Kyslíko vodíkový plamen?

Jen pro zajímavost, fotka elektrolyzéru.

https://i.postimg.cc/P5qdHSx1/100-0055-IMG.jpg

... svářečku jsem v roce 1990 odstavil, dal na půdu a v roce 2011 se ji rozhodl prodat, takže jsem ji jen vystříkal vodou, průsaky louhu rozežraly barvu, ale po vyčištění by byla opět funkční.

Offline

 

#20 03-06-2022 17:18:37

Radim
Člen
Místo: Severní Morava
Registrovaný: 17-12-2008
Příspěvky: 3833

Re: Kyslíko vodíkový plamen?

Vlastně ano,  tu  pec rovnou  na elektřinu  by bylo  jaksi  energeticky účinnější o ty tepelné ztráty v elektorlyzéru. .

Offline

 

#21 03-06-2022 17:47:49

Radim
Člen
Místo: Severní Morava
Registrovaný: 17-12-2008
Příspěvky: 3833

Re: Kyslíko vodíkový plamen?

japa napsal(a):

Takže vyrobil novou, konstrukčně vylepšenou. Elektrolyzér byl pouze jeden, asi metr dlouhý, průměr elektrod 200 mm (pracovní část 160 mm) z ocelového plechu tl. 0,6 mm tř. 11, distanční kroužky šířky 4 mm byly ocelové a těsněné profilovou gumou tvaru U nasunutou na kroužek zevnitř. Napájení bylo SS napětím 230 V s napěťovou regulací řízené tyristorem.

Takže jestli  dobře počítám,  tam  bylo  nějak 200 -  220 elektrod.

Offline

 

#22 03-06-2022 18:10:45

pt.kbely
Člen
Registrovaný: 26-12-2011
Příspěvky: 883

Re: Kyslíko vodíkový plamen?

Tak jako ostatní, dělal jsem to, když nebyla jiná možnost, ještě za komárů, hned po revoluci jsem dělal s partou topenářů, tak jsem od chlapíka co jim vozil láhve jeden pár koupil a měnil u něj, když skončil, tak u topenářů, případně v Líbeznicích v mototechně nebo ve Kbelích v areálu Palu nebo Leteckých opraven, nevím komu to původně patřilo.
Kdyby si  někdo nedal říct a pustil se do výroby, tak pokud se budou plechy stříhat na tabulovkách, je potřeba a by ty čtverce byly o dost větší, protože i tabulovky mají střih trochu zvlněný a pak by to netěsnilo, ten přesah se využije na chlazení. Ty plechy jsou pod napětím a to i krátce po vytažení ze zásuvky- je to trochu jako akumulátor, tak pozor! Využil jsem toho, na pár plechách jsem udělal odbočku  (podobně jako na trafu) a napájel bzučák- jako signalizace při nižším než provozním tlaku, nezávislá na napájení, cca 8s při úplném přerušení napájení.
Ten toluen byl zvolen proto, že se jedná o hořlavou kapalinu,  která se nevypařuje tak rychle jako třeba aceton, louh se usadil dole a toluen má jen o trochu horší poměr uhlíku a vodíku než acetylen. Odpařováním se trochu ochladí a tím taky zchladí plyn a vysráží se vlhkost, ale i tak docházelo k dalšímu chladnutí v hadici a srážení vlhkosti. Měl jsem asi dát na přívod plynu do toluenu  něco jako vduchovací kámen v akváriu, pak by byly bublinky menší a čištění lepší.

Offline

 

#23 03-06-2022 18:14:38

japa
Člen
Registrovaný: 29-07-2012
Příspěvky: 182

Re: Kyslíko vodíkový plamen?

Elektrod tam bylo 130, tím pádem ty distanční kroužky byly asi 5 mm plus guma a čistá délka tím pádem kolem 800. No už je to dlouho, takže úplné detaily si nepamatuji.

Offline

 

#24 13-06-2022 12:55:27

Balu
Člen
Registrovaný: 19-06-2020
Příspěvky: 5

Re: Kyslíko vodíkový plamen?

Rozpoutal jsem celkem slušnou diskuzi, koukám i když o něčem jiném než na co jsem se ptal.
Nicméně k elektrolyzéru.
Pro tyto účely se nepoužívají články, které produkují separovaně vodík a kyslík, ale články , které produkuji směs HHO, ano tim, že máme směs paliva (vodík) a okysličovadla (kyslík) je zde riziko vznícení, ale je také pravda, že plyn vzniká kontinuálně a v systémy není žádná výrazná zásoba plynu, které by mohla při vznícené způsobit větší škody. Z mého pohledu je nebezpečnější hořák s acetylenovou lahví.
K elektrodám, na rozdíl od galvanického pokovování zde elektrody nevstupují do procesu iontové výměny, a tak elektrody musí pouze odolávat použitému elektrolytu. Nejčastěji se používá nerezový plech z oceli 316L typicky 0,8 mm.
Jak zde zaznělo jako elektrolyt zle použít roztok hydroxidu sodného nebo slanou vodu, nevýhodou obojího je tendence k zanášení elektrod na kterých se vylučuj krystaly a tím klesá účinnost. Tímto jevem netrpí elektrolyty s hydroxidem draselným (20% až 40%). Š
Vzdálenost elektrod typicky 2mm, napětí na elektrodě 2V, pokud chceme elektrolyzér na 12V bude mít článek 6 elektrod, jedna připojená na + 4 ks nepřipojené na napájení a šestá připojená na -. Analogicky při napětí 24V bude elektrod 12 ks.
Účinnost se udává 55 až 60 %. Pro lepší představu pro výrobu 1kg vodíku a 8kg kyslíku potřebujete 9kg vody a cca 60kWh eletřiny.
Přidávání PB, no ne že by mě to nenapadlo, hoření uhlíku z uhlovodíku přináší větší výkon než hoření vodíku a tím, že v elektrolyzéru vzniká směs HHO je na hořáku i volná hadice , ale také je pravda, že poměr kyslíku a vodíku v dodávaném plynu je ideální tzn. na spálení dodaného vodíku se spotřebuje veškerý dodaný kyslík a veškeré další dodané palivo může shořet jen s kyslíkem v okolním vzduchu, toto hoření je možné jen v určitých rychlostech prouděni a tím se dostáváme k dynamice takového plamene a chtělo by to někoho kdo s tím má praktické zkušenosti.

Offline

 

#25 13-06-2022 16:28:30

Radim
Člen
Místo: Severní Morava
Registrovaný: 17-12-2008
Příspěvky: 3833

Re: Kyslíko vodíkový plamen?

Pro úplnost, v elektrolyzéru  dochází  k  iontové  výměně.  Na kladných stranách elektrod  se vybíjejí  anionty a z  nich,  pokud jsou  v elektrolytu  jako  příměsi  příslušné  soli,  vznikají  příslušné  kyseliny. Ty mohou v malé  míře  reagovat  s niklovou  nebo  nerezovou elektrodou a rozpouštět  ji  do  roztoku. S hydroxidem v elektrolytu potom  dochází  ke tvorbě kalu.

Offline

 

Zápatí

O SvarFóru + Pravidla

Powered by PunBB

SVARFORUM diskusní fórum o svářečkách, svářečích a svařování kovů i plastů.
Ze skupiny SVARWEB - portál vašeho svařování.   2005 Notice: Use of undefined constant Y - assumed 'Y' in /DISK2/WWW/svarforum.cz/www/forum/footer.php on line 139  -  2022


Doporučujeme:  Dětské montérky a maskáče