SVARFORUM.cz - forum o svářečkách a svařování

Při svařování tzv. potravinářských trubek jsme obvykle používali tlustostěnné balónky umístěné cca 0,5 m od sváru na obě strany. Jedním balónkem byla upevněna hadička, do které se vháněl čistý Ar jako formovací plyn. Dvoumilimetrové stěny jsme svařovali bez mezery na jednu housenku metodou TIG. Jeden provoz, kde jsem svařoval tímto způsobem 1200 svárů na průměrech 32 až 133 mm byl loni v provozu už od roku 1971. A bez poruch svárů.

a, Jako balonky jsme nejčastěji používali jen lehce nafouknuté duše z míčů uvázané na provázku pro možnost vytažení. Duše se natlačily tyčí do blízkosti sváru. Kde je zásobovači kupovali nevím. Použití balonků bylo motivováno značnou úsporou drahého čistého argonu.
b, Dvoumilimetrové stěny se na nerezu běžně svařují bez úkosu a bez mezery proudem cca 70 A a průvar se pozná podle "vsáknutí" taveniny, pak se teprve přidává drát.
c, V žádném případě nevytahovat drát z ochranné atmosféry, jinak se na něm rychle vytvoří korozní vrstvička, která špatně taje.

http://www.arc-h.cz/cs/c/priprava-pro-s … emecko.htm

Tak to je mazec takhle vařit trubky.
http://www.youtube.com/watch?v=joqdlzMC … re=related

Editoval JarekCh (17-09-2010 00:05:01)

Kéž by to se systémem POLYSUD, který se užívá již od r. 1993, bylo tak jednoduché, jako je to na videu. Problémy jsou tam nejméně dva.
1, Výrazně zeslabená stěna v místě sváru.
2, Samozřejmě nutnost ošetření kořenové vrstvy ochrannou atmosférou.
Měli jsme s tím ve firmě nekonečné problémy při svařování ocelí tř. 15 na vysokotlaké systémy pro elektrárny. Proto jsme přešli na jiný přístroj pro orbitální svařování s přídavným materiálem a bylo po problémech. A protože jsem měl zavedení mechanizovaného svařování na svých bedrech, mohu k tomu poskytnout mnoho informací. Dokonce jsem tuhle doma našel pásky s výpisy svařovacích parametrů pro různé materiály, průměry trubek a tloušťky stěn.

Zváranie nerezových trubiek argónom sa dá aj na tupo bez prídavného materiálu. Podmienkou je čistý-kolmý rez a hrúbka steny do 2-3mm. Ochranný plyn stačí argón čistoty 4.6. Do trubky ho zavedieme cez kuželovú teflónovú upchávku s otvorom na prívodnú hadičku. Na druhej strane buď takú istú teflónovú upchávku, alebo stačí prelepiť hliníkovou páskou a wolfrámovou ihlou urobiť pár otvorov. Pokiaľ je trubka dlhšia, dajú sa použiť teflónové upchávky s prierezom podobným ako remenica. Z jednej strany prívod plynu cez hadičku, prepoj medzi upchávkami cez trubičku so sítkom. Po zavarení obe upchávky vytiahneme pomocou lanka. Dajú sa tak zvárať trubky navzájom, alebo aj kolená. Napr..
- trubka 28x1,5 mm; ochr. plyn 12-14 l,ochrana koreňa 8-10 l, zv. prúd  30-40 A
- trubka 70x2 mm;  ochr. plyn 14-16 l, ochrana koreňa 8-10 l, zvárací prúd 40-60 A

JardaK napsal(a):

Jenže to svařování bez přídavného materiálu je vhodné jen pro velmi nenáročné a nezatěžované spoje. Vždy tam bude vrub, i když neznatelný. A vždy tam bude propal prvků.
Svar má být lehce převýšený, i když se zabrušuje, ale zabrušuje se do roviny, nikoliv desetinku pod. A i stejnorodé přídavné materiály jsou lehce přelegované a propal eliminují.

peton napsal(a):

Zváranie nerezových trubiek argónom sa dá aj na tupo bez prídavného materiálu. Podmienkou je čistý-kolmý rez a hrúbka steny do 2-3mm. Ochranný plyn stačí argón čistoty 4.6. Do trubky ho zavedieme cez kuželovú teflónovú upchávku s otvorom na prívodnú hadičku. Na druhej strane buď takú istú teflónovú upchávku, alebo stačí prelepiť hliníkovou páskou a wolfrámovou ihlou urobiť pár otvorov. Pokiaľ je trubka dlhšia, dajú sa použiť teflónové upchávky s prierezom podobným ako remenica. Z jednej strany prívod plynu cez hadičku, prepoj medzi upchávkami cez trubičku so sítkom. Po zavarení obe upchávky vytiahneme pomocou lanka. Dajú sa tak zvárať trubky navzájom, alebo aj kolená. Napr..
- trubka 28x1,5 mm; ochr. plyn 12-14 l,ochrana koreňa 8-10 l, zv. prúd  30-40 A
- trubka 70x2 mm;  ochr. plyn 14-16 l, ochrana koreňa 8-10 l, zvárací prúd 40-60 A

já bych ještě k tomu podotknul, že sv. bez přidavného mat. není vhodné pro všechny druhy nerezu. Např. 17040 který jsem dostal, abych z něho vyrobil expanzní nádobu, je nevhodný. Jeho svařitelnost není sama o sobě nejlepší a jak jsem jenom slil rohové kouťáky, tak po měsíci používání, všechny svary popraskali. Ale materiál 17240 je bez problémů a pokud slícuji díly k sobě, tak při správně zvoleném proudu a rychlosti, nedojde ani k tomu, že by svár byl propadlý, naopak. Abych ušetřil MAG nerez drát, tak s úspěchem používám TIG bez přídavného na tl. 4 mm 17240, oboustranně (jedná se o dílce do kotlů, musí to být vodotěsné)a spoj kompletně provařím a navíc má z obou stran svár převýšení cca 0.5 mm.
Takže si myslím, že v případě vhodného základního materiálu, je spoj vytvořený bez přídavného, stejně hodnotný jako s přídavným.

Editoval kirkmen (01-10-2010 10:10:29)

"spoj kompletně provařím a navíc má z obou stran svár převýšení cca 0.5 mm"
To je jako v císařově pekaři, tam jeden zhmotňoval tmu
Ale vážně, to byste tam musel nechat otřep, roztemovat konec trubky, nebo nevím už co. Jak jinak by se tam místo staženiny po chladnutí a propalu vytvořilo převýšení.
Konkrétně 17 240, kteroun zmiňujete, se používá pro gastrozařízení, ale svařování bez přídavnného materiálu jen natavením hran se používá pouze pro rohové svary (opak koutových).

kirkmen napsal(a):

JardaK napsal(a):

Jenže to svařování bez přídavného materiálu je vhodné jen pro velmi nenáročné a nezatěžované spoje. Vždy tam bude vrub, i když neznatelný. A vždy tam bude propal prvků.
Svar má být lehce převýšený, i když se zabrušuje, ale zabrušuje se do roviny, nikoliv desetinku pod. A i stejnorodé přídavné materiály jsou lehce přelegované a propal eliminují.

peton napsal(a):

Zváranie nerezových trubiek argónom sa dá aj na tupo bez prídavného materiálu. Podmienkou je čistý-kolmý rez a hrúbka steny do 2-3mm. Ochranný plyn stačí argón čistoty 4.6. Do trubky ho zavedieme cez kuželovú teflónovú upchávku s otvorom na prívodnú hadičku. Na druhej strane buď takú istú teflónovú upchávku, alebo stačí prelepiť hliníkovou páskou a wolfrámovou ihlou urobiť pár otvorov. Pokiaľ je trubka dlhšia, dajú sa použiť teflónové upchávky s prierezom podobným ako remenica. Z jednej strany prívod plynu cez hadičku, prepoj medzi upchávkami cez trubičku so sítkom. Po zavarení obe upchávky vytiahneme pomocou lanka. Dajú sa tak zvárať trubky navzájom, alebo aj kolená. Napr..
- trubka 28x1,5 mm; ochr. plyn 12-14 l,ochrana koreňa 8-10 l, zv. prúd  30-40 A
- trubka 70x2 mm;  ochr. plyn 14-16 l, ochrana koreňa 8-10 l, zvárací prúd 40-60 A

já bych ještě k tomu podotknul, že sv. bez přidavného mat. není vhodné pro všechny druhy nerezu. Např. 17040 který jsem dostal, abych z něho vyrobil expanzní nádobu, je nevhodný. Jeho svařitelnost není sama o sobě nejlepší a jak jsem jenom slil rohové kouťáky, tak po měsíci používání, všechny svary popraskali. Ale materiál 17240 je bez problémů a pokud slícuji díly k sobě, tak při správně zvoleném proudu a rychlosti, nedojde ani k tomu, že by svár byl propadlý, naopak. Abych ušetřil MAG nerez drát, tak s úspěchem používám TIG bez přídavného na tl. 4 mm 17240, oboustranně (jedná se o dílce do kotlů, musí to být vodotěsné)a spoj kompletně provařím a navíc má z obou stran svár převýšení cca 0.5 mm.
Takže si myslím, že v případě vhodného základního materiálu, je spoj vytvořený bez přídavného, stejně hodnotný jako s přídavným.

Frank napsal(a):

kirkmen napsal(a):

já bych ještě k tomu podotknul, že sv. bez přidavného mat. není vhodné pro všechny druhy nerezu.

Jistě, feritické materiály jsou pro toto nevhodné, protože svár takto provedený praská. Austenit lze, ale jak píše pan Jarda K, není to bez újmy na pevnosti, propalu a propadu sváru.

kirkmen napsal(a):

Ale materiál 17240 je bez problémů a pokud slícuji díly k sobě, tak při správně zvoleném proudu a rychlosti, nedojde ani k tomu, že by svár byl propadlý, naopak. Abych ušetřil MAG nerez drát, tak s úspěchem používám TIG bez přídavného na tl. 4 mm 17240, oboustranně (jedná se o dílce do kotlů, musí to být vodotěsné)a spoj kompletně provařím a navíc má z obou stran svár převýšení cca 0.5 mm.

To vám nevěřím. To naprosto popírá fyzikální zákony! Kde se tam vezme materiál na těch půl mm převýšení na každou stranu? Věřím, že na nějaký nízkotlaký kotel to může být vodotěsné, ale ten svár přeci musí být propadlý a tím pádem se ztrátou pevnosti.

:-) tak já až zas budu dělat nerez kotel, zkusím udělat pár fotek. Když mi nevěříte. Navíc od kdy je vodotěsnost spojená s pevností ?????? Vodotěsnost je nepropustnost vody, záležitost pevnosti je věc jiná. Ale kotel je nízkotlaký, jeho zkušební tlak je 3-4 barry.
Jinak svařuji 140-150 A a velmi pomalu. Zkuste si to a uvidíte, důležité je přesné slícování (díly mám z laseru, takže to jde dobře). Svár je dlouhý 625 mm. Zajímavé je, že po svaření je vnější rozměr asi o 1-1.5 mm měnší a tady máte možná odpověď na fyzikální zákony.
Tohle je zároveň i odpověď na předchozí reakci.

kirkmen napsal(a):

Frank napsal(a):

kirkmen napsal(a):

já bych ještě k tomu podotknul, že sv. bez přidavného mat. není vhodné pro všechny druhy nerezu.

Jistě, feritické materiály jsou pro toto nevhodné, protože svár takto provedený praská. Austenit lze, ale jak píše pan Jarda K, není to bez újmy na pevnosti, propalu a propadu sváru.

kirkmen napsal(a):

Ale materiál 17240 je bez problémů a pokud slícuji díly k sobě, tak při správně zvoleném proudu a rychlosti, nedojde ani k tomu, že by svár byl propadlý, naopak. Abych ušetřil MAG nerez drát, tak s úspěchem používám TIG bez přídavného na tl. 4 mm 17240, oboustranně (jedná se o dílce do kotlů, musí to být vodotěsné)a spoj kompletně provařím a navíc má z obou stran svár převýšení cca 0.5 mm.

To vám nevěřím. To naprosto popírá fyzikální zákony! Kde se tam vezme materiál na těch půl mm převýšení na každou stranu? Věřím, že na nějaký nízkotlaký kotel to může být vodotěsné, ale ten svár přeci musí být propadlý a tím pádem se ztrátou pevnosti.

:-) tak já až zas budu dělat nerez kotel, zkusím udělat pár fotek. Když mi nevěříte. Navíc od kdy je vodotěsnost spojená s pevností ?????? Vodotěsnost je nepropustnost vody, záležitost pevnosti je věc jiná. Ale kotel je nízkotlaký, jeho zkušební tlak je 3-4 barry.
Jinak svařuji 140-150 A a velmi pomalu. Zkuste si to a uvidíte, důležité je přesné slícování (díly mám z laseru, takže to jde dobře). Svár je dlouhý 625 mm. Zajímavé je, že po svaření je vnější rozměr asi o 1-1.5 mm měnší a tady máte možná odpověď na fyzikální zákony.
Tohle je zároveň i odpověď na předchozí reakci.

Tak jo. Udělejte fotky, vážně by mne zajímalo, kde se vezme tolik materiálu na převýšení půl milimetru na každou stranu 4mm plechu. Nikde nepíšete jak ten svár je široký, ale prostě se mi to nezdá, ikdyž píšete, že díly jsou perfektně slícované.  Že se materiál svářením smršťuje to vím moc dobře, netřeba mě  poučovat. Např. když jsem ještě pracoval ve výrobě a svařoval příruby na vysokotlakých tělesech ventilů nerez (316) šestnáctipalcovcých ventilů, kde síla stěny byla 3 inch, tj. asi 76 mm, tam se muselo počítat se smrštěním (zkrácením celkové délky až 10mm). Takže vím o co jde, nicméně překvapuje mě, že na síle 4mm by došlo k převýšení 0.5mm. Tak se tolik nerozčilujte...  Svařoval jsem i nerez plechy bez příd. mat. ale vždy tam byl mírný propad.

Jinak vodotěsnost s pevností pochopitelně nesouvisí a jestli rozumíte napsanému, napsal jsem, že svár bez příd. mat. může být vodotěsný, ALE!!! propadlý a tím pádem se ztrátou pevnosti. Kde proboha tvrdím, že pevnost souvisí s vodotěsností???

Pánové Frank a JardaK, jste vůbec ochotni přiznat, že existuje něco co nevíte a nebo neumíte (nemyslím to ironicky, jen se ptám)?
Když jsem šel z práce domů a v tom rozčílení :-), jak psal Frank, jsem si vzpoměl, že mám doma připravenou na jaro jednu nerezovou vložku, kde je jediný tupý spoj a ten provádím TIG bez přídavného (ta šíře svaru je asi 6-8 mm, neměřil jsem, odhaduji teď z hlavy). Popadl jsem foťák a něco nafotil.

zde detail vnější strany spoje, vzhled je nehezký, je to proto, že je to nakonec schované v kotli (kde je voda) a není tam důležitá krása, povšiměte si divných mezer :-) na krajích pravítka


další foto, pohled na kraj spoje, zde je vidět průvar v celé šíři a i bez pravítka je vidět, že svar rozhodně není ani malinkato propadlý


bohužel tady ve zmenšenině není moc zřejmá ta černá mezera mezi plechem a pravítkem (pro nedůvěřivé zašlu na email v původní velikosti)


další detail svaru, trochu lépe nasvíceno


další detail, trochu máznuto, omlouvám se


pohled na celkový svar


a nakonec pro zajímavost, vložka která příjde do kotle


a teď jsem zvědav, jak to vyvrátíte. Mimochodem pane JardoK jak to bude u trubek to přesně nevím, ale u plechů to tak to je. Tvrdím co mám vyzkoušeno.