SVARFORUM.cz - forum o svářečkách a svařování

Budu asi vámi i mnohými jinými považován za osobního nepřítele, ale musím konstatovat, že na takto položené otázky neexistují jednoduché odpovědi. Rozsah každé z nich je v odpovědi tak na solidní brožuru a ne na zdejší praktická řešení. Ke každé ze šesti položených otázek existuje rozsáhlá literatura, kterou je potřeba se prokousat a nalézt varianty pro vlastní možné řešení. Mohu vás ujistit, že těžko vynaleznete v domácích podmínkách v takto prozkoumaném oboru, jako je svařování, nějaké nové jednoduché řešení problémů.
Jen pro osvětlení o čem je vlastně řeč:
- statické a dynamické charakteristiky svařovacích systémů vydají na 4 zkouškové otázky při studiu na vysoké škole. Kolik je to asi stránek ve skriptech a v další doporučené literatuře ke studiu?
- na stránkách firmy Hypertherm je (byla) k dispozici závěrečná část výzkumné zprávy o tlakových poměrech v plazmovém hořáku při startu a při různých provozních režimech. Jen nekompletní část tohoto závěru (nebyly zveřejněny všechny body) jsou dvě stránky textu.

Co se týče charakteristiky oblouku, jde vždy jen o napětí a proud. V případě teoretického dohledání charakteristiky, ať již na netu, nebo v dostupné literatuře bude asi problém. Ovšem existuje možnost použití tzv. dataloggeru. Je to přístroj pro ukládání hodnot v daných časových intervalech. Například ten co mám umí uložit 2MB osmibitových hodnot v nejmenším rastru 1ms. Při použití vhodného převodníku - řetězec snímač proudu/napětí-A/D převodník-datalogger, by nebyl problém takto charakteristiku "změřit". Převedením hodnot do tabulky případně "vyjet" i takto charakteristiku graficky. Osobně jsem datalogger v podobné oblasti použil při měření charakteristiky malé sluneční elektrárny s fotovoltaic. články, kde se sledovaly parametry U,I,osvit na výstupu fotovoltaiky a U,I na výstupu měniče. Z těchto parametrů pak již není problém dopočítat mnoho dalších hodnot, jako P, účinnost měniče a další a další. Pro problematiku sváření a řezání pomocí oblouku bych viděl řešení takto: Jako snímač napětí použít odporový dělič s definovanou tolerancí menší jednoho procenta. Jako snímač proudu použít měřící transformátor . Ty mají přesnost na jisté úrovni zaručenou výrobcem. Jako snímač teploty oblouku použít infraaktivní prvek (PIR). Dala by se sledovat i světelnost  oblouku a další parametry, což by snad kromě té světelnosti bylo v amatérských podmínkách obtížně realizovatelné. O podmínkách nutných a podmínkách postačujících ani nemluvě. Je velmi obtížné zjistit, které podmínky výrobce daného zařízení považoval za nutné, resp., které v praxi opravdu jsou nutné. Pokud by ses rozhodl zjišťovat charakteristiku metodou přímého měření, je nutno dávat pozor na zapalovací napětí oblouku a napětí všeobecně, protože u plasmy je používáno všeobecně napětí vyšší. Projevuje se ovšem jako velká závislost na průběhu hoření oblouku tlak a vlhkost (vlastně v tomto případě suchost) použitého plynu (vzduchu) a jeho čistota. Ta by před měřením měla táké být jasně definována. Také materiálové parametry řezaného materiálu hrají svou roli. Zjednodušeně řečeno, jinak se bude chovat materiál nerez a jinak uhlíková ocel a bude to znát na dynamickém parametru hoření oblouku. Závěrem shrnuto, jak psal jirkati je toto předmětem vysokoškolského studia, v tom případě bych mohl na některá skripta odkázat a po kontaktování Akademického nakladatelství CERM Brno, které je nakladatelem pro VUT Brno by se dala předmětná literatura objednat. Dají se zde provést i výpujčky pro studenty. Takže zdar a sílu při spekulacích všeho druhu.