SVARFORUM.cz - forum o svářečkách a svařováníChcete-li přispívat do fóra, musíte se zaregistrovat ! Navštivte také: SVAR INFO |
Nejste přihlášen(a)
Stránky: 1
Protoze dotazy na toto tema jsou poruznu rozesete ,nebylo by spatne je mit nakopici.
Mam povicero dotazu ,na ktere mi zatim nikdo nedokazal odpovedet k me spokojenosti.Tak to vyzkousim u odborniku.
A: Tvorim MIG/MAG ,a konstrukcne mi vychazi dobre jenom civka nalezato.Je to skutecne tak spatne ,jako v clanku "jak se nenapalit"? Je treba za kazdou cenu nastojato ,nebo staci nejaka opatreni? Civku bych brzdil elmag. brzdou z elektromotoru.
B: Teoreticky uvazuju o plasme.Z cenove dostupnych horaku bych volil trafimet A80/81. Obecne na netu dostupny parametry jsou max proud 80A,prutok 155l/min,tlak 5bar,dofuk 90s. V ALFINU APC30-75 sem se dozvedel tlak 5,5 bar,pracovni U pri 45 A - 100V ,U naprazdno -275V. Zajimalo by me pracovni U pri max I. Stacilo by mit hlavni zdroj napeti o malo vetsim ,nez je pracovni a napeti naprazdno resit zdvojovacem? Jaky proud by mel byt schopny dodat zdvojovac?
C: Jaky ma byt proud pilotniho oblouku? Je to zhruba polovina nastaveneho ,nebo max I ? Jaka je celkova hodnota a vykon srazecich odporu v tovarnim zdroji s timto horakem?
Na netu hyperthermu je k dispozici serv. manual MAX42 s celkem podrobnym schematem obvodu pilotarc ,ktere ma navic hlidat napeti mezi tryskou a materialem a nedovolit zhasnuti oblouku. U tohoto stroje a podobnych ,jako treba PowerMax600 mi vubec neni jasne ,jak se zapaluje oblouk?
D: Jake je zapojeni bizuterie kolem HF ,na ochranu usmernovace. Kde vzit fungujici inspiraci? Staci zapojeni a napeti HF jako u tigu?
E: Jake jsou idealni/pouzivane staticke charakteristiky plasmy ,tigu ,mma [tvar , strmost]? Ktere dynamicke vlastnosti jsou nutne a ktere vhodne?
G: Jak je to u tohoto horaku s dvoucestnou redukci tlaku ,nekde tady na strankach zminovanou? Jestlize je nutna ,tak v jakym rozmezi musi byt hodnota startovniho tlaku? Max42 ma podle manualu jenom jeden redukovany tlak.
Zatim me vic nenapada.
Dekuji za pripadne odpovedi.
Offline
Budu asi vámi i mnohými jinými považován za osobního nepřítele, ale musím konstatovat, že na takto položené otázky neexistují jednoduché odpovědi. Rozsah každé z nich je v odpovědi tak na solidní brožuru a ne na zdejší praktická řešení. Ke každé ze šesti položených otázek existuje rozsáhlá literatura, kterou je potřeba se prokousat a nalézt varianty pro vlastní možné řešení. Mohu vás ujistit, že těžko vynaleznete v domácích podmínkách v takto prozkoumaném oboru, jako je svařování, nějaké nové jednoduché řešení problémů.
Jen pro osvětlení o čem je vlastně řeč:
- statické a dynamické charakteristiky svařovacích systémů vydají na 4 zkouškové otázky při studiu na vysoké škole. Kolik je to asi stránek ve skriptech a v další doporučené literatuře ke studiu?
- na stránkách firmy Hypertherm je (byla) k dispozici závěrečná část výzkumné zprávy o tlakových poměrech v plazmovém hořáku při startu a při různých provozních režimech. Jen nekompletní část tohoto závěru (nebyly zveřejněny všechny body) jsou dvě stránky textu.
Offline
Mate castecne pravdu. Takto formulovat otazku o charakteristikach zdroju ,na foru muze jen ten ,kdo tomu nerozumi. Idealni charakteristiky pravdepodobne asi neexistuji ,nebot vysledek bude zaviset na vsech soucastech daneho zarizeni. Existuji vsak obecna pravidla ,jako ze napr. strmou charakteristiku mma nelze pouzit u zdroje pro mag ,nebot by uzivatel asi tezko seridil prac. bod. Ke kazde metode [na bezne spotrebitelske urovni pouziti] lze priradit charakteristiky nejpouzivanejsich zdroju ,ktere lze upresnovat ,rozvijet a teoretizovat donekonecna. V teto problematice nechci vymyslet nove jednoduche reseni. Jde o to zjistit ,jake rozmezi parametru konkretne pouzivaji vyrobci ,a nevybocit z nich. Konkretne se jedna o plasmu s konkretnim horakem. Zdroj se sitovym trafem se asi bude jenom blizit invertorovemu ,nebo chopperu ,a pritom odlisovat od mag. Vase odpoved je platna predevsim pro bod E ,na ktery jste se lapil. Je v ni alespon nadeje. Ja osobne znam jen jednoho cerstveho iwe a na me dotazy ohledne informacnich materialu odpovida know how vyrobce. Nemel byste typ na konkretni literaturu v ceskem jazyce[moje anglictina je katastrofalni]
Pochybuju ale ,ze bych nasel literaturu napr. rozsahle se zabyvajici polohou civky v komercnich mig/mag.
Nebo napriklad me celkem nezajimaji tlakove pomery uvnitr horaku ,jsou veci vyrobce horaku. Pro vyrobu rezacky je nutne znat provozni nebo lepe mezni parametry na pripojnem konektoru .
Myslim[mozna naivne] ,ze na vetsinu techto otazek[vyjma charakteristik] existuji dostatecne presne ,jednodussi odpovedi. Pristup ke schematum[jestli existuji]nemam zadny ,kdybych moc chtel ,mozna bych si mohl prostudovat vnitrek vsech zastupcu beznych svarecek ,ale plasmy bohuzel zadne. Navic pravdepodobne je to komplikovane tim ,ze dana rezacka by musela pouzivat A80/81. Ten ,kdo takove stroje spravuje ,by vedel odpovedet na nektere z dotazu.
Moje heslo v tomto pripade neni vymyslet nove lepsi veci ,nybrz okopirovat ,co se da. No a pro ten zbytek co se neda ,mit co nejvice znalosti ,aby clovek neudelal neumerne mnozstvi chyb.
Offline
Co se týče charakteristiky oblouku, jde vždy jen o napětí a proud. V případě teoretického dohledání charakteristiky, ať již na netu, nebo v dostupné literatuře bude asi problém. Ovšem existuje možnost použití tzv. dataloggeru. Je to přístroj pro ukládání hodnot v daných časových intervalech. Například ten co mám umí uložit 2MB osmibitových hodnot v nejmenším rastru 1ms. Při použití vhodného převodníku - řetězec snímač proudu/napětí-A/D převodník-datalogger, by nebyl problém takto charakteristiku "změřit". Převedením hodnot do tabulky případně "vyjet" i takto charakteristiku graficky. Osobně jsem datalogger v podobné oblasti použil při měření charakteristiky malé sluneční elektrárny s fotovoltaic. články, kde se sledovaly parametry U,I,osvit na výstupu fotovoltaiky a U,I na výstupu měniče. Z těchto parametrů pak již není problém dopočítat mnoho dalších hodnot, jako P, účinnost měniče a další a další. Pro problematiku sváření a řezání pomocí oblouku bych viděl řešení takto: Jako snímač napětí použít odporový dělič s definovanou tolerancí menší jednoho procenta. Jako snímač proudu použít měřící transformátor . Ty mají přesnost na jisté úrovni zaručenou výrobcem. Jako snímač teploty oblouku použít infraaktivní prvek (PIR). Dala by se sledovat i světelnost oblouku a další parametry, což by snad kromě té světelnosti bylo v amatérských podmínkách obtížně realizovatelné. O podmínkách nutných a podmínkách postačujících ani nemluvě. Je velmi obtížné zjistit, které podmínky výrobce daného zařízení považoval za nutné, resp., které v praxi opravdu jsou nutné. Pokud by ses rozhodl zjišťovat charakteristiku metodou přímého měření, je nutno dávat pozor na zapalovací napětí oblouku a napětí všeobecně, protože u plasmy je používáno všeobecně napětí vyšší. Projevuje se ovšem jako velká závislost na průběhu hoření oblouku tlak a vlhkost (vlastně v tomto případě suchost) použitého plynu (vzduchu) a jeho čistota. Ta by před měřením měla táké být jasně definována. Také materiálové parametry řezaného materiálu hrají svou roli. Zjednodušeně řečeno, jinak se bude chovat materiál nerez a jinak uhlíková ocel a bude to znát na dynamickém parametru hoření oblouku. Závěrem shrnuto, jak psal jirkati je toto předmětem vysokoškolského studia, v tom případě bych mohl na některá skripta odkázat a po kontaktování Akademického nakladatelství CERM Brno, které je nakladatelem pro VUT Brno by se dala předmětná literatura objednat. Dají se zde provést i výpujčky pro studenty. Takže zdar a sílu při spekulacích všeho druhu.
Offline
Stránky: 1