SVARFORUM.cz - forum o svářečkách a svařování

Podle mě jestli chcete slabší mašinu, tak budete mít lepší svařovat vždycky jen jeden spoj. To vám utáhne i menší karosářská bodovačka, takové ty kleště. Kdysy jsme je měli v jedné firmě upravené na opačný princip, tedy byla přidělaná na stolek a udělaný pedál. V pohodě to sbodovalo i 2 plechy 1,5mm tlusté. Byly na 400V, samozřejmě se po nějaké době hřály, když se jelo na plno. Myslím nějaká Tecna, ale to už si přesně nepamatuji.

To máte podobné jako u klasického svařování MMA nebo MIG/MAG apod. Tam taky můžete svařovat určitý typ materiálu třeba na nižší proudy, v tom případě musíte hořák posouvat pomaleji, aby se stačil materiál natavit a rozlít se lázeň. nebo na vyšší proud a to zase naopak musíte dělat pohyby hořákem rychleji.
Jak jsem předtím psal, tak ta malá karosářská bodovačka bodovala jen drobnější věci, třeba pásky z plechu 1mm tlustého k 1mm plechu apod. Doba svařování byla taky snad půl sekundy na jeden svár, možná i méně. O to všechno se ale starala elektronika bodovačky. Tudíž i když jste držel pedál zmáčknutý 2 sekundy, do hrotů šel stejně proud jen po dobu nastavenou na bodovačce. Byly tam dva potenciometry, jedním se nastavoval čas svařování, tedy jak dlouho šel proud do hrotů, druhým se nastavovala velikost proudu.
Podle mě by jste měl lepší zajít do nějaké zámečnické dílny kde mají bodovačku. Tam si nechat svařit to co potřebujete vyrábět. Zeptat se jich jaký mají nastaven proud a dobu svařování a podle toho si potom vybrat mašinu.
Viděl jsem v jiných firmách i pneumatické bodovačky, ale jen velké krávy. Nějaké starší menší, typ nevím. Potom v jiné firmě TECNA 90, to už byla obrovská kráva, proud myslím až 14000kVA.

Abych pravdu řekl, nechce se mi to zrovna teď počítat, ale není to zase až takový problém.
Chcete-li používat běžnou střídavou bodovku, pak jeden pulz trvá 20 ms. Není žádný problém si na nějaké dílenské bodovce všechny tři potřebné svařovací parametry odzkoušet. Rozhodnete se, zda půjdete cestou tvrdého nebo měkkého bodování, podle toho si určíte přítlak a čas svařování v periodách. A praktickými zkouškami si ověříte velikost svařovacího proudu. Svařovací stroj pak zvolíte v takové velikosti výkonu, aby se výkonově pohyboval na max. 60% svého trvalého zatížení.
Z praxe bych v tomto případě pro ověření  svařovacích parametrů volil přítlak cca 600 kg, proud pod 1000 A a čas 1 - 2 per.

Opravdu bude stacit tak malo proudu/casu? To uz mne svadi k tomu si bodovku vyrobit doma. Nejake vetsi trafa ve skrini najdu, 60A tyristoru mam plnou krabici... Dam trafo do oleje a chlazene elektrody snad taky nebude problem vyrobit.

Musim to jit nekde do dilny vyzkouset. Puvodne jsem chtel koupit nejaky starsi vetsi stroj, ale ted mam obavy ze ten by se mi nemuselo podarit seridit na tak maly proud.

Pokud to má být v budoucnu profi použití tak na nějaké bastlení zapomeňte. A naprostý nesmysl je výroba elektrod v domácím prostředí. Pro svařování nerezu bude potřeba použít elektrody z materiálu CuCrZr, horní nebo dolní elektroda bude muset být výkyvná, nestačí dvě rovnoběžné plochy! Odporové svařování má svá pravidla a postupy. Některé materiály jsou na bodování až tak citlivé, že může být potřebné odporové svařování středofrekvenční. Naznačený postup se mi nějak nezdá jako dobře teoreticky promyšlený. A ještě prozradím, že i pro odporové svařování je při profi použití potřebný platný Svářečský průkaz na danou metodu. Pro domácí hraní si dělejte co chcete, ale pozor na bezpečnostní předpisy, u odporového svařování je vždy nějaké nebezpečí úrazu - ať už teplem (teplý svařenec, výstřik žhavých kuliček) nebo el. proudem (poškozený přívodní kabel k bodovce, závada zdroje).

Možná je odporové svařování nejbezpečnější, pracoval jsem ale mnoho let v systému AUTOMOTIVE a bohužel, za tu dobu jsem zažil i u bodovek řadu různých úrazů od ztráty oka po zásahu velkým výstřikem až po rozdrcený prst u běžné stojanové bodovky s obouručním ovládáním. Sice vždy byly nějak porušeny bezpečnostní předpisy, ale ti pracovníci zaplatili vždy hodně velkou daň za svou hloupost.

Dátěný program se vždy boduje jednostraně a dva body naráz. Oba poly přitlačují z jedné strany svařenec k měděné podložce. Tak jeden zdroj svařuje dva uzly.

Výhodou je zjednodušení mechaniky stroje a možnosti seřízení přítlaku u každé elektrody zvlášt, tím docílit shodné parametry pro oba spoje.