SVARFORUM.cz - forum o svářečkách a svařování

Zdenku11 mýlíš se v pafikovi1605 on není 1506 jak píšeš

promiň  
jinak samozřejmě kdo by rádloval osičku do poťáku když potřebuje cenu 1juan. Možná je to trochu kleplý na lise...

bourač napsal(a):

Zdenku11 mýlíš se v pafikovi1605 on není 1506 jak píšeš

Jo 1506, bejvávalo ....
Jsem zvědavej, jak ten knoflík nakonec bude chycenej. Je pravda, že na tisícihran by byl levnější, než na kleštinu, zase potenciometr s tisícihranou osou je dražší, než s hladkou....

Editoval pafik1605 (11-03-2017 09:23:55)

Hádám, pokud to má být levné,  že tam bude hřídelka v podstatě libovolná - hladká nebo drážkovaná. A že číňan vzal knoflík z trochu správného plastu a kapičku trochu správného lepidla a nasunul a nechal zaschnout. Trochu správného proto, aby to tím lepidlem trochu dostatečně během záruční doby drželo.
Knoflík klidně může být nízký, ale potom tam může být otvor v krytu bazmeku o výrazně větším průměru než je hřídelka potenciometru a užší dřík knoflíku nasunutý na hřídelcě poťáku může jít cm, dva cm i víc dovnitř bazmeku.
Dokonce je to vedle toho, že nízký knoflík vypadá vzhledně, i mechanicky mnohem víc odolné, protože knoflík se potom opírá o kryt bazmeku (svářečky) a případná nežádoucí síla na knoflík tak nedělá nežádoucí mechanické napětí v potenciometru nebo dokonce na plošném spoji, ale působí jen na krytování svářečky. Přirozeně jen pokud je umístění hřídelky potenciometru slícováno s otvorem v krytu.

Editoval Radim (11-03-2017 12:00:18)

Ďalšia z mojich priblblých otazok......Môže dosť k poškodeniu invertora pokia prsknem inou elektordou (ako na železo) na železo...preto sa pýtam, lebo keď som skúšal  zvárať ten hliník, tak keď som v strede zvárania nevedel chytiť oblúk (obal na elektróde bol dlhší obal ako jadro) klepol som o železnú nákovu  aby sa odlúpil kiloniec a podarilo sa sem tam až tak, že aj prsklo :-/

Ne, nestane se nic. Je to stejné, jako když zapaluješ "správnou" elektrodu ťuknutím. Pečlivkové mají na svářecím místě betonovou destičku s hrubším povrchem, o kterou si očistí konec elektrody před zapálením na místě, kde je to potřeba napoprve.

Ma nekdo zkusenost, jak vari Kitin 165 na 20m prodluzovaku o prurezu 2,5? Diky.

GudeBoy napsal(a):

Ďalšia z mojich priblblých otazok......Môže dosť k poškodeniu invertora pokia prsknem inou elektordou (ako na železo) na železo...preto sa pýtam, lebo keď som skúšal  zvárať ten hliník, tak keď som v strede zvárania nevedel chytiť oblúk (obal na elektróde bol dlhší obal ako jadro) klepol som o železnú nákovu  aby sa odlúpil kiloniec a podarilo sa sem tam až tak, že aj prsklo :-/

Teoreticky by mohlo. Pokud budou svařovací kabely dlouhé třebas jen půl metru a budou to průřezy třeba 32 mm nebo ještě silnější. A elektroda bude silná a bude jí třebas jen malý kousek. Odpor svařovacích kabelů, elektrody a odpor dalších součástek v sekundárním obvodu měniče v invertoru totiž určuje zkratový proud, který první tisícinu nebo desetitisícinu sekundy invertor dává, než zareaguje jeho regulace nebo ochrana.
Podobně pokud by byla izolace svařovacích kabelů porušená a kabely se zkratly hned u svorek invertoru.

Potom by zareagoval antistick.

Jaképak tisícinky ? On ten invertor vůbec neřeší nějaký minimální nebo maximální proud - pokud budeme brát v úvahu běžný invertor, tak je v něm regulační smyčka s operákem a dokud se nedotkneme elektrodou plechu, tak jede na maximální střídu tj na "plné pecky" a v tom momentě, kdy napětí z měřícího proudového trafa překročí o rozpoznatelnou mez nastavenou poťákem, tak operák dá vědět švábu, že už ho má zaříznout. Takže v momentě kdy svařuješ operák s pwm švábem jedou pořád me smyče "řítíme  se nahoru, nastavený strop, letíme dolů než spadneme pod nastavenou mez, letíme nahoru" Některé invertory, které mají vyvedeny dva vstupy pro zpětnou vazbu, mají připojenu přímo i proudovou pojistku maxima, tj napětí z měřícího trafa proudu na primáru jde přímo do pwm švábu a v momentě, kdy překročí mez danou výrobcem dokonce ani nezačne "další obdelník" na výstupu.. v jiné konfiguraci zase umí při "menším" překročení omezit střídu, případně vynechat cyklus a při "větším" začít pomalým náběhem pwm švábu od nuly, tak si tu rychlost rozpočítej při 50-100kHz.
Člověk by se až divil, co umí prehistorické šváby z roku 82 a co se využívá v dnešních "gamách"

Editoval hrnous (12-03-2017 19:38:54)

Famater napsal(a):

Jenomže na ty tisíciny sec  tam jsou indukčnosti. Já bych se tímto nezabýval.

Prdlajs indukčnosti.
Bavíme se o havarijní ochraně a tam je reakční doba na vybavení ochrany při určitém jednočinném zapojení zhruba jeden půlcyklus pracovního kmitočtu a při jiném běžnějším dvojčinném až několik celých cyklů pracovního kmitočtu.
Minimálně po tuto dobu musí invertor - výkonové součástky vydržet zkrat na výstupu, několika až cca  stonásobné přetížení proti běžnému výkonu invertoru.

Spínací prvky by měly být navrženy, aby při možných přechodových jevech v provozu nebyla překročena destrukční práce použitých součástek i2t. To že bych se tímto nezabýval jsem myslel i invertoru koupeného.

Zdenek11 napsal(a):

Radime, co to máš za matroš? Součástky by měly vydržet nárazově asi 400kW? Skoro 1/2 megawattu? Invertor, který se i při tvrdém zkratu (a prakticky nulovém odporu zátěže) na svorkách poškodí, je hračka pro děti a nemá co dělat v obchodech.

Třeba Datasheet IRFP460, Mosfet s maximálním napětím 500V a maximálním proudem kontinuálně 20 A (13 A při 100 st C) a impulzně 80A s maximálním ztrátovým výkonem při 25 st C 280 watt
zde: https://www.gme.cz/data/attachments/dsh.213-095.6.pdf

Třeba graf Maximum Safe Operating Area v datasheetu uvádí pro mezní hranici povolené provozní oblasti pro jeden impulz, což charakterem odpovídá zátěži při zareagování havarijní ochrany, kdy se následně invertor vypne nebo přepne na režim minimálního výkonu:

Trvale je maximální limit zatížení jednoto tranzistoru  280 watt
pro impulz 10 milisekund zatížení 50A při cca 16 voltech až 1,6A při 500 V neboli limit 800 watt
pro impulz 1 milisekundu zatížení 80A při cca 26 V až 40A při 500 V neboli cca 2000 watt
pro impulz 100 mikrosekund zatížení 80A při 90 V až 18A při 500 V neboli cca 9 000 watt
Pro impulz 10 mikrosekund zatížení 80A při cca 300V až cca 50A při 500 V neboli limitní zatížení je  cca 25 000 watt

A ještě podívej se v datasheetu na údaj vypínacího času Td(off), u tohoto trandu 110 nanosekund. Podobné zpoždění mají drivery mosfetů, řídicí obvody mají ještě vyšší. Třeba SG3525 má uváděné zpoždění signálu maximálně až 1,5 milisekundy. Pokud jsou havarijní ochranné obvody přes všechny tyto stupně, tak v případě zkratu pracuje invertor s tímto obvodem i těch 1,5 milisekundy do toho zkratu s předchozím nastavením, než se něco vůbec začne měnit - uzavírat koncové trandy.

Editoval Radim (16-03-2017 06:54:18)