SVARFORUM.cz - forum o svářečkách a svařování

Juggernault napsal(a):

K první otázce laicky řečeno to praskne ve svaru aspoň mě.
K druhé to bude oxidovat ,zčerná to, zrezne to.

pri zváraní s prechodovou elektródou?

asi sme sa nerozumeli...pýtam sa čo nám zabezpečí prechodová elektróda (prievar?, zabráni korodovaniu nereze?)? prečo sa používa pri zváraní ocele+nerez

Ládesi, to jsou hrušky smíchané s jablky zahlédnuté z rychlíku. Nic osobního, ale jinak to nazvat nejde

1) Pokud jde o přechod uhlíku, tak to by muselo být niklu alespoň 70% a běžné přechodovky mívají od 8% (307) po 14% (309).
2) Černá x nerez a austenit x ferit je totéž. Černá se říká feritické (feriticko-perlitické, bainitické, atd.), nerez (po německu bílá, viz schwarz-weiss verbindung) platí pro austenitické, ale i austeniticko-feritické oceli.

Volba přechodových slitin na bázi Fe, tj. 307, 308LMo, 309L, 309LMo, 312 záleží na požadavcích, ale pro běžně používané CrNi a CrNiMo oceli s běžně používanými nelegovanými ocelemi vyhoví kterákoliv z nich. Jen čistý austenit (307) je náchylnější na vznik trhlin za tepla a proto je třeba víc dbát na nízké vnesené teplo a promísení. Austeniticko-feritické přechodovky (ty ostatní) jsou podstatně odolnější.

Zásadní důvod použití přechodovek správného legování je, aby se po promísení těch tří materiálů (nerez x černý x přídavný) vytvořila ideálně struktura austenitická s malým podílem feritu, případně čistě austenitická (tu dělá třeba ta 307). Nesmí se tvořit martenzit, ten je křehký a vede k trhlinám, minimálně k nízké houževnatosti.

Ládes napsal(a):

Když budu dělat spoj černá-nerez klasickou elektrodou tak se laicky řečeno do sváru natáhne uhlík do té nerezky,vytvoří tvrdé ,ale křehké struktury a při námaze nebo už pnutím při chládnutí popraská.To samé platí u spojů austenitická-feritická nerez.Zabránit tomu můžu použitím PM omezujícím/zabraňujícím difuzi prvků převážně s vyšším obsahem Niklu.Spoj černá x nerez eldou 307(většinou),austenit x ferit zas 309.
řečeno laicky k pochopení.

Otázka k tomu ešte?
pri zváraní nereze+čierny materiál je korózna odolnosť na druhom mieste. Existuje však nejaký prídavný materiál, ktorým zabezpečíme tú koróznu odolnosť? Žijem v tom, že nie, ale tak sa pýtam.

Ocel je nerezavějící od ca. 12% Cr. Po promísení nelegovaného materiálu s vysokolegovaným a ještě s vysokolegovanou přechodovou elektrodou tam bude Cr víc, takže OK.
Jaký to ale má význam, že je svar korozivzdorný, když těsně vedle je černý materiál a ten korodovat bude?

bourač napsal(a):

JardaK napsal(a):

Ocel je nerezavějící od ca. 12% Cr.

jen bych dodal že "nerez" nikdy neobsahuje samotný chrom, prvků je vždy víc, nejčastěji Ni a dále Mn, Mo, Ti a jiné, pak stačí jen nějaké % a ocel má úplně jiné vlastnosti (pevnost) a nekoroduje. Určit nejvhdnější přídavný matroš je pak na disertační práci

Bourači, typické chromovky opravdu obsahují hlavní nerezotvorný prvek pouze Cr, kolem 12% a víc plus určité % uhlíku. Zbytek je Fe. Martenzitické a feritické korozivzdorné oceli mají obsah chrómu od 12 až 18, ve spec. případech do 26%. Mohou obsahovat až 1,5% uhlíku. Vlastnosti se utvářejí tepelným zpracováním.
Naopak typické austenitické nerez oceli, které máš na mysli obvykle obsahují méně než 0,10 % uhlíku, 16–22 % chrómu, 8–40 % niklu, 0–5 % molybdenu, případně určité malé procento dusíku, titanu, niobu, mědi atd. Austenitické se nazývají podle austenitické struktury, kterou dosahují za normální teploty i za teplot pod bodem mrazu. Austenitickou strukturu zajišťuje dostatek tzv. austenitotvorných prvků, zejména nikl.

Editoval Frank (15-12-2016 02:35:01)

No, je tam na jednom sváru skoro 2 kg svarového kovu při velikosti sváru a=6 + zbytky elektrod + rozstřik, to je klidně i 5 kg elektrod. Pokud by to bylo svařované oboustranně, je to dvakrát tolik.

Elektrody jsou správné, přechodovka 23/12. K ceně se radši vyjadřovat nebudu, sám si zadejte do vyhledávače tento typ a podívejte se na nabídku...

jirkasmakal napsal(a):

Děkuji za ohad,
svařované to bylo jen jednostranně a firma účtovala 9,6 kg x 960 Kč.
Elektrody byly zvoleny správně ,nebo měly být použity jiné?


Děkuji moc za Váš čas

Pavel

délka sváru v mm x a² + cca 20 % na převýšení.
Tl. materiálu 8 mm = svár velikosti a= 6 mm
takže zde:
3700 x 36 x 1,2 = cca 1600 g čistého svarového kovu + zbytky elektrod + rozstřik + obal elektrod a je to těch 5 kg jako nic. Pokud by se dělalo stehování s odbrušováním stehů, tak klidně i kilo navíc. Takhle normuji spotřebu přídavných materiálů už desítky let a při vyhodnocování zakázek jsem v toleranci do 5 %.
Co si v daném případě firma naúčtovala je věcí smlouvy mezi zákazníkem a firmou. Mohla si taky naúčtovat 3 kg elektrod a 10 hod. práce po 1000 Kč na hodinu a taky by to bylo v pořádku, když by to bylo ve smlouvě.

Mně vyšlo 1248 gramů, když se počítala hustota kovu  za 7,8 g/cm kubický.

jirkasmakal: A ještě malý dotaz pro doplnění, jaká se na to potom použila povrchovka?

Povrchová úprava nebude žádná,celé to bude ve vodě v hloubce 1,5m.

Taky bych to viděl na oboustranné zavaření. A pokud možno vodotěsně, aby se do spáry nedostala voda. Pokud to je při tak dlouhém svaru možné. Protože jinak může dojít uvnitř spáry k elektrochemické korozi a korozní zplodiny ten spoj mohou snadno roztrhnout.
Případně před svařováním tu spáru utěsnit nějakým tmelem, při kterém se to dá svařovat.

A svar a blízké okolí přetřít barvou, která snáší trvalé ponoření ve vodě. Nebo aspoň asfaltem.

Teda pokud ta voda, ve které to je ponořeno, není extrémně tvrdá a spíš zásaditá, potom by vyloučený vápenec a další nerostné látky mohly kov překrýt  a zastavit korozi.

Editoval Radim (03-09-2017 11:55:03)