SVARFORUM.cz - forum o svářečkách a svařováníChcete-li přispívat do fóra, musíte se zaregistrovat ! Navštivte také: SVAR INFO |
Nejste přihlášen(a)
Stránky: 1 2
Jaké tloušťky elektrod osobně používáte na různě silné materiály? Co třeba na nějakou pětku, šestku jekl spíš 3,2 a nebo už 4 mm? Svařoval jsem doteď jen tenkostěnné věci, tak nevím, co bude lepší.
Offline
Nikdo už nesvařuje elektrodou? :-))
Offline
Ja používam hlavne 2ku na tenšie veci a 2.5 tak do 4 až 6 mm .Potom ešte 3,15 od 5 do 10mm ak treba tak robím viac vrstiev,záleží na tom čo zváram.Vätšie som ešte nepotreboval.V poslednom čase používam hlavne cočko.
Offline
Po novému už elektrody 3,2mm.
Online
Svařeč varok zase pindá . Ono , když použiješ tenší elektrodu , tak si ji lépe "ohlídáš" , neprovaříš , dojedeš i roh . Při elektrodě na jeden "zátah" , musí být vše akorát a musíš to mít sakra v ruce . Jsou i tací , co 2a půlkou svaří dvojku materiál , ale to se považuje už za druh umění . A hraje v tom roli i poloha . Tam se "umění" projeví zvláště . 4ku jsem použil jednou v životě , když jsem vařil oka z 25ky kulatiny na 200 traverzu , kterýmžto "mostem" jsme stěhovali tkalcovské stavy na pracovní místa . Ono vyplnit materiálem ten prostor od kulatiny k ploše něco dá . Zdroj- triodyna . O COčku jsme jen tehdá snili ...
Offline
varok napsal(a):
Po novému už elektrody 3,2mm.
Ja mám ešte staré 3,15.
Offline
Bobobo: Podívejte se na krabice elektrod a pak něco pište. Já to myslel jen jako legraci, ale to stejně nevíte co je. Proto ten smajlík na konci.
Editoval varok (17-10-2017 20:46:03)
Online
Vecsinou vyhoveje na doma 2 az 2,5 elda. 3,2 je tak na lyzice bagra. Aj to som koren zvaral 2.5 a vrch zalieval 3,2 aby to odsypalo.
Offline
3.2 je možná na lopatičku k bagru . Já vařil lopatu 6mm.
Je jasný že né všíchni dnedka mají něco co utáhne 3,2mm když se jde za zmenčováním, odlehčováním a všichni vaří na 10A jističi
Offline
koumes: tys nejspíš myslel nějaký pravidlo. Pokud to jde, tak elektroda "o jednu menší", než tlouštka materiálu. Čili na 3 mm jakl elektrodu 2,5, na čtyřku materiál 3,2 nebo i 2,5, (zaleží na typu sváru a poloze), atd. To zjistíš snadno; když vezmeš moc tlustou elektrodu a propálíš to, tak to bylo špatně.
Offline
Také záleží na typu svaru a polohách. A zkušenostech.
Třeba I svar v horizontální poloze na 4 mm plechu 3,2 elektrodou, ale koutový zvládne i elektroda 5,0.
No a také elektrodách.
Třeba u potrubářské elektrody Böhler FOX EV PIPE se používá už od kořene vždy o jeden stupeň větší průměr, než u tradičních bazických typů.
Mimochodem, k tomu že menší průměr méně propaluje, jak bylo psáno výše, nemusí to být pravda. To je otázka proudové intenzity.
Třeba na 100 A vaří 2,5 i 3,2. Ale ta 3,2 bude propalovat méně, protože 100 A na 3,2 bude mít menší intenzitu, než na 2,5. Proudová intenzita je proud na plochu (tj. proud děleno plocha) a protože je průřez u 3,2větší, tak intenzita bude menší. To je bordel, co?
Takže trénovat a trénovat a trénovat. V praxi stejně doma většina svařuje 2,5, protože 3,2 utáhne svářečka nebo jistič jen někomu a naopak 2,0 jim připadá drahá.
Offline
koumes napsal(a):
Jaké tloušťky elektrod osobně používáte na různě silné materiály?
Doma 2.5 úplně na všechno. Materiál tl. 1,5-8mm, lžíce bagru běžně nevařím.
Offline
JardaK: já jsem mu to chtěl zjednodušit a ty mu zavádíš speciální elektrody, který si nekoupí, a proudové hustoty, a on chtěl chudák jen vědět, jaký elektrody si má koupit, aby s nima vystačil co nejvíc
Offline
Použitý průměr elektrody na jednotlivé tloušťky materiálu není jednoznačně dán.Těch variant vyplívajících z polohy svaru, velikosti svařence a počtu a kladení svarových housenek je mnoho.Třeba potrubí o průměru 159mm a síle stěny 12,5mm se běžně svařuje kořen 2,5 70-75A, dvě výplňové vrstvy také 2,5 cca 90-100A a kryci vrstva opět 2,5 cca 85-90A.Není ale vyloučeno použití také 3,2 do 2 výplňové vrstvy.Na koutové svary materiálu do 10mm je použití většího průměru než 2,5 diskutabilní.Svar je sice proveden rychleji, delší elektrodou se udělá delší housenka na jeden zátah, ale kvalita svaru klesá.Vznikají vruby v materiálu, které snižují pevnost svaru.Pokud je elektroda většího průměru zatěžována proudem na spodní hranici proudového rozsahu pro danou elektrodu a svařuje se vodorovný koutový svar, je velké riziko pórů, neprůvarů a struskových vměstků.Dá se říct, že na svařování materiálu od 3mm do 20mm včetně jednostranných V svarů vystačíme s 2,5 a 3,2.Je ale třeba dávat pozor na moc velký rozkyv elektrodou(hrozí struskové vměstky) a naučit se klást housenky s mírným rozkyvem vedle sebe(dávat pozor na mezihousenkový vrub)
Offline
Takže když budu dělat kouťák na daném jeklu stěny 5 mm a budu toho mít trochu víc na práci, tak vezmu 2,5 mm na kořen a 3,2 na krycí vrstvu s mírným rozkyvem a budu vysmátý... :-) To by mohlo fungovat. Asi lepší než na třikrát tou krátkou 2,5 mm.
Editoval koumes (18-10-2017 19:29:16)
Offline
Jen jsem chtěl dát víc příkladů, proč se to nedá paušalizovat Jasnou a stručnou odpověď má v posledním řádku.
A to s tou hustotou je docela důležité, řada lidí je vážně přesvědčena, že menší průměr automaticky méně propaluje. Ale pokud nejsme s proudem pod rozsahem většího průměru, tak na překlenutí mezery je lepší ten větší. Nebo jinak, obráceně, setkal jsem se s řadou případů, kdy byly relativně silné plechy svařovány MAG průměrem 0,8. Proč? Protože už šla krásně ve sprše.
Jde sem vložit i pdf? Umím jen obrázek.
pafik1605 napsal(a):
JardaK: já jsem mu to chtěl zjednodušit a ty mu zavádíš speciální elektrody, který si nekoupí, a proudové hustoty, a on chtěl chudák jen vědět, jaký elektrody si má koupit, aby s nima vystačil co nejvíc
Editoval JardaK (19-10-2017 16:38:07)
Offline
Čítam a žasnem . Sakriš, veď keď na 3mm plech vypálim naraz elektródu 2,5mm, však to musí dostať taký tepelný záhul, že akékoľvek uloženie dielov vopred je zbytočné , to bude dokrútené ako ďas. To čo máte všetci hneď poruke kladivo a rovnáte to? Alebo má každý predohrev? Nerozumiem tomu...
Offline
S úhlovou deformací předem počítat jednotlivé díly svařence podle toho ustavit,udržovat co nejmenší tepelně ovlivněnou oblast,pečlivě nastehovat,po dovaření srovnat kladivem/pod lisem,rovnání plamenem/z druhé strany vneseným teplem a kombinace těchto postupů dle aktuální potřeby.Samo délku sváru uzpůsobit velikosti svařence a pevnosti ustavení dílů.
Offline
Doplním Ládese - největší vliv na deformaci při svařování má velikost sváru a vnesené teplo. Proto je vždy vhodné si trochu kolem deformací zauvažovat (případně i započítat ) a teprve pak svařovat. Systém "nějak to zavařím a pak se uvidí" je sice zdánlivě jednoduchý, ale velmi často scestný. Dokonce chytrý řemeslník - svářeč uvažuje hlavně o tom, kde a jak sváry začít, odkud kam je svařovat, jak tlustou elektrodu pro minimální deformaci použít.
Zmršit sváry dovedeme každý. A pak se tu objeví zoufalé žádosti o radu, jak takovou nějakou zkrouceninu napravit.
Offline
Ale ucho , jak je i výše , záleží jaký proud tam prdíš a jakou máš postupovou rychlost .
Offline
Chlapi, to všetko je jasné, už som sa tu na to aj pred časom pýtal. Mňa len zarazilo to "vyvarenie elektródy 2,5mm na plech 3mm na jeden ťah", to môžem mať nastehované a aj neviem čo, proste to vnesené teplo je tam príliš veľké na to, aby som takto zváral niečo, čo chcem mať ako-tak v nejakej vopred určenej polohe. Aj ja som pri zváraní jaklov postupoval podľa tu získaných rád, ale bez šance..., a to som sa s tým hral celé hodiny..., elektródou , malý zvarík-vyčistiť, počkať kým vychladne, ďalší-to isté..., oceľ doslova vyleštená, úkosy ručne vybrúsené . Toto ma na tej elektróde maximálne štve, lebo príde žena na stavbu a spýta sa, čo som doteraz robil a ja jej po 4 hodinách ukážem 2 nedovarené jaklíky )), no to je aj mne trochu blbo . Preto je túžba po COčku priam bytostná . Mimochodom, tí z vás, ktorí zvárajú oboma týmito metódami - ak by ste zvárali tie isté jakle v tých istých polohách najprv MMA a potom MAG, budú tie deformácie pri MAGu menšie? Lebo čo som pozeral teóriu, tak by to mala byť metóda s najmenším vneseným teplom... Postup zvárania bude rýchlejší jednoznačne pri MAG, predpokladám niekoľkonásobne rýchlejší.
Offline
Ty jen píšeš a nezkoušíš . Tak si to zkus . Naboduj k sobě dva pásky plechu 3ky a z druhé strany je ber tou 2,5kou tak 2-3cm/sec. Nacvič si tu rychlost nanečisto . Až si to více nazkoušíš , dej vědět . Pokud se mi výsledek nezdá a mám místo , přejedu ještě jednou . Zde nevaříme těsnou nádobu , tou kontejner není ...
Offline
nevím jak je to s vneseným teplem, ale já si to vysvětluji tak, že MAG je několikrát rychlejší a jednodušší metoda, takže už jen proto si člověk spíš postupně body a krátkými sváry všechno připraví a potom postupně přidává další sváry. U MMA pak časem ztrácí trpělivost, sváry prodlužuje až skončí u té elektrody v kuse a tím to místy přehřeje a zkroutí. Aspoň tedy já u MMA když to je víc krátkých svárů a pořád to nemá konce trpělivost někdy ztrácím
Offline
Zkusili jste si někdy maateriál předehnout,nebo zavětrovat????
Offline
Stránky: 1 2