SVARFORUM.cz - forum o svářečkách a svařování

To, že byl pan Štěpánek vyloučen, jsem Vám psal hned na začátku, když jste se pídil po servisácích. Co odešlo jako první, nevím, ale sycení se na těchto frekvencích dává nižší, není to limitované max sycením materiálu jádra jako při 50Hz, ale ztrátami. Jádro dokáže jet i podstatně vyšší střídu než 50%, dokonce nemusí být před nabíjením úplně demagnetizované, proud pak nezačíná na nule, takže proud nemá průběh trojúhelník, ale lichoběžník. Ty pomocná trafa jsou na svou velikost dost zatížené, teplota je běžně přes 100°C. Vzhledem tomu že nemají žádnou tepelnou ochranu a nevypínají se jako hlavní trafo, trpí teplotními cykly, tak klidně mohlo odejít trafo jako první.
Opravdu mělo to nové trafo na primáru indukčnost 2,88mH? Nepřepočítal jste náhodou ten výpočet na #275 a nemažete mi med kolem huby?
Lp = Up * T1 / Iš=350*0,000004125/0,5=0,0028H   2,8mH
Já jsem to totiž počítal v exelu a z řádku vzorců a buněk jsem to kopíroval a výsledek jsem vzal jen na 2 platné číslice a nezatěžoval se zaokrouhlováním, protože proti té změřené hodnotě to bylo úplně někde jinde.  Takže bez zkrácení
Lp = Up * T1 / Iš=350*0,000004125/0,5= 0,0028875H= 2,8875mH
Když vezmu tolerance jader, fólií, co strkají do mezer, pak stačí i trochu víc lepidla a je o setinku větší mezera a indukčnost je trochu jinde. Je to pro mě tak trochu nestravitelná shoda.

Měření na transformátorech pro měniče Fly back od různých výrobců, pro obvody UC3845.

Měření na dalším vzorku z Brna .
---------------------------------------------------------------
Prim (200)    2,896 mH,   2,920   Ω ;
AUX (16)       28,22 µH,   0,3207 Ω ;

S1 (33)         94,34 µH,   0,2242 Ω;
S2 (33)         92,66 µH,   0,5144 Ω;
---------------------------------------------------------------

nové trafo z Číny

Typ: EL 25 200:16:33:33
---------------------------------------------------------------
Prim (200)     2,802   mH,    2,960   Ω ;
AUX (16)       22,90    µH,    0,3334 Ω ;

S1 (33)         91,46    µH,    0,2208 Ω;
S2 (33)         89,21    µH,    0,5064 Ω;
---------------------------------------------------------------
Poznámka : měření na kmitočtu 10kHz

Editoval JaroslavPavel (13-06-2018 18:55:32)

Náhled na trafo České  a trafo z Číny, jak o něm bylo psáno  v #49  http://www.svarforum.cz/forum/viewtopic … 04#p128204


;;

Editoval JaroslavPavel (17-06-2018 11:45:20)

No , máte pravdu je odvaha tvrdit , jaký mají trafa původ. Na jaké napětí bylo zkoušeno jsem v žádném průvodním listě výrobku neměl,Vzhledem k tomu , že zde není předepsano bezpečnostní trafo , pak provozní napětí plus 1kV , ( Donesu to do navijárny na test ...jedno obětuji  )

Ale i " kitajskije izdělja  " nepoužívají materiál, který by nevydržel mezizávitové napětí o velikosti 350V/200z = 1,75 V/závit .  To rozum nebere ..Co vy na to pane ?
Možná ty vibrace ......???? no čert ví???? nebo že by ještě něco jiného  ?         (   příspěvek #49   )

Editoval JaroslavPavel (17-06-2018 11:32:06)

Pane už neplatí omezení komunikace mezi námi?
https://www.svarforum.cz/forum/viewtopi … 99#p117799

Editoval JaroslavPavel (18-06-2018 07:25:06)

pt.kbely......
pane mám na stole zase jiný měnič buzený obvodem IRS2153 s doprovodným časovačem LMC 555 . Jádro trafa EE12x5 . Na trafu je toto: A-0164-0040;
FGT 1146.
Zdroj je zablokovaný. Nenašel jsem v něm žádnou přímou vadu.

Trafo má pět samostatných vinutí a jedno vinutí primární s odbočkou .
Primární vinutí opět vykazuje 2,55mH ,tedy velmi blízkou tomu trafu předchozímu.
Primární vinutí je buzeno přes kapacitu dvěma MOSFETy zapojenými jako půlmůstek. Z odbočky tohoto primárního vinutí se bere AUX pro odlehčení tepla v rozběhových odporech.
No a tak mě napadlo se Vás zeptat jak zacházet s takto konstruovaným měničem ,když se mu nechce makat.

Editoval JaroslavPavel (25-06-2018 08:52:54)

JaroslavPavel napsal(a):

pt.kbely......
pane mám na stole zase jiný měnič buzený obvodem IRS2153 s doprovodným časovačem LMC 555 . Jádro trafa EE12x5 . Na trafu je toto: A-0164-0040;
FGT 1146.
Zdroj je zablokovaný. Nenašel jsem v něm žádnou přímou vadu.

Trafo má pět samostatných vinutí a jedno vinutí primární s odbočkou .
Primární vinutí opět vykazuje 2,55mH ,tedy velmi blízkou tomu trafu předchozímu.
Primární vinutí je buzeno přes kapacitu dvěma MOSFETy zapojenými jako půlmůstek. Z odbočky tohoto primárního vinutí se bere AUX pro odlehčení tepla v rozběhových odporech.
No a tak mě napadlo se Vás zeptat jak zacházet s takto konstruovaným měničem ,když se mu nechce makat.

funguje podobne :

http://danyk.cz/igbt_3.html

Editoval atishajn (25-06-2018 14:26:00)

Díky i za odkaz na danyk.cz pane atishajn.
Jó , je to výborný.

2153 mají na (1) proti GND zenerku na 15 a něco málo V, jsou tam tolerance a taky s teplotou to jde trochu dolu, proto to Danyk napájí 14,5V, to je s rezervou nejvyšší hodnota napájení z tvrdého zdroje, jinak je potřeba napájet přes odpor takové hodnoty, aby zenerka nabyla přetížena. Danyk má zapojení 555 vymyšleno tak, že když se zdroj zatíží nad nastavenou hodnotu, tak se zablokuje a je nutné ho odpojit od napájení a znovu zapnout.
S tím pájením se asi moc vymyslet nedá, buď očistit, pasta a hokovzduch, nebo mikropájkou a tenčí trubičkový cín, u takovýchto obvodů se dělá najednou celá strana, pokud je moc cínu a spojí se vývody, tak je potřeba očistit hrot, použít tavidlo a znovu ohřát vývody a přebytečný cín se nasaje na hrot. Je potřeba si ohlídat, aby starý cín nezvedl (neohnul) nějaký vývod.

Měřící hroty používám klasické staré a taky staré banánky, hroty jsou ostré (používám je taky k odstranění zapíchlých špon a třísek) a neohýbají se jako ty nové při propichování impregnace. Vypadají nějak takhle:  http://pselectronic.cz/k5023-010-hrot01 … cerny.html
Na pájení větších věcí doma mám brýle a čelenku, na drobné věci ale budete potřebovat mikroskop, stačí taková kamerka s monitorem, je dobré, aby byla na větším rameni, tedy ne úplně ty malé  a nebylo tam pozorovatelné zpoždění a regulovatelné přisvětlení, na doma to není cena bez dph začíná na 90 000kč, dobrou zkušenost mám s:      https://www.mikroshop.cz/cz/vision-z2-d … -se-zoomem

Když jsem si stavěl CO, tak jsem udělal napájecí zdroj taky s 2153, měl víc výstupních napětí, tak na jednotlivých výstupech byly lineární stabilizátory. Původně jsem dal taky konec primáru na zem jako tady, ale nelíbil se mi průběh, tak jsem přidal kondenzátor a udělal jsem takovou klasiku, tady je to ale z důvodu měření proudu - úbytek napětí proti zemi. Jinak je to s tou 2153 klasika, ikdyž byla tato skupina určena na něco jiného - elektronické předřadníky apod.
Zapojení té 555 je dost složité a celkem pracně jsou řešeny nedostatky té 2153. Nic podobného jsem neviděl. Když si vezmete např skupinu obvodů TOP, tak stačí podstatně méně součástek, nastavíte rozsah napětí při kterém zdroj chodí, špičkový proud obvodem (trafem) - při nadproudu se obvod restartuje, jde doladit hodnota výstupního napětí, u některých jde zvolit ze dvou frekvencí.
Zde ta nadproudová pojistka na rozdíl od Danyka vypíná pouze dočasně, to díky zapojení pinu (7).

Editoval pt.kbely (26-06-2018 20:22:37)

Je to ako NE555 , len ma delič dvomi (vnutotne nastavany DeadTime na 1,2uS) na výstupe a budič je ako IR2110 ...
Dokonalejší zdroj je UC18/28/38-45  ochranami...  Potom je UC3846 dvojčinný menič .   Je ešte dvojčinný menič podobný ako 2153 , len ma spatnú väzbu  L6598...

Pokud chcete doma vyrobit jednoduchý zdroj, pak řešení s 2153 není špatné, vezmete o 1- 2 stupně větší jádro, to samé s vodičem - doma se lépe motá na větší jádro menší počet závitů (navíc u polomůstku  je primár  připojen na poloviční napětí – takže další úspora počtu závitů a silnější vodič) a silnější drát se netrhá, je lépe vidět, tím získáte pro svoji konkrétní potřebu tvrdší trafo, napětí na výstupu bude odpovídat poměru závitů – počet závitů na sek stačí zvýšit 1,1x. Aby v případě havárie nedošlo k vhození pojistek až v Temelíně, stačí dát před usměrňovač tavnou pojistku, na výstup třeba vratnou termistorovou. A takový jednoduchý zdroj bude pro spoustu udělátek stačit.
Pokut ale konstruktér musí udělat do jisté míry blbovzdorný adapter nebo nějaký průmyslový zdroj, je požadavek na to aby tam byl softstart, trafo bylo co nejmenší, zdroj chodil na 230V i na 110V, různé i dynamické zátěže, tak prostě zvolí jiné řešení než s takhle jednoduchou 2153. Jen se podívejte s jakou kreativitou musel přijít konstruktér na tomto zdroji, jen aby vyřešil proudové přetížení pomocí 555.
Proto to beru tak, že IRS2153 a podobné byla určena primárně do elektronických předřadníků. Ale i v levných úsporkách se nakonec prosadil tranzistor s toroidem o pr 8 nebo 6mm a třemi vinutími (pár závitů).