SVARFORUM.cz - forum o svářečkách a svařování

JaroslavPavel napsal(a):

Požádal jsem výrobce o poskytnutí dokumentace k usměrňovači UD 160.
Přislíbili mi pomoc a je nutné nahlídnout do archivu  .

Děkuji.

Už jsem takový obvod viděl i nastrkaný do čokolády a utažený šroubky a maká to .
Proč by to tady nemohlo být ve stylu vrabčího hnízda.

A co tam dát regulátor co se používá na posuv drátu např z nějakého EINHELu .
Tam ty napětí kolísají ve velkém rozsahu a regulátor udržuje skoro konstantní posuvovou rychlost .

A navíc u tohoto regulátoru nebudete řešit tepelné ztráty , které ve variantě seriálového regulátoru ( jsoucího právě na pořadě dne )řešit musíte.

Vyřazených CO mašin je kvanta a regulátory v nich skončí ve šrotě.
A nemusíte nic řešit ...máte hotovo.

Vyzerá to, že niekto pripojil na vstup usmerňovača 230V. Diódy to aj mohli prežiť, lebo väčšina diód má dovolené záverné napätie nad 600V, samozrejme súčiastky regulátora nie. To zapojenie bolo trošku iné, ako si nakreslil, ale takýto jednoduchý regulátor nie je ťažké vyrobiť a nemusia to byť presne tieto súčiastky. Musíš ale nájsť v okolí nejakého elektronika hoci aj amatéra.

V reakci na toto vlákno jsem dnes dostal v mailu úplné schéma zapojení toho stabilizátoru pro UD-160, zde je:
www.svarforum.cz/storage/tara_ud160.pdf

Ešte som ti nakreslil schému, ktorá je blízka tomu spálenému stabilizátoru. Oproti originálu od admina, bude lepšie držať otáčky, lebo pri poklese aj pod 24 V pôjde dosť prúdu do bázy a tranzistory budú vodivé, čo pri zapojení s jedným tranzistorom nemusí platiť. Súčiastky sa samozrejme dajú použiť aj iné, ale musíš vedieť aké a ako.

Radime, normálně to funguje. Zkoušel jsem dva různé prohlížeče a bez problému. Přesto to raději ještě přikládám ve formě obrázku. Je to z originál dokumentace od výrobce:

admin napsal(a):

Radime, normálně to funguje. Zkoušel jsem dva různé prohlížeče a bez problému.

Právě že včera mně to nešlo. Objevilo se okno pdf  v prohlížeči a tím to skončilo ,jakoby to načítalo, ale nic se ani po hodně dlouhé době nenačetlo. Zatím si nepamatuji, že by se mně něco takového stalo, snad možná pokud soubor PDF byl obrovský, desítky megabajtů.
Dnes jsem zkusil a načetlo se to hned. 

Spočítal jsem pro původní zapojení stabilizátoru v UD160 pro zajímavost potřebné zesílení toho tranzistoru.

Je vidět, že pro vstupní napětí od 50 voltů výš to s tam uvedeným odporem 1k8 stabilizátor stabilizuje se skoro každým tranzistorem. Hranice pro zhruba běžné vysokonapěťové tranzistory je mezi 50 a 35 volty vstupního napětí, tam se to láme a stabilizátor už nemusí být schopen udržet nastavené napětí na ventilátoru 27 voltů. Pod vstupní napětí 35 voltů to běžné vysokonapěťové tranzistory nedokáží, protože nemívají  tak vysoký zesilovací činitel. Místo zenerkou nastavených 27 voltů je na ventilátoru podstatně nižší hodnota a tak v době, kdy se svařuje a usměrňovač potřebuje naplno chladit, se ventilátor točí málo nebo netočí vůbec.
Nejhorší bude podle všeho právě ten SU 169 a potom z tranzistorů uvedených na schématu BUT11.
Zapojení bych upravil na dnešní parametry tak, že bych místo odporu 1k8 dal zdroj proudu. S proudem něco mezi 30  - 40 miliampéry, s tranzistory na vyšší napětí CE tak 150 - 200 volt a přirozeně taky na toto dimenzované i chladiči. Na 150 voltů a 40 mA by to byla výkonová ztráta cca 5 watt, to by byl odhaduji malý chladič rozměru jednotek cm z kousku 2 - 3 mm hliníkového plechu.  Stabilizátor by pak stabilizoval vstupní napětí na napětí nastavené zenerkou plus cca 3 - 4 volty ( saturační napětí tranzistoru plus saturační napětí toho jednoduchého zdroje proudu s tranzistory)
Zenerku bych použil ne na 27 voltů, ale na nižší napětí, 24 nebo možná i 20 voltů.

Editoval Radim (15-08-2018 12:30:57)

Nějak už asi blbě vidím, já pořád u SU169 čtu h21E více nebo rovno 15.

Podle mých zkušeností staré české výrobky (nejenom tento usměrňovač) byly vyráběny pečlivě, byly dostatečně dimenzované a spolehlivé. Těchto usměrňovačů byly jistě vyrobeny tisíce kusů a určitě u nich počítali s tím, že při svařování klesne napětí na ventilátoru asi až k 18V a sníží se jeho výkon, a zřejmě i takový zmenšený proud vzduchu stačil k odvodu tepla z diod a to i při jmenovitém zatížení 160A s přihlédnutím k zatěžovateli svařovacího trafa. Asi i proto je v zapojení použita pouze jedna dioda místo obvyklého greatze. Ostatně ta tepelná ztráta na výkonových diodách není nijak dramatická. V tomto případě nevidím nějaký zásadní důvod nebo potřebu za každou cenu toto vylepšovat.
Já osobně bych radši nešetřil a koupil darlington na 250V, použil výchozí zapojení ze #2, před něj dal pojistku tak kolem 2A, akorát kondenzátor bych koupil na 160V.
Těch dalších možností zapojení a výběru polovodičů bude asi tak 500, doufám, že se tady nebudou všechny uvádět.
https://www.ges.cz/cz/npn-onsemi-tranzi … 13357.html
https://www.ges.cz/cz/elektronicke-souc … r=pojistky
https://www.ges.cz/cz/f-1-6-a-5x20-35a-GES07900078.html
https://www.ges.cz/cz/zenerova-dioda-1n … 00153.html
Edit: Případně i vhodný chladič pro cca 8W https://www.ges.cz/cz/ch-17-50-a-GES06800526.html , je taky ve slevě.
Pokud by se vám nechtěla dělat DPS, šlo by použít i něco podobného a přichytit k chladiči https://www.ges.cz/cz/pajeci-lista-ll-1 … 13454.html

Editoval Zdenek11 (16-08-2018 17:07:48)

JaroslavPavel napsal(a):

Máte pravdu s tím zesilovacím činitelem.
No ale to znamená, že jsou podmínky tabulky výpočtu minimálního h21 překročeny 10 krát ...tedy nic není ve stavu, že by nefungoval regulátor .
Proto jsem se ptal co jsem přehlídl .

A znovu jsem ve stavu , proč bych měl znát zesílení prvků ve stabilizátoru .
Proč by tedy neměl chladit .

víte já mezitím hledal charakteristiku V-A oblouku , abych viděl jestli napětí oblouku poklesne pod 24V , které potřebuje ventilátor ... zatím jsem našel kde co ale V-A charakteristiku ne .

no a po Vaší připomínce, že jsem špatně odečetl h21 u SU 169 už nic hledat nemusím , ...nikdy nenastane stav , že by h21 kleslo, pod nějakou mez ...co spočítal kolega 

Takže končím s  hledáním ....  díky za pomoc

za prvé - já jsem počítal zapojení od výrobce - to znamená s jedním tranzistorem.
Za druhé jen z jednoho číska H21e z katalogu se nedá stoprocentně usuzovat, jestli zesilovací činitel stačí nebo nestačí. To číslo je totiž uváděné pro proud, kdy má ten tranzistor největší proudové zesílení. Směrem k větším i menším proudům zesilovací činitel H21e klesá. Jak moc, by se muselo zjistit buď proměřením dostatečného množství tranzistorů nebo  odečtením z grafu závislosti zesilovacího činitele tranzistoru  na proudu. V datasheetech novějších tranzistorů už tato závislost je. Pravda, to kolísání zesilovacího činitele obvykle není tak hrozné, ale je dobré se přesvědčit.
Za třetí v tom dvoutranzistorovém zapojení od "seniora" , podle mne je třeba říct, jaké nejvyšší špičkové napětí musí ten stabilizátor vydržet. Kdyby se jednalo jen o napětí z té sinusoidy, tak by se mohlo uvažovat, že svařovací trafo vyšší střídavé napětí než 100 volt mít nemůže, tomu by odpovídalo špičkové napětí 141 voltů, takže by bylo třeba, s určitou rezervou, tranzistor, který by snesl 160 a víc voltů. Jenomže všechny alternativy v tom výkresu jsou vysokonapěťové alternativy  s napětím CE 400  a víc voltů. Takže tam počítají s nějakým přepětím z  toho svařování či ze svařovacího trava. Každopádně to vypadá, že ten KF 508 má na tyto požadavky nedostatečné napětí.
Ale jak vysoké přepětí  je reálné?
Platí totiž, že vysokonapěťovost tranzistoru je vždy na úkor něčeho jiného, mino jiné zesilovacího činitele.
Já bych to dělal tak, že pokud by tam MUSEL být vysokonapěťový tranzistor, s napěťovou odolností CE aspoň těch 400 voltů, tak bych to zapojení viděl na dvoutranzistorové zapojení podle Seniora. Kde by ale místo KF508 byl taky vysokonapěťový tranzistor. Nebo bych použil vysokonapěťový výprodejový Darlington nebo onu mnou navrhovanou náhradu toho odporu 1k8 zdrojem konstantního proudu.
Kdyby stačila odolnost 250 - 400 volt, tak bych to dělal s jedním tranzistorem. Tam už  se dají najít poměrně levné výkonové tranzistory, které mají při proudu kolem 200 mA slušný zesilovací činitel, který by měl stačit.
Kdyby bylo přepětí minimální, počítalo by se jen se špičkovým napětím trafa, řekněme maximálně 100 voltů sinus, to má špičkové napětí 141 volt a s rezervou by trand měl mít mezní napětí od řekněme 160 voltů.  Do těch cca 250 volt. tam už by to byla úplná brnkačka, levných kvalitních trandů s dobrým zesilovacím činitelem pro jednotranzistorové zapojení je plno. Dokonce by se daly použít i staré výkonové teslácké tranzistory vyráběné (okopírované) ke konci socíku, plno z nich těch 160 voltů zvládalo. Dokonce by to mohla zvládat i průmyslová verze starých KD 503, protože ty byly vybírány na závěrné napětí 160 voltů ( v katalogu je závěrné napětí pro "běžné" KD 503 90 voltů) a jejich zesilovací činitel podle katalogu je mezi 40 až 120 při jednom ampéru, při 200 mA by to mohlo být mezi 30 až třeba (optimisticky) 100.