SVARFORUM.cz - forum o svářečkách a svařováníChcete-li přispívat do fóra, musíte se zaregistrovat ! Navštivte také: SVAR INFO |
Nejste přihlášen(a)
Bouraci ale ty mas asi toho furgona uz typujem s novsim motorom s turbom a viac zhavicovym ? A ten ide velmi dobre + aj na brnk kedykolvek startuje. Kamos ma taku aviu -kontajnerku a drzi a ide a naklady za hubicku a hlavne ram nepraska ked ju dost casto pretazuje Ja mam este 2stare odhlasene obycajne avie 21 - v karavan prevedeni ,ze asi ich tiez nakoniec postihne osud na diely
Offline
Joe66 píšu ti mejla.
Offline
Jsem zvědavý, kdy nám admin zatrhne tohle střechařské okénko ve vlákně o ventilu...
jaký je rádius (poloměr, průměr toho trnu) ?
Tuším, že průměr je 30 mm, ale ruku před zapálený hořák za to nedám. Jistě by se to dalo najít v nějaké normě, což ale určitě podnikat nebudu.
Udělej jednoduchý pokus. Vraž vzorek SBS pásu přes noc do mrazáku, tam bys měl mít -18 st. C. Pak ten vzorek zkus zlomit nebo přetrhnout.
pásy jsem na střeše vyřezal mezi sváry smotal a odvez domů. Spoustu sem toho rozdal po kamarádech a použil to při stavbě nového RD
Koukám, že se mám stále co učit :-)
jaký je tvůj region?
Já su z Prahe.
Ale už jsem dělal střechy v České Třebové, u Nového Boru, u lesa Řáholce. Je to otázka ceny. Rozuměj: dělám tak dobře, že si zákazník rád připlatí za moji dopravu do Horní Dolní ;-) Na průzkumné sondy a stavebně-technický průzkum střechy, tedy jednodenní záležitosti, už jsem byl třeba v Jihlavě, Ústí nad Labem, a dokonce ve Zlíně. Akorát že tam už jsem se s Furgonem opravdu neodvážil, vzal jsem z půjčovny dodávku Mastera.
sám mám Furgona a úspěšně s ním podnikám
Není možná! Myslel jsem si, že jsem poslední blázen, co dnes ještě používá k práci Furgona. Měl jsem pár let atmosférického 4 300 kg celková se žilinskou střechou, teď mám turbo s mezichladičem 3 490 celková s pražskou střechou. Když bys třeba zadal do vyhledávače slovní spojení "avia furgon spací", tak bys patrně doputoval na moje stránky o Furgonech. Heleď, a Ty nechodíš na avia-club.com?
mám trvalý zájem o další tato vozidla - neshnilá, nejlépe uloženky
Dobrý, dlouho jsem se tak nezasmál. My tedy měli na vojně v NZ parku Kačeny a Stojedenáctky, ale Furgony ne ;-)
Editoval Avia_Furgon (11-05-2019 00:41:07)
Offline
V mojom okoli je tiez par ,,blaznov,, na tie avie lebo ked presli na iveca,man a podobne nove vydobitky techniky tak po 2rokoch plakali ked videli tie rami popraskane a o nakladoch zbytocne pisat Ked uz s prepacenim odbocujeme od ventilov
Offline
Joe66 napsal(a):
...prednost kvoli cene fatrafolu a kedze dnes uz aj fatrafol alebo inu pvc foliu poklada kazdy blbec co si mysli,ze to je len tak tak potom po neakom case zase dostavam otazky ,ze kde sa stala chyba lebo im ta folia zateka-dosledok neodbornej montaze hlavne
Problémom pri kladení fólie je skoro vždy nedodržanie montážneho postupu, ako si písal. Každá tretia montáž je bez poistnej zálievky a skúšku iskrením väčšina striech ani nevidela. Tiež nie je použitý tam kde má byť poplastovaný plech (VIPLANYL), tvarovky na rohoch, prechody, vtoky, spádové dosky, podklad vhodnej geotextílie, správne kotvenie, atď. Nuž a potom sa ľudia čudujú, že im zateká...
Môj svokor sa pohyboval v tejto oblasti pomaly 50 rokov, ešte za minulého režimu ako riaditeľ štátneho podniku špeciálnych izolácií (kde testovali aj robili vývoj pre Fatra a.s.), neskôr prešiel do súkromnej sféry. Len v súkromnej sfére mala jeho firma pomaly 10 000 izolácií rovných striech v portfóliu. O tých tisícoch reklamácií, systémových porúch a opráv, ktoré netreba ani hovoriť. Avšak po všetkých tých rokoch dospel k názoru, že PVC fólia má jednoducho lepšie vlastnosti a spoľahlivosť ako asfaltové (modifikované) pásy.
Editoval jarinox (11-05-2019 09:39:21)
Offline
Joe66 napsal(a):
Avia furgon opytam sa Ta kolko rocne skusenosti mas s asfaltovymi modifikovanymi bitumenovymi pasmi? Myslim s ich overeneou zivotnostou alebo po kolko rokoch ich zvyknes niekomu opravovat na poruchy zatecenia? Nemyslim tym obycajnu ipu. Nech som v obraze ,ze ci su s nimi po rokoch vacsie alebo mensie problemy .Dik.
Takto sa opravuju strechy
https://www.youtube.com/watch?v=K75pQ2HxRgM
video nieje vhodne pre palcoFony a povahy ktore nezvladaju viac ako 30sek sustredenie je dlheee
Offline
Tak po letech obnovuji vlákno.
Opět dotaz na A) zkušenější, B) na ty, kteří rozumí změnám tlaku plynů v závislosti na teplotě při stejném objemu... ;-)
Dejme tomu, že za chladného počasí, tj. + 5°C až - 2°C, umístím tlakovou lahev 10 kg, ale i 33 kg, do nějakéhou soudku, třeba od penetráku.
O kus dál si na průmyslovém vařiči v plechovém kyblíku ohřeji horkou vodu.
No a teď tu horkou vodu naliji do toho soudku s tlakovou lahví. Účelem je samozřejmě zlepšit odpařování plynu v lahvi, tj. aby hořák pěkně "frčel".
Co se stane?
Zkoušel jsem počítat obejmy vody v mezikruží lahev-soudek, vychází mi, že při výšce vody v soudku 50 cm bude objem vody v soudku okolo lahve ASI 25 litrů.
Sice v létě na střeše je ta tlaková lahev také rozpálená jistě na nejméně 40 °C, ale něco jiného asi bude chrstnout na ledovou lahev vřící vodu...
Co se stane, když tam naliji vodu, ve které ještě udržím ruku, tedy cca 40 °C?
Co se stane, když tam naliji vodu vřící? Řachne to?
Umí to někdo spočítat, nebo alespoň KVALIFIKOVANĚ odhadnout bez nějaké dojmologie?
---
Děkuji, vtipnou poznámku, že se má ta tlaková lahev postavit přímo na hořák, si umím vymyslet sám ;-)
Offline
Avia_Furgon napsal(a):
Tak po letech obnovuji vlákno.
Opět dotaz na A) zkušenější, B) na ty, kteří rozumí změnám tlaku plynů v závislosti na teplotě při stejném objemu... ;-)
ad B - pro plyn plati proste teplota (v kelvinech! - takze celsia+273) krat tlak = konstanta.
Jenze dabel je skryt v detailech, jestli se nepletu, tak zrovna PB je v te bombe v kapalnem stavu - takze vic relevantni bude asi tenhle graf https://biom.cz/upload/9dde8a86bc39c815 … ch_par.jpg pripadne https://www.engineeringtoolbox.com/docs … iagram.png pro butan.
No, tepelna kapacita vody je 10x vetsi nez zeleza -> takze ta bomba samotna to moc neochladi, otazkou je, kolik tepla sezere dovyparenej plyn (kdyz je bomba skoro prazdna, tak hlavne skupenske teplo varu - ted to nemuzu najit) - a teda na jake teplote se to ustali. Do tech 50 by to melo tlakem dat.
Spis bych se bal, co udela material te bomby, kdyz se pod tlakem strci do te horke vody coby material - tohle je otazka na praktiky.
Offline
Avia_Furgon napsal(a):
KVALIFIKOVANĚ odhadnout bez nějaké dojmologie?
---
Děkuji, vtipnou poznámku, že se má ta tlaková lahev postavit přímo na hořák, si umím vymyslet sám ;-)
http://www.ivo.cz/img/vlozit-obraz-ohre … -lahve.gif
řežu PB, celkem dost, už jsem tady psal že umím za den vyplácat několik 33kg flašek - ekonomicky.
Nařežou se tím desítky tun.
Směs PB se procesem hodně podchlazuje, v zimě natolik že tlak nad hladinou klesne na 0 Bar.
Butan má mnohem vyšší teplotu odpařování než čistý Propan. Stupně teď z hlavy nevím.
Takže v zimě řežem čistým Propanem, je trochu dražší ale i za mrazů se odpařuje.
Pokud jedem PB stačí aby technicky nadaný člověk přejel láhev parkrát otevřeným plamenem od švajcu a tlak se velmi rychle upraví, ty lahve mají stěnu cca 2mm.
Offline
bourač napsal(a):
Pokud jedem PB stačí aby technicky nadaný člověk přejel láhev parkrát otevřeným plamenem od švajcu a tlak se velmi rychle upraví, ty lahve mají stěnu cca 2mm.
Ani bych neřekl... Je-li již tlaková lahev, ať už 10 kg či 33 kg, obalena jinovatkou, musí se nahřívat setsakra hodně, než plamen hořáku pookřeje. Tedy - já o tom slyšel jen vyprávět, samozřejmě ;-)
- - -
V mezičase čekání na reakce jsem se trochu dovzdělal. (Po takových letech praxe! Ostuda!!)
I zjistil jsem, že propan se odpařuje při teplotě - 45 °C.
Dále jsem složitě hledal a pátral po nějakém pražském prodejci propanu. Není to až tak jednoduché, jak by se zdálo, našel jsem několik firem, které na zavolání dovezou lahev na výměnu na stavbu, ale aby někde bylo jasně řečeno: zde je sklad propanu na výměnu, to až tak běžné není. Nakonec jsem přeci jen našel na Jižní spojce prodejce, který, jak jsem se přesvědčil, má skladem lahve 10 i 33, a to jak PB, tak i propan.
Tedy zakoupil jsem propan a již jej mám na stavbě. Vyzkouším a předpokládám, že to bude fungovat. Čili pak už snad nebude nutné blbnout s nějakým máčením lahve v horké lázni, problém vyřešen. Snad. Uvidíme.
Offline
Před čtyřmi lety jsem tady zjišťoval, má-li někdo praktické zkušenosti s hadicovou rozdvojkou za regulačním ventilem pro práci s PB.
Napíši zkušenosti svoje.
Prvním a hlavním důvodem pro takový experiment byla snaha více využít obsah tlakových lahví. Jak jsem psal, lahví 10 kg i 33 kg mám dostatek. Ale v každé lahvi při izolatérské práci zůstane malý a těžko využitelný zbytek. Na pořádné sváření asf. pásů v ploše to již není, člověk dá lahev stranou, že ten zbytek použije na detaily... No furt a furt se hromadí lahve se zbytky a člověku je to líto vyměnit.
Kromě toho mám ten dojem, že objem lahve 33 kg se dá využít lépe, než objem lahve 10 kg. Je tam prostě relativně menší zbytek, procentuelní využití obsahu plynu je z velké lahve lepší.
Protože pracujeme zpravidla ve dvou lidech, bylo logickým krokem napojit se oba na jednu velkou lahev. V neposlední řadě se zjednoduší a zlevní logistika obalů plynu.
Funguje to! Použil jsem obyčejnou mosaznou rozdvojku, takovou třícípou hvězdu. Na menší práce (střecha na RD) jsme již nevozili čtyři malé lahve (2 na práci a 2 jako rezervu, kdyby došel plyn), stačilo vzít JEDNU velkou lahev. První dni jsem z toho byl nadšený.
- - -
Nemám rád krátké hadice. Pracujeme s hadicemi o délce 10 metrů, člověk se alespoň může po střeše lépe pohybovat. Záhy mi došlo, že když i krátkou hadici asi 160 cm od regulačního ventilu k rozdvojce nahradím hadicí desetimetrovou, tak na menší práci (střecha na RD) NEMUSÍME TAHAT TLAKOVOU LAHEV NA STŘECHU! Lahvičku postavím někam k patě domu. Od ní vede tzv. čistá hadice na hranu střechy. Tam je rozdvojka, ze které vedou pracovní (tedy umazané od asfaltu) hadice. To je prostě paráda!
- - -
Nikdy nenechávám hořák po práci na střeše, je to můj živitel, zaslouží si hezké zacházení. Čili malý kaz při práci s rozdvojkou a s tlakovou lahví u paty domu byl ten, že po práci bylo nutné slézt ze střechy, uzavřít ventil tlakové lahve a vrátit se nahoru na střechu odpojit hořák.
Řešení samozřejmě existuje a jmenuje se "uzavírací rozdvojka".
Skončím práci na pracovišti. Uzavřu rozdvojku, odpojím a sbalím si hořák s pracovní hadicí. Slezu dolů a uzavřu ventil tlakové lahve. Není-li to práce kdesi uprostřed polí, zůstává čistá hadice od lahve na střechu k uzavírací rozdvojce přes noc na pracovišti.
TEĎ JE TO DOKONALÉ!
- - -
Ještě uvidím, jak to bude fungovat za chladného počasí s tím čistým propanem.
Offline
Offline
Zdravím tě "kolego" nahřívači
tady všichni prskaj elektrikou a člověk si tu nemá s kým poklábosit.
Ze stejných důvodů jako ty beru na malé zakázky 1 lahev PB + 2x hadice s řezáky.
Mám T kus závit 21,4L (na lahev) + stejný závit na dvou odbočkách.
T kus nemá ventily, ale na odbočkách mám RV. Když už je dílo skoro hotové vynuluji 1 RV a sundám hadice (hadičník 1/4"L)
Takto může kolega dál pracovat a já již hadice (50m standard) smotávám a nakládám.
50m hadic je často málo, takže mám prodlužováky a někdy i 200m. Na tlaku plynů se to nijak extra neprojevuje.
Častěji ale nastavuju jen kyslík a lahev PB si beru nahoru na stavbu. Důvod? Aby byla pod dozorem, a šla v případě nutnosti rychle zavřít. Když praskne hadice kyslík tak jsou jen ekonomické ztráty, když praskne hadice PB je to drama a řešit to jízdou výtahem z 20podlaží není optimální.
Rád pracuji s dospělými montážními plošinami. Vesměs mají přípojku vzduchu do koše. Touto přípojkou pustím nahoru kyslík a 10kg PB se do koše vejde.
Avia Furgon tiše odpočívá na zahradě, papíry depozit. Co zavedli mýto i na silnicích I. třídy (pátek odpoledne 7Kč / km) řeším vše 3l fosilem (200 hP) + vozejk. Funguje to, bohatnu.
Čest práci!
Offline
Ty padesátimetrové hadice mě fascinují.
Mám hadice o délce 10 metrů. Pochopitelně je nemohu motat a kroutit jen tak v ruce, to bych z toho po rozbalení měl vinutou pružinu.
Na hadici mám navlečenou širší pevnou gumičku z duše bicyklu. Stočím první závit hadice a koncovku hadice přichytím gumičkou. Pak to v rukou navíjím podobně, jako se navíjí zahradní hadice na naviják.
Rozblovat se musí podobně. Není vhodné prostě to nějak roztřepat, kráčím po střeše a odvíjím hadici.
I tak je z toho po rozbalení někdy pěkné klubko hadů. Ještě že mám nejlepší hořáky na trhu s otočným napojením rukojeti na hadici (není to Sievert). Ale o hořácích až jindy.
Jak se balí padesítimetrová hadice?
Offline
ve dvou lidech :d velký oka (1,5m) do dodávky na háky u stropu.
Rozmotání totéž.
Offline
Aký je vhodný redukčný ventil na PB fľašu ? Je vhodné použiť len originál na Pb, alebo môžem použiť redukčnú ventil na acetylen ? Redukčný ventil si viem prerobiť takže by to bolo prakticky zadarmo
Redukčný ventil na PB by som musel kúpiť, prípadne kúpiť používaný
Ďakujem
Offline
Tak dnes probíhalo sváření asfaltové krytiny při teplotě 0 °C. Odpoledne asi bylo i citelně chladněji, neboť mi na střeše zmrzl vlký hadr :-) , který si následně vypůjčil elektrikář a vysekával s ním nějaký šlic...
Lahvička s propanem malinko omrzla (není divu), ale méně, než omrzá PB. No a hořák po celou pracovní dobu, čili celé ty asi tři hodiny, ejakuloval na 105 % jako za mlada.
Tak tohle nám ve škole neřekli! Jo, horčičňovák draselničitý, to po nás chtěli pamatovat si, ale aby se fyzikář uráčil říci: "Poslouchejte, chlapci a děvčata, v zimě svářejte pro pánem", to ne, to už mu bylo zatěžko. Tak já nevím, co je to za školství, todlencto...
Offline
kdo umí dělá, kdo neumí učí.
Já jedu zatím stále PB, ale řezák na železo nežere tolik jako ty nahřívací na IPU.
Pokud je flaška již částečně vypotřebovaná dávám jí naležato, ventilem nahoru.
Takto je mnohem větší hladina pro odpařování. Je potřeba aby nešla kapalina do hadice.
Sice nikdo neumře ale dělat s tím nejde.
trolofon: tak lze nabastlit kus trubky s převlečnou maticí (tu mají v každých lepších svar. potřebách)
nebo použít z kuchyňského RV.
Ale není to ono, ten acetylenový je jistě starý nie? Spuchřelá membrána, netěsnící ventilek.
Originál RV na PB (a propan) je na trhu spousty, v každém železářství, s manometrem.
Editoval bourač (15-01-2024 21:45:44)
Offline
Tak na to se stačí kouknout do tabulek, není třeba žádné školy. Propan vaří při minus 39 stupních, jestli si to dobře pamatuji, butany vaří při teplotách 1 - 2 stuppně pod nulou. Při atmosférickém tlaku, pokud je ve flašce nějaký vyšší tlak, vaří při teplotě o pár stupnů vyšší.
Offline
> Re: Tak na to se stačí kouknout do tabulek, není třeba žádné školy.
Áno. Je klidně možné, že když Vás jako mladého hocha naučili svářet propan-butanem, a pak Vám to v zimě nehořelo, že jste sám od sebe a bez rady od jiných bystře začal hledat v tabukách, který plyn by asi tak byl vhodnější. Gratuluji.
Já bohužel tak bystrý nejsem, ani mi hlas shůry nenašeptával Vezmi propan, vezmi propan, takže jsem holt potřeboval tu radu od zkušenějších.
> Re: Propan vaří při minus 39 stupních, jestli si to dobře pamatuji.
Bohužel nikoli. Správná teplota je uvedena o pár příspěvků výše.
Offline
Avia_Furgon: No, spíš jsem viděl hodně tabulek než že by mě učili svářet propan-butanem.
A nemám rád všelijaké školomety, na které skutečnš platí ono "Kdo umí, tak umí a kdo neumí, tak učí" Zvláště dnes, kdy stát navýšil platy učitelů a dá se čekat, že se do učení na "vhodná" místa budou hrnout neumětelové, protože na vhodném pegagogickém místě se dnes s minimálním úsilím dosáhne slušného měsíčního příjmu.
Takový školomet nějak zjistí, že v zimě se používá propan a třeba ani neví proč, ale ubohé mladé nutí se to našprtat nazpaměť. Plus k tomu ještě vybere hustým písmem napsané dvě stránky podobných pokynů a aniž ví proč, nutí mladé se to učit nazpaměť, protože jakožto pedagog má ze zákona takovou moc a kdo se to nenašprtá, toho nepustí dál.
Místo toho, aby to mladým řádně vysvětlil, aby pochopili, proč se to má dělat, aby si to pamatovali a aby kdyby to náhodou zapomněli, si to sami dokázali odvodit nebo najít v těch tabulkách. Například to, že Butan se vypařuje při takové teplote a propan při takové.
Takže když tu věc zjistíe a víte, proč a používáte, tak to je v pohodě.
A s teplotou varu propnu jsme se netrefili oba, správná teplota je -42,1 C, při atmosférickém tlaku.
Offline
-42,1°C je zavádějící údaj, nevím ve které tabulce to je a který metrolog (neplést s meteorologem) to naměřil.
Pro praxi paličů a střechařů je to zcela zbytečná informace.
Navíc v hydrokraku se nikdy nemůže podařit jednotlivé uhlovodíky oddělit, vždy to bude nějaká směs.
V českých zeměpisných šířkách stejně při -20°C střechaři nepracují a palič si tu bombu trochu přejede hořákem a může pokračovat v práci.
Škoda že pan Frank se pálením nezabývá, mohl by přispět jak to dělají na Aljašce.
Nebo to bobobobo, to má zase přehled o Sibiři.
Offline
bourač napsal(a):
-42,1°C je zavádějící údaj, nevím ve které tabulce to je a který metrolog (neplést s meteorologem) to naměřil.
Pro praxi paličů a střechařů je to zcela zbytečná informace.
Navíc v hydrokraku se nikdy nemůže podařit jednotlivé uhlovodíky oddělit, vždy to bude nějaká směs.
V českých zeměpisných šířkách stejně při -20°C střechaři nepracují a palič si tu bombu trochu přejede hořákem a může pokračovat v práci.
Škoda že pan Frank se pálením nezabývá, mohl by přispět jak to dělají na Aljašce.
Nebo to bobobobo, to má zase přehled o Sibiři.
Ahoj Bourači. Tak na Alaska jsem nikdy nepracoval, ale nabídka tehdy byla. Jenže já s moji chabou znalostí poměrů a jazyka jsem neměl tehdy odvahu jít pracovat do divočiny, přestože lákavé to bylo.
Ale k věci. Tady v Eméérice se propan/butan nepoužívá. Používá se propan ve zkapalněné formě (LPG), výhradně na topení. Je to v současné době nejlevnější vytápění domů a já mám doma toto topení. (kromě krbu na dřevo )
Jako svářecí (ohřívací) plyn se používá tzv. MAPP Gas. Je to vlastně směs uhlovodíků Methylu, Acetylénu, Propadienu a Propanu. Poměr neznám. Neznám ani jak by se choval v obrovském mrazu. My jsme jej ve firmě používali výhradně na ohřev a na pálení, jako náhrada Acetylénu a rozdíl byl nepatrný.
MAPP je M ethyl A cetylen - Propadien Propan . Je to hořlavý plyn, který je lepší náhradou acetylenu; je bezpečný a snadno použitelný než acetylen. Kapalná i plynná forma tohoto plynu je bezbarvá. Ale má zápach podobný acetylenu. Při vdechování ve vysokých koncentracích je toxický. Energetický obsah tohoto plynu je 1,357 kWh/kg. Tento plyn hoří při teplotě 3730◦F, což je 2082°C.
https://www.differencebetween.com/diffe … d-propane/
Offline
Ten MAPP vyzerá zaujímavo.
Problém je ale v tom , že u nás sa predáva len v malých nádobách do ručných horákov.
Je to nejakých 380 gramov náplne .
Bolo by super , ak by sa to dalo použiť ako náhrada acetylénu spolu s kyslíkom.
Občas potrebujem niečo nahriať no PB na to nestačí.
Editoval m.evil (21-01-2024 11:43:41)
Offline