SVARFORUM.cz - forum o svářečkách a svařování

No a jak bylo uvedeno dříve, že někde jsou i dvě tlumivky a nebo číňan slepí dvě jádra. Pokud jsou použita stejná jádra a je stejný počet závitů, tak se indukčnost dvou tlumivek v sérii sečte a ve druhém případě bude mít dvojité jádro 2x větší konstantu Al, tedy při stejném počtu závitů 2x větší indukčnost.  Tedy výsledná indukčnost bude v obou případach stejná. Ale jako bonus je  u dvojitého jádra menší spotřeba mědi (tím i menší odpor) menší sycení (nebo vyšší zatížitelnost proudem). Ale záleží na místě, někdy se snadněji umístí 2 placatější tlumivky, než jednu vysokou.

Welda napsal(a):

pt.kbely napsal(a):

..... menší spotřeba mědi ......

Méně závitů, ale průřez vodiče s ohledem na očekávané proudové zatížení. Tak je?

No bylo to myšleno tak, že pokud je požadovaná 2x větší indukčnost (Číňani dali 2 jádra nebo 2 samostatné tlumivky) tak při jednom dvojitém jádře se spotřebuje méně mědi, než u dvou jader – dvojité jádro má obvod menší než součet dvou obvodů jednoduchých jader.
Proudové zatížení závisí na tom jaký je požadovaný zatěžovatel a taky jak je tlumivka ofukovaná vzduchem, z fot, co sem kdo dal průřez drátu taky nic moc. Na jednovrstvou cívku, větranou, trvale nezatíženou bych dal 10A/mm². Ale pokud třeba Dnipro nastavuje 250A a skutečný proud je jen 160A, nebo to někdo nemá jak změřit, tak se dá stejný průřez vodiče jako má hlavní trafo, pokud má jednoduché vinutí např jednočinný propustný měnič, nebo 1,4 x průřez vinutí trafa se zdvojeným sek vinutím u dvojčinného měniče.
Takže se dostáváme k tomu, že velikost indukčnosti je důležitá pro min nastavitelný proud, fyzická velikost tlumivky je utčená proudovou zátěží. Frekvenčně mat 26 se dá použít do cca1MHz, takže tady limit zatím není.
Takže pokud se začne uvažovat nějaká konkrétní velikost proudu, třeba 160A, tak je potřeba zkontrolovat sycení jádra. Pokud je potřeba, aby i při max proudech neklesala indukčnost, tak se dává do 0,5T, železoprach ale nemá tak ostré koleno a i při 1T má nějakou indukčnost.
L = U * t / I         [H] = [V * s / A]           U*t=L*I
Φ = U * t / N     [Wb] = [V * s / -]       
Φ = L * I / N    [Wb] = [H * A / -]       
B = Φ / S         [T] = [Wb / m2]   
B= L * I / N / S      [T] = [H * A / - / m2]   
Takže pro vyšší jádro T200-26B, průřez jádra je 2,32cm2
B= L * I / N / S  =0,00001H*160A/8/0,000232m2 = 0,86T
Takže je vidět, že při použití tohoto jádra dochází k přesycení a pokud je potřeba držet indukčnost, je možnost slepit dvě nižší jádra T200-26  nebo použít větší jádro a znovu spočítat.

Pokud jde o Dnipro 258 dpk, tak ve videu https://www.youtube.com/watch?v=9wboePCGJbE (dal jsem v příspěvku #4) je vidět, že je tam jedna velká deska, z pravé strany osázená pouze SMD a z levé strany je deska z větší částí zakrytá usměrňovačem proudu vzduchu, pod ním tedy budou chladiče a u čela přístroje je vidět toroidové trafo na malé destičce, co přidržuje vývody trafa, nad ním je ještě malá deska kolmo k velké, je buď napevno naletovaná na lámací liště (hřebínek) nebo v nějakém konektoru, třeba od Samtecu, nedá se poznat. Takže pochybuji, že by se tam vešlo ještě jedno trafo a dvě tlumivky.
Takže se částečně podobá, tomu co dal atishajn v #30.
Řekl bych, že se tady nedají pokrýt všechny možné varianty, jako třeba stroje s paralelním spojením zdrojů a pod.
Např by nebylo dobré dát úplně na výstup tlumivku k multifunkci s TIG  s HF, nebo TIG s HF, protože u TIGu musí být tlumivka už před ochranou (VF zkratem -kondenzátory, varistor nebo transil), ale zde má indukčnost i vazební trafo.
Pro běžné MIG/MAG, pokud má na výstupu kapacitu cca 10mF je navýšení o 10uH neznatelné, muselo by se navýšit alespoň o 100uH aby to bylo poznat.
Ono již dříve jsem psal, že je možno na vyzkoušení přidat pro MMA nouzovou tlumivku, aniž by se musela rozdělat svářečka namotáním svářecího kabelu, ani nemusí být EI jádro. Jen pro představu: ocel kulatina pr 90mm délka 100mm -8 závitů 11 uH (podle tloušťky kabelu vzdálenosti od jádra, umístění vinutí uprostřed aj). Je na to ale potřeba cca 2,5m kabelu, tedy by musely být svářecí kabely alespoň 3m, anebo mezi zemnící kleště a svařenec přidat třeba licnu 16mm². 4 závity dají indukčnost necelých 3uH, což je vzhledem k indukčnosti kabelů o ničem, je taky brát v úvahu, že navinutím se zkrátí vedení svařovacích kabelů.
Kulatina pr 30mm délka 50mm  - 8 závitů pak má indukčnost už jen 4,6 uH, takže na cca 10 uH by bylo potřeba alespoň 12 závitů a delší jádro.
Pochopitelně nejde použít tlumivka např ze zářivek a pod, protože jednak tam jsou tenké dráty a druhak při přerušení proudu se naindukuje příliš velké napětí a nepobraly by to ochrany výstupních diod a došlo by k jejich odpálení.
Indukčnost stoupá i tady s kvadrátem závitů, je nízká (v porovnání s třeba EI jádrem nebo železoprachem), protože je hodně dlouhá vzduchová mezera.

Tak důvodů je víc, třeba váha T200-26B je bez drátů 0,218 kg, zabírá dost místa, zas tak levný taky není, např GES 179kč, distrelec 4,85 euro + DPH, při  odběru více než 250 ks 3,23 euro +DPH, jeden kus nikoho finančně nezrujnuje, ale třeba při miliónové serii bude potřeba přefakturovat koncovému zákazníkovi v Evropě cca 3 miliony euro + DPH nebo si o ty 3 miliony eur snížit zisk.

Neverim bid auta s 1cm pruzkamu mtore maju byt  rzdove svetla, palubovkou co sa odraza v prednom skle, zadnim8 svetlam dobre ze nie na streche, smerovka integrovana v prednom svetlomete skoro tak ze pri tmmenich ju cez den nevidno.
K to ma peniaze ma vsetko schavalene.
Inak netreba chodit daleko slavna gama zvaracka ci ktora, trafko na plisaku a pri pade dostava dps riadne prdy.

Tak si nerobme iluzie o testoch, spadne urvesa servis veni celu dosku a ide sa dalej, ak je po zaruke nova zvaracka a hotovo. Navo tesyovat prosim ta to otestuju ty co si kupia vid nove auta a ich motory.

mozno pisal cez mobil...to niekedy moze tak kodovat

já čehůn jsem sdělení pochopil, že by mohlo jít o šifru kvůli starejm zapšklejm prudičům mne nenapadlo

Ahoj. https://www.youtube.com/watch?v=TWRglysqxcg Zde je odkaz na video, ktere jsem vcera nasel. Je v nem navod k nekolika vylepsenim levnych invertoru typu ZX7. Montaz softstartu, prenastaveni nejnizsiho svarovaciho proudu a pridani tlumivky. Osobne bych tlumivku doma nevyrabel a pri te cene radeji koupil uz drive tady zminovanou tlumivku Feryster (TME).
Mam trochu obavu z napetovych spicek, ktere budou vznikat na tlumivce a teoreticky by mohly prorazit diody na vystupu mustku a mozna i tranzistory na vstupu. Nedokazu posoudit, zda je obava opravnena. Resenim by bylo pouzit ochranny prvek jako je varistor, TVS dioda nebo antiparalelne zapojena rychla dioda s odporem v serii. To vse zrejme paralelne k civce. Ale nejsem valny odbornik v tomto oboru.

Ted se chystam nainstalovat tlumivku Feryster do levneho invertoru ZX7-200, je to ten typ se zlutym zakrytovanim (https://www.youtube.com/watch?v=85qii4BNheg). Vsiml jsem si, ze se vnitrni usporadani lisi kus od kusu v typu zapojeni zakladni desky, velikosti chladicu a vystupni civka byva bud trafo nebo toroid. U me svarecky jsem uz vymenil privodni kabel za 3x1.5 mm2 s uzemenim. Pokud by to nekoho zajimalo tranzistory jsou u me 2, typ IGW 40T60U (40A, 600 V) a vystupni diody jsou take 2, dvojite rychle MUR 6030DCS (2x30 A, 300 V, 2 diody na pouzdro, tedy v kazde vetvi 2 diody celkem 60 A).

Tp zvarat nikdy dobre nebude, teda z rutilkou bude. Broblem je na tej zvaracke zapalit obluk.
Ale vyskusaj a poreferuj.
Ak sa bojis, daj varistor na vystup mostika.

Jakobo napsal(a):

Ahoj. https://www.youtube.com/watch?v=TWRglysqxcg Zde je odkaz na video, ktere jsem vcera nasel. Je v nem navod k nekolika vylepsenim levnych invertoru typu ZX7. Montaz softstartu, prenastaveni nejnizsiho svarovaciho proudu a pridani tlumivky. Osobne bych tlumivku doma nevyrabel a pri te cene radeji koupil uz drive tady zminovanou tlumivku Feryster (TME).
Mam trochu obavu z napetovych spicek, ktere budou vznikat na tlumivce a teoreticky by mohly prorazit diody na vystupu mustku a mozna i tranzistory na vstupu. Nedokazu posoudit, zda je obava opravnena. Resenim by bylo pouzit ochranny prvek jako je varistor, TVS dioda nebo antiparalelne zapojena rychla dioda s odporem v serii. To vse zrejme paralelne k civce. Ale nejsem valny odbornik v tomto oboru.

Ted se chystam nainstalovat tlumivku Feryster do levneho invertoru ZX7-200, je to ten typ se zlutym zakrytovanim (https://www.youtube.com/watch?v=85qii4BNheg). Vsiml jsem si, ze se vnitrni usporadani lisi kus od kusu v typu zapojeni zakladni desky, velikosti chladicu a vystupni civka byva bud trafo nebo toroid. U me svarecky jsem uz vymenil privodni kabel za 3x1.5 mm2 s uzemenim. Pokud by to nekoho zajimalo tranzistory jsou u me 2, typ IGW 40T60U (40A, 600 V) a vystupni diody jsou take 2, dvojite rychle MUR 6030DCS (2x30 A, 300 V, 2 diody na pouzdro, tedy v kazde vetvi 2 diody celkem 60 A).

Ako dopadla Tvoja úprava s tlmivkou čo radí Killeroz na YT ?
Potreboval som niečo malé a ľahké na záhradu, tak som vzal na Bangg... ZX7, ktorá veľmi milo prekvapila na Rutil Celulozové elektródy.
Na bazické, čo mám doma kopec, čistá katastrófa.
Prípadne niekto iný čo má pridanú tlmivku dlhšiu domu.