SVARFORUM.cz - forum o svářečkách a svařování

plnit jednorazovu tlakovu flasu je podla mna dost velky risk...hlavne ked sa jedna o kyslik !

Jestli je to ten pidimidi co má kamarád, tak flašky asi jako větší sprej. Prodávají to třeba i v Hornbachu apod. Já bych plnění neriskoval. Když máte k dispozici originální láhev 20L s kyslíkem, proč nepoužijete přímo ji?

to Frank: Ten miniautogen USA je o něco dospělejší než ten evropský, láhve již nejsou jen typu "pevnější spray" a tuším, že tam je i acetylén místo propanu. Taky jsou na všem budíky. Ten zásadní rozdíl je ale asi v tom, že na ten miniEU Údajně nejsou potřeba papíry. Mimochodem: ten tvůj odkaz na foto nefunguje, alespoň ne u nás.
No, že ty lahve nelze znovu naplnit prodejce nikde nevystrkuje, ale řekl bych, že to je obecně známá věc, protože už při koupi nové flašky O2 musí téměř každého obcházet mrákoty a určitě si to dobře zapamatuje. A také se o tuto zkušenost podělí. Ta cena je dost vysoká pravděpodobně pro každého a i tady na stránkách je tomu věnována patřičná pozornost.
Všem: proč tady všichni uvádí natlakování malých lahviček s O2 kyslíkem 50 Bar, když prodejce uvádí 110 Bar? Měl to někdo připojené v novotě na budíky? A? mpcz, 2dec2019

mpcz napsal(a):

to Frank: Ten miniautogen USA je o něco dospělejší než ten evropský, láhve již nejsou jen typu "pevnější spray" a tuším, že tam je i acetylén místo propanu. Taky jsou na všem budíky. Ten zásadní rozdíl je ale asi v tom, že na ten miniEU Údajně nejsou potřeba papíry. Mimochodem: ten tvůj odkaz na foto nefunguje, alespoň ne u nás.

No jo, taky mně to mohlo napadnout, že ten odkaz funguje jen tady.   Tak sem dám rovnou obrázek. Jedná se o plně funkční autogen, je tam testovaná láhev O2 a testovaná acetylenová. Takže přepouštění kyslíku není problém.

neviem, ako vam, ale mne ten frankov odkaz z homedepot.com (miniautogen za $309,00) normalne funguje......
(opera, win10, DSL, t-com, slovensko)

Editoval rcp (23-12-2019 12:54:46)

bourač napsal(a):

Občas plním mým kamarádům chlaďařům jejich 1kg lahvičky. Pouze pájejí na tvrdo, stříbrnou pájkou, takže jim taková lahev stačí na několik zakázek. PB mají v 2kg lahvi. Je to autogééének který poberou do baťohu.

Tak to zkus, pokud jsi si jistý že v té 20kg je "jen" 110Bar vezmi měděnou trubičku průměr cca 8mm, konce osaď převlečnými maticemi, jeden konec klasika kyslíkový závit 21.8W, druhý konec dle závitu na ventilu  té flaštičky. Provrtej díru do zdi. 20 lahev nech uvnitř, flaštičku nech venku za zdí. Propoj zhotovenou trubkou obě lahve. Otevři ventil  na té malé. Nesmírně pomalu otevírej ventil na 20kg. Fakt pomalu. Nech to tak několik minut. 20kg lahev se trochu podchladí, ta malá se silně zahřeje. Až si budeš myslet že je přepuštěno (a nic neprdne) Zavři oba ventily, povol jeden převlečný spoj, dojde k odpuštění tlaku z trubičky. Zazdi díru ve zdi a můžeš letovat. Nebo stavět nový barák.

OK, návod dobrý i vtipný. Už jsem těch redukcí v minulosti vyrobil několik, vč. propan-butanu, ale na tuto flašku zatím ne. Návod je navíc pouze teoretický, protože nezohledňuje ten Vestavěný ventilek na těch flaškách od miniautogenu. A to je ten zásadní rozdíl, který to celé komplikuje, samozřejmě ne nepřekonatelně. Redukci jsem dnes vyrobil, přesněji několik, protože je několik výrobců a tím pádem i závitů od M10 - M12. To zase takový problém není.
Abych mohl přistoupit k akci, bylo by dobré spolehlivě vyjasnit, jaký tlak je v těch flaškách z výroby a tím i odhadnout zkušební tlak. Což je samozřejmě dost podstatné. Všichni tady varují ohledně max. 50 BAR, ale já vidím v datasheetech 110 BAR. Z čeho tedy čerpají autoři ( m.j. i kolega Bourač) toho údaje 50 BAR?
Jde možná o to, jestli mluvíme všichni o stejné láhvi z miniautogenu. Pro jistotu:
rozměr Ø70 x 300mm, foto a data (např.):
https://svareci-technika-breclav.cz/esh … bar-detail
Díky, mpcz, 23dec2019

Škoda, že někteří se soustředí na všechno možné, jen ne na to, co je předloženo do fóra.
Ohledně ventilu. Vždyť to tam píši jasně, že ten ventil je odstranitelně problematický. Konstruktér láhve musí počítat s tím, že uživatel tu láhev OD HADICE několikrát za život odpojí a zase připojí. Pokud by to vadilo, asi by na to v návodu důrazně upozornil, což se neděje. Takže jedno odpojení a připojení navíc by nemuselo vadit. Kromě toho, stále tu máme možnost na připojovací závit připojit ventil svůj a původní ventilek ani nepoužívat.
Teplotní namáhání je přímo úměrné rychlosti přeplňování. Ze své dřívější zkušenosti vím, že na cílové flašce udržím bez problémů ruku, takže snížení mechanických vlastností flašky z tohoto důvodu je dle mého spíše zatím nepodložená teorie.
Možná to vychází z toho, že tu flašku někdo ani neviděl. Není to sprayovka, ale poctivá ocel. mpcz, 23dec2019

Zdravím:
vím, že tlak se mění s teplotou
vím, na jakou teplotu se asi ohřeje flaška při přeplnění
vím, že někdo má něco na prodej, ale já nic kupovat nechci, flašek, jak píši mám plný regál a tyto mě vyhovují, až budu potřebovat jinou, napíši to jasně
vím, jak pracuje moje redukce i to, jak otevře ten ventilek v dotyčné flašce, o kterou jedinou zde jde
vím, jak se dá zjistit naplnění flašky plynem z výpočtu, nicméně to nepoužívám, nevěřím těm údajům na prázdné láhvi a na přepouštěcím systému mám vždy manometr
Co nevím, je to, udkud autoři berou klíčovou informaci, že tyto lahve se plní na 50 BAR a jestli je to pravda. A to jsem se nedozvěděl dodnes.  Také ten problém s mosazí pájenými spoji nad vařičovým hořákem PB by mě zajímal, jak píši hned na začátku, především zkušenosti z Reálného světa, pokud je snad někdo již má. Děkuji, mpcz, 24dec2019

Jsme u toho zase.
1. nemám zkušenosti s plněním jednorázových lahví kyslíkem,ale z reálného světa dále uvádím:
Vím, že hustota kyslíku při normálních podmínkách je 1,43kg/m3
Na fotce. kterou jsi přiložil je napsáno: 930ml a 130g kyslíku.
Z uvedeného se dá spočítat, že je naplněna na 101Bar, tedy 100Bar.
Myslím si, že armatura na lahvi musí být zkombinovaná s red. ventilem, který je pevně nastavený. To usuzuji podle toho, že tam není prvek pro nastavení tlaku a také by musel být manometr, kdyby se tlak nějak šteloval.
Na základě výše uvedeného usuzuji, že plnění nepůjde přes tuto armaturu, ale bude se muset udělat přípravek. Jeho konstrukce bude záviset podle toho jak je ta lahev uzavírána, asi nějaký odtlačovací ventil.
To je všechno, co jsem vyčerpal z veřejných zdrojů. Pokud ti tyto iformace k něčemu budou, pokud je nevíš, a rozhodneš se je nějak použít, tak nezapomeň na to jak pohlídat, aby ti tlak papřestoupil hodnotu 100Bar, nejlépe poj. ventilem.
S pozdravem.
Date: 24.dec2019, 14:12

Zdravím, ano, rád.
Ohledně redukce na přepouštění. Není to nic jiného, než vnitřní závit M10-M12 s centrálním dutým trnem, který po zašroubování na láhev odtlačí vnitřní ventil. Na podobném principu jsou vyráběny téměř všechny láhve/kartuše na propan butan a funguje to dobře. U nich je to ještě vylepšeno těsnícím okroužkem, takže po dotažení závitu a tím i odtlačení ventilku minimum plynu uletí i ven. Což nevadí, tyto operace se většinou provádí venku. U kyslíku by to nemuselo vadit, ten nesmrdí tak, jak PB. A kdyby, už mám vymyšlenu i variantu redukce ze dvou dílů, kdy se první dotáhne/utěsní hlavní díl a pak se teprve vysune trn, který otevře tlačný ventil v láhvi.
Tu variantu manometr nebo bez vůbec neřeším. Proč: po naplnění se lahvička používá normálním způsobem, tak, jako doposud. A na přepouštěcí redukci manometr mám vždy. Kromě toho, nejlepší způsob je počkat, až v hlavní velké láhvi je kolem 100 BAR a naplnit všechny prázdné. Zdá se mi to i bezpečnější a nejpohodlnější. Pokud se plní z 50-ky, předpokládám, že se dá naplnit více kusů těch malých prcků a tlak zůstane i u té poslední kolem stovky. A také je zaručeno nepřekročení povolené hodnoty bez nějakého složitého měření a otravného sledování aktuálního stavu.
Je to určitě obecně známá věc, ale důrazně doporučuji pro tento účel udělat kontrolu manometru na velké láhvi. Zažil jsem hodiny, které ukazovaly tlak místo 200 BAR tlak 130 BAR. Na to je třeba dávat pozor a velký.
Proč tvrdé pájení: materiál stěny i trubky musí být co nejslabší, nejlépe okolo 1 mm. A na to se všichni oslovení svářeči moc netvářili, jeden už z dálky volal: "ani mi to sem nenos". Někteří to zkusili a výsledky nebyly nic moc. Asi by se nějaký profík  CO nebo TIG našel, ale udělat 40 takových pohledných svarů bez jediné chyby by asi bylo složité. Kdežto udělat to mosazí dovedu i sám (nějaké menší zkušenosti mám z vlastní výroby + provozu svářečky Kyslík-vodík-propan před 30 lety) a tam nehrozí proděravění. S mosazí to byla paráda. Zaletovat šel i tenkostěnný hrnec. Možná taky najdeme ještě "mosazný" drát podobných vlastností, ale o trošku vyšší teplotou tání.
Proti vlastní inzerci samozřejmě nic proti, klidně je možné, že by se to mohlo někdy hodit i mě. Jedině snad to, že na to bývá určena vlastní sekce. A kromě toho těmito příspěvky mimo téma dochází k nafukování vlákna do nepřehledných rozměrů a přitom relevantnost informací vůči záměru tazatele je mnohdy v řádu jednotek procent. mpcz, 25dec2019

Dík, zajímavé, to rozhodně stojí za pokus. Co ty pasty, to by se nehodilo? Narážím na jejich teplotu tání přes 1000 st. C. S pastou mám zkušenosti pouze s cínovou, ta má ale teplotu úplně někde dole - 138 st. C.
S pevností problém asi nebude. Na tuto konstrukci žádné tlaky / síly nepůsobí, mimo gravitace nebo vlastního pnutí po zapájení. mpcz, 25dec2019

mpcz napsal(a):

Na svařování tigem se moc nikdo netvářil, že je to tenké, takže mě napadlo zapájení mosazí nebo něčím se stříbrem(?). Důležité je, aby to těsnilo a nepovolilo to na PB hořáku z vařiče, který na to bude svítit a to dlouhodobě (několik dnů).

Mě by zajímalo,  co  to  znamená,  že na to  "bude svítit" Jakou  to  asi  bude mít teplotu?
Jinde v diskuzích  se dá  najít,  že měkká  pájka si  drží  mechanickou  pevnost  do 99 - 100 st C.
Mosaz,  to  odhaduji,  do 300 - 400 st C? Frankem  navrhované  pájky A101 a A 102 asi  budou  mít tu  teplotu  příznivější.
V praxi potom, když  to  bude dlouhodobě vyhřáté,  jestli nebude docházet  k  degradaci pájeného  spoje tím,  že reaktivnější  kov  ze složky,  tady zinek bude selektivně oxidovat  a tím  z pájeného spoje mizet? Koukám,  že v některých  pájkách dále v katalogu jsou  uváděny docela nízké  provozní teploty, 150 st,  200 st  C a tak. Viz třeba Fontargen  A204
Jestli potom  nebude lepší používat  pájky, u kterých  je uváděna odolnost  proti  přehřátí, i když tím je asi  míněno přehřátí při pájení,  ne při provozu. Například Fontargent A210 nebo  Fontargent A303  a další pod v tabulce. ( ta bude asi  dražší, obsahuje dost  stříbra)

Editoval Radim (26-12-2019 11:13:13)