SVARFORUM.cz - forum o svářečkách a svařování

pilotní oblouk je jen na osvícení ( cca 5A) takže to nemám ani zapnutý

náběhový je 100% na ten proudový impuls se kouknu ale asi tam není

Dobrý den.Nevíte někdo proč při svíření tigem se mi dělaj ve sváru krátery a kov se nechce spojit?Je to jako ky se od sebe tlačil a plyn mám na 4-6 l .Když dám proud na méně tak se netavý a jen mi pění povrch a když víc tak se taví materyál,ale někdy se mi spění a dělají se ty krátry ale jsou hodně hluboké a kov v tom místě nejde zalít ani po vychladnu tí.

Rušit elektrody kvůli thoriu je nesmysl. Zcela nepatrná radioaktivita nemá ani z dlouhodobého hlediska na člověka prokazatelný vliv. Elektrody s thoriem se na oceli ze všech typů nejlépe startují a dlouhodobě drží špičku. Jen maličkost - nikdy se nebrousí nakulato na brusce, ale po délce! Pak oblouk hoří jen ze špičky a nikdy neudělá koště. Jinak Migatronik pilot je velmi dobrý zdroj pro svařování TIG, my s ním vaříme i kořeny na vysokotlakém potrubí.

Tak jsem si ten článek po letech přečetl právě teď znova, a pořád mně nepřesvědčil. Pořád se jedná vlastně jen o doporučení a takových existují ve všech oborech mraky. Ani náš novelizovaný atomový zákon nezaregistroval naznačované vlivy, a že je pořádně podrobný. Pracuji v německé firmě, která se velmi intenzivně zabývá svařováním, včetně metody TIG. A ani v Německu neexistuje žádné omezení v používání WT tyčinek. A ve skladu firmy v Německu je trvale zásoba WT tyček různých používaných průměrů v řádech kilogramů. Kontroly z úřadu bezpečnosti práce, které tam jsou podstatně tvrdší než u nás, by si určitě na takové závadě, kdyby jí byla, rády smlsly.
Metoda TIG s WT elektrodou se v USA používá od r. 1936 a nikde jsem nenašel statistiku, která by u svářečů TIG registrovala významně vyšší zdravotní zatížení než u svářečů ostatních. A to tam mají statistiky na všechno.
  Pokud ale někomu WT elektrody z jakéhokoliv důvodu vadí, má možnost alternativy. Otázkou je, zda je taková náhrada plnohodnotná.

dodan napsal(a):

Nejak mi to nejde do palice,niekde som čítal,že to neni moc zdravé,zvárať s takouto tyčkou s thorium,a druhý hovoria že to neni moc vadné.
Ked s nimi budem zvárať tak dve hodinky denne tak to by asi nemalo mat velký vplyv na zdravie,alebo sa mylim?A ked nie thorium,tak ak je iná náhrada za ňu?
Pravdu povediac viac "zlého "som počul na zváranie hliníka ,že tam je to horše s tým zdravím,ale to je asi tak:JPP - jedna pani povedala...

Nebude to jen JPP. Pokud thoriovanou elektrodou pouze svařujete, není nikterak škodlivá její radiaktivita. Ta je prakticky zanedbatelná, neboť se jedná o alfa částice, které zachytí oděv popřípadě i pokožka a dál neprostupují. Na rozdíl od třeba radioaktivního kobaltu a jiných, kde převažuje záření gama, které je schopno prostoupit i vrstvou kovu.
Jiná situace je však při broušení thoriovaných elektrod, kdy mikroskopická částice se může dostat vdechováním do plic, kde se trvale usadí a přímo může působit svojí radiací na tkáň plic a vzledem k dlouhému poločasu rozpadu thoria může způsobit zdravotní problémy. Zde v USA musí být u brusek odsávací zařízení, které odsaje většinu prachových částic a tím podstatně sníží riziko jejich vdechování.

Při svařování hliníku, ale i ostatních materiálů vzniká řada karcenogenních škodlivin a je rovněž bezpodmínečně nutné zajistit důkladné odsávání pracoviště.

Při obloukovém svařování vzniká ultrafialové záření, které je neviditelné (jedna z oblastí elektromagnetického spektra) o vlnové délce 4 – 400 nm. Nachází se mezi viditelným slunečním zářením a rentgenovými paprsky. Je škodlivé a nebezpečné a je potřeba chránit pokožku, nejlépe koženým oděvem. Správně jste postřehl, že projde i některými druhy textilních látek. Při TIGu není bráněno jeho vyzařování z hořícího oblouku jako tomu je u svařování obalenou elektrodou, kde kouř tomu do značné míry zabraňuje. Ještě ve větší intensitě a s kratší vlnovou délkou (škodlivější) vzniká při svařování MIG. Jeho působením na okolní vzduch vzniká ozón, který je ve větším množství rovněž zdraví škodlivý. Nutno proto, pokud vykonáváte tuto profesi profesionálně, zajistit řádné odsávání a větrání pracoviště. Ještě horší je, když se k čištění svařovaných dílů používá přípravků jako trichlorethylén, tetrachlor ap. sloučenin. Když nejsou tyto čistící látky dostatečně odpařeny před svařováním, dojde působením UV záření k jejich rozkladu a reakcí s nimi ve vzduchu obsaženého CO2 dojde k vytvoření fosgenu, což je velmi jedovatá látka. A to pominu spoustu aerosolů různých minerálů a výparů těžkých kovů, zejména při MAG svařování....

Dik za doplnění

Jarem

Co je to JAR? To je nějaký saponát? My používáme k čištění patentovaný prostředek na alkalické bázi, kde dochází v jednom cyklu k odmaštění a zároveň k zink - fosfátové antikorozívní ochraně povrchu. 
http://www.patentgenius.com/patent/5712236.html

Většina odmašťovacích prostředků, ať už vycházejí z hydroxidů nebo z bikarbonátů - např. soda - má alkalickou reakci. Stejně tak i saponáty a saponiny.  Protože se jejich působením aktivuje povrch materiálů je nutná pasivace, která se nejsnadněji provádí pomocí řady fosfátů. Je docela zajímavé, že se povedlo obě lázně sloučit do jedné. Na té Frankem nabízené stránce jsou dokonce zmiňovány podobné lázně i pro odmašťování barevných kovů. Franku, díky za info, porozhlédnu se po obdobné variantě po Evropě.