SVARFORUM.cz - forum o svářečkách a svařováníChcete-li přispívat do fóra, musíte se zaregistrovat ! Navštivte také: SVAR INFO |
Nejste přihlášen(a)
Zdravím, chci se zeptat zda se vyrábí trubičkový drát na nerez s vlastní ochranou o průměru 0,8 max. 1mm. Katalogy od Esab a Bohler mám zkouknutý a tam sem nic nenašel. Jen na obyč. ocel. nebo na nerez ale až 1,2mm a to už je moc. Jedinej plyn který mám je argon a to mě bohužel limituje stejně jako velikost cívky max. D200 (5kg). Díky za každý nasměrování kde hledat případně radu.
Offline
Stačí zadat do Google ale je jen 0,9 mm https://www.svarecky-obchod.cz/prisluse … gLAJvD_BwE
Ale zkušenosti s ním nemám svářím jen MMA
Editoval Carls (06-04-2019 17:38:19)
Offline
Nemá někdo typ kde sehnat menší balení trubičkového drátu na nerez.
Případně podělil by se někdo o větší balení.
Díky.
Offline
Třeba tady: https://www.svarshop.cz/pridavne-materi … FilterPart
Editoval pafik1605 (09-06-2020 11:30:06)
Offline
5 kg cívky 308L 0,9 má třeba Quick servis nebo Chobola
Caly napsal(a):
Nemá někdo typ kde sehnat menší balení trubičkového drátu na nerez.
Případně podělil by se někdo o větší balení.
Díky.
Offline
pafik1605 napsal(a):
Třeba tady: https://www.svarshop.cz/pridavne-materi … FilterPart
Děkuju tė za typ na MIG nerez drát.
Nejsem si ale jistej že jde skutečně o trubičkový.
I když jsem konkrétně u typu:
KISWEL 308LSi MIG @0,8 /1,0kg našel jako svařovací plyn "argon" předpokládám že tedy čistý argon.
Offline
Přiznám se, že to "trubičkový" jsem přehlédl. A netuším, jestli se vůbec vyrábí.
Offline
Vyrábí se: https://www.svarecky-elektrody.cz/bohle … kg/d-13182
není tedy s vlastní ochranou, ale umožňuje vařit nerez pod co2, nebo směskou.
Trubička s vlastní ochranou na nerez, hliník ... mám zato neexistuje.
Editoval Korzar (11-06-2020 20:31:56)
Offline
Korzar napsal(a):
Vyrábí se: https://www.svarecky-elektrody.cz/bohle … kg/d-13182
není tedy s vlastní ochranou, ale umožňuje vařit nerez pod co2, nebo směskou.
Trubička s vlastní ochranou na nerez, hliník ... mám zato neexistuje.
Právě na tuhle trubičku směřoval můj původní dotaz šlo mi hlavně o nějaké menší množství než 4,2 kg.
Eventuální možnost se s někým podělit o tohle balení pro mě nevyužitelné.
Offline
K trubičkovému drátu Bohler BÖHLER EAS 2 PW-FD doporučuji velmi pozorně nastudovat datový list.
V něm stojí, tedy v dřívější verzi určitě, totiž důležitá zmínka o tom, že je vhodný pro svařování materiálu od. tl. 1,5 mm v normální horizontální poloze, ale pozor, až od 5 mm(!) tloušťky v polohách nucených. Takže obvařit běžnou 2mm trubku na zábradlí, tedy většinou v nucené poloze představuje v praxi už trošku problém. Svarový kov je mnohem tekutější a dochází tak velmi snadno k protavení.
Svařování tenších materiálů tímto způsobem výrazně usnadňuje předehřev hořákem až na náběhové barvy a následný postup v kratších krocích.
Další možností může být použití pulzu a trochu se s tím pohrát.
Nicméně drát svařuje velmi dobře i v deklarované atmosféře CO2, svary jsou OK a určitě lepší než elektrodou. Možná, že ve směsné atmosféře bude průvar taky menší, to jsem neměl možnost vyzkoušet, ale na tenší materiály tohle určitě není náhrada za TIG.
Dále k nezvyklému průměru 0.9 mm doporučuji vzít průvlak 0.8 a převrtat jej, pak vodí drát mnohem lépe než v 1 mm, kde už je to volnější.
Offline
Převrtávat průvlak je totální nesmysl a svědčí o naprosté neznalosti funkce průvlaku!
V průvlaku se do drátu dostává svařovací proud. A protože se to děje při rychlém posouvání onoho drátu, tak musí být zajištěn co nejmenší elektrický odpor v místě přechodu. Proto se otvor v průvlaku vždy dělá podélným protahováním či protlačováním. Tím se docílí minimálního elektrického odporu při minimálním tření v průvlaku. Ve vyvrtané díře jsou vždy příčné vrypy a drát tedy má výrazně menší dotykovou plochu a proto výrazně vyšší elektrický odpor. A protože platí, že P = RI² tak je jasné, že vznikající teplo průvlak bleskurychle zničí! Mnohokrát experimentálně ověřeno, vyzkoušeno a samozřejmě zavrženo. Jo, to by byla paráda, vydrbaný průvlak 0,8 mm převrtat na 1 mm atd.
Průvlaky pro trubičkový drát jsou skutečně rozměrově trochu jiné, než pro drát plný. Než nějaké nesmyslné převrtávání je vždy lepší pro trubičku 0,9 mm použít průvlak 1 mm.
Offline
To co jste výše uvedl, je samozřejmě čirá pravda.
Nicméně analogicky, pokud je otvor průvlaku o celou desetinu větší pak bude i styčná plocha drátu vůči průvlaku úměrně tomu také menší, stejně jako v případě převrtaného otvoru s nevyhovující jakostí povrchu, což nám ve výsledku přinese stejnou vyšší hodnotu přechodového odporu v obou uvedených případech. Tahle skutečnost je ještě umocněna i reálným průměrem otvoru v průvlaku, který je min o další desetinu větší pro drát 1 mm, tedy 1,1 mm...
Někdy až s tím budu zase něco svařovat, a hlavně vzpomenu-li si, změřím jen tak pro zajímavost miliohmetrem hodnotu přechodového odporu nového převrtaného vs. nového 1 mm průvlaku vůči navlečenému drátu, objektivě pak můžeme tyto hodnoty porovnat. A předpokládám, že to nebude nijak zásadní rozdíl.
Osobně se mi zdálo, avšak podotýkám jen velmi subjektivně, že 1 mm průvlak se v praxi naopak opotřebovával spíš trochu více, zřejmě vlivem výše uvedeného se jakoby rychleji vymílal otvor průvlaku na výstupu do oválu, ale jak jsem uvedl, zas tak do detailu jsem se na tohle nikdy nesoustředil.
Určitě však nezpochybňuji vliv převrtání na životnost průvlaku, to je neoddiskutovatelný fakt a do výroby tohle jistě nepatří, ovšem doma to opravdu nikdo řešit nemusí a většina dotazů k tomuto typu přídavného materiálu zde na fóru jde stejně z řad domácích uživatelů, kteří hledají alternativu k občasnému svaření nerezu.
Dále, materiál ze kterého je průvlak vyroben - z valné části měď, se pohybem drátu i tak relativně rychle opotřebí a tedy i v případě převrtání, nerovnosti uvnitř celkem spolehlivě a brzy ohladí.
Pozn.: Možná, že ta nestandardní zvolená hodnota průměru drátu 0,9 mm je prostě jenom důsledek toho, že trubičkový drát, plněný uvnitř ještě tavidlem je nemožné vyrobit stejně precizně protlačením jako přídavný drát plný. To jádro s tavidlem uvnitř rozhodně nedovolí použít při protlačování srovnatelné tlaky, a tento faktor následně bude mít tak jistě velmi zásadní vliv na přesnost průměru drátu jakož i na jakost jeho výsledného porvrchu. To lze ostatně dobře pozorovat i pouhým okem, porovnáme-li běžný plný a tento trubičkový přídavný materiál vedle sebe.
Nemá smysl to asi dále pitvat v této rovině, chtěl jsem jenom uživatele a případné zájemce o tuto alternativu svařování nerezi upozornit především na to úskalí použitelnosti tloušťky svařovaného materiálu.
Editoval Wehrner (20-07-2020 08:35:44)
Offline
Skutečně nemá cenu se pitvat v tématu průvlaky. Před již řádkou let jsme ve svařovací laboratoři ve velké mateřské firmě v Německu prováděli velkou řadu experimentů z oboru svařování. Jedním ze zkoumaných témat byla i životnost průvlaků z různých materiálů a různých značek a provedení. Proto si jsem docela jistý v tom, co na dané téma tvrdím. Možná bych někde vyhrabal asi dvacetistránkový elaborát, který jsme k tomu vytvořili.
Stručně je daný problém sice populárně, ale vyhovujícím způsobem, popsán na https://jsweld.cz/index.php?route=infor … ogger_id=7
Offline
Zdravím, sehnal někde někdo menší balení toho nerezového trubičkového drátu než 4 kg?
Případně když koupím tuto cívku, vzal by si někdo třeba půlku?
Potřebuji svařit jen pár věcí na loď a celou cívku 4kg nepotřebuji ani náhodou.
Díky M.
Offline
Není to lepší TIGem ? nebo někoho otravovat ať to zavaří? trubičku mám ale po 15kg
Offline