SVARFORUM.cz - forum o svářečkách a svařování

Když uděláš ten první svár, a chceš svařit z druhé strany, je nutné to obrousit. A to dobře. Pak už bude stačit jen okartáčovat.Dělají to okuje. někdy také přehřátí sváru.

To, že to je očuzené, může udělat i ten ev. vzduch, ale i okuje. Když se podíváš co také z toho sváru vybublalo. Takhle také vybublá svár, který je zespoda okujený a na př. kdybys ho chtěl opravit a protavil ho.

Při svařování TIG bez ochrany kořene je svár na druhé straně vždy "chlupatý". To je přesně ten problém, který se ti stal. Ta chlupatice je kromě jiného i vrstva různých oxidů. Oxidy v TIGovém sváru jsou problém a vzduch zachycený v nich ještě větší. Póry ve sváru jsou vždycky vzduch. A je úplně jedno v čem ten vzduch je zachycený, může být krom chlupatice i v nečistotách a okujích. Při svařování bez ochrany kořene je vždy nutné beze zbytku odbrousit vše, co se tam vyskytne, až na čistý kov, jak už bylo řečeno či napsáno.
Daný svár už asi nepůjde opravit, protože v těch pórech je mraky vzduchu a kompletní vybroušení je vlastně oddělení zavařených dílů.
Dříve se hoši v práci docela bránili různým udělátkům na podfukování svárů na plochách a profilech. Když si ale porovnali čas strávený čištěním kořene s časem montáže krytu kořene, bylo to jasné. Dnes mají celou sadu "korýtek", do kterých se fouká nepatrné množství argonu a sváry jsou jak vyšité jak na nerezavějících tak na uhlíkových ocelích. A kde to skutečně nejde, tak používají (docela neradi, protože to pak musí čistit) zapastování kořene z druhé strany.

RCP: pokusil jsem se ty fotky najít, ale bohužel. Bylo to to, jak to jeden pracant přidržuje zespodu.

To lubajz
Jak už zde bylo napsáno... Při svařování TIGem na černém materiálu se toto co zde představujete na obrázcích, zpravidla stane. Je to normální jev. Ocel, resp. železo reaguje při vysokých teplotách se složkami vzduchu, zejména s kyslíkem a při velkém přehřátí i s dusíkem, což dohromady tvoří okuje. Pokud dokonale neobrousíte tyto okuje na čistý kov a začnete svařovat, tyto okuje se vysokou teplotou zpětně rozkládají na plyny, které způsobují tu porositu. Zpravidla po dokonalém obroušení to bude OK. Do jisté míry tvorbě porosity lze zamezit použitím přechodového příd. materiálu např. ER- 309 - ER-320, nebo alespoň ER-70S-2. Tyto materiály i přes nedokonalé obroušení zajistí, že svár bude bez porosity.

Pánové, super, díky moc všem za příspěvky, vysvětlení a rady, jak se tomu vyhnout.

Líbí se mi nápad jirkati, že by se dalo udělat nějaké udělátko a foukat argon i pod svár, čímž by se ochránil. Potřebuji ale provést jen 4 takové sváry, tak asi bude jednodušší vzít flexu a odbrousit ty oxidy/okuje před provedení druhého sváru. Ale je dobré to vědět.

Každopádně ještě jednou díky všem!

Kde se dá sehnat takovej pěknej nátok s obloučkem ? Mají DN300 a víc ? xD

Chlapi, to už neumíte udělat tzv. vyhrdlení na libovolném základním průměru o libovolném výstupu? Na učňáku, někdy v r. 1962, nás to mistr s oblibou nechával dělat na trubkách 219 mm se stěnou 6 a ty co "zlobili" 8 mm  .

Editoval jirkati (20-01-2021 18:22:03)