SVARFORUM.cz - forum o svářečkách a svařováníChcete-li přispívat do fóra, musíte se zaregistrovat ! Navštivte také: SVAR INFO |
Nejste přihlášen(a)
Mám dva měděné plechy R250 tloušťky 1mm a 0,8mm. Potřebuji je na klasické bodovačce přibodovat k sobě. Použil jsme originál Wolframovou elektrodu průměr 5mm zasazenou v měděném držáku a zapájenou. Elektroda se buď protavila a nebo plechy jen náznakem držely. Změnil jsme i přítlak, proud, čas svařování, ale výsledky nevalné. Vždy plechy šli lehce od sebe kleštěmi. Dále jsem zkusil měděný trn a do toho vložit Wolframovou tyčku z TIGu průměr 3,2mm s červeným označením. Wolframovou elektrodu jsme do měděného držáku nalisoval. Výsledek ale byl stejný jako originál elektroda. Poradíte co nastavit nebo kdo by mohl nabodovat cca 300 ks malých plechů 50x20mm k sobě?
Už jsme tak zoufalí, že chci zítra zkusit stříbrnou pastu z tavidlem a přes ní bodovat. Bohužel plamen nelze použít ani TIG.
Dík za radu. Jiri
Offline
Wolfram má vyšší odpor ako meď, ktorú chcete bodovať. Teória hovorí, že odporovým zváraním sa dajú zvárať veci s vyšším odporom ako majú elektródy, v opačnom prípade sa viac tepla vytvorí na prechode elektróda-materiál ako na prechode materiál-materiál. To tnamená, že dva medené plechy ba sa mali dať bodovo zvariť použitím napr. striebornej elektródy.
Edit:
v potrebách pre šperkárov sa dá kúpiť srieborný drôt v rôznych hrúbkach.
Editoval user (12-01-2021 08:48:19)
Offline
Použít elektrodu CuCrZr ve tvaru dotykové plochy jako polovina koule cca R 4 mm nebo ještě menší. Přítlak vyšší než střední, proud cca 3 kA, čas 2t pro začátek - a ladit. Styčné plochy by neměly být super hladké, spíš "poškrábané".
Trochu lepší je použít kondenzátorové svařování s tím, že se na tlustější desce vylisuje malá bradavka. Obecně - odporové svařování (bodování) dílů z Cu je vždycky problematické a musí se vychytat nevhodnější metoda a parametry.
Online
co uhlíkové elektrody ty mají jaký odpor ve styku s Cu?
Ta bradavice o které píše moderátor, to jsem viděl při demontáži nějakého generátoru. Vinutí s Cu vodičů, čtyřhran 5mm. Kroutilovy spoje, na konci zbodnuto a zalité lakem. Ten kroutil nejspíš jako zpevnění spoje, protože samotný svár není spoleh.
Offline
Podle informací z Německa od svařečů co se specializují na bodování by měla být elektroda průměru kolem 4mm s rovnou plochou a vyleštěna do zrcadla co nejlépe. Pokud nebude leštěna, tak bude natékat měď do škrábanců a trhlin. Může dojít k nalepování mědi a degradaci Wolfram Molybdenu. Jinak elektrodu doporučují Wolfram Molybden. Je to strašně měkká elektroda.
Přemýšlel jsme na té stříbrné. Tam mě odrazují s životností. Stříbrná elektroda nebude nic jiného než měděné jádro potažená stříbrem v nějaké mikronové vrstvě. Máte s tím zkušenosti?
Offline
Uhlík čistý nebrat. Ten se sám rozpadne a nemá dobrý odpor a pevnostní stabilitu při zatlačení v rámci bodování. Je ideální vodič, ale pokud nejsou příměsi, tak se rozpadne. Každá příměs grafit degraduje a mění elektrické vlastnosti a odpor.
Offline
Díval jsme se na tu elektrodu CuCrZr a nikde nedoporučují pájet měď. U mědi mě vždy hodí odkazy na Molybden. Zkusím koupit. nemáte někdo nápad, kde koupit třeba jen špičku jako nástavec na elektrodu? Díky za tip.
Offline
Vy chcete tu měď odporově svařovat, nebo pájet? (#7)
Žádný nástavec na elektrody neexistuje. A ty elektrody CuCrZr vyzkoušejte, vím co píšu.
Ještě je dobré jako spodní elektrodu vyzkoušet elektrodu plochou. Taky CuCrZr.
Elektrody CuCrZr jsou v dané oblasti nejtvrdší a mají téměř stejnou vodivost jako čistá Cu.
Styčné plochy (#3) jsou myšleny mezi plechy.
Online
Měl jsem namysli svařovat. Muj error.
Zkusím tedy co píšete. Nějaký námět či doporučení na nákup elektrod? Jinak ze styčnými plochy jsem to pochopil.
Naopak v Německu doporučily hladký čistý povrch, aby nedocházelo ke kráterovému lokálnímu přehřátí. IU fázových bodovaček dochází v sinusoidě k zahřátí, ochlazení, zahřátí atd. Nevím co je na tom pravdy, ale zdálo se mi to od nich docela teoreticky možné. Vaše kondíková, by mohla být lepší a plynulejší. Ta se vybije naráz.
Co vy na to?
Offline
Jiri Gotty napsal(a):
hodí odkazy na Molybden. Zkusím koupit. nemáte někdo nápad, kde koupit třeba jen špičku jako nástavec na elektrodu? Díky za tip.
Co tohle? Tu firmu neznám, snad umí prodat pár cm... To by ani nemuselo být ekonomické drama - na pokusy.
Offline
Toto vlákno začíná býti podivné.
Zadejte si do vyhledávače "CuCrZr bodovací elektrody" a kontaktujte jednotlivé prodejce s tím, co potřebujete odporově svařit, jaký k tomu máte stroj (jeho parametry Svařovací proud, řízení přítlaku, časování, chlazení elektrody) a jakou máte představu o spotřebě elektrod při vašem svařenci. Žádné nadšení ale neočekávejte, protože odporové svařování Cu je principiálně obtížně rozlousknutelný oříšek.
Prozradím ještě, že na jednotlivé typy tzv. čepiček existují dokonce normy.
Ve firmě jsme nakonec přešli v takových případech na kondenzátorové svařování, které se ukázalo jako nejstabilnější z hlediska nastavování parametrů. Kondenzátorové svařování umí a nabízí několik firem. Záleží ale na tvaru dílů svařence, na možnosti vylisování bradavky atd. pro posouzení, zda bude možný odtrhávací systém, nebo jedině přítlakový. To měli samozřejmě předem vyřešit konstruktér dílu s technologem svařování.
Ten návod "z Německa" se mi zcela nezamlouvá. Když jsme ve velké svařovací laboratoři mateřské firmy v Německu řešili různé svařovací problémy pro dceřinné firmy doslova po celém světě, tak bodování Cu bylo jedním z nich. Vždycky to byla trochu alchymie a vždy byly problémy se stabilitou procesu. A trocha humoru - nejlépe to nakonec zvládala dceřinná firma v Číně, kde právě přišli na trik s mírným zdrsněním mezi plochami a tím zvětšením přechodového odporu v místě svarových čoček. Ostatně má to logiku, protože tepelný výkon při bodování je přesně podle vzorce Q = RI²t. Hladké dosedací plochy na svařenci a na elektrodách jsou samozřejmost. Proto se bodovací elektrody nikdy nemají brousit, ale vždy třískově obrábět, třeba tzv. ořezávátkem. Howgh.
Online
podivné? kolega má potřebu bastlit, dle mne zcela normální věc.
To je pokrok který nejde zastavit. Jinak bychom místo kovů dosud využívali pazourek.
Nakonec, nedělá nic jiného než ony zmiňované laboratoře. Třeba na něco přijde.
Pokud je seriozní napíše nám jak dopadl.
Offline
jirkati: google translate to nevidis?
nezvladne ani EDIT prispevku pridava myslis ze zvladne pochopit ze tvoja rada je z praxe? 3kA pri medi.. (mozno viac)
ozaj preco poskriabany povrch uz nad tym den premyslam - ten pluzgier chapem ale zdrsneny povrch nie...
predpokladam ze to nema nic s oxidmi (dlhodova povrchova oxidacia)
Editoval ihlan (13-01-2021 12:40:19)
Offline
Ihlan - jak píšu v #11, to zdrsnění (velice jemné) zvětší přechodový odpor mezi plechy a proto se tam vyvine místně víc tepla podle uvedeného vzorečku. O odstranění oxidů nic nepíšu, to považuji za zcela samozřejmé.
Bourač - plně s tebou souhlasím. Jenže v daném případě zřejmě nejde o bastlení, ale o profi výrobu. Tam by se nemělo pracovat systémem pokus - omyl - další pokus - dobrá - pokus - chyba (sakra, jak to prve bylo?) atd. Pokud kolega napíše "Podle informací z Německa od svařečů co se specializují na bodování ....." tak si nejsem jistý ničím.
Online
Dnes jsem sehnal metr materiálu. Jak píše Jirkati, prodejci neznají vůbec nic a jsou to jen přeprodávači. Kontaktoval jsme 6 firem a nikdo technicky neví a nezná.
V sobotu to hodím na CNC soustruh a vytočím elektrody. Mám tedy vrchní elektrodu s trnem průměr 4mm a vrchlíkem R2 a spodní jsem udělal s plochým trnem o průměru 6mm. Zkusím v pondělí a dám vědět výsledek.
Jinak máte někdo doporučení na odstranění oxidace z mědi chemicky? Nechce se mi to vše leštiti ručo.
Díky za příspěvky.
Offline
Tenkrát jsme něco podobného řešili také. Zkoušeli jsme CuCrZr elektrody, ale pak lepší výsledek byl s elektrodou s příměsí stříbra. Jen si již nevzpomenu co to bylo za materiál, protože se přešlo na bodování tigem, kde byla vyšší pevnost. Hlavně pokud to technologie dovolí tak dělat prolisy průměru 0,5-2 mm. Zkušenost z vysokofrekvenční bodovky 1kHz.
Offline
Oxidy mědi se rozpouštějí velmi snadno i slabými kyselinami. Klidně třeba i octem, pokud to je čistá měď.
Offline
Tak jsme to zkoušel zabodovat dle pokynů. Z deseti pokusu pouze 2 úspěšné. Elektroda sice trochu držela, ale jinak bez výsledku pozitivních. Opravdu to nešlo. Strávil jsem dva dny laděním všech parametrů. Výkon, čas, rychlosti přítlaku, velikost přítlaku, broušené, leštěné atd. Nejlepší výsledek bylo tak 35-40kVA po dobu 400ms.
Pokud jsem to osolil na 50kVA a měnil čas, tak se to neustále buď lepily plechy k sobě a nebyly svařeny, anebo přilepil se plech na elektrodu.
Vše jsem řešil na klasické bodovačce. Možná doporučení co jsme dostal by byla kondenzátorová bodovačka. Tam by to možná šlo. No nic, balím to a jdu pájet s SN4 tedy 1105C pájkou. Mělo by to něco vydržet, tady alespoň proudy. Mechanicky budu spoj muset jistit dvojsložkovým epoxidem. Delší, ale je to na jistotu. Pokud by měl někdo kondíkovou bodovačku, rad bych zajel a vyzkoušel, zda to do budoucna skutečně půjde, abych s tím mohl počítat.
P.S. Jen pro fajšmekry. Zkoušel jsme svařovat TIG, tak ten jde i s Argonem. Bohužel spoj je moc černý a vyžíhaný. Dále budu v tomto týdnu zkoušet ještě svařovat plazmou, tak mohu dát vědět.
Jiri
Offline
Ten tig bol nastaveny na 200A a kolko ms?
Offline
plasma by mohlo být řešení, psal sem tady o zkušenosti s řezáním Cu pásnic, tl. 5mm.
V řezné spáře se materiál sléval zpět, žádný jiný materiál toto nedělá.
Ten nechtěný a nežádoucí spoj byl velmi pevný, nešlo to ulomit.
Offline
Bodovku kapacitní mám. Nemáte vyplněno ale odkud jste.
Pak taky jsou čelisti uspůsobeny na svorníky/šrouby ... dva plechy k sobě netuším ale skusit se to dá.
Offline
To bodování mědi snad jedině tigem. Chce to ale přípravek a zajistit, aby spodní plech nemohl uhnout.
Offline