SVARFORUM.cz - forum o svářečkách a svařování


Chcete-li přispívat do fóra, musíte se zaregistrovat !


Navštivte také:      SVAR INFO
Reklama na SVARFORUM

Nejste přihlášen(a)

SVARINFO - magazín o praktickém svařování


#26 22-12-2021 15:37:29

Frank
Člen
Místo: USA
Registrovaný: 24-11-2007
Příspěvky: 2407
Web

Re: trafo

varok:  Ano, ano, já jsem to trafo dělal podobným způsobem. Dvoucívkové jádro, plechy z nějakých velkých tlumivek z Kovošrotu, kde původní vinutí průměr drátu 1,5mm těch tlumivek posloužilo použít na navinutí primárního vinutí. Sekundár, to se bude jevit asi směšně, ale vinul jsem to z ploché mědi, vyrobené z měděné trubičky, tehdy jsem celé kolo o průměru 10mm  měděné trubičky sehnal za pakatel v Kovošrotu. big_smile  Tu trubičku jsem prohnal a zploštil na plocháč mezi válci, potom omotal tkalounem na napustil izolačním lakem. Trafo jsem sestavoval podle návodu z nějakého magazínu. Původně měly být odbočky na sekundáru. Já jsem to změlil, udělal jsem část vinutí primáru s odbočkami na jedné straně jádra a část s odbočkami na druhé. Vzájemným propojováním pomocí 7 polohového proudového přepínače bylo dosaženo požadovaných proudových změn na sekundáru, který byl navinutý pouze na jedné straně. Napětí naprázdno kolem 80V. Ampéry skokově od 40 - 230A v sedmi polohách. Silně předimenzované na rozdíl od dnešních laciných hraček. big_smile Později jsem k tomu dodal usměrňovač, takže to perfektně svařovalo i bazickými... Bohužel, nebyla to plynulá regulace.

Offline

 

#27 22-12-2021 16:05:20

Frank
Člen
Místo: USA
Registrovaný: 24-11-2007
Příspěvky: 2407
Web

Re: trafo

Radim: No, je to už skoro 50 let, takže takové detaily jak jmenujete si už nepamatuju. big_smile Rozhodně tehdy to TIG svařování hliníku nebylo běžné, to souhlasím. Ty TIG mašiny byly obrovské bedny několik set kg těžký... big_smile Menší součásti se tehdy pájely hliníkovou pájkou AlSi12 a pastou na hliník autogenem. Na to též byly speciální zkoužky. Příplatky za prostředí tam příplatky byly a zařazení bylo do dělnické třídy. Součástí platu byly i prémie a celkově to dalo cca těch 5000kčs. Moc tedy nevěřím, že ostatní svářeči v republice měli jen něco kolem 2500. Frigera Kolín tehdy vyráběla většinu produkce pro SSSR, něco, nějaké spec. chlazení pro zdravotnictví a tak. Těch 2300 tam měla tehdy svačináka. Pracoval jsem tam od roku 1969 do 1979. Potom na montážích potrubí v Průmstav Praha jsem vydělával o něco málo víc, s přesčasy cca 6000 a na Dukovnech to byla vládou sledovaná stavba to bylo opravdu nadpůměr... někdy s odměnami i 9000kčs. No a tady v Emérice to bylo ze začátku (osmdesátá a začátek devadesátých) tak 3000 dollars, později roky 2008 - 2011 kolem 4- 5000 dollars a potom jako Welding inspector 60 tisíc ročně. V roce 2013 jsem odešel do důchodu.

Offline

 

#28 22-12-2021 17:40:36

bobobo
Člen
Registrovaný: 20-08-2009
Příspěvky: 4074

Re: trafo

No famater měl kousek od sebe bourárnu traf od Čezu . My jsme tam za pár korun nakupovali ... A plechy jsme si stříhali z orientovaných plechů z ruských traf . Ještě někde mám v kůlně cívkový sloupek s plechy .

Offline

 

#29 22-12-2021 19:31:13

Radim
Člen
Místo: Severní Morava
Registrovaný: 17-12-2008
Příspěvky: 4460

Re: trafo

sttefo86 napsal(a):

Asi polroka dozadu som ten karavan predával takže viem o čom hovorím, áno museli mať všetci plány splnené ale bola iná doba a vo firme ktorá má dnes 130 zamestnacov pracovalo vtedy 740.
Každý mal svoju profesiu a oridelenu mašinu teraz operátor robí od obsluhy, elektrikára, mechanika skladnika proste vsetko.





Radim napsal(a):

sttefo86 napsal(a):

V časoch minulých bolo úplne bežné že zamestnanci firmy ktorá robila na dve smeny ložiská jednu smenu vyrábali autokaravany, sauny, zváračky, plnicky klobás, nabijacky autobatérii a proste vsetko co bolo potrebné - samozrejme nie v 100vkach kusoch ale tak aby sa každému ušlo vrátane majstra samozrejme.

Tak  to  je zas blábol  z druhé  strany.
Hodně se toho materiálu  odnosilo  domů, řekl bych  tak  do pár procent celkového  objemu,  případně koupilo  nové  nebo  jen  mírně poškozené  jako  špatné  a šrotové. Nebo  napůl  potajně a napůl  jako nějaké  povolené  práce dělalo  někde v zastrčeném  rohu, potom  co  příslušný  pracovník  měl  splněnou  denní  normu.  Víc ale ne.

Jestli jste to  tak  za socíku  dělali,  tak  o  tom  oficiálně "nevěděl" ani  parťák -  teamleader linky,  natož  pak  mistr dílny nebo  vedoucí  provozu. To  by už  bylo  moc a snadno  se to  mohlo  překlopit v takzvané "rozkrádání  majetku  v socialistickém  vlastnictví" a za to  se nikoho  nešetřili  a pálky byly velké.
Nebo  naopak  jste to  dělali  oficiálně v rámci  tehdejší povolené šedé  ekonomiky,  všechno  se nakonec podniku  +- zaplatilo  a byl  na to  papír. V našem  podniku  se to  nazývalo  takzvané  "Drobné  práce" a musel  to  podepsat váš vedoucí,  vedoucí  dílny,  na které se ta věc dělala,  vyčíslit spotřebovaný  materiál  a oceňoval  to  maník u  vrátnice v budce,  který jinak  taky oceňoval z podniku  takhle našedo  vyvážený všemožný  šrotový  materiál.
Já  jsem  takhle třeba dával  dělat blatníky na přívěsný  vozík,  který  jsem  tehdy dával  dohromady,  od nákupu  plechu,  jejich  zohýbání  do  patřičného  tvaru, svaření  asi  cočkem pak  jejich  opatření  na lince základem , forézou a  potom  nastříkání  plniče a vrchního  emailu do pískového  odstínu původně aut  určených  pro  araby v Abu  Dhabi vypalovací  barvou. Jsem tehdy ten  přívěsný  vozík  designoval  tak, že blatníky a plocha bočnic z vodovzdorné  překližky byla žlutou  pískovou,  nějak  RAL 1002 nebo podobná a konstrukce vozíku,  vnější  rám  a další  kovové  věci,  úhelníky v rozích  atd byly základní  modrou  barvo u odstín  nějak  ČSN4400.

Offline

 

#30 22-12-2021 19:33:32

kemppin
Člen
Registrovaný: 24-05-2011
Příspěvky: 940

Re: trafo

Také jsem stavěl trafo,ale podle knížky Transformátory pro obloukové svařování.
Trafo s konstantním napětím. V mém případě 8poloh a 220/380. Jen s malými modifikacemi
podle toho,co bylo. výsledek byl lepší, než třeba JS 90. Navíc jsem spočítal odbočku na
víc než 80V a dalo se svařovat i bazickymi. To ta knížka taky uvádí.


Už jenom doma.
KEMPOWELD 4000w , AFIN 280AC/DCw ,  KITIN 1700hf , KM 12c , BERLAN BPS 40 ,
autogen + řezací RS 12 , ARISTO tech , ARISTO air

Offline

 

#31 22-12-2021 19:41:53

Radim
Člen
Místo: Severní Morava
Registrovaný: 17-12-2008
Příspěvky: 4460

Re: trafo

Frank: Jsem tehdy od roku 1995 dělal technologa normovače,  sice ne na svařování,  ale hned na následujícím,  na lakování  a ty třídy tehdy na začátku byly takové. Později  se platy trochu  zvyšovaly. Svačinářka nevím, svačinářku  jsem tam  hnikdy nikde neviděl, ale lidi,  co  dělali  podřadné  práce,  jako  podávání  a ukládání  materiálu deo  beden  měli v D5  tehdy tak  1500 -  1800. Nebo  to  byla dokonce D4? už nevím.
Na montáži,  kde byly všelijaké  příplatky, prémie a noční  směny brali  tak 3500.
Ale to  hodně záleželo, i do  jaké  kategorie byl  zařazen  vlastní  podnik  a následně do  jaké  kategorie šlo potom  zařadit to  vlastní  pracoviště. Je logické,  že se všichni  snažili,  když  se ty provozy dělaly,  aby to  bylo  zařazeno  tam,  kde šlo  ty platy vyšroubovat  co  nejvíc.  Aby tolik komunisti  podniku  dávali  a oni  to potom  mohli  dát lidem  a aby tak  měli  lidí  dost.  Ten  katalog  pracovních  pozic,  či  jak  se to  jmenovalo,  byla bichle tlustá  asi 5 centimetrů s listy tenkého  papíru,  takže tam  mohl o být tak  500 -800 stran,  bylo  to  rozdělewno  na 8 nebo  kolik kategorií průmyslu,  zemědělství,  služeb a institucí  a údajně tam  byly všechny práce odstupňované podle náročnosti dělníka i stroje nebo  výrobního  zařízení   a mezd,  co  se v tehdejším  Československu za komunistů mohly vyskytnout.  A minimálně za komunistů něšlo  v oficiálních  dokumentech,  technologických  postupech,  technických  popisech  strojů,  linek  a provozů  atd uvádět  něcpo  jiného  než  co  tomu  katalogu  odpovídalo.

Editoval Radim (22-12-2021 19:50:26)

Offline

 

#32 22-12-2021 22:42:12

Frank
Člen
Místo: USA
Registrovaný: 24-11-2007
Příspěvky: 2407
Web

Re: trafo

Pane Radime, tohle, co já popisuju, kde jsem za komoušů pracoval bylo v létech 1969 až 1986. V roce 1995 už jsem byl dávno v Americe. Jestli se domníváte, že tady plodím výmysly, tak prosím, já vám to vymlouvat nebudu. smile  Ono, jedna věc je žít v zajetí tabulek, které se tehdy striktně nedodržovaly a něco jiného byla realita. O tom vím také své a nedovete si zřejmě představit, co všechno bylo tehdy možné. Jaké výhody a podmínky v některých podnicích panovaly. Tedy asi jak kde, to já nemohu hodnotit co a jak bylo jinde.  Proto já věřím i tomu, co zde uvádí "sttefo86". Rozhodně to nebylo všude a rozhodně to nebyl typický jev v socialistických podnicích. Já vím, když jsem to vyprávěl zde Američanůn, co všechno jsme zažili na montážích potrubí v terénu za socialismu v ČSSR, taky zírali údivem. big_smile  Sakra, to tady není jedinej svářeč z tý doby, kterej zažil tyto roky? No jo, no, chápu, že nás kolem 76ti nás tedy moc z bývalých dělníků nebude a nebude mít computer a ty možnosti zde psát. ŠKODA, rád bych zde slyšel podobné zážitky. big_smile Ono ani zde v Americe striktně není všechno tak, jak se nám tehdy pokoušeli vtloukat do hlavinek. Rozhodně ne v tom, že je to tady robotárna, kde si člověk nesmí odskočit ani na kafe. Nebylo zde dovoleno dlouhé hloučkování a všelijaké debaty, které se vedly na pracovištích tehdy za socíku, ale když si člověk odskočil kdykoliv v pracovní době na několik minut, nikoho to nevzrušovalo. Nebyl tolerován chlast, to tedy za to byl bez milosti vyhazov.

Offline

 

#33 22-12-2021 23:03:04

varok
Člen
Místo: Havířov
Registrovaný: 20-11-2009
Příspěvky: 8509

Re: trafo

Frank: Sice jsem skoro o polovinu mladší než vy, ale to co popisujete se děje v některých fabrikách dodnes. V automobilkách asi ne, ale strojírenské firmy ano. Sice asi né v tak velké míře jako kdysi dávno, ale kdo ví, někde možná ano. Myslím to rozkrádání materiálu a výroba domácích úkolů. Přitom není problém si v dnešní době zařídit nákup materiálu za pěknější ceny než kdyby jste to kupoval sám. Ale asi to znáte, nemá cenu to tady veřejně řešit.

Editoval varok (22-12-2021 23:04:10)


Omicron GAMA 1900L HF, Omicron GAMASTAR 176L, kukla BOHLER Guardian 62

Offline

 

#34 23-12-2021 07:48:11

Radim
Člen
Místo: Severní Morava
Registrovaný: 17-12-2008
Příspěvky: 4460

Re: trafo

Frank: No,  zajímalo  mě, jak  se to vedení  Frigery  povedlo dávat  lidem tehdy takové  platy. Protože 5 tisíc měsíčně to  byl tehdy skutečně spíš ředitelský  nebo  hornický  plat než  dělnický. Ale třeba horníci tady na Ostravsku  byli  svým  způsobem  chudáci,  za ty peníze jeli  v těch  dolech  na krev, a v padesáti  byli většinou buď mrtví  nebo  invalidé  nebo  spěli  rychle ke konci  jako  alkoholici a lidi navyklí  na vysoké  příjmy, které  najednou  neměli.
Předpokládám,  že to  je třeba proto, že asi  hodně z toho  šlo  z  Frigery na vývoz  do  kapitalistických  států,aby za to  komunisté  získali  devizy,  které  zoufale potřebovali. A potřebovali,  aby lidi,  co  to dělali, byli  spokojení.
Ty devizy potom  třeba spotřebovali v Tatře v Kopřivnici pro  investici  RVHP do  Tatrovky v letech 1976 - 82. Kde jen  do  lakovny šlo  za tehdy supermoderní elektroforézné  linku,  hlavní  dodavatel  západoněmecký  Durr,  asi 120 milasů, za supermoderní  dopravníky typu  Doc Magic v lakovně od firmy CFC z  Francie nějak  ke 200 milasům,  za moderní  sušky barev od Dura taky nějakou  desítku  milasů...
Hodně z toho  v Tatrovce nejspíš ještě funguje,  musím  se tam  někdfy v rámci  otevřených  dveří  konečně podívat.
Nebo  jste možná  ve Frigeře dělali  i  nějaké  speciální komponenty pro  vojáky...

Offline

 

#35 23-12-2021 08:14:46

jean
Člen
Registrovaný: 27-06-2010
Příspěvky: 954

Re: trafo

Nebo robil na úkol, vtedy sa dali zarobiť peniaze, lebo normy boli stanovené tak, aby malo čo robiť 300 ľudí miesto 100. Takže ak niekto nebol lenivý, tak zarobil raz toľko.

Offline

 

#36 23-12-2021 10:08:48

Radim
Člen
Místo: Severní Morava
Registrovaný: 17-12-2008
Příspěvky: 4460

Re: trafo

jean: Souhlasím. Pokud se povedlo  "inaktivovat" normovače.  V běžné  fabrice by brzo  došlo  ke zpevnění  normy. Tam nevadilo,  že lidi  třeba začínali  za socíku reálně pracovat místo  v 6 třeba o  půl  sedmé  nebo  v sedum  a práci  měli  hotovou místo  na konci  směny ve dvě třeba už  ve 12 před obědem,  ale pokud to  někdo  využil jen  tak  přímo  k zvýšení  množství  udělané  práce a tím navyšování  výdělku, brzo  se ozvali  závistivci.

Offline

 

#37 23-12-2021 10:26:07

E-Ryc
Člen
Místo: Praha / Horazdovicko
Registrovaný: 08-09-2020
Příspěvky: 820

Re: trafo

U nas na "zemedelskem" jihozapade byly ty prijmy (oba rodice byli z "kulackych" rodin, takze si moc vyskakovat nemohli) tak nejak kolem 1900. Rucni elektricka vrtacka Narex s dvourychlostni prevodovkou tenkrat byla za 1500Kcs, pokud me pamet neklame (bez regulace otacek, s ni snad za 2100). EDIT: Ale ty ceny hodne bez zaruky, mozna to byla po a ne pred revolucni cena.

Editoval E-Ryc (23-12-2021 10:27:13)


IDEAL Tecnomig 212 LCD, Fronius TransPocket 150, IDEAL EXPERT TIG 220 AC/DC PULSE LCD, Ideal Praktik 220 LCD (v pořadí podle četnosti používání)

Offline

 

#38 23-12-2021 10:40:37

varok
Člen
Místo: Havířov
Registrovaný: 20-11-2009
Příspěvky: 8509

Re: trafo

Radim: To ani tak není o závistivcích jako o tzv. ku...ch norem. Když si ve firmě zaměstnanci, třeba svářeči, zámečníci apod. udělají nějakou normu, kdy si jedou svým tempem a udělali za směnu třeba 20 kusů a přijde nový mladý co zrobí za šichtu třeba 25 kusů. Pokud si to použije jako zdroj času na fušky a do papírů píše počty jaké jsou v normě, tak proč ne. Ale jaou i různí vypatlanci, kteří k...í normy ostatním. Takoví ve firmách oblébení nejsou.


Omicron GAMA 1900L HF, Omicron GAMASTAR 176L, kukla BOHLER Guardian 62

Offline

 

#39 23-12-2021 11:51:57

E-Ryc
Člen
Místo: Praha / Horazdovicko
Registrovaný: 08-09-2020
Příspěvky: 820

Re: trafo

Jenze tomu se rika pokrok wink Pokud to zvlada dotat konzistentne a v pozadovane kvalite, evidentne puvodni odhad uz neplati (at uz je duvodem zlepseni technologie  nebo povaleci v puvodnim tymu, kteri 20% casu toci mlejnek). 
Bez toho bychom jeste dneska oklepavali jeden kus kamene na sekeromlat pul roku.


IDEAL Tecnomig 212 LCD, Fronius TransPocket 150, IDEAL EXPERT TIG 220 AC/DC PULSE LCD, Ideal Praktik 220 LCD (v pořadí podle četnosti používání)

Offline

 

#40 23-12-2021 12:33:21

varok
Člen
Místo: Havířov
Registrovaný: 20-11-2009
Příspěvky: 8509

Re: trafo

Ne, myslím normální tempo, kdy se nemusíte dřít jako ženské přirození. Nový to odfušuje, dře se jak chuj a co z toho. Zvýší normu všem. Jestli se tomu říká pokrok, tak klidně. Já mám na to jiný názor.


Omicron GAMA 1900L HF, Omicron GAMASTAR 176L, kukla BOHLER Guardian 62

Offline

 

#41 23-12-2021 12:56:14

sttefo86
Člen
Registrovaný: 25-08-2021
Příspěvky: 197

Re: trafo

Samozrejme že ide aj o pokrok ale búrlivý nadšenci sú vždy škodlivý aj sami sebe. Normy boli stanovené dlhodobým sledovaním. Väčšina nových zamestnancov z počiatku prudko letí nahor výkonnosťou ale nato by tam mal byť vedúci/majster aby ho ukočíroval, ľahko sa môže do 5rokov sám odpáliť - novodobý pojem syndróm vyhorenia sa naozaj prejaví a taký zamestnanec je potom skôr záťaž ako pomoc

Offline

 

#42 23-12-2021 13:22:05

E-Ryc
Člen
Místo: Praha / Horazdovicko
Registrovaný: 08-09-2020
Příspěvky: 820

Re: trafo

Presne proto jsem psal to "pokud to zvlada dotat konzistentne a v pozadovane kvalite" - zvlast u opakovane cinnosti typu svarovani jedne veci porad dokola by vyhoda (rychlost diky zkusenosti) mela byt tezce na strane stavajicich zamestnancu (tempem "trhace rekordu" by zrejme dali 30). A pravda/kompromis bude jako obvykle nekde uprostred (a jsme zpatky u schopneho sefa).

Kdyz uz jsme v tomhle OT, pred par dny lamentoval na podobne tema jeden kolega. Nase firma koupila jinou firmu, ktera ma sice dobry napad, ale spatnou technickou realizaci (ukolem toho kolegy je zaintegrovat oba systemy dohromady).
Jednou (ne hlavni) cinnosti te firmy je zpracovani (nahrani do systemu) vstupnich dat (predstavte si treba "seznam ukonu v autoservisu"). V tuhle chvili maji 10 lidi, kteri se tomu venuji na plny uvazek. Ovsem spojenim s nami se objem dat potencialne ztisicinasobi (takze by razem bylo treba 10 tisic lidi - zjednodusuju, samozrejme, ale proste resit to hrubou silou - pridanim lidi - nejde). Ale neni uplne "politicky zadouci" rict, ze jeden programator bude tyden ladit a pak vysledny skript za hodinu udela to, co by tech 10 tisic lidi delalo cely den. A tudiz vlastne tech 10 puvodnich lidi delalo uplne zbytecne neefektivni praci kdo vi kolik let... Samozrejme to tak skoncit musi, cinnost se zautomatizuje a ten puvodni tym dostane podekovani za dobrou praci a preradi je na neco jineho.


IDEAL Tecnomig 212 LCD, Fronius TransPocket 150, IDEAL EXPERT TIG 220 AC/DC PULSE LCD, Ideal Praktik 220 LCD (v pořadí podle četnosti používání)

Offline

 

#43 23-12-2021 14:22:28

j.bill
Člen
Registrovaný: 23-03-2017
Příspěvky: 709

Re: trafo

Co se týče Figery, nemohlo to být podobně jako ve Slušovicích? I za minulého režimu existovaly propastné výjimky dané jak schopností, tak exkluzivitou nebo také ochrannou rukou některého z tehdejších vysokých pohlavárů KSČ.


Lepič vlaštovčích hnízd.  smile
GÜDE GE145W + Proteco P550  ---> Berlan BWIG 180, Omicron OMI 246, LGK60 + Speedglas 9100XX, Predátor a další hračky... - všechno na takové to "domácí žvýkání"

Offline

 

#44 23-12-2021 14:51:15

Frank
Člen
Místo: USA
Registrovaný: 24-11-2007
Příspěvky: 2407
Web

Re: trafo

Radim: To vám nezodpovím, já tam nebyl ve vedení... Pokud vím, převážná většina výroby Frigery Kolín byla pro SSSR! Vyráběly se tam tehdy jednotky chlazení pro mrazírenské kamiony.  Něco málo pro zdravotnictví a chladírenství doma. Vím, že tehdy nás nutilo vedení plnit plán, nebo spíše překračovat, za cenu i přesčasů. Odměňovali dobře, proto to zde zmiňuji. Co když Rusům tehdy šlo o hodně a byl to pro ČSSR BUSINES č.1. kde opravdu Rusové dobře zaplatili.  Tehdy mi to tak připadalo. Co já vím, tehdy výrobní náměstek Frigery pobíral 7500 + roční odměny. To tady v USA jsou v tomto neuvěřitelný, až propastný rozdíly. Když já měl jako svářeč $25/hod., což tedy bylo asi 50tisíc za rok, tak šéf oddělení výroby měl minimálně dvojnásobek. Já nevím pochopitelně jak to bylo jinde, ale v Praze a pražských podnicích se platy kvalif. dělníků pohybovaly zhruba to co jsem měl tehdy i já. Tj. těch 5 - 6 tisíc. No a jak jste někde zmínil, že po převratu v devadesátých byly platy svářečů kolem 3 tisíc, tak já byl v r. 92 poprvé z exilu v Československu, mluvil jsem s bývalými spolupracovníky a ti mi tvrdili, že vydělávali 12 - 13 tisíc...

Offline

 

#45 23-12-2021 14:58:39

Frank
Člen
Místo: USA
Registrovaný: 24-11-2007
Příspěvky: 2407
Web

Re: trafo

jean napsal(a):

Nebo robil na úkol, vtedy sa dali zarobiť peniaze, lebo normy boli stanovené tak, aby malo čo robiť 300 ľudí miesto 100. Takže ak niekto nebol lenivý, tak zarobil raz toľko.

Ano, přesně tak, ve Frigera jsme tehdy pracovali na úkol.  Detaily už si nepamatuji, ale na ten výdělek se oproti jinde makalo dost. Žádná veliká ulejvárna to nebyla. To v Praze to potom bylo mírnější a za větší peníze.

Offline

 

#46 23-12-2021 15:11:52

Frank
Člen
Místo: USA
Registrovaný: 24-11-2007
Příspěvky: 2407
Web

Re: trafo

E-Ryc napsal(a):

U nas na "zemedelskem" jihozapade byly ty prijmy (oba rodice byli z "kulackych" rodin, takze si moc vyskakovat nemohli) tak nejak kolem 1900. Rucni elektricka vrtacka Narex s dvourychlostni prevodovkou tenkrat byla za 1500Kcs, pokud me pamet neklame (bez regulace otacek, s ni snad za 2100). EDIT: Ale ty ceny hodne bez zaruky, mozna to byla po a ne pred revolucni cena.

No, to je zajímavý postřeh. To jsem chtěl slyšet, jak to bylo jinde, mimo Prahu a její průmyslové okolí... Kolem Prahy  tedy rozhodně v sedmdesátých až osmdesátých za 1900 svářeči nerobili.  Jakou měli kvalifikaci? Mě zajímá jak a kolik tedy vydělával svářeč jinde, když už jsme zde na Svarfóru.

Offline

 

#47 23-12-2021 15:44:40

E-Ryc
Člen
Místo: Praha / Horazdovicko
Registrovaný: 08-09-2020
Příspěvky: 820

Re: trafo

Ciste svareci nevim (u nas to byl zootechnik a ucetni). Nejbliz tomu byl asi stryc, ktery delal opravare v JZD, tam nejake svarovani bylo, a bylo to stejne. Co jsem slysel (me bylo v 89 roce 10 let, takze je to z druhe ruky), vicemene jedinou sanci na postup do vyssi tridy byl vstup do strany.


IDEAL Tecnomig 212 LCD, Fronius TransPocket 150, IDEAL EXPERT TIG 220 AC/DC PULSE LCD, Ideal Praktik 220 LCD (v pořadí podle četnosti používání)

Offline

 

#48 23-12-2021 22:20:48

smiki
Člen
Registrovaný: 26-02-2007
Příspěvky: 109

Re: trafo

Kam proboha chodíte na ty ceny a výplaty? Nástupní plat v 87 jsem měl u ZPAP (papírny) 5700,-, během půl roku mi to zvedli na 5900,- a to jsem dělal jen na údržbě. Ty co dělali v provozu měli víc. Dvourychlostní Narex vrtačku (velkou) jsem kupoval za 370Kčs. Rázový utahovák 850Nm na 3/4 za 890Kčs (teď stojí asi 19 000,-). To ani nemluvim o náhradních dílech na mojí Jawu 634, nová klika 162Kčs (dnes cca 6500,-), 2x výbrus + písty s kroužkama a všim okolo za 160,- ofigo v Domažlicích atd. atd. Nebo sada válců s pístama na Š120? 800Kčs.

Offline

 

#49 24-12-2021 01:33:16

Frank
Člen
Místo: USA
Registrovaný: 24-11-2007
Příspěvky: 2407
Web

Re: trafo

smiki : Tak to přesně potvrzuje moje reálné zážitky z té doby.... Díky. smile

Offline

 

#50 24-12-2021 08:30:25

Radim
Člen
Místo: Severní Morava
Registrovaný: 17-12-2008
Příspěvky: 4460

Re: trafo

Podle mne to  byly výjimky Nástupní  plat  jako vysokoškolák  jsem  měl  v 86  1700 Kč,  dlouholetí  kolegové  před důchodem  brali  tak  2500. Můj  školitel  na vysoké  škole o 2 - 3 rojky dříve,  nějaký  odborný  asistent měl 1500 Kč na měsíc.  Plat  kvalifikovaného  svářeče byl  skutečně kolem  těch 2500 - 3000. Víc to  mohlo  být skutečně jen pokud byl  někde,  kde byly prémie a všelijaké příplatky. Ne finální  montáži,  kde byly příplatky a príémie, měli  lid tak 3 - 4 tisíce. Ale třeba na pračkáczh,  kde se pral  a odmašťoval  materiál, měly tam  ty ženské (chlapi  tam  obvykle nedělali)  tak  1500.
A mimochodem  ty platy odpovídají  i  oficiální  staistice, oficiálním  průměrnýcmn  platům,  jaké  tehdy byly.
V zemědělských  družstvech  byly ty platy ještě nižší,  protože tam  na stejnou  práci byla jiná  klasifikace s nižšími  tarify.
Co  se týká  době po  sametu, hodně záleželo  na firmě. Tady na severní  Moravě krachly poslední socialsitické  firmy až  nějak  v roce 2002,  platy v nich vycházely tehdy ze soicialistických  platů  a jen  pomalu  se postupně zvyšovaly. Ono  jim  to nevadilo,  protože do  těch firem prakticky nikdo  nový  nepřicházel,  pouze naopak se množství  lidí, které  tam  bylo  ze socíku,  postupně rozpouštělo  a odcházelo či  se propouštěli v dobách,  kdy se firmě nevedlo.
Naopak  v nových  firmách,  které  vznikly po sametu,  už  často  nahodili  vyšší  platy.

Offline

 

Zápatí

O SvarFóru + Pravidla

Powered by PunBB

SVARFORUM diskusní fórum o svářečkách, svářečích a svařování kovů i plastů.
Ze skupiny SVARWEB - portál vašeho svařování.   2005 Notice: Use of undefined constant Y - assumed 'Y' in /DISK2/WWW/svarforum.cz/www/forum/footer.php on line 139  -  2024


Doporučujeme:  Dětské montérky a maskáče