SVARFORUM.cz - forum o svářečkách a svařování

Tak  externí  softstart  nemusí  být nijak  zvlášť  velký  nebo  těžký. Stačí  vzít odpor,  pro  10A jistič asi 23 ohmů,  pro 16 ampérový  jistrič nějak  14  ohmů, v praxi  ještě o nějakých  20 - 30 %  menší  hodnota,  na sekundu  až  dvě sekundy svářečku  připojit přes tento  odpor a potom  relátkem nebo  stykačem napřímo.  Odpor by mohla být třeba i  plotýnka vařiče,  nemusel  by být poskládaný  z  klasických  výkonových  odporů.
Pokud je možné  invertor nechat  zapnutý  a plnohodnotně ho  ovládat externím  spínačem.  U některých  složitějších  a novějších  invertorů  by to  možná  nešlo.

Trafo 280A na 400V (výroba Znojmo) jsem vybavil softstartem. Použil jsem 5ks odporů 100 Ohm/20W zapojených paralelně. Zkratování stykačem 16A a zpoždění zpožďovacím relé Syrelec. Oba tyto komponenty jsem měl doma. Nastavení zpožďovacího relé jsem nastavil na 0,3sec. U soft startů na trafo jde o omezení proudu při první půlvlně po zapnutí. Může se vyskytnout stav, kdy je zbytkový magnetismus v jádře obráceně, než odpovídá první magnetizační vlně. Proto nemá smysl nijak dlouhý čas zpoždění zkratování odporu. Dlouhý čas jen zvyšuje zatížení odporu. Mělo by postačit zapojení se dvěma stykači, které jsem popsal. U invertoru  je to jinak. tam se jedná o nabíjecí proud velkého kondenzátoru. Softstart zajišťuje pomalejší nabití kondenzátoru na úroveň, kdy již při sepnutí relé nehrozí výpadek jističe předepsaného výrobcem invertoru. Proto některé invertory budou vyhazovat i jistič B16. Pokud si vzpomínám, tak Výrobca první zapnutí JET TIGU prováděl přes nějaká elektrická kamínka. Takto to u trafa nejde praktikovat.

Ano, je to tak. Když nejde něco silou, musí to jít ještě větší silou. K tomu není opravdu co říct. Je to přece tak jednoduché. Všechny ty softstartéry, přepínača D-Y jsou opravdu zbytečné. Stačí vyměnit jistič.  Tedy ten hlavní jistič B20, který tazatel má, za jaký? Svářečka o které jsem psal, vyhazovala i hlavní jističB32. Můj příspěvek #28 byl reakce na názory, jaký odpor zapojit a jak dlouhý čas nastavit.
Poznámka: Na fyziku byl i Aristoteles krátký.

Občas sa vyhreje hlavný istič a už nepomôže žiaden soft start.
Mne sa to tiež stalo , tak som objednal jeho výmenu a už je pokoj.
Ale do istoty som si objednal silnejší .
Plánujem do budúcnosti silnejšiu zváračku .
Rezistory na soft start som získal z mikrovlnky  a  funguje to dobre .
Použil som 2 kusy , len neviem či sériovo alebo paralelne. 
Ale asi do série najskôr .
Napájam s nimi trafo z OMI 165 .

Nová doba priniesla nové hlavné ističe .
Tie majú vypínaciu charakteristiku typu B .
Stačí trochu silnejšia prúdová špička a už je dole .
Chybu by som nehľadal nikde , dokým nevymeníš hlavný istič za nový moderný  s charakteristikou typu B .
Tvrdší istič elektrárne nedovolia nainštalovať.

Radim, tak toto si váž,... lebo momentálne energetické šialenstvo A+++ a zvrátená snaha úradníkov o neustále "vylepšovanie" uhlikovej stopy,  kontroly zakrivenia banánov, či likvidácie stád kravičiek kvôli ich prdom ničiacim ozónovú vrstvu,... nás všetkých odrovná :-)  ... Žijeme už v neustálom strachu a hrozby z pokút za všetko, čo sa vymyká bruselskej optike... Potom že sa obyčajný človek bojí vymeniť jeden posraný istič za podobný s inou charakteristikou, ktorý by mu ušetril problémy na ďalšie desaťročia.

Svářečka na 400V 280A je v připojení na síť jako svářečka 160A na 230V. Mě vyhazovala někdy i hlavní jistič B32. Instalace je nová cca 10-12r. stará. Trafo je souseda a pomáhal jsem mu ji dát do použitelného stavu. Po osazení softstartu není problém ji kdykoli zapojit B16. Soused má zemedělské a lesnické stroje, tak používá eldy i pr.4.
Pro zajímavost:
Svářečka na 3x400V má proud v jedné fázi 3x menší než svářečka 230V jednofázová při stejném svařovacím proudu. Triodyna 320A zatěžuje síť v jedné fázi jako svářečka 230V 1f při proudu cca 120A. Triodyna se spouští Y/D(má softstart) takže ji není možno srovnávat s trafem 230V.

Tak  dříve žárovka na chvilku  snížila svit , elektronkové  radio  hlasitost, televize blikla a jinak  to  nikdo ani nezaznamenal.  Dneska elektrornický  předřadník  úsporky vypne a je tma a pak  zase  pomalu naběhne, počítač  se zresetuje a uživatel  přijde o  nezálohovaná  data a spousta přístojů z  pracovního  modu  spadne do pohotovostního.

Hej, a keď sa nápätie v sieti vrátilo do normálu a Ty si to s tým autotransformátorom neustriehol, tak odpálil si väčšinu elektróniek v TV. Pri poklese nápätia, alebo pri odchádzani elektrónky PCL 86, sa často rozsýpavala synchronizácia obrazu a obraz na obrazovke "utekal" smerom hore, alebo dole. V zadnej časti TV však bol potenciometer, s ktorým bolo treba pokrútiť a obraz stabilizovať. Chvíľku to fungovalo, no potom bolo treba zase vstať a krútiť potenciometrom.

A takto jeden môj kolega vymyslel prvé diaľkové ovládanie televízora v ČSSR. (aspoň takto nám to prezentoval)... Vypajkoval potenciometer z televízora, pripojil ho cez niekoľkometrový 3-žilový káblik. Takto si sedel v pohode kresla, potenciometer mal v ruke a bez vstávania mohol obraz v telke kedykoľvek zoradzovať. ... Zlaté to boli časy

JJ, taky jsem  reguloval,  když  obraz  "utíkal" A měnil  elektronky,  původní  za novou a po  nějaké  době zase opačně a furt dokola. A spájel  rozpájené  odpory (tepelné pojistky,  ale to  jsem  tehdy nevěděl). Bylo  mně nějak  mezi 10 - 15 roky.

Když to tak čtu, tak si uvědomuji, že i já sám jsem už skoro historie. Tyhle televizory, a nejen tyhle, dokonce i 4001 a 4002 . VždyckY jsem byl hrozně naštvaný, když někdo přinesl rozšťouraný televizor. Nejen nějaký trimr od vertikálu, ale ty kurážnějsí ae pustili i MF filtrů. Zkrátka, kde byla drážka na šroubovák, tak to se nabízelo ke štelování.  Několik jsem jich musel od základu přeladit. Pro vysvětlení 4001 a4002 byly první naše čs televizozy.  Byly přímozesilující, proto se také upravovaly na "extracarrier" t.j. přidal se kanálový volič a celá původní vf část se předělala na MF. Převinuly a přeladily se filtry. Také se dávala větší obrazovka a někdy předělal i videozesilovač.
K dálkovému ladění:
Jednou přinesli tehdy ještě cikáni, dnes romové, do opravy rádio a na něm namotaná hadice. cca 4m. Na otázku k čemu to je: To děda když leží a poslouchá rádio tak tím přelaďuje, aby nemusel vstávat. Ta hadice byla nastrčena místo knoflíku ladění.
Raději přestanu, připomíná mě to tu hroznou skutečnost jak na tom jsem, t.j. co všechno pamatuji.
Původně jsem nechtěl reagovat, ale když už se to dostalo až sem tak jsem to nevydržel.

Priznam se, ze detaily uz si nepamatuju, Ale asi jo. Myslim, ze to byla smes tranzistoru a pasivnich soucastek, zadny integrac. Desticku (tak 10x10cm) jsem rucne prekresloval z amara a pripojovalo se to na hrebinek uvnitr televize (skoro to vypadalo, ze na to byla pripravena). Nejvetsi opruz byl (naradim, co jsem tenkrat mel k dispozici) udelat do zadni steny diru na ten konektor

Ještě před revolucí, v době nástupu videí a satelitních receiverů na Astru jsem domontovával do mnoha českých a ruských TV videovstupy, které jsem si jako modul sám připravoval v několika provedeních. Stejně tak jsem domontovával dekodéry PAL do TV Rubín, Selena, Elektronika, ale také do TESLA Color Universal (prapodivná konstrukce, přístroj měl západní normu zvuku, proto se zřejmě jmenoval Universal, ale neměl PAL!) K úpravám jsem používal jedno zapojení své konstrukce a desky "P" z novějších TV TESLA. Později již byly k mání průmyslově dělané moduly několika typů. Velkým problémem byly TV SONY KV 1820R, což byl jen SECAMový model prodávaný v Tuzexu kolem r. 1976. Do těch bylo dodělání PALu velice složité. To dělával jakýsi pan ing. v Praze-Řeporyjích. Po revoluci se ještě dodělávaly zvukové normy 6,5MHz do individuelně dovezených TV. Ještě v roce 1994 se předělávalo mnoho televizí na PAL, tehdy se u nás začalo v PALu vysílat.  Jo, to byly časy a je to bohužel také ukázka jak rychle stárne technika a zároveň s ní i my.Je hrůza, co si všechno pamatuje jedinec, ale na druhou stranu štěstí, že si ještě pamatuje.