| SVARFORUM.cz - forum o svářečkách a svařováníChcete-li přispívat do fóra, musíte se zaregistrovat ! Navštivte také: SVAR INFO |   | 
Nejste přihlášen(a)
Dík  za informaci,  mně se to  nechtělo  hledat v tabulkách  a počítat.
Měl  bych  poznámku,  že přepouštění  by asi  mohlo  dobře fungovat  v zimě za mrazů, kdy bude z  různých  nádob ve větším  množství dostupný  led. Láhev,  do  které  se přepouští,  by se tak  mohla chladit v barelu s vodou  a ledem a láhev, ze které  se přepouští  by se tak  mohla držet  na teplotě řekněme 35 st  C v teplé  vodě. Přepouštění  bude rychlejší  a z  částečně vyčerpané  láhve se přepustí  víc plynu  než při  běžné  teplotě.
Editoval Radim (21-03-2022 10:09:17)
Offline
Tak dnes vyzkoušeno. Velká láhev měla kolem 100Bar. Našroubovali jsme tu smyčku. Ale postup otevírání ventilů opačný než psal Famater. Tedy nejdříve naplno otevřen ventil na malé láhvi a potom postupně trochu pootevřít ventil na velké láhvi. Do malé láhve to natlačilo zhruba 70Bar, ve velké potom zůstalo zhruba stejně.
Offline
Varoku, přečti znova co jsem psal. Udělali jste to stejně, jak jsem psal, jen jste vynechali "propláchnutí" přepouštěcí trubky. U směsky to je jedno, u Ar bych to vypláchnutí doporučoval.
Offline
Famater: Je to tak, špatně jsem to přečetl. Omluva
Offline

Tedy páni kolegové, pěkně jste to tady zamotali.
1, Neexistuje možnost, aby po ukončení přepouštění mezi tlakovými lahvemi v nich byl rozdílný tlak. Tedy pokud zdrojovou láhev někdo předčasně nezavře.
2, Neexistuje možnost zkapalnění CO2 ve směsi, kde je méně než 25% CO2. Ani hlubokým podchlazením.
3, Ať děláte co děláte stále platí stavová rovnice pro plyny pV = RT.
Offline
Vždyť to nikdo netvrdí. Pokud si přečteš co jsem psal, tak nic z toho není v rozporu s body 1-3 příspěvku #30.
Offline
Trochu  opravím,  aby to  bylo  jasnější. 
pV = nRT  kde n je množství  plynu.
A řekl  bych,  že u  přepouštění  sice jako  konečná  fáze bude v obou  láhvíc  stejný  tlak,  ale je třeba kontrolovat  teplotu. Jestli  bude různá  teplota láhví,  u  zdrojové  láhve nízká  teplota daná  tím,  že se tam přepouštěním  tlak  snížil  a u  cílové  láhve vysoká  teplota daná  tím,  že se tam  přepouštěním  tlak  zvýšil,  tak  při  výrazném  rozdílu  teplot se nakonec může do  cílové  láhve přepustit znatelně méně plynu než  kolik  by z  teorie vycházelo. Muselo  by se potom  čekat  nejen  až  se vyrovná  tlak  v láhvích,  ale taky až  se +- vyrovná  taky teplota v láhvích.
Editoval Radim (22-03-2022 08:20:36)
Offline

jirkati napsal(a):
Tedy páni kolegové, pěkně jste to tady zamotali.
1, Neexistuje možnost, aby po ukončení přepouštění mezi tlakovými lahvemi v nich byl rozdílný tlak. Tedy pokud zdrojovou láhev někdo předčasně nezavře.
2, Neexistuje možnost zkapalnění CO2 ve směsi, kde je méně než 25% CO2. Ani hlubokým podchlazením.
3, Ať děláte co děláte stále platí stavová rovnice pro plyny pV = RT.
Zapomněls: 4, stále platí trojčlenka, vyučovaná na základní škole 
Offline
Pafíku, já jsem asi nebyl ve škole, když se trojčlenka probírala. neumím ji a ani ji neumím používat.
Offline

Famater napsal(a):
Pafíku, já jsem asi nebyl ve škole, když se trojčlenka probírala. neumím ji a ani ji neumím používat.
????? 
Ty fakt neumíš trojčlenku? Přímá a nepřímá úměra? To byl za mých mladých let základ. Naopak množiny jsme měli až na gymplu, teď jsou snad už na prvním stupni základky.
Zase na druhou stranu, pokud umíš zpaměti odtrojmocňovat, není ti co vytknout .... 
Editoval pafik1605 (22-03-2022 09:29:48)
Offline
Samozřejmě to co přijde do čitatale a co do jmenovatele vím, ale trojčlenku, jako formální zápis neumím. Naštěstí mě ty množiny nezastihly. Ale zastihlo mě, že jsme měli na gymplu na matematiku (a fyziku) čerstvého absolventa MatFyzu. Ten nás neučil matematiku jako počty, ale opravdu jako matematiku. Žiji z toho dodnes.
Offline

A těmi školními vědomostmi byl vždycky problém, zvláště v technických předmětech jako matematika, fyzika, chemie. Zpravidla to učily učitelky a nešly moc do hloubky. Na první hodině na gymplu pan emeritní profesor z tehdejší VŠST prhlásil, že nás tu matiku naučí, i když se budeme bránit, ale nejdříve do nás dostal počty a dokonce i základy množinových systémů. A skutečně to dokázal precizně a jeho vysvětlení a použitelnost derivačního počtu si z velké části pamatuji dodnes. Matika a taky deskriptiva se staly dokonce oblíbenými předměty na naší technické větvi. Zato na VŠ na první přednášku z matiky přišel profesor Skála a prohlásil, že ho naše znalosti přes počty ani diferenciální počet nezajímají a nasadil hned integrály a mraky matematických funkcí. 
A dodnes si pamatuju, že vlastně nejdůležitější je dokázat vytvořit z každého matematického problému tzv. formální zápis a ten dokázat převést do matematického tvaru. To je zrovna případ vzpomínané trojčlenky, která bravurně dokáže řešit rovnice o jedné neznámé.
Offline
Jirkati, jsi z Liberce. Já jsem tam na VŠST strávil nejlepší roky svého života. Absolvoval jsem v r. 1968. Polopaticky mohl matematiku učit nejlépe Metelka. Nebyl to náhodou on?
Offline

Ten pan emeritní profesor z VŠ, který učil na gymplu se jmenoval Kaše. Metelku jsme měli na VŠ ve druháku. Jeho čibuk byl pověstný a zakouřená chodba u jeho kabinetu v "Péčku" byla jasná. Taky na studium na VŠST rád vzpomínám. Na dobu, kdy jsem tam rok externě učil už méně. Změnou VŠST na Univerzitu se hodně ve škole změnilo. Více mě bavilo přednášet na SVV a na ČVUT Praha. 
Omlouvám se za příspěvek mimo diskuzi o přepouštění plynů.
Offline
A to já si myslel, že nejdůležitější je matematický problém pochopit. Když se pochopí, tak se automaticky vypočítá. Když se nepochopí, tak se šprtají všelijaké vzorečky, do nich blbě dosadí a stejně potom vyjde hausnumero.
Offline
OT A neni to vpodstate to same? Problem (resp. jeho zakonitosti) pochopit na jedne strane a na druhe tahle "pravidla" umet vyjadrit v jazyce, ve kterem se s nimi da pracovat? 
Offline
Matematický  jazyk  je jen jeden. 
To  jen  všelijací  minulí  tuneláři  a takyvědci se z  jednoho  vzorečku  dokázali  živit mnohokrát. jednou  to  bylo  X1 X2 X3,  podruhé A B C, potřetí  a,b,c, počtrvrté  X Y Z a pořád to  byl  jen  jeden  vzoreček. A já  jsem nikdy nedokázal  pochopit,  proč se pořád totéž  musím  učit 5x, 10x nebo  možná  50x. A taky mi  to  nikdy nešlo.
Offline
Uplne OT: kdyz uz plkame, u nas (matfyz) se tradovalo, ze v 89 se jako prevence proti STB provokaterum pri vstupu do budov zkousela definice limity 
Offline
Matematika je jediná exaktní věda a je upně jedno, jak se prezentuje, zapisuje. Výsledek je vždy stejný bez ohledu na to jak dlouho trvá, než se dostanete na konec.
Offline
Matematika ma vždy fascinovala a vedel som, že kto ju pochopí, tak si ju osvojí a nebude mať s ňou ťažkosti. Čo ma ale ešte viac fascinovalo bolo to, ako taký Archimedes mohol stanoviť postup pre výpočet tzv. ludlfovho čísla pred skoro 2600 rokmi, keď ani neexistovala desiatková sústava ani dvojková komputerová.
Offline
Ad Archimedes, pokud se pamatuju, jeho az tak nezajimala numericka reprezentace, jako spis obdelnik o stejne plose (cili geometricka reprezentace a reseni). A toho se skladanim trojuhelniku (tvoricich vepsany a opsany n-uhelnik) da dosahnout celkem snadno. Ale dostat ten napad a ze by to k necemu mohlo byt dobre... 


Na YT (tusim kanal Veritasium) se da najit video, jak podobnym geometrickym pristupem hledali v xy-tem stoleti reseni kubickych rovnic (a prisli na existenci komplexnich cisel). A zase. kdyz to clovek zna, tak to vypada lehke a zrejme. Ale prijit na to.
Z tohohle hlediska mame v dnesni dobe uz docela smulu, "jednomuzni" prelomove objevy jsou nejspis z vetsi casti vycerpane.
Offline
S objevy mate nepochybně pravdu. Mě fascinuje Tesla. Pustil se do střídavého proudu a cokoliv dělal, tak byl první a tím pádem objev. To už se nikdy nezopakuje.
Offline

Tesla byl skutečný genius na rozdíl od Edisona, který byl hlavně dokonalý bohatý manažer. Proto mohly po světě cestovat jeho týmy a "hledat" (dnes bychom řekli krást) nápady. Jistou zajímavostí, a zajímalo by mě skutečné technické řešení, je současné zjištění, že pro přenos vysokých výkonů při velmi vysokém napětí je mnohem výhodnější ss proud. V Číně je už dokonce zprovozněná taková ss linka VVN a už rok se provádějí měření skutečných ztrát v porovnání se souběžnou linkou VVN střídavou.
Jako svářeči dobře známe, jak se umí oblouk při ss proudu "rozdivočit" při vyšším napětí.
Offline
Tesla byl  autista. Bylo mu ubráno na dovednostech  jednat  s lidmi  a vycházet  s nimi,  neuměl  například vůbec zpeněžit své  vynálezy,  možná  vůbec nepochopil  že jeho  vynálezy jsou  klíč k tomu stát se miliponářem. 
Co  mu  bylo  ubráno,  tak  to  mu  zřejmě bylo  mnohonásobně vykompenzováno  ve způsobu  myšlení kompatibilním světu  elektřiny a magnetismu,  takže ty své  vynálezy zřejmě objevoval intuitivně.
Co  se týká  přenosu  velkých  výkonů,  tak  od cca 500 kilovoltů má  střídavý  proud znatelně vyšší  ztráty kvůli energii  potřebné  na střídavou  polarizaci izolačních  materiálů. Což  stejnosmrný  proud nemá,  protože tam  se polarizace izolantu  nemění. Aspoň  tak  tomu  rozumím. Ale nad napětí nějak  1000 kV zase spousta izolantů  už  přestává  být izolanty a stává  se vodičem,  například běžný  vzduch.
Offline

no vratil by som sa k tomu prepustaniu pani. celkom som si to so zaujmom precital a vyslo mi z toho teda, ze napriek tomu, ze horlave plyny na vykurovanie (napriklad pre tepelne delo - ohrievac) nedoporucujete prepustat, ale ak sa mi nechce totiz vlacit so 40kg flasou kade tade v aute, ked niekam idem, a chcem si zobrat len par kilo na par hodin do tej malej flasky co sa pod varic pouziva - tak co mam spravit pre to, aby som tu malu flasku celu nenalial skvapalnenym (napriklad) propanom ? predpokladam ze pri prepustani musi byt cielova flasa "na stojaka" = hore ventilom - a zdrojova flasa "prekotena" = dole ventilom aby tieklo "tekute" a nie plynne. a urcite to prepustat vonku, sak "keby cosi" (napriklad prasknuta prepustacia trubka - nechcem si barak vyhodit do luftu...). ale ako kurnik zistit, ci tam mam este nejake volne miesto na neskorsie vytvorenie "hladiny na odparovanie - splynovanie" ? vychadza mi to jedine tak, ze si tu malu flasu nedam uplne zvislo, ale ak si to premietnem zboku ako ked naklonite bandasku, a proste co ja viem 1/4 flase odhadom nechate prazdnu, lebo tab ostane ta bublina v objeme napr. 1/4 flasky... tak ? tak by to mohlo byt schodne ci ? aj ked asi dost dlho potrva kym sa to prebuble cez tu uzku prepustaciu trubicku... samozrejme, najskor treba vyrovnat tlaky plynneho media, aby nedoslo k tomu ze tlak z plniacej flasky totalne pretlaci tekute medium az nad max. hladinu a ostane tam len mala bublinka aj pri tom naklone plnenej flase. nakreslil som aj obrazok, ak by k tomu niekto chcel nieco dopisat...
Offline