SVARFORUM.cz - forum o svářečkách a svařování

Mají rutilový obal - nejsou tolik náchylné na vlhkost a dobře zapalují. Mají menší závar než jiné druhy obalů a proto se hodí na tenčí materiály. V ovladatelnosti je dále rozdíl u rutilového a rutil-celulózového obalu.

Problém je jediný, čeští svářeči mají bazické ruce
Např. v Německu a Rakousku se prodává obrovské množství rutilek. A to i na invertory! Tady kdo si koupí invertor, automaticky bere bazické elektrody a myslí si, že postoupil do vyšší ligy. Zbytečně a často se pak trápí.
Pokud nesvařujete opravdu velké tloušťky, nepožadujete vysokou houževnatost za nízkých teplot, nízký obsah vodíku, nesvařujete tlakové nádoby, tak v naprosté většině případů můžete těžit z výhod rutilek.
Rutilky se připojují na mínus, kostra na plus a je třeba držet krátký oblouk. Pak už je to otázka cviku a není problém i 3,2 svařovat na svislé stěně.
Výhody:
1) Znovuzapalování. Když stehujete, nebo svařujete třeba profily a děláte dva, tři centimetry dlouhé svary, s bazickými se zbytečně trápíte. Klepete, je to zaplivané, póry na začátku, atd. Rutilkou škrtnete a jedete.
2) Už zmíněná nenavlhavost
3) Snadná odstranitelnost strusky
4) Nejprodávanější Böhler typy FOX OHV a QE6013 (dříve AWS E6013) mají flexibilní obal. Ohnete je až do účka a svařujete třeba za rohem. A neoklepou se, když je naházíte do tašky mezi vercajk.
5) Rutil-celulózové typy (uvedené dvě Böhler, ale prostě ty s RC v normě, třeba E 42 0 RC 1 1) svařují dobře i na padáka. A mají intenzívnější oblouk, čímž snadno provaří i pozink a další povlaky a primery. Mají také snížený obsah křemíku, takže po pozinkování není svar tolik vidět.

Ještě jedna výhoda. Rutilky dávají jemnější kresbu.

JardaK napsal(a):

Problém je jediný, čeští svářeči mají bazické ruce
Např. v Německu a Rakousku se prodává obrovské množství rutilek. A to i na invertory! Tady kdo si koupí invertor, automaticky bere bazické elektrody a myslí si, že postoupil do vyšší ligy.

Dovolim si skromne nesouhlasit. Naopak, ja se sam sebe povazuju za totalniho nooba a varim bazickymi. Sice se blbe zapaluji, o tom zadna, ale kdyz uz jednou oblouk chyti, tak to pak i drzi. (a ne, nevarim mosty a tlakove lahve, ale veci jako uhnilej pant od branky etc.)

Az dokazu totez udelat opakovane s rutilkou, tak teprv pak se budu povazovat, ze jsem postoupil do vyssi ligy, to uz budu jen llama. Ale vetsina mych pokusu s rutilkou konci ve chvili, kdy do toho prastim kladivkem, svarovy kov opada a mezi svarovanymi soucastmi zustane kvalitni izolace struskou. Takze projet flexou, a za nadavani prehodit polaritu, pak tam strcit 7018 a najednou to drzi hned, i pres chyby v ruce...

Klobouk dolů ....

jirkati napsal(a):

Každý typ elektrody má své opodstatnění. Dobrý svařovací technik (inženýr) zná výhody jednotlivých typů.
Jen pro příklad:
Na vysokotlakých parovodech v elektrárnách jsme svařovali podle předepsaného technologického postupu kořen kyselou, případně rutilovou elektrodou (ve všech představitelných polohách) a výplně a krycí vrstvy - a že jich někdy bylo hodně - bazickou. Všechno pod rentgen, vady se nepřipouštěly. Na Transgasu jsme už měli do kořene i rutilcelulózové elektrody a na Ingolstadtu už na německém území jen celulózové, na našem kombinace kyselá + bazická, protože celulózové neměly u nás potřebnou certifikaci.