SVARFORUM.cz - forum o svářečkách a svařování

jean napsal(a):

Ak chápem správne a je to namáhané staticky, nie dynamicky, tak je to aj bez počítania predimenzované jak hovado. Ak robím takéto zvrhlosti, tak to počítam zjednodušene - skreslim si pákové pomery a vypočítam namáhanie. Ked to udrží jeden zvar s rozumnou rezervou, tak to obvarené musí udržať duplom. Od oka - 0,087m x 0,005m = plocha zvaru S na spodnej strane. Sila F= 5000N (nemôžeš to deliť na polovicu, nikdy to na polovicu rozložené nebude) / S = cca 11,5 MPa namáhanie na ťah v spodnom zvare. Nie je to správny výpočet, ale v tomto prípade to stačí na overenie, že ten zvar je predimenzovaný min. 10x. Ak je to namáhané dynamicky, t.j. je to poistka v prípade pádu vozíka, tak to je iná vec, ale aj tak je to dostatočné. Skôr ide o to, že nezušľachtený materiál sa nárazom zdeformuje.

Na tvojom mieste by ma viac znepokojoval ten žltý profil, ktorým ide ten kolík. Tam to bude dostávať napiču, ak tam nebude púzdro.

1. Díky moc za reakci.
2. Ten vozík protizávaží jako takový při procesu zdvihání dynamicky namáhaný je (je to protizávaží výtahu strojního materiálu/součást dopravníkové linky). Ale v tomto případě, který řeším, nastane statické namáhání, tzn. zajistí se to tím červeným čepem a svařenec bude bezpohyblivě zajištěn. Je to pro případ, že bude třeba zapotřebí vyměnit řetěz, který jej jinak zdvihá a zároveň drží ve své poloze a při rozpojení by spadl dolů => musí se nějak zajistit.

3. Proč to nemůžu dělit na půlku? Ty zajišťovací čepy jsou přece dva, tzn. že tu hmotnost drží čepy dva a ne jeden.

4. Ještě jsem zapomněl dodat jednu důležitou věc. Ten vozík protizávaží jezdí pomocí rolen v jedné drážce zdviže a zároveň je propojen s vozíkem dopravníku, který plní funkci zdviže/výtahu a dopravuje skidy. Vozík protizávaží je těžší než vozík dopravníku (ten má nějakých 360 kg), proto jsem původně uvedl pouze vozík protizávaží. Tento vozík dopravníku je stejně jako vozík protizávaži při servisních pracích zajištěn pomocí toho stejného červeného kolíku a stejného navařeného výpalku, do kterého se kolík zasadí a vozík zajistí. Vozík dopravníku je sice lehčí, ale zato má mnohem větší rameno namáhání (téměř 3 m, přičemž těžiště mi CAD ukázal někde v 1 m). A teď se chci ujistit. Ta síla působící na čep, kterou jsem v uvodním příspěvku zaznačil červeně by se i přes to velké rameno měla rovnat stále hmotnosti vozíku(samozřejmě x g), že ano?
Plyne to tak z rovnice statické rovnováhy pro osu y, jelikož to jsou dvě jediné síly, které v tomto směru působí (při rozpojení řetezu, který vozík jinak drží=>což je situace pro kterou je tento spoj určen). 

5.Pro kompletní statickou úlohu jsem si napsal i rovnice pro osu x a momenty. Co se týče osy x, působí tam dvě reakční síly rolen vozíku (na obr. F3 a F4), které vznikají při namáhání na tom velkém rameni. Pokud by tam rolny nebyly, vozík by se okolo toho červeného zajišťovacího čepu točil. Jen nevím, zda jsem tam neměl zapsat ještě rekční síly v ložiscích rolen (v ose x). No a poté ještě momentová rovnice k bodu, zvolenému na pravý dolní roh vozíku.

6. Není ten svar namáhán spíš ohybovým momentem než tahovou silou? V místě zajišťovacího čepu přece vzniká síla F2, která je vůči svaru na nějakém rameni (v intervalu 40 až 120 mm, což já si ve výpočtu zjednodušil na nejdelší rameno 120 mm, ikdyž vzhledem k intervalu to vede nejspíš nějaké integraci v mezích tohoto intervalu - to už si ze školy bohužel úplně nepamatuju).

7.Jak jsem už psal,  zajišťovací čepy jsou vždy dva a já zde počítám pouze s jedním, stejně tak rolny, proto bych dle mého měl tíhovou sílu vozíku dosadit spíš poloviční (3600/2=1800 N), čímž znovu narážím na bod 3.

curedisease napsal(a):

3. Proč to nemůžu dělit na půlku? Ty zajišťovací čepy jsou přece dva, tzn. že tu hmotnost drží čepy dva a ne jeden.

lebo toto platí v ideálnom svete a v návrhovom software. V reálnom svete to nikdy nebude mať 100% rovnaké rozmery, takže vždy bude jeden čap držať viac hmotnosti, ako ten druhý. A je jednoduchšie to rovno navrhnúť na nosnosť celej hmotnosti. Bavíme sa o bezpečnostnom prvku, tam sa nešetrí

curedisease napsal(a):

6. Není ten svar namáhán spíš ohybovým momentem než tahovou silou?

tam je kombinácia namáhaní. Preto som písal, že môj postup neni úplne kóšer, ale ked tam  je to takto predimenzované, tak to jednoducho vydrží. Navyše ja zvyknem uvažovať o dovolenom napätí max. do 150 MPa a reálne má nerez určite vysoko cez 300 MPa. Takže dalšie predimenzovanie. Ak toho nejdete vyrábať 1000 kusov ročne, tak nemá zmysel robiť presné simulácie zaťaženia. Nakoniec by sa to aj tak násobilo koeficientom bezpečnosti aspon 7-10x, lebo je to istiaci prvok....

bourač napsal(a):

ještě (taky pro jean) předimenzování je nutná věc, jde o bezpečnostní faktor.

-  to prečo píšeš mne? Myslíš, že zrovna ja to neviem? Ja nevyrábam spotrebný tovar v čínskej továrni, ja robím stroje, ktoré musia bežať 24/7 niekoľko rokov....

No, zrovna v tom vlákne o predlžovačkách ste písali pekné chujoviny, tá vaša slávna prax - ano, traktorista postaví žeriavové rameno, len pri rovnakej nosnosti váži 3x viac ako to, ktoré navrhne inžinier. Videl som dosť príkladov na traktor fore. Niekedy nechápem, čo za skvosty tam chlapi ukazujú.

Tak už je to svařeno. Vozík protizávaží i nalakován (ten je z černé oceli), vozík dopravníku je z nerezu (byl u zákazníka v poloze, kdy jsem vyfotil jen jednu stranu zavaření)

vozík protizávaží




vozík dopravníku



Ještě mě napadly otázky:
1. Svar je podle všeho dostatečně nadimenzován (víz vaše reakce výše). Já volil velikost koutového svaru dle vzorce a=0,7*tl. nejtenčí součást ve svaru. Zde je nejtenčí součást jekl o tl. 6 mm => 0,7*6=4,2 =>zaokrouhleno nahoru 5 mm. Co se týče geometrie, vlezl by tam i svar a7 (což už je dvouvrstvý), tak aby navařenou desku o tl. 10 mm nepřevýšil. Nestalo by se, že pokud bych předepsal takhle větší svar (už teď je a=5 mm větší než 70% slabšího mat.), byl by na stěnu 6 mm zbytečně nadimenzován a mohl by jekl popř. nějak deformovat/v extrémním případě propálit? Dle výpočtu je s přibývající velikostí svaru přímo úměrně vyšší i pevnost, jen nevím, zda to tak exaktně platí i pro praxi. Kdysi mě zde psal jeden z adminů, že ani tak nezáleží na velikosti svaru, jako na tom jak je provařen kořen, ale to dle mě z logiky věci souvisí s velikostí svaru. Každopádně, jak se nad tím zamýšlím, šel by tam předepsat ještě 1/2V svar (který z jedné strany nad radiusem jeklu už vlastně je). Ale tím, že se nejedná o dynamicky namáhaný spoj, tak usuzuji, že zde to není nutné.
2. Liší se pro mě jako konstruktéra předepisování svarů obecně pro obyč černý materiál a pro nerez? (např. co se týče vzorce o 70% nejslabšího mat.)

Teď už s tím nic neudělám, ptám se spíš do budoucna, ať mám větší přehled a nějakou další zksušenost.
Děkuji

Editoval curedisease (26-09-2022 10:59:37)

bourač napsal(a):

první fotka, nejdelší vodorovně focený svár, co je to na spodní straně housenky? (blbě vidím - stáří)
ty sváry na nerezu jsou 100%, takový když chci tak se musím uvést nejprv do správného rozpoložení.

jinak na velikost svárů bacha, z praxe: montáž konstrukce, konstrukci zhotovila na dílně jiná firma.
Díry vyvrtané s tolerancí roztečí v normě, všechno v normě, rovné přesné, kvalitní nátěr.
Sešroubovat to na stavbě nešlo - překážely sváry, prvky na sebe nemohly příslušně dolehnout.
Nezbylo než vzít flexu a ty přesahující prvky odbrousit. (nikoliv sváry)

Jedná se o svařenec protizávaží, co je pod svarem jde vidět na obrázku, který jsem poslal v původním příspěvku a zobrazuje model, kde svary nejsou zobrazeny.

Jinak, co se týče kontrolování svarů, tak jsem si to samozřejmě prošel, ale nemám k dispozici měrky svarku, abych to detailně procházel. Vlastně to ani není v mé kompetenci, vstupní kontrolu vyráběných dílů má u nás na starost jiné oddělení. Ale samosebou, že jsem byl zvědav a musel si to alespoň zběžně projít, překontrolovat.

Co se týče kolidujících svarů, tak v místech kde být nesmí, protože by kolidovaly, tam to na výkrese vždy zdůrazním. Jinak, že by s montáží nebyly žádné problémy a vše by hned sedlo, z toho už jsem taky vyrost... Problémy jsou nějaké vždy, jen se to snažit co nejvíc zminimalizovat...

Když potřebuješ pevnější svar , musí mít pochopitelně větší průřez . Běžně se dělá svar MAGem ze 3 nebo šesti svarů na sobě . Jsou dvě možnosti , buďto mezi díly necháš-vytvoříš mezeru a tu vyplníš svarem , nebo ten svar spojuje , lidově řečeno , plochy materiálů .

ne toto v praxi neplatí, velký svár se chladnutím smrští - pokřiví konstrukci, "malý" svár se smrští méně.

Mě jde o to, že při výpočtu napětí je ve jmenovateli rozměr "a", tudíž platí nepřímá úměra - že při zvyšujícím se rozměru "a" klesá napětí ve svaru => to, že je to v praxi jinak, to bylo to, co mě právě zajímalo. To, že se to bude více kroutit, chápu.

Jinak já to předepsal, tak jak jsem zaslal ve výstřížku výkresu hned v úvodním postu (svar a5 na okolo). Zde jsme se shodli, že na takové zatížení (cca 500kg) - při statickém namáhání, je takovýto svar dostatečný. Řešil jsem to i s konstruktérem (co celé zařízení modeloval), apeloval jsem, ať to projedou i MKP (já na MKP nemám licenci), načež se na to vybodli, s tím, že tak je to od oka OK a že to nemám dál řešit. Ptal jsem se i na to, jestli tam dodatečně nemám udělat ještě další revizi výkresu s tím, že by se tam krom toho koutového svaru předepsal ještě "1/2 V" svar, právě kvůli většího průvaru. Taky jsem byl odmítnut, že tak je to OK. Tak jsem alespoň zaslal mail technologovi externí firmy, která nám to svařuje, ať si na tenhle svar "dají pozor" a upřesnil funkci té navařené desky.

Jde to celé do Německa, kde na vše hledí pod lupou, tak uvidíme, zda něco nebudou ještě reklamovat. Jinak já obecně předepisuji koutové svary jako 0,7*tl. tenčího materiálu ve spoji =>zaokrouhlím nahoru. U dynamicky namáhaných svarů samozřejmě spadá v úvahu i předepsání toho "1/2V" svaru navíc, což jsem si na výkresech naší firmy nikde nevšiml. A pak jsem tu já, ne příliš zkušený konstruktér/kreslič, co by tu měl zavádět inovace. No, nemám to v tomhle ohledu úplně jednoduché...

Editoval curedisease (05-12-2022 14:38:28)