| SVARFORUM.cz - forum o svářečkách a svařováníChcete-li přispívat do fóra, musíte se zaregistrovat ! Navštivte také: SVAR INFO |   | 
Nejste přihlášen(a)
senior napsal(a):
Kto by sa chcel zahrať na vyvojara môže experimentovať: https://www.engineering.sk/strojarstvo- … ch-vrstiev .
A co  jsem  se díval,.  karbid bóru  je u  nás relativně snadno  dostupný. 
Pokud to  protavení  bude možné  s obyčejným  Tig strojem, je tady relativně dostupný  způsob, jak  prakticky v garážových  podmínkách výrazně zvýšit tvrdost až  2 mm vrstvy běžné  oceli. A za sice nezanedbatrelnou,  ale relativně slušnou  cenu.
Offline
senior napsal(a):
Kto by sa chcel zahrať na vyvojara môže experimentovať: https://www.engineering.sk/strojarstvo- … ch-vrstiev .
Je to bezesporu zajímavá možnost boridování, i když pro amatérské podmínky asi dosti krkolomná. Tvrdostí povrchu asi těžko překonatelná.
Pokud je požadovaná tvrdost menší, než 60 HRC jsou k dispozici jednodušší procesy, jako navařování TIG metodou, plasmové navařování práškem, nebo nástřikem za horka. Ani takové metody nejsou všechny pro amatéra dostupné. Snad jedině navařování TIGem, lze sehnat příd. mat v podobě drátů. https://www.deloro.com/fileadmin/users/ … _rev01.pdf
Podobný vhodný tvrdokov je Stellite na bázi kobaltu Stellite 6 - 12. https://www.deloro.com/fileadmin/users/ … _rev00.pdf
Jsou to typické slitiny, za nelevný peníz, se kterými jsem pracoval ve firmě při navařování pracovních ploch sedel ventilů a šoupátkových uzávěrů ventilů pro speciální účely. Při malosériové výrobě TIGem, při věších seriích pasmou práškem.
Překlad:
DELORO 50 je tvrdonávarová slitina na bázi Ni, pro nanášení svařováním, žárovým nástřikem a práškovým návarem procesu. DeloroTM 50 je obrobitelný a vytváří velmi tvrdé a husté povlaky odolné proti korozi s vynikajícími fixačními vlastnostmi. Mělo by být zváženo tam, kde je možný mírný dopad, jak tomu bylo nižší citlivost na trhliny než DeloroTM 60. Toho je nutně dosaženo ztrátou určité abraze odpor. Tvrdost za horka udržována na přibližně 400°C (750°F). Používá se na šneku extrudéru, otěrové kroužky, ložiska, vačkové hřídele a pracovních sedel ventilů dieselových motorů, atd. Používá se všude, kde je požadována vysoká tvrdost a tepelná i chemická odolnost...
Offline
No,  já  bych  řekl,  že pokud to  stavení bóru do  oceli  je proveditelné  běžným  amatérským  tigem, jak  je napsáno  v tom  článku,  tak  je to  jedna z  nejdostupnějších  metod. 
Borec třeba uřízne jednu  stěnu  jaklu  2 - 3 mm silnou,  na jedné  straně trochu  poková  a vybrousí  základ ostří, potom  vezme prášek  karbidu  bóru,  B4C tuším  je vzorec,  u  nás k  dostání  v eshopech  jemný  brusný  prášek  kilo  za cca 3500 kč nebo  100 gramů  za odhadem  450 Kč.  Rozetře ho  s vodou,  nahńácá vzniklé  "blátičko"  v asi  2 mm vrstvě na polotovar  nože a nechá  pořádně vyschnout. Potom  to  tím  tigem  staví,  očistí strusku a má  perfektně tvrdé  ostří  nože s měkkým  základem,  tudíž pořádně trvalé  ostří,  které  se nesnadno  vylomí. 
A podobně může zpracovat  hřídel,  ostří  sekyry, možná  i  po  navaření  a opracování  nějakou  opotřebenou  hřídel,  nebo  dost jiných  věcí,  kde potřebuje mimořádnou  tvrdost.
Nemusí  se učit žádné  navařování  tvrdokovu,  které  je jako  svařování  určitě specifické  a určitě se musí pořádně nazkoušet na nějakých  bezcenných  vzorcích,  než  to  člověk  bude dělat  naostro.
Offline
Radim napsal(a):
No, já bych řekl, že pokud to stavení bóru do oceli je proveditelné běžným amatérským tigem, jak je napsáno v tom článku, tak je to jedna z nejdostupnějších metod.
Teoreticky možná, a také netvrdím, že je to metodou TIG nemožné, jen se mi to zdá dost nepraktické a není to opravdové boridování, vzhledem k tomu, že aby se naboridovala potřebná vrstva, je potřebný určitý, poměrně dlouhý čas.
Čistě teoreticky - Jestli tedy tím přetavením TIG se do té roztavené lázně dostane tímto způsobem potřebné % Bóru, je otázkou. Spíš mi to připadá jako dvojí vytvrzování. Je tam použitý carbid bóru, takže tam může dojít jednak k tomu boridování a také je možné, že tam vzniká také obohacení oceli uhlíkem, což je cementování...
Co já vím tak to opravdové boridování je prováděno zahříváním materiálu na teplotu mezi 700-1000 °C po dobu 1 až 12 hodin pomocí boritého pevného prášku, pasty, nebo pod.(nikoliv B4C) kdy vznikají v povrchové horní vrstvě borid typu FeB. Ve spodní části vrstvy se vytváří fáze typu Fe2B.
Viz zde:
https://www.totalmateria.com/page.aspx? … amp;NM=496
Ještě dodám - bavíme se zde o naprosto, pro běžné použití zbytečně složitém tvrzení povrchu oceli boridováním. Pokud uvádíte jako příklad ostří sekery, nebo nástroje, nože ap. kde je nutné broušení, tak ta boridová vrstva je neobyčejně náchylná k praskání. To už mohu použít cementování. Běžná krevní sůl a autogen dělá divy.  Cementování, neboli nauhličení povrchu oceli a následné zakalení. A co se týče ostří nástrojů, tak vynikající je návar materiálem typu Stellite... Jsme zde OT, takže to nehodlám pitvat do detailů
 Cementování, neboli nauhličení povrchu oceli a následné zakalení. A co se týče ostří nástrojů, tak vynikající je návar materiálem typu Stellite... Jsme zde OT, takže to nehodlám pitvat do detailů 
Editoval Frank (29-12-2022 00:41:32)
Offline
Aha,  děkuji  za upřesnění. 
1 - 12  hodin a nahřátí  Tigem  bude skutečně velký  rozdíl.
Offline
Radim napsal(a):
Aha, děkuji za upřesnění.
1 - 12 hodin a nahřátí Tigem bude skutečně velký rozdíl.
No, já myslím, že to fungovat podle tohoto článku může.  https://www.engineering.sk/strojarstvo- … ch-vrstiev   
Je to však jiný, bezesporu i zajímavý způsob..., ale klasické boridování to není. To jsem chtěl objasnit, když už se ta diskuze ubrala sem. 
Offline
jééé, Franku - krevní sůl. Ještě se to v dnešní době používá? S tímto procesem jsem se setkal před cca 50lety.
 Pro domácí, garážové bastlení by to mohlo být vhodné i dnes.
Offline
bourač napsal(a):
jééé, Franku - krevní sůl. Ještě se to v dnešní době používá? S tímto procesem jsem se setkal před cca 50lety.
Pro domácí, garážové bastlení by to mohlo být vhodné i dnes.
Ahooj, příteli! No, samozřejmě, je to primitivní a stále použitelný způsob z "pravěku"  Já tímto způsobem měl vyrobeno několik nástrojů. Trubkový sekáč na zhotovení otvoru v betonu z obyčejné vodovodní trubky ap.  Stačil k tomu autogen a ta krevní sůl... Dnes zapomenuto. Dnes příklepová vrtačka, pokrok nezastavíš.
 Já tímto způsobem měl vyrobeno několik nástrojů. Trubkový sekáč na zhotovení otvoru v betonu z obyčejné vodovodní trubky ap.  Stačil k tomu autogen a ta krevní sůl... Dnes zapomenuto. Dnes příklepová vrtačka, pokrok nezastavíš.  
 
Probíralo se to i zde:
https://www.svarforum.cz/forum/viewtopic.php?id=1012
Offline
jo - hodně offtopic ale je škoda vzít si ssebou do hrobu perfektní vychytávky.
 Díra do zdi (třeba pro novou těhlici  ) kus trubky dle zamýšlené díry, na jednom konci vyřezat, vybrousit zuby.
 ) kus trubky dle zamýšlené díry, na jednom konci vyřezat, vybrousit zuby.
Kladivo, bouchat a pootáčet. Netřeba si půjčovat vrtačku a vrták příslušného průměru když potřebuju jednu díru.
 Naposled jsem takto zhotovil průraz pro vodovodní přípojku - ze sklepa do výkopu s vodovodním řadem asi 4metry od baráku.
Offline
Ještě tam byl třeba vytvořit na těch zubech šrank, jinak se trubka v díře zadírala.
Offline
Ono se to vyrábělo i profi . Konec na tlučení byl zkován do tenšího čtyřhranu a ještě u něj byla vyvrtána díra na tyčku , aby bylo čím pootáčet a vytáhnout . Mimo origo mám jiné průměry domácí tvorby , špunty na tlučení jsem si vysoustružil ze zbytků kulatiny .
Offline
mimochodem na krevní sůl jsou eu restrikce. Franku, prosím tě, vrtá mi hlavou stelitová výstelka namáhaných hlavní, viděl jsem kdysi řez nějaké dvacitkové hlavně opatřené stelitovou výstelkou o síle vrstvy cca 1 cm v místě přechodového kužele a cca první čtvrtiny vývrtu. Jakou technologií se to zhotovuje? Napadá mne možnost nakování ocelového polotovaru na stelitové jádro a následné vrtání. Je to možné? Nebo naopak lití stelitu do rotujícího ocelového polotovaru. Se stelitem nemám žádnou zkušenost, tak ti možná přijde ta otázka jako hloupá.
Offline
No  nevím,  zkoušel jsem googlem najít možnost  nákupu  žluté a  červené  krevní  soli v eshopech a našel  jsem. Nikde,  ani  když  jsem  tu  chemikálii  vložil  do  košíku,  žádné  restrikce, třeba typu že je nutné  uvádět  IČO nenašel.  Kdybych  ty chemikálie z  košíku zase nevyndal,  nejspíš bych  je mohl  normálně zaplatit a normálně si  je nechat poslat.
V nejhorším případě by se krevní  soli musely vyrobit tak  jak  to  dělali  alchymisté  ve středověku. Kdy zvířecí  odpady z  krve žíhali  s přídavkem  hydroxidu  nebo  uhličitanu  draselného  nebo  spáleného popela z  dřeva a s přídavkem  železných  pilin  a po  vyžíhání  vyloužili  hotovou  krevní  sůl  vodou... Koupit třeba jelito nebo  játra někde v Kauflandu,  když  už  ne přímo  zvířecí  krev někde na jatkách a místo  konzumace takhle zpracovat.
Mimochodem, krevní  soli  ale obohacují  ocel  nejen  o  uhlík,  ale z titulu  toho,  že obsahují  kyanidové  skupiny,  tak nejspíš obohacují  železo  i  o  dusík. Takže kombinované  nauhličení  a nitridace. Ostatně v průmyslu se pro  nitridaci podobný  proces používá s taveninami  solí,  nějak směsí uhličitanu,  chloridu  a kyanidu  sodného  nebo  draselného.
Offline
Čau Radime, jelito netřeba kupovat v Kaufhale - tady na Svarforu jich taky pár je 

Přeji všem přispěvovatelům ať se daří v novém roce! 
Offline
bn napsal(a):
Franku, prosím tě, vrtá mi hlavou stelitová výstelka namáhaných hlavní, viděl jsem kdysi řez nějaké dvacitkové hlavně opatřené stelitovou výstelkou o síle vrstvy cca 1 cm v místě přechodového kužele a cca první čtvrtiny vývrtu. Jakou technologií se to zhotovuje? Napadá mne možnost nakování ocelového polotovaru na stelitové jádro a následné vrtání. Je to možné? Nebo naopak lití stelitu do rotujícího ocelového polotovaru. Se stelitem nemám žádnou zkušenost, tak ti možná přijde ta otázka jako hloupá.
Se stellitem mám hodně zkušeností a potvrzuji, že je to vynikající, bohužel hodně drahý materiál. S použitím v systému zbraní nemám zkušenosti. Tudíž technologii výroby neznám. Ale to použití chápu.
Slitiny stelitu jsou nejen odolné proti opotřebení, ale jsou odolné vůči erozi, což je to, co obvykle  končí životnost hlavně, a co jsem se v diskuzích dověděl, je to zvláště problém u vzduchem chlazených hlavní kulometů. Pochopitelně eroze probíhá mnohem rychleji u horké hlavně. Telefonoval jsem s kolegou, který se o tyto věci zajímá hlouběji a tvrdil mi, že se ta stellitová vložka zalisovává do hlavně. Vložku obsahující komoru a drážkování (obecně jen prvních pár palců), které je zalisováno do závěru hlavně. Asi tak.
Tady je k tomu použití stellite slitin více, ale k tomuto konkrétnímu téma nic moc.
https://www.science.gov/topicpages/s/stellite.html
Editoval Frank (01-01-2023 16:45:54)
Offline
Díky Franku, viděl jsem snímek, podle kterého byl stelit jen do půlky komory, ale to si nejspíš vzhledem k odstupu času nejspíše chybně pamatuji, takhle, jak to píšeš, je to jasné, ještě jednou dík.
Offline
Frank napsal(a):
Slitiny stelitu jsou nejen odolné proti opotřebení, ale jsou odolné vůči erozi, což je to, co obvykle končí životnost hlavně, a co jsem se v diskuzích dověděl, je to zvláště problém u vzduchem chlazených hlavní kulometů. Pochopitelně eroze probíhá mnohem rychleji u horké hlavně. Telefonoval jsem s kolegou, který se o tyto věci zajímá hlouběji a tvrdil mi, že se ta stellitová vložka zalisovává do hlavně. Vložku obsahující komoru a drážkování (obecně jen prvních pár palců), které je zalisováno do závěru hlavně. Asi tak.
Řekl  bych,  že tady v Evropě se s tím nyní  budeme setkávat  o  dost  častěji. Zelení  v Bruseli  zakázali  lovcům  olověné  náboje a náhradní  materiály budou  nejspíš výrazně tvrdší  a výrazně víc opotřebovávající  hlavně mysliveckých  kulovnic. Takže stelity či  podobný  materiál i  v civilních hlavních  se určitě uplatní. Pokud rovnou  nepovolí  náboje vojenské  třídy s ocelovým  jádrem. Tam je měkký  kov jen jako  tenký  obal  toho  jádra a tak  se dá  použít měkký  kov i  s nízkou  měrnou  hmotností.
Brokovnice přirozeně taky.
Editoval Radim (02-01-2023 08:28:33)
Offline
bn: Asi si toho nepamätáš viac. Videl si "řez nějaké dvacitkové hlavně opatřené stelitovou výstelkou o síle vrstvy cca 1 cm", to akože brokovnice? Ďalej, v #42 uvádzaš: "jen do půlky komory" a v # 38 zas že "v místě přechodového kužele a cca první čtvrtiny vývrtu". Neviem tiež ako mám chápať sílu vrstvy 1 cm.
Editoval senior (02-01-2023 08:15:09)
Offline
Jestli myslel kanon 20mm .
Offline
senior: pamatuji dost, jednalo se o řez hlavní asi 20mm rychlopalného kanonu, takže žádná brokna, právě, že to pamatuji bez toho konce komory u dna nábojnice. Jinak, co jsem se dočetl, polotovary ze stelitu se vyrábějí litím a následným broušením, takže pokud by to bylo jinou technologií, než popisuje Frank, mohlo to být litím do předehřátého polotovaru hlavně s vloženým jádrem, aby se to nemuselo vrtat nebo vyjiskřovat z plna. Ale to je spekulace.
Offline
bn, senior:  Pánové, já myslím, že tady na tom video je to vysvětleno celkem srozumitelně.
https://youtu.be/0SnHc0avZRA
Video je v angličtině, ale lze nastavit české titulky pomocí autotranslator. Na liště dole kliknout na CC, potom klik na "nastavení",zvolit autranslate a nalézt a kliknout na czech. Alespoň na mém NB s W10 to chodí... 
Editoval Frank (02-01-2023 12:13:39)
Offline
Franku vďaka za to poučné video. Preklad je miestami srandovný, lebo v EN barrel znamená hlaveň aj sud. Tiež výraz stellite miestami program porozumie ako stellate a preloží ako hviezdicový. Nuž v najbližšom čase to umelá inteligencia dá do poriadku  .
 .
Offline
To je velmi dobře udělané video.
Offline