SVARFORUM.cz - forum o svářečkách a svařování

No, když je garáž suchá a není příliš větraná, tak suché stěny udrží uvnitř nízkou vlhkost i při tom rosení.  Hydroizolace je jinak podstatná, protože podloží obvykle není proschlé a vzlínající vlhkost ze země  tak uvnitř takové garáže soustavně vytváří vlhkost blízkou 100 %. Potom každá změna teploty přinese delší rosení a tím to rezavění.

Radim napsal(a):

.....  Hydroizolace je jinak podstatná, protože podloží obvykle není proschlé a vzlínající vlhkost ze země  tak uvnitř takové garáže soustavně vytváří vlhkost blízkou 100 %. Potom každá změna teploty přinese delší rosení a tím to rezavění.

Přesně tak. To by musela být garáž tak z posledních 10 - 20 let, nebo mít pod sebou místnost aby byla suchá. Všechny starší garáže budou vlhký. Šetřilo se a tak většinou není hydroizolace pod podlahou žádná, skladba bývá původní zemina, na ní štěrk nebo škvára, nebo drť z bouračky a na tom beton. Zrovna ted se na něčem podobným realizuji a vyhrabaná zem je pěkně vlhká, že to jde až do betonu je jasný. Horší je, že izolace stěn ač asfaltovou lepenkou má také omezenou životnost a stěny pak sajou ze země a vlhkost vyzařují do místnosti. Pokud máte pochybnosti o vlhku od země, tak stačí na podlahu hodit něco neprodyšného, třeba lino a po nějaké době se podívat zda pod tím není mokrý místo, nebo pod to dát papír a podívat se zda je suchý.

Netušíte někdo proč nemá být jako protiradonová zábrana lepenka s hliníkovou folií? Přesnějí se uvádí, že pod lepenku s hliníkovou vložkou má přijít ještě jedná lepenka.

Dík za info o tom Clorovodíku. V čem by se kyselina dala skladovat bez odpařování do okolí? Jediné co mě napadá je láhev ze skleněnou zabroušenou zátkou.

Tak se tu rozhořela diskuze o hydroizolaci. Samozřejmě, že je nutná, ale v případě, který jsem popsal je opravdu, ale opravdu nepodstatná. Rovněž je nepodstatné jakou nasákavost mají zdi. Jde o to, že předmět, který bude prochladlý a dostane se do teplejšího vzduchu o vysoké relativní vlhkosti se orosí. (Babičky kdaž čistili brýle tak na ně dýchly) Množství vody, které se na něm vysráží je (zjednodušeně) takové, aby se vzduch na povrchu  dostal při teplotě povrchu na 100% rel. vlhkosti. To by se stalo i stím drátem. Zrerivěl by.

Jako ještě jednou. Je deset dní s průměrnými venkovními teplotami na př. -8°C. V nevytápěné garáži odhaduji, že se teplota ustálí na -2°C a po tu dobu se prakticky vyrovnala i v předmětech v garáži uložených. Pak přijde ta obleva. Při ní je většinou 100% rel. vlhkost. Vzduch se do garáže dostane vždy navíc je předpis o křížovém odvětrání garáží. Pak je to jako s těmi brýlemi. Ustálená teplota v garáži by mohla být i třeba +5°C, popsaný efekt by se stejně dostavil, jen množství vysrážené vody by bylo menší.  Tento efekt se dostavuje i v létě, kdy za venkovní teploty na př. 29°C a 80% rel. vlh. zvlhnou podlahy a stěny jindy naprosto suchých sklepů.
K množství vysrážené vody. Její množství závisí na množtví tepla, které musí být dodáno z okolního vzduchu aby se dostáhlo povrchové teploty odpovídající teplotě vzduchu při 100% rel.vl. Opakem je sušení. Na to se nic moc nevymyslí. Je to tak, jak to zavedl ten, kdo stvořil tento svět.

Famater napsal(a):

JTento efekt se dostavuje i v létě, kdy za venkovní teploty na př. 29°C a 80% rel. vlh. zvlhnou podlahy a stěny jindy naprosto suchých sklepů.
K množství vysrážené vody. Její množství závisí na množství tepla, které musí být dodáno z okolního vzduchu aby se dosáhlo povrchové teploty odpovídající teplotě vzduchu při 100% rel.vl. Opakem je sušení. Na to se nic moc nevymyslí. Je to tak, jak to zavedl ten, kdo stvořil tento svět.

Když tady čtu ty úvahy - máš naprostou pravdu! Tento jev prostě nastane vždy, za uvedených podmínek. Sám jsem se s tímto potýkal doma v létě, kdy jsou zde celé léto teploty kolem 30 a v noci 20°C, kdy se sráží voda na každém předmětu, který má o několik stupňů méně. Příkladem budiž záchodová nádržka, která má vnitřní izolaci(jakýsi polystyrén nalepený na vnitřní stěně té nádoby). A přesto se na ní vysráží spousta vlhkosti, která stéká na podlahu... Totéž ve sklepu. Pod každou neizolovanou vodovodní  trubkou jsou kapky vody vysrážené na té studenější trubce. Řešení existuje. Lze to vyřešit a odstranit nákupem dehumidifieru, ale to není zadarmo... Jak pořizovací cena, tak provoz. Je to technicky vzato otevřená lednice, kde vysrážená voda je jímána v nádržce a větrákem ochlazovaný chladič trochu vyhřívá okolí...

Je vidět , že víš prd o komínech . V letě prostě letí vzduch komínem obráceně . Radim přeskočil z betonu na cihlu , ale dobrý . Izolace funguje za všech podmínek . Ano , nemůže odstranit 100% , ale vždy něco . Bohužel to zbylé procento pracuje . Prostě bez topení jede koroze .
No a venkovní vlhkost nesmíš se vzduchem pustit dovnitř .
Kdo to chce pochopit , přečte se některé z tisíců pojednání o sušičce vzduchu . Tam pozná princip .

bobobo: ale jen někdy. Pak je to cítit v celém domě. Pokud je dům podsklepený, vychází komín ze sklepa. Ale je tam uzavřený jen kontrolní a vybírací dvířka.

Ja mam dvoupruduchovy komin. Jeden pruduch je zatim nepouzity. Regulaci jsem provadel tak, ze pres den byla vsechna ikenka ve sklepe zavrena a pres noc vsechna otevrena. Docela to fungovalo. Mel jsem v planu i automatiku otvirani okenek, ale nedokazal jsem jednoduse vyresit mechaniku tak, aby byla oteviratelna jak elektricky, tak rucne.

Jinak rozdilnost tahu den vs. noc, tedy v zavislosti na venkovni teplote (vnitrni je konstantni) byla na plaminku patrna.

Je asi ocividne, ze to nefunguje absolutne dokonale, ale podstatne je, ze to dokaze fungovat temer samo.

On je taky problem, ze mam na sklep jinaci naroky nez bylo drive zvykem. Ten nas je temer obytny, ma dvojitou hydroizolaci a je vyzdeny z porothermu.

Jo , ještě mám a konzumuji loňské brambory . Již jsem rozhodnut koupit odtahový ventilátor , tedy nerezový .