SVARFORUM.cz - forum o svářečkách a svařováníChcete-li přispívat do fóra, musíte se zaregistrovat ! Navštivte také: SVAR INFO |
Nejste přihlášen(a)
Jo, to tak může být.
Zase měkká pájka by to zahřála tak málo že by se asi nezměnila struktura a tím nezměnil i zvuk. Maximálně by se o něco utlumil, protože měkká pájka by měl vibace či ozvuky tlumit. Hlavně olovnatá, asi méně čistý cín. Přeplátovat by se dalo, kdyby to znova praskalo, třeba i měděnou fólií nebo nějakou kovovu síťkou a ty by taky mohly jenom o něco víc tlumit.
Ale těžko říct s jistotu, když se to předtím nevyzkoušelo.
Offline
Já vidím jedinou cestu, vyvařit a vybrousit. Udělat dobře přiléhající měděné kopyto, pokud by dobře nepřiléhalo tak to zespodu tlustě namazat rootfluxem a opatrně vyvařit. Nedovedu si představit, že by se při foukání zespodu bez podložky dala vyvařit větší díra.
Offline
Ano, je to Handpan. Pokud máš prasklinu v ozvučnici horní poloviny, tak se obávám, že budeš muset začít znovu, (nový plech) nebo ji maximálně zavařenou použít na spodní rezonanční "polokouli". Pokud máš prasklou spodní polovinu bez ozvučnic, tak o tolik nejde, to zavař dostupnou technologií, co máš po ruce (nejlépe Tig, ale i opatrně Mig/Mag 0.6mm) a vybrus. Pořádně zafoukat argonem, když to jde, podložit mědí. Pokud to děláš poprvé, vyzkoušej si nejprve nějaký svár v poloze PA na podobně tenkých zbytcích. Po svařování by to mělo jít znovu do pece vyžíhat. Jak dlouho se tím bavíš?
Offline
Zdravíčko mám dotaz svařuju nerez trubky Dn200 tigem
Ampéry mám okolo 80 průtok plynu cca 12L argon z venku to vypadá dobře ale kořen je jen místním provařený a když už tak je špinavý takový až hrubý není krásně hladký
Dělám to takhle
Formuji argonem z jednoho konce mám hadici s uzávěrem a na druhé straně to samé ale s malou dírkou
Když je sváru vuce než 1 oblepím je izolepou aby plyn nešel ven a svár který svaruju zalepim do půlky izolepou
Trubka Dn200 třeba má 6 metrů 3 kolena + nějaké mezikusy všechny sváry zalepim izolepou aby argon nešel ven
Až na ten co jdu svařovat ten zalepim jen do půlky konec trubky zacpán a udelána díra cca 3mm a na začátku je trubka též ucpaná ale je v ni zavedený přítok argonu. Ampéry mám cca 80 a jedu pomalu kejvačku a přidávám nerez drát udělám půlku pak strhnu izolepou a udělám druhou to je konec kouknu dovnitř a tam kořen buď není a nebo je špinavý hrubý prostě to tak nemá být poraďte mi někdo prosím jak to správně naformovat dikyy
Editoval Ladik11 (23-11-2023 19:55:19)
Offline
nikdo tady nevaří Tigem? Co argon? asi ho je málo....
Offline
To Ladik11 - Napiš ještě jaká je tloušťka stěny toho potrubí D200.
Jinak základní informace k tématu - málo ochranného, resp. formovacího plynu. Toto téma zde bylo mnohokrát diskutováno i s mnoha nápady na vylepšení ochrany kořenové vrstvy zevnitř. Trochu pohledat.
Offline
Zkoušel jsem přidat a nic se nezměnilo dovnitř trubky jsem pustil 20L/min a je to stejné zkoušel jsem trubky dávat přesně natupo i s mezerou a proste nic 😅bojuju s tím hodně zkoušel jsem min ampér a kejvat pomalu i více ampér a zrychlit a samozřejmě plyn také
Offline
Ladik11 napsal(a):
Zkoušel jsem přidat a nic se nezměnilo dovnitř trubky jsem pustil 20L/min a je to stejné zkoušel jsem trubky dávat přesně natupo i s mezerou a proste nic 😅bojuju s tím hodně zkoušel jsem min ampér a kejvat pomalu i více ampér a zrychlit a samozřejmě plyn také
Tak zcela jistě je příčina v nedostatečném obsahu argonu uvnitř té trubky. Prostě stále to potrubí není z nějakého důvodu zaplavené Ar, ale směsí Ar+vzduch. Buď krátká doba potřebná k zaplavení, nebo netěsnosti. Ono 6 m+ délku trubky o průměru 200mm je potřeba poměrně velké množství Ar.
Doporučuji prostudovat toto:
https://www.penflex.com/weld-purging-with-argon-gas/
https://youtu.be/wTT42zASwP8
https://youtu.be/J9zxUQUJIW8
Ještě bych doplnil, že je možno použít translator - překladač do češtiny, pokud by odradila angličtina. A to i na tom videu použít CC nebo znk titulky a u autronslate zvolit czech.
Editoval Frank (11-12-2023 13:29:47)
Offline
Problém je ten ohromný objem trubky. Asi bych se pokusil udělat nějaký pochystátor, který by utěsnil trubku z obou stran sváru a pak se dal volým koncem vytáhnout. Tady kdysi RCP ukazoval, jak při sváření velkých nádob mu druhý pracovník z rubu přidržoval přípravek, pomocí kterého chránil rgonem kořen.
Offline
Ladik11: zkus udělat čela, kterýma zkrátíš tu část trubky, kterou zrovna vaříš. Jestli to dobře počítám, tak máš vnitřní objem tý soustavy skoro 190 litrů. Jen naplněním toho vnitřku ti v 20tilitrový láhvi klesne tlak o 2 atm .
Offline
pafik1605
To by bylo za ideálních podmínek. Jenže tam je obrovský problém s tím, že se míchá celý obsah postupně a k vyplnění celého obsahu čistým Ar je potřeba potom mnohem víc Ar.
Editoval Frank (11-12-2023 14:55:46)
Offline
No, teoreticky by to platilo. Ar je těžší než vzduch, když to bude pomaloučku odspoda napouštět ...
Ale máš samozřejmě pravdu, v praxi to sežere argonu mnohem víc, než to bude uvnitř hezky zaplynovaný.
Offline
Asi kravina, ale nepomohlo by uvnitr trubky vytvorit aspon nejaky podtlak? Treba jako odsavat vzduch vykonejsi vyvevou? Pak by kolem svaru mohl smerem dovnitr prodit hlavne Argon a nesezralo by ho tolik jako napoustet cely vnitrek?
Offline
Dawe napsal(a):
Asi kravina, ale nepomohlo by uvnitr trubky vytvorit aspon nejaky podtlak? Treba jako odsavat vzduch vykonejsi vyvevou? Pak by kolem svaru mohl smerem dovnitr prodit hlavne Argon a nesezralo by ho tolik jako napoustet cely vnitrek?
Asi by to pomohlo. Muselo by se odsávat podobné množství vzduch jako by se vpouštělo Ar, aby se nepřisávalo víc vzduchu netěsnostmi. Ve škole, kde jsem kdysi působil se měřil obsah uvnitř trubky takovým přístrojem, který ukázal přímo % Ar a vzduchu...
Offline
1, Jako formovací plyn je možné použít při svařování TIG podstatně levnější dusík.
2, V nedávné minulosti jsme se tu bavili o ucpávkových systémech pro trubky a potrubí při svařování metodou TIG.
3, Prakticky je dobré při svařování trubek do cca 80 mm zaslepit jeden konec a nechat proudit formovací plyn dovnitř dostatečně dlouho a nechat odcházet druhým, otevřeným koncem. Pak zaslepit i druhý konec a svařovat. U větších dimenzí už se vyplatí použít třeba různé balónkové systémy v blízkosti prováděného sváru s foukáním do vzniklého meziprostoru. Možností je ale ještě víc.
Offline
jirkati
Tak u nerezu by ten dusík snad šlo použít, záleží jak precizní má ten kořen být, ale jinak - není to úplně netečný plyn. S těmi balonky jako ucpávku a zkrátit tak prostor vyplnění Ar, to může být dobrý nápad. Obzvášť u průměrů 200 mm.
Offline
Franku, moderátore, RCP nebo někdo další kdo fakt vaří (vařil) TIGem:
často vybourávám ruzné vodárny a další firma po mě montuje nové potrubí, vařej to Tigem.
Udělají si v prostoru provizorní pracoviště a svaří nějakou soustavu s kterou lze ještě manipulovat.
Jde často o roury se světlostí 400 - 500mm. Používají balony, vymezí prostor potrubí co nejmenší nafoukají a vaří.
Takovou připravenou soustavu potom montují na místo a spojují přírubami. Dosud vše OK a tak jak to má být.
Někdy ale přírubový spoj nelze použít a pak vaří klidně rouru Js400 bez foukání. Tl. 2-3mm.
Dotaz - jakou životnost má takový svár neošetřený zevnitř? Medium je vždy surová nebo upravená pitná voda.
Svár už nikdo nikdy neuvidí, nevím jak to je v projektu (WPQR) svár zvenku vypadá perfektně a když se šéfmontéra zeptám jak to je, tak se jen usmívá.
Offline
bourač napsal(a):
Franku, moderátore, RCP nebo někdo další kdo fakt vaří (vařil) TIGem:
často vybourávám ruzné vodárny a další firma po mě montuje nové potrubí, vařej to Tigem.
Udělají si v prostoru provizorní pracoviště a svaří nějakou soustavu s kterou lze ještě manipulovat.
Jde často o roury se světlostí 400 - 500mm. Používají balony, vymezí prostor potrubí co nejmenší nafoukají a vaří.
Takovou připravenou soustavu potom montují na místo a spojují přírubami. Dosud vše OK a tak jak to má být.
Někdy ale přírubový spoj nelze použít a pak vaří klidně rouru Js400 bez foukání. Tl. 2-3mm.
Dotaz - jakou životnost má takový svár neošetřený zevnitř? Medium je vždy surová nebo upravená pitná voda.
Svár už nikdo nikdy neuvidí, nevím jak to je v projektu (WPQR) svár zvenku vypadá perfektně a když se šéfmontéra zeptám jak to je, tak se jen usmívá.
Takový roury z černého mat. průměr 150 - 400 jsem vařil, když jsem robil u Průmstav Praha. Bylo to na rozvod pitné vody mezi vodárenskými nádržemi (myslím, že voda bez chloru). Ano, sekce a ventily se spojovaly přírubami Docela by mně zajímalo, pokud se to někde dnes bourá jak ty sváry vypadají po cca 50ti letech. Svařovalo se to na úkos, kořen eldou 2,5, krycí 3,15 bazickou E-B 123. Po svaření potrubí se protahovalo "ježkem" aby se odstranila většina strusky a všelijakých nečistot zevnitř. Izolované z venku asfaltovým obalem a katodová ochrana hotového potrubí.
Tak obecně vzato, bez ochrany kořene je každý materiál degradován teplotou a reakcemi žhavého kovu s kyslíkem, dusíkem, vzdušnou vlhkostí (vodíkem) ap. To má pochopitelně negativní vliv na korozi a celkovou pevnost spoje. Do jaké míry, těžko posoudit. U pitné vody to nebude tak velký problém, jako třeba u různých roztoků kyselin a solí, odpadních vod atd... Proto jsou právě ony normy a WPQR.
Offline
Franku ubezpečuju tě že sváry na černém po 50 letech jsou OK. Akorát je to všechno uvnitř zarostlé nějakým kamenem dle lokality. Tady v severních čechách je to většinou německá práce. (původní většinové obyvatelstvo)
Jinak bych tě rád upozornil ( a taky Joea) že se ptám na svár na nerezi. Dnes se do vodáren nic jiného nedává.
Offline
Bourač
Tak to je docela zajímavé to vědět. To bych ani netipoval... Nám tehdy něco říkali, že životnost takového potrubí by měla vydržet 30+ let. Takže dnes na vodovody jedině nerez, to je pokrok. Tehdy to bylo většinou litinové, potom taky ty místní rozvody černý PE. To se používá na hodně rozvodů pitné vody i tady v US.
Za normálních podmínek by ta nerez na pitné vodě měla vydržet bez problémů desítky let. Jak už jsem tady mnohokrát psal, nejhorší u nerezu je, když se naruší ta ochranné vrstva chromu a není přístup kyslíku, aby se obnovila. Nejhorší jsou různé odpadní vody, myslím, že o tom zde obsáhle z praxe psal RCP. Mimochodem, kde chlapec je, už jsem ho zde dlouho neviděl.
Offline
Len pre upresnenie. Nerez sa vo vodárenských zariadeniach používa v technologických objektoch (čerpacia stanica vody, kalu, ČOV). Privádzače a diaľkovody väčšinou HDPE, tvárna liatina, PVC, PP, atď.
Vie niekto potvrdiť správnosť technologického postupu – nerezové potrubie 316 Ti DN cca 125 – 150 mm zvárané tigom, na ochranu koreňa použité STAINFLUX? Pracovné médium v potrubí bioplyn.
Offline
stano napsal(a):
Vie niekto potvrdiť správnosť technologického postupu – nerezové potrubie 316 Ti DN cca 125 – 150 mm zvárané tigom, na ochranu koreňa použité STAINFLUX? Pracovné médium v potrubí bioplyn.
Tak volba materiálu je vcelku OK. 316L, nebo 316Ti je minimální požadavek na odolnost proti chloridům a sirným sloučeninám jako H2S, který je v bioplynech obsažen.
Lepší volba jsou slitiny s vyšším obsahem Ni, Cr a Mo. Inconely ap.
Mohl bych sem dát překlad z různých tech. magazínů o důvodech použití těchto materiálů, ale to by zde zabralo velký prostor... snad jen ve zkratce:
Nerezová ocel 316L
316L je úprava s nižším obsahem uhlíku třídy 316. Je stejná jako třída 316 s výjimkou nízkého obsahu uhlíku. Nízký obsah uhlíku eliminuje precipitaci karbidu uhlíku v teplotním rozsahu 800ºF až 1500ºF. Běžně se používá v těžko-rozměrných svařovaných segmentech.
Třída 316L má větší odolnost proti oxidaci než 316 v mořském prostředí. Poskytuje odolnost v kryogenní teplotě a vykazuje celkově lepší pevnost.
Třída 316L může být vytvrzena tvářením za studena. Vykazuje dobrou svařitelnost. Žíhání po svařování není nutné.
Nerezová ocel 316Ti
Třída 316Ti je stabilizovaná varianta nerezové oceli třídy 316 a je doporučena pro aplikace vyžadující vyšší teploty. Je to austenitická chromniklová nerezová ocel.
Třída 316 je náchylná k tvorbě karbidů při zvýšených teplotách a může vést k intragranulární korozi. Třída 316Ti se vyznačuje přítomností titanu v malých množstvích. Jeho obsah se ve složení pohybuje kolem 0,5 %. Titan stabilizuje mikrostrukturu při vysokých teplotách. Odstraňuje srážení karbidů a zabraňuje korozi při zvýšených teplotách. Během tepelného zpracování se titan spojí s uhlíkem za vzniku karbidu titanu. Zabraňuje tvorbě karbidů chrómu. Proto lze 316Ti používat po delší dobu při vyšších teplotách.
Obsahuje také molybden a poskytuje odolnost proti korozi při důlkové korozi způsobené chloridy. 316Ti má podobné fyzikální a mechanické vlastnosti jako třída 316. Vyznačuje se dobrou pevností v tahu a lomu při namáhání při vyšších teplotách.
Vykazuje také odolnost vůči kyselinám, jako je kyselina sírová, kyselina chlorovodíková a sírany.
V zásadě by se jakost 316Ti měla používat pro aplikace vyžadující zvýšenou teplotu. 316Ti může být vystaven vyšší teplotě po delší dobu bez rizika výskytu srážek.
Třída 316Ti se běžně používá v ropném a plynárenském průmyslu, chemických procesech, výměnících tepla, mořském prostředí, automatizaci a zařízeních papíren.
Editoval Frank (12-12-2023 12:48:57)
Offline