SVARFORUM.cz - forum o svářečkách a svařování

Znáte stránky www.cws-anb.cz?
Myslím, že tam najdete odpovědi na všechny své otázky na dané téma.

Mnoho lidí má velmi zkreslené představy o těchto kurzech. Mnoho majitelů certifikátů je má, protože měli čas a peníze a činnost svař. dozorů vůbec nevykonávají. Já absolvoval kurz v roce 2015. Jako bývalý svářeč rozhodně rozhodně doporučuju. Není nad kombinaci teorie a praxe. Velmi mnoho lidí s tituly EWE/EWT jsou ovšem opravdový teoretici, kteří si neporadí ani s hlavním vypínačem od svářečky.  Rozhled v oboru svařování to dá obrovský a zjistíte, že víte opravdu málo. Je také nutné si uvědomit, že většina lidí vlastnící tyto certifikáty již nesvařuje. Píši záměrně většina, protože znám svářeče, kteří odešly z technologie nebo přestali, prostě pracovat jako svářečský dozor a vrátili se k profesi svářeče.
Na stránkách cws-anb lze dohledat nádherné a humorně napsané pojednání na téma Svářečský dozor jako ne/přítel. Každý kdo prováděl nebo provádí pozici dozoru ví, že je za nepřítele ve firmě. Je to práce, při které často celé dny běháte po firmě a nic nevyřešíte protože jste nežádoucí. Takže vřele doporučuji certifikaci absolvovat :-)

Jirkati, ale vůbec to není na škodu. On takovej technolog odtrženej od praxe je zážitek.
"Některé firmy tam poslaly....." Neni se co divit, byrokracie, bumážkovej fašismus. Normy ok, ale tady to nesmyslnejma normama přímo dusej a to už nejde o kvalitu výroby, ale jenom papír pro papír.
Stugis, Zajímá vás svařování?, nebo jde o papír pro papír? Z vašeho příspěvku to neni zřejmé.

Ono to je spíš o tom vystupovat úměrně  těm svým teoretickým znalostem. 
Spousta lidí si myslí, že respekt získá tím, na jaké pozici pracují a znalosti a dovednosti jsou až kdesi kdovíkolikáté vzadu. Z toho pak vzniká, že se občas spletou a vahou své pozice prosazují nesmysl . Případně rovnou, aby to zakryli, se nějak snaží politikařit.  V horším firemním prostředí se potom ta chyba třeba podaří zamaskovat. Chyba se pak často "vyřeší sama" nějaký úsilím ostatních a ono se to nakonec "nějak normálně dělá", ale potom to vždy trvá a je to drahé.  V lepším firemním prostředí potom ta chyba vyjde rychle najevo a ten člověk za ni platí nejdřív svým pracovním kreditem a později tou svou vyšší pozicí.
Ve skutečnosti to je mnohem víc naopak, respekt se získává hlavně podle znalostí, zkušeností a dovedností. Pracovní pozice akorát umožňuje ty znalosti, zkušenosti a dovednosti, které člověk do té doby nějak získal, vyjevit, používat a tím je dále rozvíjet. Nebo to pracovní pozice neumožní a potom ty znalosti a dovednosti zakrňují a mizí.
U svařovacího dozoru se pak dostáváme k IQ toho člověka jakožto dost podstatného pro kvalitní práci na té pozici, preotože ta je hlavně teoretická.
Padesátiletý svařovací dozor s IQ třeba kolem 130  si hned nad výkresem nebo vzorkem uvědomí, že třeba když mu bylo 20, řešil jeho nadřízený nebo někdo z okolí podobný dílec, že to vyřešil takhle a takhle a protož dnes je věci pokročily a on má znalosti ze svařování, dneska s eto optimálně vyřeší takle a takhle a je k tomu třeba objednat a dokoupit to a to.
Padesátiletý svařovací dozor  s IQ kolem 100 - 105 si na to možná mlhavě vzpomene, ale už si nevzpomene, jak se to tehdy dělalo, protože si takovévěci pamatuje třeba jenom 5 let zpátky. A pokud by si vzpomněl, nebude znát z hlavy, jak by s eto správně mělo dělat dnes a pokud si vzpomene, nevzpomene si zlkavy, co by s ek tomu mělo objednat a zajistit.  Musí si ten výkres vzít, doma nad tím sednout a hodiny přemýšlet, nebo hledat různé znalosti všelijak ve svých zápiscích, na internetu i na forech, jako je třeba toto.  To jsou potom ti lidi, co se tady zoufale ptají, co a jak mají vyřešit mají problém,  protože neodborná rada může být snadno nedostečná,  zatímco odbornou radu ten člověk nevyužije, protože je pro něho složitá a nesrozumitelná.

alkoholik:  Proč třeba jedni ve škole se doslova šrotí od rána do večera, na nic nemají čas  a nakonec mají horší známky než někdo, kdo nic nedělá, jen do té školy chodí a před zkoušením nebo testem si ty věci v učebnici nebo skriptech jen prohlídne a prolistuje?
Proč třeba dnes někteří studenti u nás zvládnou studovat dvě vysoké školy současně a ještě si najdou čas na přivýdělek na brigádu a druzí  i ve stejném oboru nemohou dělat ani tu brigádu, protože by na ni kvůli škole neměli čas  a musí je na vysoké škole živit rodiče?
Protože jedni mají nižší IQ a druzí vyšší.
A potom po škole v práci to je totéž. Proč třeba jeden svářeč  si pamatuje jenom to, co svařuje a když musí změnit dílec, musí to podrobně načíst z postupů. A proč si druhý svářeč pamatuje svařování třeba 10 - 20 dílů a všechno nebo skoro všechno nastaví z hlavy a maximálně z postupů si to jen zkontroluje?

alkoholik  Nemáš pravdu. Obvykle se výše IQ zhruba kryje  s tím, kde člověk během své kariéry dokáže vystoupat. Přirozeně život je složitý a IQ ukazuje jenom možné schopnosti, které ten člověk buď využije nebo kvůli nějaké náhodě nebo lenosti třeba nevyužije.
A právě jedním z hlavních vnějších ukazatelů IQ je paměť , jak se to kdo rychle dokáže naučit  a jak pomalu naučené zapomíná neboli kolik toho udrží v hlavě.  A s tím potom souvisí, jak který člověk dokáže ty informace, co má v hlavě, přinášet zpracované. protože to, co člověk nemá v hlavě v podstatě nemůže vyžívat a zprsacovávat.
Přirozeně tato skutečnost spoustě lidem nevyhovuje.  Například personalistickým a manažerským šmejdům ve firmách,   protože by se zájemci o práci ve firmách museli nějak pracovat. Změřit jejich IQ a až potom v souvislosti s jejich předchozím vzděláním a zkušenostmi jim nabízet určité pracovní pozice.  Jenomže pro ně je mnohem výhodnější blábolit nesmysly o tom, že každý může dělat všechno, protože potom se  s nimi nemusí vůbec snažit nějak pracovat,  jen prostě pasívně vybrat ty, co se jim líbí a počkat, až ty lidi v dílnách a kancelářích ve zkušební době vytřídí a nevhodné vyhodí.
Nebo parazitům na vysokých školách, kteří potřebují, aby stát platil studium co největšímu počtu lidí z mladé populace, protože potom mají na vysokých školách zajištěnou  práci.  Bez ohledu na to, že podle rozložení IQ ve společnosti už na vysoké školy dávnbo vybrali  všechny ty s dostatečným IQ a nyní protlačují na vysoké školy i ty, kteří kvůli nízkému IQ nemají v praxi šanci náročnější vysokoškolskou práci zvládat.

U mne to bylo za studia  podobné.
A právě tam jsem poznal ty lidi, jedny, co se pořád šrotili a druhé, co si večer před zkouškou půjčovali ty skripta, aby si to přečetli.

Radim napsal(a):

... Například personalistickým a manažerským šmejdům ve firmách,   protože by se zájemci o práci ve firmách museli nějak pracovat. Změřit jejich IQ a až potom v souvislosti s jejich předchozím vzděláním a zkušenostmi jim nabízet určité pracovní pozice.  ...

Souhlasím a nesouhlasím. Souhlasím to o těch šmejdech. Jeden čas jsem měl pocit, že nejlepší kvalifikací na personalistu je štíhlý pas, bujné poprsí a dlouhý vlas, věk maximálně do 30 let. A všechno managementu odkývat.

Ale dvakrát jsem se setkal s IQ testy při zájmu o zaměstnání. V obou případech jsem místo získal, v prvním případě nastoupil, v tom druhém jsem odmítnul nastoupit, tak mi to znechutili. Co se dělo po té co jsem jim oznámil důvod proč nenastoupím mě jen utvrdilo v tom, že jsem udělal dobře.

Editoval Charon (14-03-2024 21:51:54)

jirkati: Ve svém případě si sám sobě odporujete.  Dovolím si citovat:
"O IQ nemá smysl diskutovat, protože to člověku nepřináší pro praktický život žádné extra přínosy."
"Když jsem se ještě účastnil schůzek Menzy ..."
Jinak v určitých případech máte pravdu. Například asi v době mého studia nejchytřejší člověk z mého ročníku nebo aspoň jeden z nejchytřejších byl notorický opilec. Nejméně tři roky studoval tu školu tak, že se nějak okolo desáté ráno probudil, v relativně dobrém stavu a dostavil se do školy tak 2 - 3 hodiny fungoval. Pak šel na oběd, dal v hospodě pár piv a už byl nepoužitelný. Večer končil v hospodě a po zavíračce ho liid, co tam byli, vodili na koleje, aby nezabloudil. Přesto tu školu dokončil, jenom se ztrátou jednoho roku. Jsem se s ním úřčastnil jednoiho ročníku soutěže odborných činností. Který vyhrál prostě tím, že pěti -desztiminutový text prostě přednesl nazpaměť, i když na nějaké naučení takového textu nemohl mít čas.
Nebo když jsem po škole nastouil do oddělení projekce v jednom velkém podniku, tak tam všichni byli vesměs hodně inteligentní, ale spousta z nich  všelijací samorosti. Tam bylo třeba kombinace technických znalostí a dovedností, protože na projektantovi bylo, aby navrhnul kompetentní technické řešení problému, potom kombinaci obchodních dovedností, protože to řešení bylo třeba obhájit před mistry, vedoucími provozu, ale i u těch, co to měli realizovat, shánět na to materiál a podobně, kteří by to občas samo velmi rádi udělali podle sebe a obvykle jednostranně. A i organizační schopnosti, protože projektant tu realizaci dozoroval a určitým způsobem organizoval.  A bylo docela zajímavé vidět, jak různí projektanti vynikali v různých věcech. jedni byli perfektní v technickém řešení, druzí dokázali vyvekslovat pro své řešení jakýkoliv možný materiál doslova v rámci republiky, další byli "mistř chaosu", nadělali svým působením tolik zmatku a chaosu, že to všichni kolem řešili a z toho se nakonec výsledné "nějaké dobré" řešení vylouplo samo...Dneska jsou podobné pozice něco takového jako manažer strojního zařízení provozu nebo technický inženýr.
Potom v technologii, kde jsem přešel, tož bylo trochu jiné. Tam už se hodně uplatňovala mechanická hlavoruční dřina, někteří technologové už na tom byli s IQ hůř, znali tak jenom věci kolem "svých" technologií, které pořád do těch postupů opisovali a jinak velmi málo Ale někteří znali nejen ty "svoje" technologie, ale i další i  třeba měli velký přesah do spousty věcí mimo technologii.

Jeden pan profesor, jméno si nepamatuju, prohlásil v bedně, že v naší populaci je cca 10% jedinců, kteří mají na to studovat řádně VŠ. A když je v současné době na vysokých školách 35 či kolik procent populace, tak je jasné, že pokud mají úspěšně absolvovat, tak musí jít laťka dolů. Totéž platí o středoškolském vzdělání; tam chce víc jak polovina populace. Pro stát by bylo nejlepší, kdyby s dosažením věku šesti let dotyčný dostal (dle volby rodičů) rovnou maturitu (a) vysokoškolský titul. Pak by mohl po dokončení základní školy jen absolvovat nějaký praktický kurz a v osmnácti rovnou nastoupit do zaměstnání. Hned by přestal být problém s nedostatkem pracovníků. Kdyby si někdo chtěl doplnit další vzdělání, tak ano, ale za svoje.

Mně vychází, že na vysokou školu jde dnes  50 - 60 % mladých ročníků.  A problém není v tom, kolik procent lidí je schopno vysokou školu vystudovat, to závisí na tom, jak je náročnost vysoké školy nastavena.
Problém je potom v praxi takových lidí,  protože znalosti z vysoké škol získané řádným denním studiem se vytratí během 2 - 4 let, pokud v tom absolvent nepracuj a zastarají v průměru během 5 - 10 let, pokud absolvent v tom oboru pracuje.   Takže tak nejpozději po 5 - 10 letech po ukončení školy je úroveň znalostí vysokoškoláka odpovídající tomu, jak je schopen vedle práce a případně rodiny si své znalosti ve volném čase udržovat a aktualizovat, a už ne podle obsáhlosti a kvality té vysoké školy. Neboli podle mého názoru je množství a kvalita jeho znalostí a dovedností odpovídající jeho IQ. A podle toho  se odvíjí náročnost pracovních pozic, na které stačí.  Někdo stačí na technicky a obecným přehledem velmi náročné pozice třeba  v nějaké technickém vývoji nových výrobků a technologií nebo na organizaci něčeho se stovkami lidí a jiný stačí jenom na pozice nějakých všelijakých posledních  řadových techniků a technologů a na víc nemá. A někdo nestačí ani na toto a musí se spokojit s náhradními zaměstnáním, kde díky tomu, že má diplom a jiní ne, bere o pár stovek víc.

U středoškolských oborů je potom problém v tom, že nároky na kvalitního řemeslníka, zvláště pokud by měl nějak samostatně pracovat anebo dokonce podnikat, jsou taky nadprůměrné, jenže takové lidi odsává vysoké školství a ti, když vystudují, se až na výjimky k řemeslné práci nevrací.
Na střední školy tak jdou  vesměs lidi s horšími schopnostmi, rovnou napíšu nižším IQ, než je třeba  a ti se samostatnou řemeslnou prací mívají problém, protože to špatně zvládají. dělají chyby, ať už v technologiích nebo všelijakých předpisech a nařízeních a platí za to.  Takoví jsou vhodní víc jako pomocníci, kterým řemeslník jen říká, co mají dělat a hlídá za ně předpisy.

jouda74 napsal(a):

pafik1605 napsal(a):

Hned by přestal být problém s nedostatkem pracovníků. Kdyby si někdo chtěl doplnit další vzdělání, tak ano, ale za svoje.

A dopadlo by to tady presne jako v USA, kde krome schopnosti tu technickou VS dokoncit, by to byla cesta jen pro hornich 10000.

1. Rodice musi mit na to zaplatit dobrou soukromou zakladni skolu,
2. Rodice musi mit na to zaplatit kvalitni high school.
3. Rodice musi mit na to zaplatit co nejkvalitnejsi pripravku na universitu
4. Student musi byt schopna dosahnout na student loan.

Kterykoli nesplneny bod dokaze nadejne dite "zabit"

Jsi mimo. Pro ty nadané mají různá stipendia, studentské půjčky a sociální programy. Pro ty, kteří chtějí opravdu studovat, ne se poflakovat na škole, aby nemuseli do práce. Neboj se, že by si kapitalista nechal utéct schopného člověka.
A že se student zadluží na 10 let po dostudování? No a co; většina z nich, pokud jsou opravdu dobří, to snadno splatí.