SVARFORUM.cz - forum o svářečkách a svařováníChcete-li přispívat do fóra, musíte se zaregistrovat ! Navštivte také: SVAR INFO |
Nejste přihlášen(a)
Došly mi elektrody na nerez tak jsem zamířil k Chobolovi. Potřeboval jsem AWS E308-16 (něco jako OK 61.35), stačí mi 22 kusů abych nemusel příště přesušovat. Prodavač elektrody zvážil, spočítal cenu a já zaplatil (jeden kus průměr 2 mm/cca 15 Kč). A pak nastal problém když jsem se zeptal na typ obalu elektrod. Došli jsme k originální krabici a na čínském výrobku nebyla o typu obalu elektrody ani zmínka. A ani žádné označení typu svařovacího proudu. Po troše hledání doma na netu jsem našel jen u dané elektrody schovanou informaci o svařovacím proudu AC/DC PP (po dalším hledání PP znamená Polarity Pozitiv). Takže možná rutilka na +.
Jestli bude slušné počasí, tak o víkendu vyzkouším a dám vědět.
Offline
A jaké označení typu eldy vlastně na obalu bylo ?
Offline
Čína má velice často obal rutilbazický. Pozná se to podle doplnkového čísla za označením AWS E 308L - 15 ... BAZICKÁ
16 ... RUTILBAZICKÁ
17 ... RUTILOVÁ
Offline
Velmi dobrá informace. Dík.
Offline
Nemusí to být pravda.
15 je bazická, ale u směsných obalů záleží i na procentuálním obsahu a to je know-how každého výrobce. Určitý obsah vůbec nemusí mít na zatřízení vliv.
16 může být rutilbazická i čistě rutilová, 17 taktéž.
FOX EAS 4 M-VD je rutilbazická elektroda spádová (svary shora dolů) a je to 316L-17
BÖHLER FOX A 7-A je také rutilbazická a je 307-16
A pokud jde o polaritu, je divné, že na etiketě nebyla. Ale budiž.
Obecně platí, že nelegované rutilky klasické jsou na AC/DC-, vysokolegované na AC/DC+.
Těžší je to u nelegovaných vysokovýtěžkových typů.
Třeba rutil-kyselá Phoenix Rot AR 160 je AC/DC+, rutilové Phoenix SH Multifer na AC/DC-, rutil-bazické Phoenix Rot BR 160 AC/DC-/DC+.
ZDENÁL napsal(a):
Čína má velice často obal rutilbazický. Pozná se to podle doplnkového čísla za označením AWS E 308L - 15 ... BAZICKÁ
16 ... RUTILBAZICKÁ
17 ... RUTILOVÁ
Offline
Jak jsem psal v #1 potřeboval a koupil jsem AWS E308-16. Kromě názvu čínské firmy, AWS E308-16 a průměru elektrody 2 mm tam na balíčku skutečně nic nebylo. Ale po hledání na netu u různých čínských firem jsem našel poznámku u těchto elektrod "AC/DC PP" což evidentně znamená AC/DC+. A doplňkové číslo 16 se u čínských dodavatelů nejčastěji spojovalo s obalem rutilbazickým. Ostatně, to poznám při prvním zapálení oblouku.
Offline
Kdybys kupoval Castoliny jako já, tak bys tyhle starosti neměl
Offline
Kdyby byly v Liberci Castoliny v rozumném balení nebo v kusovce ke koupení, tak neváhám. Celý balíček už do smrti nevyužiju a balení po 10 kusech v DEK vychází dost blbě cenově a ještě je nemají teď skladem.
Offline
Vysoce legované elektrody svařují obvykle o mnoho lépe než ty na černé železo.
Offline
Jo, ZDENALe, přesně to jsem tu napsal už v r. 2007. Asi nejzkušenější profík přes elektroda, JardaK, k tomu ale přidal upozornění, že u některých typů černých materiálů hrozí tvorba karbidů niklu, které jsou velmi křehké. Ve firemní zkušebně v Německu jsem se tehdy pokoušel to ověřit a skutečně u některých druhů litiny se ty karbidy někdy objevily. Zavařil, nařezal, vybrousil a naleptal jsem tehdy snad desítky vzorků. Pod mikroskopem se pak nějaké karbidy skutečně objevily. Vzhledem k rozdílné roztažnosti karbidů niklu ve struktuře by skutečně za nepříznivých (tepelných) podmínek dojít k vnitřním mikrotrhlinkám. Celá teorie o "šplhání dislokací" v materiálech se podobnými stavy zaobírá.
Offline
Jen poopravím, karbidů chrómu. Ale hlavně martenzit ve struktuře. Nerezku na černý jedině přechodovou, aby struktura byla austenit+ferit a za předpokladu, že provozní teplota do 300°C. Jinak jen nikl báze.
jirkati napsal(a):
Jo, ZDENALe, přesně to jsem tu napsal už v r. 2007. Asi nejzkušenější profík přes elektroda, JardaK, k tomu ale přidal upozornění, že u některých typů černých materiálů hrozí tvorba karbidů niklu, které jsou velmi křehké. Ve firemní zkušebně v Německu jsem se tehdy pokoušel to ověřit a skutečně u některých druhů litiny se ty karbidy někdy objevily. Zavařil, nařezal, vybrousil a naleptal jsem tehdy snad desítky vzorků. Pod mikroskopem se pak nějaké karbidy skutečně objevily. Vzhledem k rozdílné roztažnosti karbidů niklu ve struktuře by skutečně za nepříznivých (tepelných) podmínek dojít k vnitřním mikrotrhlinkám. Celá teorie o "šplhání dislokací" v materiálech se podobnými stavy zaobírá.
Offline
To JardaK - no, jo, už je to dávno. Blbý je, že jsem na dané téma tehdy sepsal a nafotil docela obsáhlou dokumentaci. Tvořil jsem to nakonec na požádání "mateřské firmy" jako řešení jednoho z "vědeckých" úkolů v souvislosti s pracemi na heterogenních spojích v AUTOMOTIVE. Celé jsem to měl smluvně jen v pracovním PC a to byla chyba. Náhle jsem onemocněl a vypadl jsem skoro na rok z firmy. Než jsem se vrátil, tak "můj" PC dostal kolega, který ho dokázal totálně zbourat, takže PC musel jít do servisu, kde ho dorazili a o celá data jsem přišel. Zachránil jsem jen část fotografií mikrovýbrusů. Cca 30 stránek textů s tabulkami šlo vniveč. Už jsem pak neměl sílu to tvořit celé znovu.
Jinak, zvlášť u litin, byla těch karbidů hned celá řada - chromu, manganu, železa, kobaltu niklu a samozřejmě karbidy železa.
Offline
Chtěl bych všechny upozornit na velice zajímavý kanál na youtube nazvaný WELDIG MECHANIK PETR. Jedná se o borce z Brna, co jezdí opravovat velké stavební stroje přímo k zákazníkům na stavby. Je to moc poučné a myslel jsem si, že něco takového se odehrává pouze v Americe a nyní žasnu, že to je možné i u nás.
Offline