SVARFORUM.cz - forum o svářečkách a svařování

Charon: O tom to ale přecenení. Ať si každý doma lepí co chce. Tady jde o to co jste psal na začátku. Z asijských zemí tady teču proudy neznýmých i známých druhů svářeček, některé doslova za pár korun, jiné dražší. Nikdo netvrdí že domácí kutil si musí pořizovat mašinu za plácnu 40 000,- kč když ji vytáhne jednou nebo 2x za rok. Kdysi si domácí kutilové vyráběly svářečky různě podomácku nejčastěji MMA na omalovanou elektrodu, v té době asi jen střídavé na rutilové popř. kyselé elektrody. Časem si začali vyrábět i přídavné usměrňovače a používat basické elektrody na stejnosměrný proud. Nevím kdy přesně se začly prodávat i mašiny MAG, nejdříve dost drahé, řekněme kolem 25 000,- kč plus příslušenství, takže jste se klidně dostal i na nějakých těch 40 000,- kč. Ceny šly postuně dolů, ale s tím i kvalita svářeček pro kutily, třeba GUDE, Einhell modré řady, Shark, některé Telwiny a nevím co ještě. Lidi si poté začli předělávat tyhle mašiny, vyrábět podomácku. Nastoupila éra invertorových mašin nejprve asi jako MMA pro obalovanou elektrodu, poté i MIG/MAG. Ceny opět nejprve docela vysoké, potom postuně začaly ceny padat a dnes není problém sehnat MMA svářečku i kolem 1500,- kč a Mig/Mag nebo multifunkci za 5000,- kč možná i méně. Nejde ale jen o samotnou svářečku, jde i o to jak je to celé poskládané, nastavené atd. Vím z osobní zkušenosti že některé mašiny prostě moc neumí tenší materiály. K čemu je potom taková mašina domácímu kutilovy? Jiné jsou schválně papírově předimenzované, dokonce i na displejích, ve výsledku ale zklamání. Mačina která má papírově dávat třeba 200A dá zhruba polovinu. A doopravdy jsem takové už viděl, ne jenom na videích ale i na vlastní oči.

Máš s tímto strojem (nebo podobným) osobní zkušenost?

Cena po slevě 91 tisíc (původně 2x tolik).  No nekup to ....
Mám stejnej názor, jako Frank; už jsem moc starej, abych si něco takovýho pořizoval. Ještě tak kdyby zeťáci nebo vnuci byly na kutění, ale zeťáci toho maj v práci ažaž a pro vnuky je čajová lžička nebezpečná (protože je to semínko lopaty).
Udělal jsem si k Vánocům radost novým kolem, tak mám utrum. To aspoň jeden zeťák zdědí ....

Cvaknutím kostry na "hořák" by si měl laserovou pilku jako děda Drchlík z návštěvníků až na tu velikost. Hezké je také čištění a svaření jedním strojem, pokud přezbrojení netrvá dlouho. Kolik motohodin laser vydrží?

Ó nikoliv! Dusík nee! Způsobuje porositu! Při laserovém svařování nelegovaných a nízkolegovaných ocelí je nejčastěji používán argon, případně argonová směs s příměsí CO2 či O2. Při ušlechtilejších materiálech obvykle Argon, nebo pro dosažení větších průvarů Helium.

Jeden můj známý pořídil do firmy laserovou svářečku. Ukázal mě svůj první svár (koutový). Měl bych se na to podívat až dá vědětž. Zařizuje celé pracoviště.

Charone, v AUTOMOTIVE jsme ve svařovací laboratoři v mateřské firmě v Německu experimentovali s nejrůznějšími kombinacemi ochranných a formovacích plynů při svařování různých typů ocelí a Al slitinv včetně jejich heterogenních svarů. Vždy se sledovaly kvalitativní parametry svárů a samozřemě i přímé a nepřímé náklady.
Závěry:
Při robotizovaném MAG svařování uhlíkových ocelí je nejvhodnějším ochranným plynem kombinace Ar 82 %+ CO2 18 %, bez formovacího plynu.
Při robotizovaném MIG svařování nerezových ocelí je nejvhodnějším ochranným plynem kombinace Ar 97 % + CO2 3% s možným  formovacím plynem dusíkem.
Při robotizovaném MIG svařování heterogenních svarů ocelí a Al je nutné použít jako ochranný kvalitní Ar + He v směsi podle tloušťky svařovaných materiálů.

Všechny varianty byly podrobeny nejpřísnějším metalurgickým i mechanickým zkouškám. Nejhůř dopadly pokusy s použitím dusíku jako ochranného plynu. Vizuálně byly sváry přijatelné, ale metalurgické i mechanické zkoušky dopadly katastrofálně. Velké množství vměstků ve svarovém kovu a množství nitridů v hraniční vrstvě znamenalo značné zhoršení mechanických vlastností svarů a přechodových vrstev.

Všechny tyto informace jsou hodně zjednodušené. Výsledné mnohastránkové elaboráty už nemám k dispozici a stejně byly určeny jen vymezenému okruhu pracovníků.

jirkati napsal(a):

Závěry:
Při robotizovaném MAG svařování uhlíkových ocelí je nejvhodnějším ochranným plynem kombinace Ar 82 %+ CO2 18 %, bez formovacího plynu.
Při robotizovaném MIG svařování nerezových ocelí je nejvhodnějším ochranným plynem kombinace Ar 97 % + CO2 3% s možným  formovacím plynem dusíkem.
Při robotizovaném MIG svařování heterogenních svarů ocelí a Al je nutné použít jako ochranný kvalitní Ar + He v směsi podle tloušťky svařovaných materiálů.

Všechny varianty byly podrobeny nejpřísnějším metalurgickým i mechanickým zkouškám. Nejhůř dopadly pokusy s použitím dusíku jako ochranného plynu. Vizuálně byly sváry přijatelné, ale metalurgické i mechanické zkoušky dopadly katastrofálně. Velké množství vměstků ve svarovém kovu a množství nitridů v hraniční vrstvě znamenalo značné zhoršení mechanických vlastností svarů a přechodových vrstev.
Všechny tyto informace jsou hodně zjednodušené. Výsledné mnohastránkové elaboráty už nemám k dispozici a stejně byly určeny jen vymezenému okruhu pracovníků.

Tak to odpovídá realitě metalurgie kovů a problémům s vysokými teplotami oblouku a reakcí dusíku s kovy. A odpovídá to přesně i mým pokusům s použitím čistého dusíku jako ochranného plynu při TIG svařování, kdy jsem ještě měl možnost dělat různé pokusy ve Svářecí škole.
Už zde na fóru jsem to kdysi zmiňoval a mělo by to jít dohledat. Mám osobně vyzkoušeno, že čistý dusík nelze pro TIG svařování použít... Ani vizuálně to nevypadalo při ručním svařování TIG dobře. Na první pohled obrovská poposita...

Editoval Frank (Včera 22:20:40)

Radim napsal(a):

Když v nerezovém svaru budou nitridy, tak taky svar může vykazovat odlišnou elektronegativitu než okolní kov a ve vlhkém prostředí můře svar  začít rezavět.
Ale jestli se tím dá evidentně nerez svařit, svar vypadá vizuálně dobře a když se do toho praští třeba kladivem, tak se to v místě svaru nerozpadne, tak se bavme o tom, kde takové snížené požadavky na svar asi budou stačit.  A jestli se tak cenově vyplatí náhrada argonové směsi tím dusíkem nebo to je při  započtení všech  finančních  věcí cenový nesmysl.

Jen pro zajímavost - Uhlíkovou ocel, hliník ani nerezovou ocel nelze svařovat čistým dusíkem, protože způsobuje silnou pórovitost, nestabilitu oblouku, křehké svary a destrukci wolframové elektrody. Snad, pokud vím, teoreticky by to šlo u mědi, platiny, zlata, které netvoří nitridy ani za vysokých teplot...
Trochu jinak tomu je při použití dusíku jako legovacího plynu v argonu  při svařování nerezové oceli (zejména duplexních a vysoce legovaných austenitických ocelí) slouží primárně ke zvýšení odolnosti proti korozi, stabilizaci austenitické struktury v oblasti svaru a prevenci ztráty dusíku ze základního materiálu. Obvykle se přidává 1–3 % dusíku do směsi. Hlavní účely a výhody: Vyšší korozní odolnost: Dusík působí jako legující prvek, který zlepšuje odolnost svaru proti bodové korozi (pittingu), což je kritické u duplexních ocelí.
Udržení feriticko-austenitické rovnováhy: Zabraňuje přílišnému nárůstu feritu v oblasti tepelného ovlivnění (HAZ), čímž udržuje požadované mechanické vlastnosti. Zamezení „vyhoření“ dusíku: U ocelí s vysokým obsahem dusíku (např. 316LN) ochranná atmosféra s dusíkem zabraňuje úniku dusíku ze svarové lázně.
Zpevnění svaru: Podporuje tvorbu nitridů, což může zvýšit pevnost svaru. Směsi Ar/N2 se používají jak pro ochranný plyn (hořák), tak pro kořenové plyny. 

ZDENÁL napsal(a):

Já jsem psal o svařování laserem. Zde není žádná wolframová elekroda ani elektrický oblouk. Princip tavení svařovaného materiálu je zcela jiný. Klidně můžete svařovat i nevodivé materiály.

Tady nejde pouze o W eldu. Tady jde především o následující. Je nutná vysoká teplota k roztavení kovů a je vcelku jedno, jestli el. obloukem, nebo laserem.

Já jsem studoval metalurgii a mj. vliv dusíku při vysokých telotách na kovy, kde se lze dovědět: Při vysokých teplotách reaguje dvouatomový dusík (\(N_{2}\)) s mnoha kovy za vzniku pevných, často velmi tvrdých a žáruvzdorných sloučenin – nitridů. Přestože je dusík za laboratorní teploty inertní, za vysokých teplot se jeho pevná trojná vazba štěpí, což umožňuje reakci s kovy (např. Li, Mg, Ti, Al, Fe a dalšími). Nereaguje pouze s tzv. ušlechtilými kovy jako platina, zlato, měď ap.

Někdy v 2019 jsem si stáhnul shrnutí https://www.technickytydenik.cz/rubriky … 45968.html od Ing. Jan Kašpar, Messer Technogas, s. r. o. Ing. Tomáš Mužík, MATEX PM, s. r. o.

Laserové aplikace jsou v dnešní době velice rozšířené. Ve strojírenské praxi jsou lasery používány především pro dělení materiálu, ale své uplatnění nacházejí stále častěji i v dalších oblastech. Laserovou techniku lze pro její nesporné výhody použít i pro mnoho dalších operací, jako je svařování, 3D tisk, pájení, kalení a navařování. Ochranné plyny pro svařov ání laserem Svařování laserem vyniká vysokou rychlostí svařování, úzkou teplem ovlivněnou zónou, nízkým vneseným teplem a malou deformací součástí. Tyto výhody jsou dány silně koncentrovaným přívodem tepla do místa svařování. Laser umožňuje také svařování různých druhů materiálů a slitin, např. hliníku a oceli, nízkolegované a vysokolegované oceli nebo různých slitin na bázi mosazi. Ve všech případech je nutné zvolit vhodný ochranný plyn, který zajistí požadovanou jakost svarového spoje. Stejně jako u konvenčních metod svařování v ochranné atmosféře lze i u svařování laserem svařovací proces cíleně ovlivnit použitím optimalizovaných ochranných plynů. Základem směsí plynů pro laserové svařování je helium a argon. Přidáním CO2, kyslíku nebo vodíku je možné ovlivnit svařovací proces rovněž termicky a metalurgicky. Nejpoužívanější plyny pro tuto aplikaci jsou argon, argon-helium, argon-CO2 a argon-vodík. Příslušné komponenty se volí podle druhu spojovaných materiálů.
Já vám chci věřit, že svařujete laserem nerez v čisté ochranné atmosféře dusíku. Nicméně odporuje tomu spousta studií a publikací velmi zkušených světových odborníků... Je zajímavé, že se všichni shodují na stejném. Jirkati sem dal velmi podobný poznatek. Zajímal se někdo o provedenou kvalitu a pevnost takto v čistém N2 provedených svarech? To by mne zajímalo.
Zde je zajímavé čtení:
https://www.osti.gov/servlets/purl/1812143

Editoval Frank (Včera 22:38:52)