SVARFORUM.cz - forum o svářečkách a svařování

Lakování plastů je dost oříšek, z více důvodů.
Nejjistější máš, když se obrátíš na výrobce či většího prodejce barvy a necháš si navrhnout celý nátěrový systém. Musíš mu říct přesně, jaký plast to je , jaký je kvalita povrchu, jestli to jsou nové výlisky se zbytky separátoru či používané, se stopami oleje....
Měl bys dostat konkrétní a přesný návod, počínaje očištěním povrchu plastu, pak nějakou aktivací povrchu kvůli přilnavosti či nějakou mezivrstvou až po poslední vrstvu vrchního emailu.
Raději ale nečekej stejně kvalitní povrch jako v případě barev na kovy, co se týká tvrdosti, odolnosti, stálostí odstínů ani stejné technologické možnosti, například stejně dokonalé tmelení jako na klasické karosérii. A pokud ano, budou to nejspíš hodně drahé materiály, dělané například speciálně na konkrétní plast....

Pár věcí z plastů jsem lakoval - díly z aut.Používám základ na plasty - plast to připraví pod další vrstvy laku.Dále běžný postup lakování jako je uvedeno v prvním příspěvku, pouze pokud je požadavek na pružnost dají se sehnat od slušného prodejce barev(já beru Standox) různá aditiva do laků,které zanechávájí i vyzrálý lak pružný - vhodné na nárazníky, kde by mohlo dojít ke zníčení kamínkem atd.

Lakujem bezne plasty na auta aj motorky.
Pouzivat zmakcovace na klasicke ABS alebo PP plasty je zbytocne. Bez problemu staci pouzit klasicky klarlak alebo akryl a pod.
Samozrejme zaklad na plasty a poriadne prebrusenie.Da sa lakovat aj systemom mokre na mokre bez prebrusenia medzivrstvy.
Tmelenie na cisty plast to je trosku problem aj so special tmelom na plasty. Ale vacsinou to ide bez problemu.
Treba mat ale na pamati ze plast nieje plech.

Děkuj za info, hodně jste mi pomohli. Jen bych měl ještě jeden dotaz, právě jsme se dostali do sporu, jak postupovat po vyvaření kastle. Jsem toho názoru, že syrové železo zakytuji, stříknu plničem, lak, bezbarvy lak s tuzidlem a nemůže se stát, že by to začalo hnít, protože to nemá přístup vzduchu. Je to správná teorie, nebo to začne kvést? Vždy to stříkám ještě pozink sprayem, to zavařené nebo obroušené místo, jenže teď jsem ho neměl, tak jsem to udělal takto. Děkuji.

Editoval dominikreichel (23-01-2011 21:29:30)

Moc děkuji za vysvětlení, hodně jste mi pomohl.

Tmely antikorozní už jsou. Dávat cokoliv mezi tmel a kov jsem nikde kde jsem byl nepraktikoval, ani se to nikde nepoužívalo. Neprodišnost zase taková iluze není, rozhodně ne v takovým měřítku, to by potom rezavělo naprosto všechno. Můžu vás ubezpečit že se to nepoužívá ani v autorizovaných lakovnách, paradoxně tam byl tech. postup asi nejžalostnější. Přesto výsledky byly dobré.

Přiznám se že tloušťky jsme nikdy u barev neměřily, nevím ani k čemu, a u tmelu bych to viděl spíš centimetr jak milimetr. Pokud se pod něma brousí, tak nemaj co praskat. jen plnič jde přes milimetr. Dvousložkový akryláty nikam nedozrávaj, po tejdnu už jsou stejně stálý jak za rok. Časem akorát ztrácej na lesku vlivem pov. vlivů a bordelu.

Jedna věc je teorie a druhá praxe. V praxi na teorii není čas a platí se za výsledek. Navíc je dost podstatným kritériem cena, kdy přání zákazníka je zde hlavní, neboť složenky platí zejména peníze zákazníků, a to stylem šéfe potřebuju to rychle a hlavně levně...

Tmelit by sa malo na kov nie na zaklady a pod.Ako uzatvaracia vrstva sa strieka na vrch tmelenej plochy plnic.
Tmelit sa da aj na zmatneny podklad ako je povodna farba a lak ale urcite nie v hrubych vrstvach, Nikdy sa nema tmelit viac ako par mm.
Bavime sa o kvalitnej praci nie a fuserine.
Striekaci tmel sa fakt da pouzit aj na mm ale urcite nieje dobre taketo vrstvy nechavat na celej ploche.
Plnic ako finalny podklad pod lak je uz dnes samozrejmost .
Material ktory je staly po tyzdni som este nevidel. Kazdy material pracuje este aspon pol roka. Najlepsie to clovek spozna ked sa odflakne podklad a po laku je auto urcity cas ako tak suce na pohlad ale po case si material sadne az potom je videt kde ake mapy a skrabance.

Mam veterana viac menej pre radost obrusil som ho , opieskoval , natmelil , naplnicoval a potom polroka stalo v garazi
Po obruseni a nalakovani je TIP TOP.

Pouzivam material od firem PPG a STANDOX  profesionalne uz 14rokov.

SO 545:  přesně tak jsem to měl na mysli. Pokud se neodflákne spodek, tak vršek nic hrozného neudělá. PPG máme taky a spokojenost. Prakticky se dodělá auto a max. pod vou dnech co se na dílně domašlí valí ven, na mráz, na déšť, zákazníci s ním normálně jezdí. A korát se doporučuje nějaký čás nedávat do myčky, a neumývat, než vrstva pořádně vytvrdne. A po 14ti dnech v letních měsících není co řešit. Zase se bavíme o použití opravdu kvalitních materiálú nanášených od plechu až po lak.

Tmelit se dá v silnějších vrstvách, ale ne na ráz, ale po několika malých vrstvách a v posloupnosti - skelňák, hliník, soft, plnič. Ne vše jde vyklepat až na maximum. a v součtu je vrstva 5mm běžná. Např. při lavorech na střeše, která je hodně pružná, na kterou padla větev... co jde se vyrovná a zbytek se musí vytmelit. Zejména v Německu se soudě podle dovezených aut hodně používal stříkací tmel (neplést s plničem) který byl běžně ve vrstvě kolem 3 mm. pod ním samozřejmě lokálně i víc od špachtle. A pokud se pod ním pořádně brousilo tak i po letech nebyl problém.

Editoval DwPetr (25-01-2011 22:13:44)

Pavel ZRX napsal(a):

DwPetr: Ok, souhlas. Jen se mě nelíbí nanášení tmelu na holý plech. Je to bohužel běžná praxe, ale to je špatně.

Pavle ale tak se dělá prostě všude, včetně např. autorizovaných lakoven Škoda Auto... (kde jsem nějakou chvíli dělal) Pokud na tom plechu nejsou žádný ložiska rzi, tak s tím není problém. A ty tmely jsou na to prostě dělaný. A přilnavost mezi plechem a tmelem bude vdycky lepší než přilnavost plech - jakákoliv vrstva čehokoliv - tmel. A Proti vlhkosti ti to ten plnič prostě uzavře. Vždyť se přece často i v mém případě plnič brousí pod vodou, a to by pak znamenalo, že se na plech pod ním dostane voda, začne kvést a muselo by to zákonitě odpadnou, ale nestává se tak... 

Nakonec si vem jakoukoliv pixlu s tmelem, v návodu stojí jak se má používat, nikde o základu pod něj ani slovo. Dokonce jsou tam i tloušťky vrstvy od - do pro které je to vyrobené. I nejjemnější soft má vrstvu do 2 mm. Podle mě se zbytečně zabýváme otázkou materiálů. Doby kdy se dělalo syntetickým červeným tmelem, kterej se používal jakko skelňák i plnič jsou už dávno pryč. Dneska je to jinde. A ono stačí se o tom pobavit s dodavatelama, oni taky věděj co a jak, Běžně jezděj s předváděčkama, nechávaj promo vzorky novejch výrobků, a během těch 10 let se to hejbe dopředu. Jsou mraky plniču, některý se propadaj, některý můžou pouštět vodu..

Spíš je problém v podcenění přípravy pod tmely všeobecně. Např. stěna dodávky, kde je prasklina, a špachtlou z ní vyrejpnu 3cm.. vrstvu žlutýho kitu!! a pod ním rez jak blázen... To že se najde spousta lidí, a byl jsem toho i svědkem, že se to ani neobrousí, a hned se  na to navalí zase 3 cm.. (aspoň) skelňáku... A to zase vadí mě. A jsem 100% přesvědčenej, že za pul roku se ten skelňák zvedne a bude to v háji, kdežto moje dveře kdy tmelím na obroušenej kov neudělají vůbec nic.

Jak jsem řikal, každej máme jinej názor, jiný zkušenosti. Máme vyzkoušený, že se vyplatí používat drahé vybavení, drahé materiály. Jde to rychleji a výsledek je lepší.

Editoval DwPetr (25-01-2011 23:06:24)

No, tmelit na ozákladovaný povrch je starší technologie. A je podstatně víc logičtější a z hlediska materiálu i ceny úspornější. Antikorozní pigmenty jsou totiž buď dobře antikorozní anebo mikrostrukturou vhodné pro brousitelný plnič nebo tmel, obojí obvykle nejsou. Pokud se tedy antikorozní pigmenty nacpou do tmelu nebo plniče, může se jich tam dát jen část, zbytek se musí doplnit pigmentem, který zajišťuje dobrou zpracovatelnost a brousitelnost. Antikorozní tmely a plniče jsou tudíž potom z antikorozního hlediska kompromis mezi zpracovatelností a antikorozními vlastnostmi. To základní barva být nemusí, protože není určena k broušení. Takže v ní může být toho antikorozního pigmentu podstatně víc a tudíž antikorozní vlastnosti mohou být podstatně lepší. Navíc antikorozní pigment vzdálený více než 20 - 50 - 100 mikronů od vlastního kovového povrchu, to záleží na druhu pojidla, se na antikorozních vlastnostech vůbec nepodílí, je tam jako antikorozní pigment použitý úplně zbytečně. V ceně tmelu či plniče přirozeně zaplacený je, o to je taková povrchovka dražší.
Druhá věc je potom ta, že evropským zeleným idiotům se sice povedlo kvůli toxicitě úspěšně z používání odstřelit většinu lepších antikorozních pigmentů, takže antikorozní nátěrové hmoty pro Evropu jsou sice méně toxické, ale taky méně účinné a dražší než pro jiné oblasti, ale přesto jsou i tyto antikorozní pigmenty stále nějak toxické. V starém systému byly antikorozní pigmenty pouze v základu, který se nebrousil, v plniči a tmelu byly pouze inertní víceméně zdravotně nezávadné pigmenty. Takže kdo brousil, jak se má, tak se s toxickými pigmenty dříve nedostal teoreticky vůbec do kontaktu. Dneska, když brousí antikorozní plnič a antikorozní tmel, tak se s těmito stále ještě nějak toxickými pigmenty do styku dostává. Pokud brousí za sucha, vdechuje toxický prach a emituje do okolí provozovny, pokud brousí za mokra, pokud to ještě dnes někdo dělá, produkuje toxické kaly, které musí draze likvidovat.
Přirozeně je to vývoj. Prodejce řekne, je tady systém se základem a rovnocenný systém, kde můžete ten základ ušetřit, který systém si vyberete? Logicky ten bez základu. "Ušetří" se základ, jenže se přidá na něčem dalším, to už prodejce neřekne.
Faktem je, že systémy bez základu jsou vypiplány tak, že při kvalitní práci ta potřebná životnost je tam taky.....

Co se týká dotazů začátečníka, je třeba hledat solidnější prodejce, kteří neprodají jen samotné "pixle", ale jsou schopni k tomu dodat i doporučené postupy. Hlavně podle nich by se mělo pracovat. není totiž barva jako barva a tmel jako tmel. S tmelem a plničem určeným na stříkání na holý kov budou nejlepší výsledky, pokud se na ten holý kov použije. S tmelem a plničem určeným na základovaný povrch budou zase nejlepší výsledky, pokud se použijí na ten konkrétní základ.....

Editoval Radim (26-01-2011 10:57:22)

SO 545 napsal(a):

K bruseniu pod tmel. Zasadne sa brusi na co najjemnejsie. Nikdy nebrusit uhlovou rozbrusovackou /flexou/ aj take som uz videl.

No, brousí se postupně od hrubého, který ubírá nejvíc materiálu až nakonec do nejjemnějšího, který zahladí stopy po  předchozím hrubém broušení. Brousit hned co nejjemněji by trvalo strašně dlouho a prodražilo by se na vysoké spotřebě jemného brusiva.
Úhlová rozbrušovačka na tmel či plnič je vhodná jen na hrubší broušení a pro brusiče, který s ní už brousil denně 8 hodin půl roku nebo rok a má to určitým způsobem v ruce. A to ještě možná ne pro všechny. Jedině takový člověk dokáže velice rychle úhlovkou vybrousit nahrubo tmel či plnič a neudělat do něho hrubé rýhy a nespálit ho vysokou rychlostí broušení. Příležitostní brusiči musí mít na broušení jemnější lakýrenské brusky, případně ještě s kývavým pohybem kotouče.

Editoval Radim (27-01-2011 09:21:48)

No, já jsem zažil dobu, kdy excenrické brusky ještě nebyly a všechno se brousilo buď ručně nebo kdo to chtěl urychlit, brousil nahrubo úhlovkou. Jde to, ale musí to dělat člověk, co má tu úhlovku v ruce, někdo, kdo s ní brousí nějaký rok od rána do večera. Viděl jsem borce, který prakticky sám za 2 - 4 hodinky obrousil velkou úhlovkou, 2200 watt, kotouč průměr nějak 200 barvu z obložení z dřevěné chaty tak dobře a rovně jako kdyby byly hoblované, že potom stačilo jen ty obroušené desky znova natřít, žádné rýhy, žádné stopy po broušení.....