SVARFORUM.cz - forum o svářečkách a svařování

Penelope · 15-07-2011 15:27:57

Dobrý deň,

prosím vás objasnite mi niekto tento zvar.

Tu je detail z výkresu.

Reálna časť zvarenca.

Zvar.

Neviem ako si to mám vyložiť. Je to všetko správne?

Ďakujem za odpovede.

Petr · 15-07-2011 16:50:48

Koutové svary jsou vysoké 2 mm a dlouhé 25 mm. Jsou ve skutečnosti dva a ne tři. Ten třetí svar je děrový nebo žlábkový a konstruktér to špatně označil. Vše má být svařeno metodou MAG.

jirkati · 15-07-2011 21:55:47

Z tohoto výřezu z výkresu toho moc není vidět. Vypadá to, že by tam mohly skutečně být děrové sváry tak, jak je to okótováno. Skutečné provedení uvedeného děrového sváru není nic moc, ale záleží na tom, jaké požadavky na kvalitu jsou pro tento výkres platné. Podle ISO 5817 by ten svár neprošel vizuálkou, protože má po své délce rozdílnou šířku.
Jinak se ale konstruktér na vynášecích čarách pro označení svárů moc nevyznamenal.

franišek · 17-07-2011 20:22:48

Ja bych to nevařil na výkrese je značka pro kouťák a a ne pro děrový svár což vyplývá z nákresu.

Penelope · 17-07-2011 21:45:10

Ďakujem za odpovede,
tak i podľa mňa má to byť dierový zvar, ale neako mi nejde do hlavy to označenie, že kútový.

franišek · 18-07-2011 16:23:14

Jinak když to vemeš z jiného uhlu pohledu tak kouťák tam take je. Po obvodu té díry. Rád bych viděl někoho jak to dokáže!!!!!!!!!!!!

Penelope · 19-07-2011 15:28:35

František, to máš pravdu. Padli u nás i návrhy aby sa to zváralo len po jednej strane ako preplátovaný spoj.
Je možné, to nechať zavarené, len z jednej strany?

Petr · 19-07-2011 20:53:44

Nebude jednodušší se domlivit s tím pro koho to vyrábíte, nebo s konstruktérem?

Radim · 20-07-2011 08:14:33

Mě by zajímalo, co to je za výrobek. Není totiž korozně vůbec řešený. Jediné možné dlouhodobé použití je tak v suchém nekorozivním prostředí. Po každém zvlhnutí nebo namočení neznečištěnou vodou zůstane vlhkost ve štěrbině mezi těmi plechy a tím koroze minimálně několik dní. Až se tam vytvoří vrstva koroze nebo pokud to bude ostříkáno znečištěnou vodou, usadí se tam nepořádek nebo tam vznikne silná vrstva rzi, potom to bude reznout až měsíce po každém zvlhnutí nebo namočení. Ve mokrém korozně agresívním prostředí bude po takových 3 - 4 letech únosnost tohoto dílce korozí dost podstatně snížena a jeho využitelnost půjde k nule.
Pokud to má ve vlhkém nebo mokrém prostředí dlouhodobě fungovat, musí být takový prostor mezi dvěma plechy kompletně hermeticky obvařen, aby byl pro vlhkost nepřístupný. Nebo alternativně zatmelen nějakým trvale pružným dost kvalitním tmelem nebo pořádně zakonzervován nějakým hodně dobrým konzervačním voskem......

Editoval Radim (20-07-2011 08:15:51)

jirkati · 20-07-2011 21:30:15

Radime, současné možnosti pro popisovanou potřebu odolnosti jsou vyřešeny docela uspokojivě. Např. v autoprůmyslu se pro velké množství dílů používá lakování systémem KTL a takové díly - třeba přední a zadní nápravy - pod autem vydrží mnoho let.

Penelope · 21-07-2011 10:45:44

Ahojte, tak u nás sa využíva lakovanie systémom KTL, takže to by nebol problém. Problém bol len v dosť akože nejasnom označení zvaru. Neviem ale zatiaľ som bola v tom, že tam, kde smeruje šípka na výkrese, tak tam v priereze je to ako je označený zvar.
No ale tak zatiaľ som v tejto oblasti len v plienkach preto píšem vám tu. :-)

Radim · 21-07-2011 11:44:29

jirkati napsal(a):
Radime, současné možnosti pro popisovanou potřebu odolnosti jsou vyřešeny docela uspokojivě. Např. v autoprůmyslu se pro velké množství dílů používá lakování systémem KTL a takové díly - třeba přední a zadní nápravy - pod autem vydrží mnoho let.

KTL má zabíhavost neboli poměr šířky štěrbiny a hloubky pro štěrbiny širší než cca 5 milimetrů a pro tloušťku povlaku víceméně v toleranci těch obvykle předepsaných 20 mikronů +- 5 - 10 % hodnotu asi 2. To znamená že plná korozní ochrana je zhruba do hloubky asi dvojnásobku šířky štěrbiny. Pro tloušťku povlaku okolo 5 mikronů neboli jakési takési slabé korozní ochrany má zabíhavost takových 5 až 10 , podle kvality elektrofézního zařízení a průběhu vylučovacího proudu. V takové hloubce štěrbiny už bývá ale i problém dostat tam kvalitní předúpravu povrchu před vlastním vylučováním barvy, na které je kvalita KTL životně závislá. Udělat všechny lázně na předúpravách kataforézní linky ponorové linku dost podstatně proti postřikům prodražuje a navíc ani ponor není záruka kvalitní předúpravy v takových hlubokých štěrbinách a dutinách. Štěrbiny užší než cca milimetr je doporučováno před KTL nějak zahermetizovat, to znamená obvařit. Případně alternativně utěsnit tmely.
Jinak právě v autoprůmyslu se kontakt svařených dilců kov na kov a antikozní ochrana uvnitř vzniklé štěrbiny řeší právě kompletním obvařením takového místa, pokud se nejedná o bodovaný karosářský plech. Tam to řeší barvy a tmely.
Aspoň v solidním autoprůmyslu to takto funguje. U nesolidních výrobců to potom dopadá tak, že po takovém půl roce provozu, hlavně po zimě, z takových míst kape rez. Alternativa v automobilovém průmyslu je jedině pravidelné co půlroční nebo roční přetěsňování takových reznoucích míst nějakým konzervačním voskem, pokud to jinak vyhovuje z pevnostního hlediska.
Je to nějak rok nebo dva roky, co tady s tím byla aférka. Komunální služby nějakého kraje v Čechách koupily přes nějakou sdruženou objednávku, aby přes množstevní slevu to bylo levnější, kolem stovky Mercedesů či Manů s nějakým komunálními nástavbami, už nevím jakými. A po půl roce provozu z těch aut začala zespodu hromadně téct rez.....

Editoval Radim (21-07-2011 11:45:28)

SVARFORUM.cz - forum o svářečkách a svařování

#1 15-07-2011 15:27:57

Dierový zvar?

#2 15-07-2011 16:50:48

Re: Dierový zvar?

#3 15-07-2011 21:55:47

Re: Dierový zvar?

#4 17-07-2011 20:22:48

Re: Dierový zvar?

#5 17-07-2011 21:45:10

Re: Dierový zvar?

#6 18-07-2011 16:23:14

Re: Dierový zvar?

#7 19-07-2011 15:28:35

Re: Dierový zvar?

#8 19-07-2011 20:53:44

Re: Dierový zvar?

#9 20-07-2011 08:14:33

Re: Dierový zvar?

#10 20-07-2011 21:30:15

Re: Dierový zvar?

#11 21-07-2011 10:45:44

Re: Dierový zvar?

#12 21-07-2011 11:44:29

Re: Dierový zvar?

jirkati napsal(a):

Zápatí