SVARFORUM.cz - forum o svářečkách a svařování

vo vašom pripade bude asi najjednoduchšie z MOTu (trafo z mikrovlnky) sekundar najprv odpilit čo sa da a potom to co je vo vnutri vivrtat a previnut asi na 3 zavity drotom hrubým ako prst

o aku modelarsku cinnost sa konkretne jedna ?

To těžko , tam se sváří výbojem .

na bodovanie treba rychlo zabudnut...to je skor pre firmy,uz cez 10 rokov si doma clanky letujem nikdy s tym nebol najmensi problem (poskodenie alebo studeny spoj)

Letování, pokud je provedeno správně, články nepoškodí a spolehlivost takového spoje je vyšší a přechodový odpor nižší než u spoje bodovaného. Proto se taky články pro větší proudy, třeba u letadel, letují. Viděl jsem už mnoho bodovaných sad, kde body upadly, nebo držel jeden ze čtyř a podobně, takže bych to letování zase tak nezavrhoval...

tak tu je moja mini bodovacka






Zavit mam len jeden a to i tak neuplny lebo nebol dlhsi drot a jednak ten drot je dost tvrdy :-) nasiel som doma :-)
ziletky to spaja vyborne

tu je daky link a popis ako na to http://www.megamotor.cz/v3/script/default.php   osobne pouzivam medenu gulatinu bez toho T-čka na konci a akumulatory letujem len vedla seba spajam ich pomocou medenych pasikov ani po tazkej havarii kde siel prakticky cely model do kosa sa mi nestalo ze by povolil letovany spoj

mato3 napsal(a):

nasiel som doma :-)
ziletky to spaja vyborne

dost dobrý, sice tě tady někteří pohaněli ale mě se to líbí hlavně že to funguje a nic to nestálo, a naco že jsou potřeba zbodnuté žiletky?

zbodnute ziletki nesu nanic to som len skusal aki silny plech to zbodne :-)
a BOURAC na take p.n.i od niektorych uzivatelov s.r.m !

Zdravím všechny zájemce o mikrobodovky. Užívané konstrukce mají nabíjení kondenzátoru s velkou kapacitou na velké napětí  např přes diodu ze sítě _ regulování energie autotrafem - proud omezit odporem cca 20 Ohm - C je min 470 mikroF/400V , ( to stačí na bodování niklových plíšků do tl 0,1mm , jinak raději ještě větší kapacita a případně nabíjení na větší napětí - ale na to už se C seženou špatně) . Autotrafo lze obejít převodovým trafem s odbočkami v sekundáru a přepínáním nabíjecího napětí z odboček . Elektronikou je nabitý C (elektronika řídí i velikost napětí nabíjeného C - velikost energie v C ve Wsec ) sepnutím tyristoru vybit do primáru pulzního proudového trafa se sekundárem ze silného drátu ( jen pár závitů řádově 2 až 4  -  obdoba již dříve zde popsaného trafa z mikrovlnky) mikrospínač pro sepnutí elektroniky může být v tužkové elektrodě ( spínací tlak elektrody - trochu posuvné - lze nastavovat polohou tlačného perka mezi elektrodou a mikrospínačem ) , nebo může být v nožním spínači . Celá elektronika není drahá , řádově do 500,- Kč - nejdražší je C za cca 200,- . Problém je výroba impulzního trafa , jádro doporučuji asi kolem 20cm2 , lze použít jakékoli trafo i s dobrým primárním vynutím na síťové napětí 238V . Bodovací elektroda je hrot z čisté mědi o pr cca 4mm , přívod Cu lankem hodně měkým o pr cca 6 až 10mm2 délky asi 1m . Český kutil se znalostí elektroniky by to měl zvládnout na pár pokusů , nutno dát pozor na vysoké napětí , při nabíjení je na C až 350V nehledě na síťové napětí přiváděné na nabíjení C . Takže kvalifikace osoba znalá dle vyhl 50 , min paragraf 5 . Schema a případné další rady na e-mail , schema pošlu v .pdf . Zařízení a součástky se normálně nehřejí ( ale při proseknutí nabíjecí diody pak žhaví srážecí odpor proudu 20 Ohm/15W ) , takže při vhodném tepelném chlazení tohoto srážecího odporu a jeho dalším vhodném tepelném odstínění od bedýnky lze na bedýnku použít plasty a tak vyhovět požadavkům na el. bezpečnost zařízení.

Na oplátku zase uvítám rady k eletrodové tyristorové svářečce Brumov Triodyn TR TL typ 200 , potřebuji schema elektroniky a případné zkušenosti s její opravou , svářečka mi nevaří .

Editoval frabant (06-11-2011 19:36:10)

Radim napsal(a):

Elekrolytický kondenzátor má jako parametr i maximální vybíjecí proud. U běžného elektrolytu 470 mikro na 400 voltů to bude tak 1 - 2 ampéry. Pokud se překročí, tak po desítkách až stovkáchvybití dojde k naformování druhé elektrody a tím minimálně k podstatnému snížení kapacity.
Takže pokud se má s tou bodovkou pracovat nějak dlouhodobě, ne jenom něco zkoušet, je nutné proud omezit na ten maximální vybíjecí. Jednoduše aspoň odporem, pro maximální výkon nějakým elektronickým proudovým zdrojem. Nebo použít zase vhodné elektrolyty, třeba elekrolyty určené do fotografických blesků.

V profi bodovce jsem kondenzátor měnil za zcela běžný , vybíjí se totiž do primáru proudového trafa - tím je proud omezen . Velký bodovací proud je až na sekundáru trafa , kde už to nemá na kond žádný vliv . Po opravě jsem nadělal více než 3 000 bodů bez dalších problémů. Mám schema , .pdf , ale neumím ho sem přiložit - takže pošlu e-mailem .

Editoval frabant (06-11-2011 19:26:33)

frabant napsal(a):

V profi bodovce jsem kondenzátor měnil za zcela běžný , vybíjí se totiž do primáru proudového trafa - tím je proud omezen . Velký bodovací proud je až na sekundáru trafa , kde už to nemá na kond žádný vliv . Po opravě jsem nadělal více než 3 000 bodů bez dalších problémů. Mám schema , .pdf , ale neumím ho sem přiložit - takže pošlu e-mailem .

No, obvykle pokud se dodrží ty předepsané maximální parametry, tak elektrolyt by měl mít životnost , při neustálém vybíjení a nabíjení , desítky až stovky tisíc hodin. Jenže ani na profi bodovce to nabíjení a vybíjení není pořád, i při osmihodinové směně čistého času možná jen pár minut..... Při několikanásobném přetížení proudem je životnost elektrolytu třeba jen 100 hodin. když se to přepočte na práci té profi bodovky, je to třeba životnost jeden rok, dva roky..... To může stačit....  Ale zase třeba na druhé straně se nadměrným proudem může přehřát uvnitř kondu nějaký tenký spoj a třeba se přerušit a kond je zničený nebo tam něco zkratovat a kond bouchne.... To nikdo neví, snadn jedině kromě výrobce, dokud to tam nevyzkouší.....
Známkou přetížení by právě mělo být po nějakém tisíci bodů nějaký větší pokles kapacity proti původnímu stavu, o 10 - 20 a víc %

Jinak ohmický odpor na sekundáru má na vybíjecí proud kondu vliv, přepočítává se přes převodový poměr  a připočte se k ohmickému odporu v primáru, do kterého se ten kond vybíjí. Zasahuje do toho taky vazba trafa mezi primárem a sekundárem.