SVARFORUM.cz - forum o svářečkách a svařování

Plech má 100 mm. Tak tu krycí vrstvu sem udělal jen poskládanou z housenek. Nájezdy sem také měl to mě napadlo že bez nich to nepujde. A s tím řezáním to bude problém. Po kontrole ultrazvukem si to technolog nechá jako důkaz že neco dělal a mi se moc nechce dělat další. Délka je 50cm a byl sem po 12 hodinové šichtě pěkně spalený a spečený. Zatím jen doufám že to bude OK.

no tak v pondělí mě čeká to samé ale metodou MMA a jasem zvědav jak mi to pujde. Postup by měl být stejná jek u COčka. Tak sem zvědav co dokážu když sem elektrodu pořádně 3 roky v ruce nedržel.

Pro mag veltra Ven ultrazvuk vyšel na poprvé až sem se sám divil.

Ještě jedna malá poznámka:

ve výrobě při vyrobě velkých a objemných svřenců, většinou nejde svařenec napolohovat tak aby svářeč svařel "zpravadoleva", nebo "zlevadoprava"

misto toho svářeč postupuje ve svaru k sobě a nebo taky od sebe.

Sváření " k sobě " je lepší protože svářeč vidí co se děje v tavné lázni, kdežto sváření od sebe mohou praktizovat pouze vyvaření svařeči kteři mají jistou ruku  a nacvičen bezchybný postup drátu v tavné lázni.

Taky  by měl svařeč tahat housenky střidavě,tedy ne všechny jedním směrem, protože při  kladení hrubších housenek je tendence převýšeného začatku housenky a taky přepadnutého ukončení hosenky /koncový kráter/ aby byl vrstvený svar jednolitý , tedy objemně a proporčně vyvážen na začátku i na konci.

Editoval Laco-welder (14-11-2011 22:44:51)

vážení weldeři,  zajímavý poznatek který se mi dnes přihodil -
řežu velmi často při šrotaci vaše sváry (napříč). Nějaké zařízení, které je potřeba rozřezat na nějaké rozměry, takže řežu nejkratším směrem - tedy přes sváry.
U tlakových nádrží ten svár na plameni nepoznám - ty jsou vždy kvalitní. Pokud řežu něco "méně" důležitého - velmi často svár obsahuje strusku nebo jiná svinstva která nehoří a způsobí prsknutí a já jsem popálen okujemi. Řežu nyní zásobníky na čpavek - koule průměr 12metrů, tl. 28mm, při průchodu řezu svárem však vidím a cítím nějakou anomálii která by ve sváru na nádrži (tlak cca 10bar) být neměla, říkal jsem si co to bylo za lempla který svařoval nádrž na 1tis. kubíků čpavku? až pozděj mi došlo že svařeč v tom byl nevině, problém byl v použitém přídavném materiálu MMA (v roce 1993) ten technolog zvolil špatně a byla to příčina korozního narušení svárů po cca 10letech provozu a důsledek - odstavení celého zařízení.
Materiál pláště 11418M je v pořádku, sváry jsou nejvíc napadeny v horní části - kde byl čpavek v plyné formě + o2, dolní část kde byl tekutý tolik napadená není ale já tam při řezání změnu cítím.
Tak se tady nedohadujte a volte řádně přídavný materiál

bourač napsal(a):

Řežu nyní zásobníky na čpavek - koule průměr 12metrů

důkaz





sorry za offtopic, fotky souvisí s mým včerejším příspěvkem svařeč může ukládat housenku sebepečlivěji, ale pokud nezvolí příslušný přídavný materiál - může to být zbytečná práce...

franišek napsal(a):

No tou elekrodou to byla práce na dva dny. Začal sem 2,5 na kořen pak 3,2 skoro do půlky jedné strany. Pak sem kus obrátil a prodrážkoval kořen. Nasadil sem 3,2 a vařil a vařil také skoro do půlky. Další stočení kusu a tentokrát už elektrody 5mm a valil sem jak chlap. Byla to děsná pakárna a te strusky co sem oklepal a vykartáčoval. Ale nakonec se podařilo. Elektody od Firmy OERLIKON jsou takové zvláštní než sem si na ně zvykl. struska na povrchu sváru vypadá jeko by byla spálená ale není tomu tak. Tak sem zvědav co mě čeká dál když technolog chodí a pořád se na něco vyptává a ostatní také vaří nějaké vzorky.

Jedina zachrana byla vydrážkovat ten kořen,

jinak vařit elektrodou vodorovně vypada snandno na prvni pohled, no při sváření pod UT nebo RTG ,pravě v teto poloze je nejvic oprav

pomůže jenom větší proud , na 3,2  120-130 A , na 5  210-230 A

v praxi se takéto silné svary dělají nejprve CO-čkem a potom se poslední 2-vrstvy překryjou elektrodou , i když je ve WPS a na vykresu psano 111