SVARFORUM.cz - forum o svářečkách a svařování

Jen malý dotaz.

Já jsem kdysi pracoval jako svařeč v Československu. V podniku Frigera Kolín jako svařeč Aluminia 9 let, později jsem si udělal úřední zkoušku na ocelové trubky a pracoval u Vodohospodářských staveb jako svařeč potrubí. Potom plno politických problémů a emigrace do USA.
Tam jsem sehnal práci u firmy Velan Valve Inc. a obhájil všechny potřebné zkoušky jak na oceli, tak na aluminium a navařování speciálních materiálů, jako Stellitů a Bronzů. Bylo mi zde umožněno udělat dokonce speciální zkoušky pro NAVY. Potom i další postup. Uvedenou firmu založil immigrant, pan Karel Velan, původem Čech, už roku 1950. Vyrábí armatury, převážně ventily pro průmysl, armádu, nukleární elektrárny až po vesmírné projekty.  Léta jsem pracoval jako Svařeč, potom jako Inspector a Insructor svařování, později dokonce v technologii. Dnes jsem už důchodce a v současné době na dlouhodobém pobytu v ČR. Ale to jen pro představu.
Mám dotaz. Kdysi se v Československu používal m.j. ke svařování trubek acetylén - kyslík plamen a dokonce na to exisovaly úřední zkoušky. Název už si žel nepamatuji. Nikdy nikde v USA jsem se nesetkal s tímto způsobem svařování a ani škola kde jsem působil ani AWS (American Welding Society) nikdy takové zkoušky nedělala. (Zde v USA se používá kyslík - acetylén pouze k pálení). Vyučuje se ve svářečských školách v ČR  a používá se ke svařování tato metoda i dnes?  Děkuji, Frank.

Ahoj jen bych doplnil 311 3 - plamenové svařování 11 - metoda v našem případě acetylen - kyslík W01 - Svařovaný materiál - nelegované a nízkolegované materiály

Děkuji za vyčerpávající odpověď vám všem, zejména panu administrátorovi. Právě, že já jsem s tím plamenem zde v bývalém Československu také svařoval, tak jsem se později v USA zajímal o totéž. Upřímně řečeno nevím, zda se to v USA nepoužívá vůbec, tam má každá firma své vlastní postupy, pouze firmy které vyrábějí pro tzv. ''Government Orders'' - zakázky pro vládu, armádu, elektrárny, tlakové nádoby, potrubí ap., podléhají směrnicím AWS. S tím svařováním plamenem jsem se však nikde nesešel. (Je docela možné, že nějaká údržbářská dílna to používá). Pokud jsem to však někomu předváděl, byl z toho značně unešen, že se takto někde svařuje. Trubky (malých průměrů) se svařují převážně TIGem. K pájení a ohřevu ap., to je samozřejmě plamen běžně používán i tam. Používá se i k pálení (řezání), ale tam je v poslední době spíše používaná Plasma, nebo Laser.

No jo, ty hliníkové součásti jsem taky kdysi v ČSSR svařoval i plamenem. Sice ne plechy, ty se svařovaly už tenkrát TIGem, ale malé trubičky do výparníků ve firmě Frigera Kolín, která vyráběla chladící zařízení. Vzpomínám, že se používal přídavný drát s malinko větším obsahem Si, který měl o několik stupňů nižší teplotu tavení než zákl. materiál, čímž bylo usnadněno svařování. Jinak v USA zase pouze TIGem, ale ve firmě, kde jsem pracoval se svařovaly podstatně silnější materiály.

Kostja napsal(a):

Dobrý večer, mám problem s nastavením mašiný, pracuji na ESAB, dělá  spousta kuliček. Mám nastaveni 2-9-12
Jisem prošol kurzy. Budu rad jake koli radě. Děkuji

Takové nastavení není moc spolehlive, poprvé nevíme co dana čísla znamenají a po druhé mašina ma nekolik předvolených programů

kde se to samé nastavení projeví při svařovaní pokaždé jinak.

Je dobre vyjadrovat svářecí parametry v ampérech přip.posuv drátu v metrech,

skušený svářeč ví jaký proud na co má použít a posuv si doladí podle oka a podle sluchu.

Informatívně uvádim jaké proudy na jaké svařovaní použivam ja

platí to pro svařování ve směsnem plynu, bez pulsu, drat 1,2

120-170 A     stoupačka   /podle tloušťky materialu/

200 A          vyvaření kořenové mezery V svaru, svaření na tenkych plechách (3 mm)

220-240 A    koutový svar nad hlavou

240-270 A    nejběžnější a nejvíc použivany univerzalní rozsah takřka pro všechny druhy koutových a tupých svárů

260-290 A    provaření tupých V-spojů v poloze PA na 100% průvar , kontrola UT


290-360 A   zakazaná zóna  /vyhrazeno pro skušené svářeče k vysoce produktívnimu svařování/