SVARFORUM.cz - forum o svářečkách a svařování

ano presne tak

Jirka se nám do toho trochu zamotal . Ztrátu na kabelech určuje proud . Tak si to spočti .
Když by měly kabely 1ohm , ztracený výkon by byl při proudu 100A   P=RxI2(na druhou !!)

jirkati napsal(a):

Plně platí Ohmův zákon  I = U/R. Budou-li mít svařovací kabely dohromady el. odpor 1 Ohm pak při napětí na oblouku 20 V bude na kabelech ztráta 20 A.

Ztráta na kabelech nemůže být nikdy uváděna v ampérech, protože ampér jakožto jednotka proudu je sériová veličina, která je ve všech částech elektrického obvodu stejná. Pokud se jedná o ustálený stav.
Například pokud budou mít kabely odpor 0,1 ohmu. Potom při svařovacím proudu 100 ampér musí trafo dodat napětí navýšené oproti potřebnému  o 10 voltů, aby svařovací oblouk fungoval. Zároveň bude na svařovacích kabelech výkonová ztráta 100 x 10 neboli jeden kilowatt. Kabely se budou tím výkonem zahřívat, třímetrové kabely začnou od oka hořet třeba za 2 minuty takového svařování, pětimetrové třeba za 6 minut.

Jinak to funguje jako přídavný odpor v svařovacím obvodu, který zvyšuje proudový charakter MMA svařovacího trafa. Bohužel zároveň zhoršuje vliv indukčnosti svařovacího trafa neboli dynamické parametry trafa.

Aspoň tak tomu rozumím já.

V návodu k invertoru jsem se dočetl, že výrobce doporučuje svařovací kabely délky max. 3m Já používám kabely - 35mm2 délky 10m. Ve vztahu délka - průřez je vše v pořádku, jen jsem nevěděl, jestli nemůže délka kabelů nějak podstatně ovlivnit kvalitu svařování - dynamiku oblouku. Dnes jsem získal informaci, že obecně se doporučují svařovací vodiče co nejkratší, přičemž délka pod 3m postrádá smysl. Dále pokud je délka kabelů správně zvolena vzhledem k jejich průřezu, tak do 15m nemá na kvalitu svařovacího procesu žádný PODSTATNÝ vliv.

Děkuji všem za vaše příspěvky k danému tématu.

Dovolil bych si pochybovat o vlivu změny teploty na odpor svařovacích kabelů.  Teoreticky to je sice správně, ale svařovací kabely se při provozu mohou ohřát o maximálně pár desítek stupňů C. Při takovém ohřátí je změna odporů kabelů, z mědi,  proti jiným vlivům úplně zanedbatelná.

Editoval Radim (24-01-2012 11:43:26)

Koukám, že jsme se tady fakt sekl. Změna odporu je až o dva řády víc než jsem se domníval, že je. Jinak já jsem našel hodnotry mezi 4 a 6,8.
Jinak ale nevím. Kdo zahřívá svařovací kabely na 100 st C? Leda nějaký šílenec, kromě toho pokud bude mít svařovací kabely na 100 st C, v odpovídajícím způsobem dimenzované svářečce bude mít už pár stovek stupňů. Neboli svářečka půjde dávno do kytek. Nebo jinak, hlavní nárůst odporu svařovacího obvodu vlivem zvýšené teploty nepůjde na vrub svařovcích kabelů, ale vinutí svářečky, primáru i sekundáru.

K tomuto tématu bylo již několik příspěvků, ale žádný z nich dle mého názoru nevystihl podstatu.
K tomu, abychom popsali vliv délky kabelů na vlastnosi oblouku při sváření invertorem, je nutno úvodem uvést některé skutečnosti.
Elektroda odkapává buď kapkově (bazická), nebo sprchově(rutil)
Při používání elektrod, které odkapávají kapkově dochází ke zkratům, které je nutné "odpálit" zvýšením svařovacího proudu.
U klasických svařovacích strojů -triodyna, nebo řízené usměrňovače (KS250 a p) je k dispozici energie naakumulované v železe rotačního zdroje, nebo tlumivky u  usměrňovače.
Invertor oproti klasickým strojům používá vysokou frekvenci, což umožňuje použití malého množství železa k přenosu potřebného výkonu a vyhlazení svařovacího proudu. Invertor proto nemá k dispozici dost energie pro odpálení kapkového zkratu. Je to řešeno funkcí Arcforce. To znamená zvětšení svařovacího proudu při kapkovém zkratu. Při vzniku kapkového zkratu dojde ke zmenšení napětí na oblouku. To sleduje invertor a při takovém poklesu elektronika rychle zvětší svařovací proud.
Teď to postatné k tématu.
Na kabelech 25mm2 3m a 3m, t.j. celkem 6m je úbytek napětí 0,6V při proudu 150A, ztrátový výkon je 90W o to je také vyšší příkon Invertoru. Když budou kabely 16mm2, zvýší se uvedené hodnoty o 50%. Tedy žádná tragedie. Rozhodně nemá smysl se zybývat teplotní změnou odporu kabelů. Vliv je menší než změna délky elektrody. Také není rozhodující délka kabeků, ale jejich celkový odpor.
Jiná situace je ale s vlivem na dynamickou charakterisiku. Elektronika invertoru sleduje napětí na svorkách a při jeho rychlém poklesu na v elektronice nastavenou hodnotu, spustí se funkce Arcforce která rychle zvýší svařovací proud. Tím se kapka odpálí a napětí opět vzroste na hodnotu oblouku při daném svařovacím proudu.Napětí na svorkách je součet napětí na oblouku, kabelech, svorkách a elektrodě.  Pokud bude odpor svařovacích kabelů velký, může být úbytek napětí na kabelech takový, že při svařovacím proudu bude větší, než napětí pro spuštění Arcforce, pak funkce arcforce nespustí a invertor se bude chovat, jako by tato funkce nebyla. Bazická elektroda bude mít tendenci se lepit a svařeč bude nucen nastavovat vyšší proud, aby elektrodu udržel. Napětí pro spuštění funkce Arcforce je voleno konstruktérem invertoru a může se typ od typu lišit. Proto považuji za správné držet se doporučení výrobce. Navíc se domnívám, že vzhledem k váze invertoru není účelné na nej připojovat dlouhé kabely. Je vhodnější  invertor přenášet.

Ano-vysvetlenie je dostacujuce-to je ta teoria ale prax je taka,ze dlhsie kable su niekedy na zvaranie konstrukcii nutne a dobry invertor aj cinan si s tymi kablami poradi-vlastna skusenost

Já jsem použil ty 10m kabely, protože jsem je měl fungl nový zadara, v práci leželi ve skříni nevyužitý a bylo mi líto je zkracovat. Taky jsem uvažoval tak, abych měl invertor co nejdál od místa svařování, aby zbytečně nenasával bordel z broušení a další neopominutelná výhoda je v tom, že mi zastoupí 10m prodlužovák.

Já mám u trafa zemnicí kabel dlouhý 1,4 metru, svařovací 1,8 nebo 1,9 metru. Pro občasné hobby svařování mně to stačí. Díky té malé délce kabelů trafo zřejmě svařuje dobře, i když tam je napětí naprázdno jen mezi 42 - 48 volty podle nadstavení proudu.  Průřez kabelu 16 mm nebo možná jen 9 mm čtverečních, nevím. Kabely jsem slabě zahřál jen jednou, když jsem vypálil jednu celou rutilku 3,2 mm tuším OK 43.32 prakticky nonstop.  Proud bez malého kousku nadstavený prakticky na maximu, trafo dva metry ode mně hlasitě protestovalo tak, že bylo slyšet víc než hluk svařovacího oblouku. Jinak svařuji spíš dvojkama a dvouapůlkama.
Co se týká té energie u invertoru, co údajně nestačí na odpálení kapky, podle mně to je bezpředmětné. Protože každý invertor je z podstaty konstrukce regulován elektronicky. A tak na něm výrobce může nadstavit prakticky jakoukoliv výstupní charakteristiku. Záleží, jak moc zainvestuje do té  elektronické regulace.

To si můžeš dovolit napsat jen proto , že jsi zde nový a nemáš přečteno , co se zde již diskutovalo (airforce) . Na toto tema zde bylo několik bojových vláken ....... Tvůj výklad s triodynou jest nesmyslem . Výklad s tlumivkou jakbysmet . Víš , že tlumivka "brání " změně proudu ? Tedy pokud zvýšíš mžikově odběr , tak se po přesný interval sníží výstupní napětí .

Editoval bobobo (27-01-2012 13:04:41)

hm diskusia na dlhu debatu   ale  pointa je ci ma neaky vpliv dlzka zvarovacich kabelov na zvarovaci proces pri zvarani invertorom a ak tak aky.z toho usudzujem,ze vpliv ma -podrobne si to tu vysvetlil ale pri rozumnej dlzke a priereze co mam vyskusane  to vo vacsine pripadov zvarovaci proces-myslim funkcnost-kvalita zvaru neovplivni .Ale mam pri WTU 30metrove kable tak skusim s nimi  na roznych invertoroch nieco na stavbe pozvarat a uvidim ci budem musiet aj pridat viac prudu-ci tam budu  alebo nebudu vacsie straty a aky bude zvar  ale to mozno by vedeli profi zvaraci-tak cinknem kamosovi-ci to skusali a uvidime