SVARFORUM.cz - forum o svářečkách a svařování

Jestli tomu dobře rozumím, je ta konstrukce takový sendvič. Nerez plech tomu má dodat vodotěsnost, dobrý venkovní vzhled, nenáročnost na udržbu a to vše hodně dlouhou dobu. Dřevěný vnitřní obklad z těch žeber tomu má dodat lepší parametry, co se týká hlučnosti, vibrací, tepelné izolace a možnosti či variability vnitřní konstrukce.

Co se týká stavby, pokud se loď stavěla podle nějakého vzoru, je třeba pro zaručenou podobnost okopírovat i výrobní technologii. Neboli někdo ty problémy svařování i pálení těch vnitřních žeber při svařování už nějak vyřešil, takže nejjednodušší by bylo se zeptat tam. Pokud původní technologie není třeba nýtování.....

Pokud se jedná o novou konstrukci, vyjádřím se jen k tomu dřevu. Dřevo začíná uhelnatět při nějak 150 - 200 st C,   takže pokud jsou dřevěná žebra přišroubována k plechu nějakými zvenku vařenými šrouby, je třeba zařídit, aby závity šroubů  v tom dřevě vyšší teploty nedosáhly. Jinak se dřevo v závitech vypálí a nebude tam držet. Jestli to je možné udělat nějakou mezírku mezi dřevem a plechem, obložit nějakými mokrými hadry nebo přimo chladit čůrkem vody přes nějaké miničerpadlo a po svaření a ochlazení žebra dorazit k plechu.... Dřevo taky začíná doutnat při cca 200 st C a v některých případech, pokud je masívní, může skrytě doutnat prakticky bez vývinu kouře dlouhé hodiny až dny, než začne hořet. Takže i požární otázka je při takové stavbě docela aktuální. Kromě toho voda a vlhkost dřevo zkrucuje, takže po takovém svařování bude vnitřní dřevěná konstrukce ještě dny pracovat, dřevo se může pokroutit, možná zkoutit i kovovou část lodi. Nebo v dřevěné konstrukci vzniknou vůle a potom bude dřevo při pohybu lodi vydávat všelijaké nežádoucí zvuky, vrzání a podobně. Dále potom dřevo zevnitř plechové lodi nebude mít vzduch, tudíž nebude dýchat a bude hodně náchylné  k hnití.
Šrouby zavařené v plášti lodi, na kterých jsou ty vnitřní žebra našroubovány, jsou dobrá věc, já bych ale ty dřevěná žebra udělal montovatelná až dodatečně po svařování, případně vyměnitelná, když třeba začnou zahnívat......  Třeba místo umístění šroubů přímo do žeber je umístit těsně vedle a žebra potom přišroubovat nějakými kovovými třmeny. Nebo je přece jen umístit skrz žebra, ale v místě šroubů dřevo kolem nich vybrat a zase žebra přišroubovat zevnitř lodi nějakým závitovým pouzdrem s nějakým třmenem či držákem....

Radim napsal(a):

Jestli tomu dobře rozumím, je ta konstrukce takový sendvič. Nerez plech tomu má dodat vodotěsnost, dobrý venkovní vzhled, nenáročnost na udržbu a to vše hodně dlouhou dobu. Dřevěný vnitřní obklad z těch žeber tomu má dodat lepší parametry, co se týká hlučnosti, vibrací, tepelné izolace a možnosti či variability vnitřní konstrukce.

Co se týká stavby, pokud se loď stavěla podle nějakého vzoru, je třeba pro zaručenou podobnost okopírovat i výrobní technologii. Neboli někdo ty problémy svařování i pálení těch vnitřních žeber při svařování už nějak vyřešil, takže nejjednodušší by bylo se zeptat tam. Pokud původní technologie není třeba nýtování.....

Pokud se jedná o novou konstrukci, vyjádřím se jen k tomu dřevu. Dřevo začíná uhelnatět při nějak 150 - 200 st C,   takže pokud jsou dřevěná žebra přišroubována k plechu nějakými zvenku vařenými šrouby, je třeba zařídit, aby závity šroubů  v tom dřevě vyšší teploty nedosáhly. Jinak se dřevo v závitech vypálí a nebude tam držet. Jestli to je možné udělat nějakou mezírku mezi dřevem a plechem, obložit nějakými mokrými hadry nebo přimo chladit čůrkem vody přes nějaké miničerpadlo a po svaření a ochlazení žebra dorazit k plechu.... Dřevo taky začíná doutnat při cca 200 st C a v některých případech, pokud je masívní, může skrytě doutnat prakticky bez vývinu kouře dlouhé hodiny až dny, než začne hořet. Takže i požární otázka je při takové stavbě docela aktuální. Kromě toho voda a vlhkost dřevo zkrucuje, takže po takovém svařování bude vnitřní dřevěná konstrukce ještě dny pracovat, dřevo se může pokroutit, možná zkoutit i kovovou část lodi. Nebo v dřevěné konstrukci vzniknou vůle a potom bude dřevo při pohybu lodi vydávat všelijaké nežádoucí zvuky, vrzání a podobně. Dále potom dřevo zevnitř plechové lodi nebude mít vzduch, tudíž nebude dýchat a bude hodně náchylné  k hnití.
Šrouby zavařené v plášti lodi, na kterých jsou ty vnitřní žebra našroubovány, jsou dobrá věc, já bych ale ty dřevěná žebra udělal montovatelná až dodatečně po svařování, případně vyměnitelná, když třeba začnou zahnívat......  Třeba místo umístění šroubů přímo do žeber je umístit těsně vedle a žebra potom přišroubovat nějakými kovovými třmeny. Nebo je přece jen umístit skrz žebra, ale v místě šroubů dřevo kolem nich vybrat a zase žebra přišroubovat zevnitř lodi nějakým závitovým pouzdrem s nějakým třmenem či držákem....

loď je vlastní stavba z roku 1953, žebra jsou z konstrukční oceli a obšívka byla z 1mm konstrukčních plechů do sebe zapertlovaných a hustě přibitých malými hřebíčky do výdřevy, která není vodotěsná.tvarování přídě z 1mm plechu bylo dosaženo poctivou klempířinou. nynější přivařovací šrouby jsou skrze dřevo uchyceny matkou a velkou podložkou k výdřevě a žebrům. co takhle dřevo před svářením namočit tlakovou vodou ? je tam od roku 1953 a není praktický vůbec schnilé.

Existuje speciální pasta která po namazání chrání před teplotou používal jsem to při postupném letování potrobí , aby se to nerozpojilo tam kdeuž je to zaletované.Pak jsem to vyzkoušel př sváření autgenem. A závit 3cm od sváru který byl těsněný konopím držel.

bourač napsal(a):

ty přivařovací šrouby k novým plechům byly přivařeny předem - před montáží ke kostře? Nešlo by povolit matice a plášť "odchlípnout o několik mm aby dřevo při vaření nedoléhalo k plechům - tím se zabrání hoření dřeva. Jednotlivé sváry by asi bylo nutno dělat po malých kouskách tak max 1cm délky a ne postupně ale z různých míst - velmi časově náročné, 1 - 2 plavební sezony místo plachtění
scifi : vaření laserem - minimální vnos tepla.

hlavy přivařovacích šroubů jsou zapuštěné do plechu, jsou dosud nepřivařené a drží plechy k výdřevě v potřebném tvaru, tak aby všechny spoje byly bez velkých mezer, max do 1mm. jinak jsi myslel 1cm svár a 10cm mezera ? pokud je vnos tepla laseren nejmenší = nejmenší deformace, zkusím ho někde poptat :-)

lukkin napsal(a):

Existuje speciální pasta která po namazání chrání před teplotou používal jsem to při postupném letování potrobí , aby se to nerozpojilo tam kdeuž je to zaletované.Pak jsem to vyzkoušel př sváření autgenem. A závit 3cm od sváru který byl těsněný konopím držel.

dík za radu, nevíš jak se to jmenuje ? určitě vyzkouším.

robert1 napsal(a):

hlavy přivařovacích šroubů jsou zapuštěné do plechu, jsou dosud nepřivařené a drží plechy k výdřevě v potřebném tvaru, tak aby všechny spoje byly bez velkých mezer, max do 1mm.

A co takhle nechat vaření šroubů až úplně na konec? Aby bylo možné dřevo zevnitř postupně odmontovávat nebo něčím vypodložit, aby neleželo na místě svaru a při svařování nehořelo ?  Svařit takhle plechy, aby byl celistvý a pevný trup přiměřeně kvalitního vzhledu. A až potom řešit šrouby, buď, pokud to půjde, přivařit nebo prostě jen utěsnit?

robert1 ja ti mozem povedat kup taky a taky ale rozumnejsie bude ked skontaktujes priamo vyrobcov wurth 3M weicon

a skusil by som sa aj informovat na KFL 156 letoxit len neviem ci sa to na slovensku da vobec zohnat