SVARFORUM.cz - forum o svářečkách a svařování

Záleží kde je ten kotel prasklej.Jestli na to šel přímo žár od uhlí nebo koksu tak to pujde velice špatně nebo spíš vůbec.
Jinak fígl č.1 Vem obyčejnou prašivou EB121 a namotej na ni závit vedle závitu měděnej drát cca 1-1,5 mm v průměru kterej prošel ohněm.No a zkus to tou hrůzou zavařit.

Fígl č.2 Zkusit to autogenem.Vem starej pístní kroužek z nějakeho velkeho motoru a autogenem ho ohřej a narovnej ho.No a "zapájej" to jako mosazí.Kroužek namáčej v boraxu.Nauhličující plamen.

Za rady neručim ale tu obalenou elektrodu mám vyzkoušenou ale musí se dělat přestávky mezi housenkama jinak se svar trhá,kor když se to s tou mědí přežene.

Tyhlety kotle bývají litinové stavebnice. Nejmenší kotel z řady má jen litinovou přední a zadní část a silnější kotle bývají nadstavovány litinovými mezikusy, nějakým způsobem těsněnými a staženými dohromady. Radil bych nejdřív se zeptat v Bohumíně ve Viadrusu, jestli by nešlo prasklý díl sehnat a vyměnit. Ale víc nevím, ty kotle jsem jenom viděl na výstavách.

Stojím před stejným problémem - svařit prasklinu na tělese litinového kotle Viadrus.
Prasklina vznikla následkem mrazu, je dlouhá asi 100mm a nachází se na vnějším plášti jednoho článku. Kotel je asi 3 roky starý a protože místo prasknutí nebylo vystaveno vysokým teplotám, ani zplodinám vznikajících při hoření jsem nabyl názoru, že se svařením by neměl být problém.
Na stránkách výrobce jsem zjistil, že ve slévárnách vyrábí litinu jakosti - EN-GJL 150 a EN-GJL 200 a z toho jsem usoudil, že články kotlů jsou vyrobeny z jedné z těchto litin. Jedná se o šedou litinu, tuším šupinkovou, víc jsem zatím nezjistil.
Opravu se chystám provést tak, že nejprve pomocí penetračního spreje zjistím rozsah trhliny, kterou pak na koncích odvrtám vrtákem průměr 5mm. Následně vydrážkuju prasklinu v celé délce s úhlem rozevření asi 90 stupňů a očistím lamelákem okolí svaru(praskliny)
Vzhledem k velikosti kotle budu svařovat bez předehřevu, nejprve příčně odvrtané konce praskliny a potom od středu praskliny do kraje krátkými asi 2 cm dlouhýmy svary, které okamžitě po zavaření rozklepu kladivem a počkám do vychladnutí, až postupně zavařím celou trhlinu. V případě porů vybrousit a znovu vrstvu po vrstvě.
V tom bych měl myslím jasno, pokud se tedy v něčem nepletu?
Potřeboval bych ale hlavně poradit, jakou mám použít elektrodu? K dispozici mám E-S 716 a E-S 723 průměr 2,5mm
Děkuji všem za případné příspěvky.

OK 92.18 mám, ale pr. 3,2 ? A mám možnost sehnat pár elektrod UTP80M NiCu - 7 pr.3,2, tedy monelových s bazickým obalem, ale nevím, zda by byli vhodné?
Vycházel jsem z doporučení výrobců elektrod, tedy volit při svařovámí litiny za studena co nejmenší průměr elektrody a nepřekročit interpas 100 st.C. Takže bych se ještě rád zeptal, jestli je to dáno druhem litiny, že se teplota může pohybovat kolem 200st.C?
Děkuji za odpověď a vysvětlení.

Marek37 napsal(a):

OK 92.18 mám, ale pr. 3,2 ? A mám možnost sehnat pár elektrod UTP80M NiCu - 7 pr.3,2, tedy monelových s bazickým obalem, ale nevím, zda by byli vhodné?
Vycházel jsem z doporučení výrobců elektrod, tedy volit při svařovámí litiny za studena co nejmenší průměr elektrody a nepřekročit interpas 100 st.C. Takže bych se ještě rád zeptal, jestli je to dáno druhem litiny, že se teplota může pohybovat kolem 200st.C?
Děkuji za odpověď a vysvětlení.

Použítí NiCu-7. Obecně ano. Mám s tímto mteriálem dobré zkušenosti, nicméně na kotel topení,
kde je třeba docílit vodotěsný svár, to nedoporučuji.
Co je třeba uvážit předem...
Litina vykazuje při svařování charakteristické rysy : - vznik trhlin lokálním ohřevem – malá
plasticita litiny, malý interval tuhnutí, litina rychle oxiduje nad TOX=1350ºC, nevyrovnává tep.
pnutí.  Nutnost použití svarového kovu s vysokou plasticitou nebo vysoký předehřev u svařování.
Litina vystavená delší dobu vysokým teplotám je prakticky nesvařitelná a spálený povrch není
možné odstranit v dostatečné hloubce. Jedná se o oxidaci do hloubky a nasycení sírou a dusíkem.
Nelze úspěšně svařovat spálenou litinu z důvodu oxidace hranic zrn.
Nastane postupné vytavování bez vzniků tavné lázně.
Pro uspokojivý výsledek svařování je nutné alespoň předem odhadnout svařitelnost šedé
litiny.
V praxi při opravách zejména starších odlitků zpravidla není k dispozici
dokumentace ohledně použitého materiálu a chemický rozbor většinou není možné dělat
z časových či finančních důvodů. Proto je vhodné před svařováním otestovat svařitelnost
a podle toho určit, zda není vhodná jiná methoda opravy. V mnoha případech a to zejména
pro vodotěsné spoje jsou vhodnější jiné methody, než svařování elektrodou.
Jinou možností je sváření plamenem použitím litinových tyček a boraxu. Pájení stříbrnou
či mosaznou pájkou s patřičným tavidlem by bylo podle mně ve vašem případě vhodnější.
Potřebujete hlavně docílit vodotěsný spoj!

Marek37 napsal(a):

Tloušťku materiálu zjistím, až do toho hrábnu karbinou, ale 1mm?? no nevím... I když se dneska výrobci snaží ušetřit kde se dá, nedovedu si představit, že by byl někdo schopný vyrobit litinový odlitek s tak tenkou stěnou, ale možná se pletu. Pokud to budou 2mm tak už se to elektrodou dá, ale předpokládám, že stěna bude silnější.
Že je litina křehká vím, taky do toho nebudu bušit jak hluchej do vrat , musí se tlouct jen nosem kladiva(oblým) a jen na svar, ne na litinu! Dělá se to běžně a to z důvodu kompenzace vnitřního pnutí, které vzniká ve svarovém kovu při chladnutí a mohlo by způsobit odtržení svaru od zákl. materiálu.
Autogen nemám abych to zapájel, takže jsem se dle rady od jirkati rozhodl, že zavařím kořen E-S 723 pr.2.5 případně vybrousím, až bude kořen bez pórů a potom to přikreju OK 92.18 pr.3,2, zítra jdu na to, tak pak napíšu jak to dopadlo.
Jinak všem děkuji za rady a připomínky.

Jen si dejte pozor protože broušení není vhodné na úpravu litiny pro svařování. Dojde k "rozmazání" uhlíku po svar. plochách a následně mnohem horšímu spoji s přídavným materiálem. Ideální by bylo prasklinu vydrážkovat elektrodou (plazmou) a nebo opatrně vysekat. Další postup je možný po broušení, jakoby elektrodou oškrtat svarové plochy a vrstvu uhlíku narušit.
Přeji vám mnoho zdaru, ne každá oprava litiny se zdaří.

A ještě mne napadl jeden způsob opravy. Je tedy nesvařečský. Konce prasklin samozřejmě odvrtat např. pr. 5 mm a pokud je místo praskliny trochu rovné, tak vytvarovat plechovou přeložku a kolem dokola přišroubovat přes gumové (silikonová guma je vhodná, vydrží i vysoké teploty) těsnění (popřípadě nějaký hermetik a pod.), pokud má stěna litiny aspoň 5 mm, tak závit M6 není problém. Je to tedy spousty práce, ale takto se třeba opravují i bloky motorů.
Jinak můžete i "polepit" v úkosu nikelitkou, ale nevyplnit úplně a zbytek z důvodu vodotěsnosti zalepit nějakým tmelem, lepidlem i to se dělává např. u těch bloků motorů. Já tedy případné netěsnosti svarů na litině (a ty jsou elektrodou vždy, to mi věřte), pájím natvrdo. A předehřev na kotli není vůbec problém, jen si v něm lehce zatopíte a je předehřáno, analogicky i dohřev.

Je možná řada technologií, jednou z nich je lepení. Existují lepidla na kov, která mají vysokou pevnost i odolnost. Proto bych doporučil kontaktovat některou z firem, které tyto materiály běžně dodávají, např. firma LOCTITE. Ceny kupodivu nejsou drastické a firma zajišťuje v případě nutnosti i přímou aplikaci. Riziko je minimální, ke svařování se vždycky dá vrátit.

Frank napsal(a):

kirkmen napsal(a):

Jen si dejte pozor protože broušení není vhodné na úpravu litiny pro svařování. Dojde k "rozmazání" uhlíku po svar. plochách a následně mnohem horšímu spoji s přídavným materiálem. Ideální by bylo prasklinu vydrážkovat elektrodou (plazmou) a nebo opatrně vysekat. Další postup je možný po broušení, jakoby elektrodou oškrtat svarové plochy a vrstvu uhlíku narušit.
Přeji vám mnoho zdaru, ne každá oprava litiny se zdaří.

Já bych preferoval vytvořit véčko pro svár pomocí wolfram-carbidové frézky. (třískové obrábění) Jde to i vrtačkou a pro svařování získáte ideální povrch.
http://www.widgetsupply.com/page/WS/PRO … cone/BLW74
Ono totiž ani to drážkování není nejlepší způsob. Při úpravě trhliny drážkováním na šedé litině je třeba počítat se vznikem bílé litiny ve vrstvě 1-2 mm, která znesnadňuje vlastní svařování. Drážkování tedy používat pouze v případě, kdy je svařované místo nedostupné pro použití této methody.

Ano máte pravdu, třískové opracování je nejlepší a v tomhle případě určitě. To drážkování je vhodné pro litiny, zamaštěné, kdy se mastnota i částečně vypálí, což tu nehrozí.

Jen bych asi ještě ze zkušenosti doplnil jednu věc, je nutné mít kotel naprosto bez jakýchkoliv zbytků vody. Protože jakmile začnete svařovat a bude poblíž vlhko, tak vám navzlíná do nedokončeného svaru.

Editoval kirkmen (26-10-2010 09:51:59)

JARDA V napsal(a):

Marek37 napsal(a):

...Kotel jsem tedy snad úspěšně zavařil. ...... Zatím se neozval, tak čekám na výsledek....

Majitel se stále neozval ??? Tak to buď drží, nebo majitel umřel.
Můj otec se po značnou část života živil topenařinou a na drobné provlhání radil o samotížných systémů s otevřenou expanzkou použít trochu uvařeného škrobu. Spolehlivě fungovalo i směrem do ohniště a kotel většinou dožil do konce sezóny, a někdy řadu dalších let (teda spíš zim - ty jsou u kotle důležitější ).

Majitel nezemřel, takže to drží Jen jsem to sem opomenul napsat.

ok 92.18 mozem len odporucit paradne sa s nimi zvara